Bezpečné dodávky vody na jihu Čech neohrozí ani blackout

Stačí investovat necelých 30 milionů korun a ani krizový výpadek elektřiny nepřeruší zásobení 400 tisíc obyvatel kraje vodou z jihočeské vodárenské soustavy. Na ni je napojeno 155 měst a obcí. Ukázalo to prosincové cvičení Blackout, jehož výsledky byly nyní v březnu uzavřeny na společném setkání složek, které se ho účastnily.

Dopady dlouhodobého výpadku elektřiny, a tím i dodávek vody by se daly eliminovat pořízením pěti motorových čerpadel. Tím bychom ani při plošném výpadku elektřiny neztratili schopnost doplňovat vodojemy. Blackout totiž zastaví provoz řady úpraven vody, čerpacích a automatických tlakových stanic,“ konstatoval Antonín Princ, předseda představenstva a ředitel Jihočeského vodárenského svazu (JVS).

Týkalo by se to hlavních čerpacích stanic v Hosíně, Bukovci, Hlavatcích, Těšovicích a Drhovli. Pořizovací náklady se odhadují na zhruba 20 milionů Kč. Ty zbylé, s nižším příkonem, by byly vybaveny náhradními zdroji. Počítá se i s  ostrovními fotovoltaickými provozy. Nyní se připravuje pilotní projekt na čtyřech z nich. Cílem je také posílit datovou komunikaci mezi 72 vodárenskými objekty a dispečinkem JVS, stejně jako dispečinkem, zaměstnanci a spolupracujícími organizacemi či krajským krizovým štábem.

V tom bylo cvičení Blackout cenné. Odhalilo slabá místa a nyní je na politicích, jaký k tomu zaujmou postoj. Zda se spokojí se závěrečnou zprávou nebo se budou slabá místa postupně odstraňovat. To by stabilitu soustavy posílilo. Bez elektřiny a náhradních zdrojů je vodárenská soustava neřiditelná. Komunikace a přesné informace jsou zase rozhodující pro řešení situace,“ dodal Antonín Princ.

Samotný vodárenský svaz už v roce 2010 pořídil dva dieselagregáty do své největší úpravny v Plavu za 21 mil. Kč. Nyní připravuje pořízení vlastní rádiové sítě, kterou by tvořila dvacítka digitálních radiostanic a tři převaděče i se záložním napájením, vše za asi 2,5 mil. Kč.

Záložní energetické zdroje jsou naprosto klíčové. Domácnosti i firmy by nepřišly o vodu, kterou v tomto rozsahu žádné mobilní úpravny nebo cisterny nenahradí. Doplnění záložních čerpadel na trase soustavy by bylo potřebnou pojistkou,“ uvedl František Rytíř, provozní náměstek JVS:

Vodárenský svaz předpokládá, že na pořízení záložních agregátů by se měl podílet kraj i stát prostřednictvím státních hmotných rezerv, neboť pro běžný provoz nejsou třeba. Svaz by je provozoval a zodpovídal za jejich údržbu a připravenost. Pohotovostní provoz náhradních zdrojů sice není levný, ale jeho výhody se poznají vždy až v případě krize. Doplnění čerpadel by tedy prakticky eliminovalo nebezpečí, že dojde k výpadkům dodávek pitné vody z vodárenské soustavy.

Nouzová řešení, třeba využití cisteren s vodou, pokryjí pouze základní potřeby, jako je pití a příprava jídla. Už ale neřeší potřebu hygienické vody, například splachování toalet v několikapodlažních domech. Existují-li technické prostředky, jak vodu i v krizových situacích k lidem dostat, měli bychom jimi i s pomocí státu a kraje disponovat,“ uzavřel František Rytíř.

Jihočeský vodárenský svaz je sdružením měst a obcí Jihočeského kraje. Vlastní a provozuje Vodárenskou soustavu jižní Čechy, kterou tvoří 550 km zásobovacích řadů ve třech základních větvích a tři úpravny vody v Plavě, Táboře a Husinci. Její součástí je i 17 čerpacích stanic a 35 vodojemů.*

/zz/

K foto:

 

Do své největší úpravny v Plavu (na snímku) Jihočeský vodárenský svaz už v roce 2010 pořídil dva dieselagregáty za 21 milionů korun.

Foto: archiv JVS

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *