Biomasa může sloužit jako levný zdroj energie i pro obce

Podle sdělení zástupců společností CZ Biom a Komory OZE je v současné době na jednom zdroji paliva, většinou biomase, v České republice závislá necelá stovka obcí. I je může ohrozit připravovaný zákon, který - podle zástupců zmíněných organizací - přinese zbytečné náklady. Vyplývá to i z nové analýzy o dopadu kůrovcové kalamity na trh se dřevem a energetickou biomasou.

Navýšení spotřeby biomasy ve velkých teplárnách a elektrárnách o 40 % očekává v příští dekádě Ministerstvo průmyslu a obchodu. To zároveň navrhuje rozšířit finanční podporu pro spoluspalování biomasy s uhlím ve velkých teplárnách. Ani s jedním nesouhlasí asociace bioenergetiky CZ Biom ani Komora obnovitelných zdrojů energie. Obávají se nedostatku štěpky pro malé a střední zdroje tepla po odeznění kůrovcové kalamity a varují před zbytečně vysokými náklady veřejné podpory obnovitelných zdrojů ve výši 1,1 miliardy korun.

S nárůstem spotřeby energie z biomasy mimo domácnosti z 26,6 na 36,7 petajoulu (PJ) počítá připravovaný Národní energeticko-klimatický plán. [1] Plán připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). To zároveň připravilo návrh novely zákona o podporovaných zdrojích, podle které se má spoluspalování biomasy s uhlím ve velkých teplárnách opět rozšířit. [2] Paralelně s tím probíhají diskuze o změně vyhlášky, která by otevřela spoluspalování kůrovcové kulatiny, kmenů tlustších než sedm centimetrů, přístup k finanční podpoře. „To by mělo být umožněno pouze pro čisté spalování biomasy bez uhlí,“ uvedl Jan Habart, předseda asociace CZ Biom.

Ani s jedním nesouhlasí zástupci malých a středních tepláren sdružení v asociaci CZ Biom, které vyrábějí energii z čisté biomasy a jsou na stabilitě lokálních dodávek biomasy, zejména dřevní štěpky, závislí. Obávají se, že po odeznění kůrovcové kalamity dojde naopak k výraznému útlumu těžby a tedy dostupnosti paliva. Štěpka, která se vyrábí ze zbytků z těžby a zpracování dřeva, pak může výrazně podražit. V některých regionech může být  nedostupná. Pod tlakem by se tak ocitla asi desetina obcí v Česku, v nichž se vyrábí teplo centrálně a jejichž teplárenské soustavy spoléhají na biomasu jako na výhradní (jediné) palivo. Celkem jde o 90 měst a obcí ze 690.

Pokračující kůrovcová kalamita totiž nic neříká o tom, zda se bude obdobná situace opakovat a kolik dřeva bude potřeba vykácet příští roky. Loňský a letošní bezprecedentní objem těžby asi nebude v příštích dekádách výjimkou. Ale ani pravidlem. V některých letech jej patrně vystřídají nižší čísla, což může způsobit nedostatek štěpky pro obecní výtopny a menší teplárny spalující čistou biomasu,” uvedl Vojtěch Kotecký z think-tanku Glopolis, který se dynamikou kůrovcových kalamit zabývá a zpracoval k ní analýzu. [3]

Kůrovcové kalamity loni a letos vedly ke zdvojnásobení těžby dřeva. „Je na ně ale potřeba pohlížet jako na povodně. Stejně jako po povodni opadne voda, po kalamitě opadne těžba dřeva. To si zatím stát příliš neuvědomuje,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Výroba dálkového tepla z biomasy poslední roky mírně klesá, jak ukazují nejnovější statistiky MPO [4] a to vlivem teplých zim. „Obáváme se, že kvůli novým dotacím pro velké teplárny nebude dost biomasy pro malé a střední výtopny a že by následně mohlo docházet k využívání štěpky nad ekologicky únosné meze,” doplnil Jan Habart.

 

Zbytečná veřejná podpora ve výši 1,1 miliardy ročně

Jan Habart dále upozornil, že „výroba energie ve velkých teplárnách a elektrárnách s výkonem nad 20 megawattů prudce roste díky rostoucí ceně povolenek.“ Povolenky EU-ETS je nutné nakupovat pouze při spalování uhlí, při spalování obnovitelného zdroje, jako je biomasa, tato povinnost odpadá. „Ve velkých zdrojích se díky ceně povolenky již dnes vyplatí spalovat biomasu bez jakékoli podpory. Stát tuto podporu přesto stále vyplácí a v chystané novele se ji chystá dokonce rozšířit,“ dodal Habart. Dodatečná finanční podpora pro velké teplárny a elektrárny by vedla ke zvýšení zisku velkých energetických společností. Náklady na podporu obnovitelných zdrojů by v roce 2021 zbytečně stouply o 1,1 miliardy korun, spočítali zástupci CZ Biom.

 „Biomasa již urazila obrovský kus cesty, tvoří dominantní část energie z obnovitelných zdrojů. Není správné si myslet, že to takto bude dál. MPO by mělo vyhradit větší prostor jiným zdrojům energie, například větru nebo fotovoltaice na střechách,“ dodává Richard Horký, provozovatel výtopny v Třebíči.

 

Řešení problému

Podle zástupců asociací obnovitelných zdrojů si stát neuvědomuje, že po odeznění kůrovcové kalamity může být na trhu výrazně méně štěpky. Ta se totiž nedá skladovat, během čtyř měsíců se změní v kompost. Skladovat se dá naopak kulatina a to i několik let. Provozovatelé výtopen a tepláren by si z ní mohli vytvořit zásoby a přečkat tak předpokládané období po skončení kalamity, kdy bude štěpky nedostatek. Proto CZ Biom prosazuje, aby stát po roce 2021 podporoval pouze čisté spalování kůrovcové biomasy.

 

Další data

  • Biomasa s 87% podílem aktuálně dominuje obnovitelným zdrojům. Do sektoru ostatní biomasy (v terminologie statistik MPO „biomasa mimo domácnosti“), která má 24% podíl, patří i výroba tepla ve výtopnách a teplárnách, určená domácnostem a dalším odběratelům.
  • Spotřeba paliva pro vytápění v sektoru „biomasa mimo domácnosti“ v roce 2018 byla celkem 2,6 mil. tun. Dřevní štěpka má 54% podíl a celulózové výluhy 39% podíl.
  • Náklady na spalování uhlí u velkých zdrojů výrazně rostou a to kvůli povolenkám EU ETS. Uhlí se tak pro tyto zdroje stává dražší než biomasa. I přesto, že spalování biomasy v těchto zdrojích šetří peníze, stát tuto činnost podporuje a plánuje podporovat i po novele zákona.
  • Očekává se, že sucho a kůrovcová kalamita letos zasáhnou asi 30 až 50 milionů kubíků dřeva, což je více než dvojnásobek průměrně roční těžby. Tak velký objem dřeva není schopen zpracovat ani průmysl, ani energetika. Pokračující kalamita ale nic neříká o tom, zda se bude obdobná situace opakovat každý rok a kolik dřeva bude potřeba vykácet příští roky. Loňský bezprecedentní objem těžby tak může být během pár let vystřídán podprůměrnými objemy těžby, což může způsobit nedostatek štěpky pro obecní výtopny a menší teplárny spalující čistou biomasu.
  • [1] Návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu České republiky (zde)[2] Návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie: nový paragraf 25a (zde)

    [3] Kotecký, Vojtěch: Smysluplné využití nadbytku kůrovcového dříví v bioenergetice. Glopolis 2019. (zde)

Na čtvrtek připadá Den bioenergetiky

Od tohoto dne až do konce roku je spotřeba energie celého Česka kryta bioenergetikou. Do konce roku zbývá 62 dní, což symbolicky představuje 17% podíl tohoto obnovitelného zdroje na spotřebě všech energií v Česku. [5] Je to o dva dny dříve než loni. V letošním roce byla například spuštěna výtopna na biomasu v obci Dukovany.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *