Budoucnost je ve vzdělání

Budoucnost je ve vzdělání Ústecký kraj je jedním z nejpostiženějších co do ekologie i ve smyslu následků restrukturalizace ekonomiky. O možných východiscích k ekonomické prosperitě regionu jsme hovořili s hejtmanem Ing. Jiřím Šulcem. [*] Kde chcete s obnovou regionu začít? Priority rozvoje kraje se...

Budoucnost je ve vzdělání

Ústecký kraj je jedním z nejpostiženějších co do ekologie i ve smyslu následků restrukturalizace ekonomiky. O možných východiscích k ekonomické prosperitě regionu jsme hovořili s hejtmanem Ing. Jiřím Šulcem.

[*] Kde chcete s obnovou regionu začít?

Priority rozvoje kraje se teprve tvoří, protože i Program rozvoje Ústeckého kraje je ve stadiu před dokončením. Již jsme jej projednávali – pravděpodobně se bude dotvářet. Jedna jeho etapa se uzavřela do konce roku 2001, ale protože se jedná o dynamický materiál, určitě se bude měnit, posuzovat a vyvíjet i v příštím roce.

O několika důležitých bodech, které vyplývají ze SWOT – analýzy a které se již měnit nebudou, mohu ale hovořit již nyní. Největším problémem tohoto regionu je jeho zdeformovaná ekonomická základna, kterou jsme zdědili za posledních padesát let především v pánevních oblastech.

Byla zničena tradiční odvětví a nahrazena takřka výhradně těžkým hospodářstvím – chemickým a těžařským průmyslem a energetikou. Přezaměstnanost zde byla veliká a útlum značný. S počátkem fungování Temelína předpokládáme, že se problémy ještě prohloubí.

Hlavním úkolem je tedy změna ekonomické základny kraje a podpora jakéhokoliv podnikání, které by mohlo přinést nová pracovní místa.

Je třeba najít novou ekonomickou základnu pro rozvoj. Díky zahraničním investorům se začínají rýsovat nové obory – konkrétně výroba spotřebního zboží, dále třeba techniky a komponentů pro osobní automobily. Jde o firmy západoevropské a japonské, jedná se také s firmami z Mexika a USA.

Na rozvoj nových odvětví navazuje několik dalších souvisejících priorit. Potřebujeme modernizovat dopravní infrastrukturu, což rovněž přinese nová pracovní místa. Chceme využít toho, že velká města našeho kraje leží deset až čtyřicet kilometrů od vyspělého západoevropského trhu.

V první řadě budeme výrazně podporovat dokončení dálnice D8 z Prahy do Drážďan, která urychlí spojení i s Berlínem. Budeme rovněž požadovat výstavbu rychlostní komunikace R7 ve směru Praha – Louny – Chomutov – Chemnitz a dokončení vnitrokrajové silnice I/13.

O otevření dálnice do Drážďan do roku 2005 byla uzavřena mezinárodní dohoda. Zatímco německá strana termín garantuje, mám pocit, že naše Ministerstvo dopravy a spojů stále spí a že tento termín není schopno dodržet. To považuji za jeden z výrazných retardujících prvků pro rozvoj tohoto kraje.

Dále chceme podporovat obnovu životního prostředí, které bylo během posledních padesáti let silně zdevastováno. Kvalitnější životní prostředí by mělo v oblasti cestovního ruchu přinést rovněž nové pracovní příležitosti.

Byl bych rád, aby se kraj podílel na podpoře nebo i vzniku dvou nových velkých průmyslových zón. Protože region má protažený tvar, měla by se jedna jeho část nacházet na východě a druhá na západě. Měly by fungovat jako určitá sněhová koule a „nabalit“ na sebe další rozvoj průmyslu.

[*] Dopravní infrastruktura a průmyslové zóny ale samy od sebe nové investory nepřivedou. Již dnes se některé regiony potýkají s nedostatkem pracovních sil.

Vzdělání je rovněž mezi prioritami rozvoje. Vzdělanostní struktura kraje je nepříznivá – jsme například výrazně pod průměrem České republiky v počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí. Potřebujeme výrazně zvýšit jejich počet – i ti co zde jsou, mají kvalifikaci zaměřenou spíš na těžká odvětví národního hospodářství a potřebují rekvalifikaci. Chceme se proto zasadit o zřízení nových oborů vysokoškolského studia v regionu, což by se mohlo završit i novou vysokou školou nebo univerzitou.

[*] V Ústí nad Labem už ale jedna univerzita působí.

Ústecká univerzita vznikla z Pedagogické fakulty. Jak už jsem se zmínil, tento region musí najít svůj rozvoj ve výrobě a k tomu potřebuje v technických oborech vysokoškolsky vzdělané lidi. To je zatím ale jen minoritní část ústecké univerzity. Jednáme proto s rektorem, aby se jeden z ústavů přeměnil v dohledné době na fakultu. Vysokoškolsky vzdělaných lidí potřebujeme nikoliv desítky nebo stovky, ale tisíce.

V terciární sféře potřebujeme, aby ústecká univerzita, která je zaměřena spíš humanitně než technicky, produkovala mladé moderní „euroúředníky“, zaměřené na záležitosti evropské i naše. Měli by být kvalitně jazykově, legislativně a ekonomicky vzdělaní a měli by umět komunikovat s občany.

[*] Hranice krajů se leckterým obcím nezamlouvaly. U vás šlo o Šluknovský výběžek. Jak hodnotíte tamní odstředivé tendence?

Tyto tendence se objevovaly nejen ve Šluknovském výběžku, ale i v jižní části Doupovských hor. Myslím, že vzhledem k budoucímu vymezení správních obvodů naprosto zbytečně. Co se týče Šluknovského výběžku, nešlo zde o aktivity samospráv, ale místních ambiciózních a politicky neukojených jedinců. Výběžek podle mne není možné rozdělit na dvě části – je to organismus značně prorostlý se společnou a zajímavou historií a určitě i slibnou budoucností. Ta ale určitě nesmí být založena na dezintegraci území.

[*] Jste spokojen s listopadovým kompromisním jednáním s vládou o kompetencích a nakládání se školským majetkem?

O kompromisu se zde pouze hovořilo, a sice s panem premiérem. Premiér k situaci přistupuje s chladným rozumem a transparentně. Problém nastává, když se ve vrcholové politice dostáváme od ministrů k náměstkům a od nich k ředitelům odborů a níže. Zde narůstá – dokonce exponenciálně – nechuť jakékoliv kompetence na kraje převádět. To se totiž týká po desetiletí v Praze „zabarikádovaných“ úředníků, kteří rozhodují o čemkoliv – o naprosto zbytečných záležitostech zde v kraji. Nechtějí předat kompetence, i když nám ze zákona náležejí. S tím souvisí i přerozdělování financí a rozhodování, na co je použít.

Za velmi špatné považuji, když se v Praze má rozhodovat o tom, jestli kraj pronajme nebo prodá staré nebo zchátralé objekty. U pronájmů je to zvlášť markantní. Zde se máme ptát Ministerstva školství, jestli ředitel školy může v neděli odpoledne pronajmout tělocvičnu. Jedná se o naprosto devótní postavení, které jde proti smyslu reformy veřejné správy. Nutno podotknout, že jednání na nejvyšší politické úrovni probíhají, nejsou v době našeho rozhovoru ukončena, ale je pravděpodobné, že i zde dojde k pozitivnímu posunu.

[*] Je pro vás spolupráce v rámci NUTS 2 přínosem?

Spolupráce funguje dobře. I regionální operační program NUTS 2 ukazuje, že máme stejné problémy, stejná východiska i řešení. Oblast obou krajů spojují Krušné hory, pánevní oblasti s energetikou, chemickým průmyslem i těžbou uhlí, ale například i lázeňstvím a cestovním ruchem. Máme také společného souseda – Německo. V NUTS Severozápad je dobrý základ, abychom společné problémy řešili ve prospěch obou krajů.

Václav Drašnar

FOTO ARCHÍV