Autor
Kategorie:
Správa a rozvoj

Chystáte se vybudovat dětské hřiště?

Zařízení pro volný čas včetně dětského hřiště je obvykle kompromisem mezi tím, jak by mělo ideálně vypadat, představou investora a jeho finančními možnostmi. Ať už je skutečnost jakákoliv, vždy je dobré mít v ruce zpracované nejlepší řešení pro daný prostor.

Hřišti dodává atraktivitu jeho variabilita, prostředí, v němž se nachází, i kolik herních možností a pohybu nabízí. Říká to Naďa Kjellberg, jednatelka HAGS, s. r. o, českého zastoupení švédské firmy. „Při projektování hřiště se vždy snažím navrhnout ho tak, aby tam bylo co nejvíce herních funkcí pro danou věkovou skupinu,“ doplňuje. Záleží také na prostoru a penězích, často se hřiště zařizují pro děti ve věku od 2 do 14 let. Měla by být pro ně kreativní a zábavná, posilovat fyzickou kondici, navazování sociálních vazeb, rozvoj fyzických i duševních vlastností.

NA PRVNÍM MÍSTĚ BEZPEČNOST

Dětské hřiště musí být hlavně bezpečné. Proto je důležité vyloučit možná rizika. Děti chtějí zkoušet lézt, šplhat, prolézat, houpat se, zkoumat… Tím se samy vystavují nebezpečím, která si ani neuvědomují. Bezpečnost hřiště je tedy na prvním místě ze všech požadavků na ně kladených, a je dána evropskými normami EN 1176 (všeobecné bezpečnostní požadavky a zkušební metody) a EN 1177 (pro povrchy hřišť, které mají tlumit nárazy). Naplnění norem by mělo zaručit, že na daném hřišti nejsou skrytá rizika. Je vždy lepší, když jsou herní prvky vyrobeny z kvalitního materiálu. Vybavení vydrží dlouho a potřebuje minimální údržbu. Kvalitnější prvky jsou finančně nákladnější, proto investoři obvykle dávají přednost levnějším řešením. „Pokud na počátku více investujete do kvality, údržba stojí mnohem méně peněz,“ tvrdí Naďa Kjellberg.

JAK HŘIŠTĚ VYBAVIT?

Hřiště a jeho vybavení by měla vydržet několik let a být v perfektním stavu. Jako materiál je vhodné velmi tvrdé a kvalitní dřevo, kov, aluminium a umělé hmoty. Kov lze použít jen na některých částech nebo na celou herní konstrukci. Dále je to překližka a vysokotlaký laminát – HPL (stlačená papírová hmota s lepidlem, lisovaná za vysokého tlaku a teploty, materiál má tvrdost mezi kovem a dřevem, je prakticky nezničitelný). Jak vysvětluje Naďa Kjellberg, obvykle každá země má v této oblasti svá specifika – český trh je psychologicky orientován zejména na dřevo. Angličané preferují bytelnější kovové konstrukce, neboť v Británii je více vandalismu než u nás. Američané požadují spíše plasty. Švédsko je tak napůl, s tím, že se kombinují dřevěné a další konstrukce. Hřiště nezřídka bývá terčem vandalů. A v takovém případě se projevuje použitý materiál nejvíce – je-li dostatečně kvalitní, vydrží i hry pubescentů a drsné zacházení.

ZÁLEŽÍ NA KREATIVITĚ ARCHITEKTA

Krátce po roce 1989 bylo u nás jen málo architektů, kteří se specializovali na projektování dětských hřišť. Dnes je situace podstatně lepší. Když se rozhlédneme kolem sebe, je to i vidět. Jak bude hřiště vypadat, záleží na kreativitě architekta. „Osobně prosazuji, pokud je dostatek prostoru, aby bylo zasazeno v zeleni, mělo pochozí zpevněné plochy (na písku se s kočárkem špatně jezdí) a posezení pro rodiče,“ upozorňuje Naďa Kjellberg. Vývoj dětských hřišť jde dopředu v oblasti estetické, funkční a kvalitativní velmi rychle. Firmy, které se jím léta zabývají, vymýšlejí nové herní funkce, výrobní technologie, pevnější materiály, design. „Na vývoji spolupracujeme s psychologem, pedagogy, lékaři i se samotnými uživateli,“ poznamenává Naďa Kjellberg.

KONTROLOVAT, KONTROLOVAT

Běžná údržba zařízení hřišť a ploch vyžaduje kvůli bezpečnosti a funkčnosti preventivní opatření. Periodicitu kontrol stanovuje norma ČSN EN 1176-7 – Zařízení dětských hřišť – část 7: Pokyny pro zřizování, kontrolu, údržbu a provoz. U veřejných dětských hřišť je povinnost kontrol na třech úrovních, tj. roční, provozní a denní (vizuální). Vizuální kontrolou (pochůzkou) se dají zjistit nápadné zdroje nebezpečí způsobené vandalismem, používáním nebo povětrnostními podmínkami (zlomené součásti nebo rozbité lahve).

Provozní kontrolou se sleduje funkce a stabilita zařízení, zejména z hlediska jakéhokoliv opotřebení a uskutečňuje se jednou za tři měsíce.

Jednou ročně se kontroluje celé zařízení včetně základů, celková úroveň bezpečnosti zařízení, základů a povrchů. Kontroly obvykle dělají specializované firmy a osoby. Když se náhodou stane úraz, zjišťuje se, zda byly splněny všechny požadavky. Výrobce musí zaručit, že jím dodané herní prvky jsou bezpečné, odpovídají daným normám. Rovněž provozovatel hřiště musí doložit, že hřiště udržuje a kontroluje.

POŘÍZENÍ NENÍ LEVNÉ

Zřídit, vybavit a udržovat dětské hřiště je nákladná záležitost. Jen jeho samotné vybudování stojí od několika set tisíc až po několik milionů korun. Současná nabídka je však opravdu široká.

„Kvalita a vzhled hřiště jsou dány finančními prostředky a prostorem. Bohužel ve výběrových řízeních často bývá rozhodujícím kritériem nejnižší cena, zatímco v zahraničí spíše ekonomická výhodnost – vybavení hřiště, obsah hry, použité materiály, kvalita, životnost, záruky a nároky na údržbu. Dokonce jsem se tam setkala s tím, že jedním ze zadávacích kritérií byl rozvoj osobnosti dítěte. Když jsem projektovala hřiště ve Švédsku, bylo běžné, že člověk, který návrh vybíral, také za tu investici zodpovídal,“ uzavřela Naďa Kjellberg.

EVA VÍTKOVÁ

Jaké jsou zkušenosti měst?

Až miliony korun na vybudování a údržbu dětských hřišť, vandalismus, neukáznění pejskaři, přísné hygienické a bezpečnostní předpisy. To jsou jen některé problémy, kterými se města musí zabývat.

Ing. Jiří Tlustoš, vedoucí oddělení investic Městského úřadu Šlapanice:

Máme pouze devět dětských hřišť. Vybudování malého dětského hřiště přijde zhruba na 100 tisíc korun, údržba stojí okolo 50-80 tisíc korun.

Vybudovaná hřiště byla certifikována. Aby se město vypořádalo s normami, je snaha likvidovat všude pískoviště vzhledem k nesplnitelným požadavkům hygienických norem a předpisů. Čelit také musíme používání hřišť pejskaři.

Někdy se objeví požadavek na budování dětského hřiště od maminek na mateřské dovolené, jinak se domnívám, že na území města je dostatek dětských hřišť.

Samuel Truschka, tiskový mluvčí Městské části Praha 13:

Na území městské části je 45 sportovních hřišť a komplexů a 67 dětských hřišť. Postupně jsme všechna dětská hřiště od roku 2000 rekonstruovali a vybavili nejmodernějšími herními prvky.

Modernizace hřišť i sportovišť nadále pokračují i s pomocí peněz z evropských fondů. Na komplexní údržbu dětských hřišť o rozloze 1200 m2 jsme vynaložili 2,6 mil. Kč a sportovních hřišť o rozloze 1000 m2 pak dalších 3,4 mil. Kč. Náklady na běžnou údržbu všech hřišť v Praze 13 odhadujeme na zhruba 2 mil. Kč. Stanovit tyto náklady však přesně nelze, tyto práce jsou totiž také součástí komplexní péče o veřejnou zeleň.

Při vybavování hřišť je nutné vždy dbát na kvalitu herních a sportovních prvků, na veřejných prostranstvích jsou podrobena extrémní zátěži, takže obstojí jen nejkvalitnější. Proti vstupu psů jsou dětská hřiště oplocována. V letních měsících se někdy zvyšuje četnost úklidů na hřištích. Návštěvníci zde zanechávají odpadky a je nutné zametat některé sportovní plochy.

Dětská hřiště se budují v souladu s koncepcí rozvoje v oblasti ochrany a tvorby životního prostředí a také na základě výsledků ročních komplexních kontrol. Máme dostatek dětských hřišť a sportovišť pro všechny věkové kategorie. V současné době v Nových Butovicích budujeme hřiště s herními prvky pro imobilní a slepé děti. Snažíme se o pestrost a rozmanitost hřišť a sportovišť.

Eva Stejskalová, tisková mluvčí města Vsetín:

Město vlastní 122 dětských hřišť a veřejných sportovišť a dále osm sportovních areálů (městské lázně s venkovním koupalištěm, druhé venkovní koupaliště, fotbalový stadion, škvárové hřiště, skate park a další). Jen letos jsme na rozvoj sportu vyčlenili v rozpočtu města 80 mil. Kč. Budujeme, respektive rekonstruujeme nová hřiště, v posledních třech letech u nás přibylo okolo 30 nových dětských hřišť za přibližně 30 mil. Kč. Údržba přijde město na desítky milionů korun. Vandalismus je zřejmě všeobecný problém. Letos na jaře rozjíždíme pilotní projekt ve třech místních lokalitách – hlídání dětských hřišť vytipovanými osobami, které v dané lokalitě bydlí. Uvidíme, jak se osvědčí. Kromě vandalismu existují problémy majetkové, protože řada sportovišť přešla v 80. a 90. letech minulého století na tělovýchovné jednoty, které za ně mnohdy požadují nepřiměřené požadavky. Požadavky se mění se změnami trendů v oblasti sportů a s příchodem nových sportů (in-line, squash, snowboarding apod.). Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy spolu Vysokou školou ekonomickou Praha zpracovaly novou koncepci rozvoje sportu na Vsetíně, která navrhuje nová sportoviště a vychází z požadavků jejich uživatelů.

/ev/

Vybrané normy

ČSN EN 1176-1 Všeobecné bezpečnostní požadavky a zkušební metody,

ČSN EN 1177 Povrch hřiště tlumící náraz – bezpečnostní požadavky a zkušební metody,

ČSN EN 13814 Prostředky lidové zábavy – Bezpečnost,

ČSN EN 15567 1 Lanové dráhy – Konstrukční a bezpečnostní požadavky,

ČSN EN 15567-2 Lanové dráhy – Funkční požadavky,

ČSN EN 1069-1 Vodní skluzavky vysoké 2 m a více.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *