Kategorie:
EU

Budou zkušenosti z Francie realitou i u nás?

Nové období v regionální politice Evropské unie je přede dveřmi, a tak se hodí jakékoli autentické zkušenosti těch, kteří už mají učednická léta za sebou. I to byl - vedle toho, že bychom se třeba rádi podívali do Burgundska - jeden z důvodů, proč zájmové sdružení právnických osob Přemyslovské...

Nové období v regionální politice Evropské unie je přede dveřmi, a tak se hodí jakékoli autentické zkušenosti těch, kteří už mají učednická léta za sebou. I to byl – vedle toho, že bychom se třeba rádi podívali do Burgundska – jeden z důvodů, proč zájmové sdružení právnických osob Přemyslovské střední Čechy navázalo v loňském roce spolupráci s francouzským regionem Puisaye-Forterre. Korespondence připravila půdu pro návštěvu, a ta se také uskutečnila.

TYPICKÝ FRANCOUZSKÝ VENKOV

Našimi hosty byli po celý týden čtyři vyslanci regionu, který byste na mapě našli v historickém kraji Burgundsko, v západní části departementu Yonne a severním cípu departementu Nie`ure. Region má rozlohu zhruba 1500 km2 a žije v něm pouhých 35 tisíc obyvatel. Typický francouzský venkov bez většího města, s rozptýleným osídlením ve spoustě malých obcí – podobně jako u nás třeba na Benešovsku nebo v jižních Čechách. Ve Francii mají tedy podobný problém jako u nás – velký počet malých samosprávných celků (v celé zemi je asi 36 tisíc vesnic a měst, což v poměru obyvatel odpovídá situaci v ČR) – a sdružování obcí do regionů je jedním z prostředků, jak jej řeší.

Sdružování obcí do spolků či „zemí“, jak se regiony se strukturou podobnou našim místním akčním skupinám ve Francii označují, není povinné. Burgundsko trochu v této integraci zdola zaostalo, region Puisaye-Forterre je jedním ze dvou takových seskupení v kraji. Je tvořen sedmi svazky obcí sdružujícími celkem 69 samospráv.

Politické řízení regionu má v rukou 42členný syndikát složený z volených zástupců samospráv. Je to sbor dobrovolný, bez placených zaměstnanců. Jeho úkolem je zajišťovat a prověřovat financování projektů.

Programovou náplň rozvoje regionu má na starosti 45členná rada pro rozvoj (Conseil de développement), složená ve shodě s požadavky programů typu LEADER+ po třetinách ze zástupců samospráv (15 zástupců syndikátu), z podnikatelské sféry a z neziskových organizací. Tato rada má funkci programového výboru, jejím úkolem je koncipovat zaměření kraje, předkládat projekty a „oživovat“ členy sdružení – členové rady jednotlivé obce navštěvují, jednají s nimi o jejich problémech a potřebách a získávají od nich podněty, návrhy a konzultují s nimi projekty.

FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ

K realizaci projektů má rada k dispozici sedm profesionálů, zaměstnanců v čele s manažerem. Ročně má pro ně k dispozici 200 tisíc eur, z toho 50 tisíc eur získává z poplatků z členských obcí (tj. poplatek ve výši 1,5 eura na hlavu a rok!) a zbytek je financován shora (kraj, stát, departement). Touto podporou deklaruje stát svůj zájem na tom, aby obce takto spolupracovaly a staraly se o své občany ve shodě s tím, co potřebují.

Financování projektů se uskutečňuje na základě dlouhodobé smlouvy, kterou uzavírá syndikát s radou pro rozvoj. V této smlouvě je mj. rozhodnuto o tom, jaký fond bude využit k jakému účelu (například, že kultura bude placena pomocí LEADER+, sociální sféra z programu EQUAL apod.). Současná smlouva je uzavřena na sedm let a v jejím rámci dostane region celkem 11,5 mil. eur., z toho 3 mil. eur poskytuje stát (kraj), 1,5 mil. eur departement, 1 mil. eur LEADER+ a 6 mil. eur ostatní evropské fondy. Jinak řečeno, dohromady tvoří podíl státu na spolufinancování projektů třetinu, dvě třetiny příspěvku dává Evropská unie. Finance z kraje a z LEADER+ jsou přímo určeny na realizaci rozvojových strategií, o peníze z departementu a ostatních evropských fondů se musí žádat na každý jednotlivý projekt. Součástí smlouvy je také financování projektů. Syndikát zajišťuje peníze a navrhne možnosti financování, rada nabízí projekty. Celková výše dotace pro jednotlivé projekty je zpravidla do 80 % u projektů obcí a neziskových organizací, do 50 % u podnikatelských projektů a peníze se platí žadatelům až po ukončení díla.

Francouzský model se pokusily v rámci české legislativy úspěšně aplikovat již některé akční skupiny v podobě obecně prospěšných společností. Finanční podpora státu je u nás ovšem podstatně skromnější než ve Francii.

Burgundští hosté u nás navázali řadu konkrétních styků s organizacemi, spolky i soukromými výrobci, poznali, že v České republice se stále ještě najdou lidé, kteří ovládají jejich mateřštinu, a zjistili, že mnohé problémy, které měli nebo mají oni, řešíme i my, byť s mnohem menšími prostředky. V roce příštím by se někteří naši členové a zástupci organizací a spolků mohli přesvědčit, jak region žije a jak spravuje své záležitosti, přímo v Burgundsku. Věřme, že budou svědky toho, jak to bude po roce 2007 vypadat i u nás. Včetně štědré podpory této „správě věcí veřejných zdola“ ze strany státu.

Jaroslav Huk

místostarosta Roztok

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *