Čtenáři Moderní obce už mají její dubnové vydání. Jeho tváří je starosta Lipové-lázní Lubomír Žmolík

Dubnové číslo Moderní obce, odborného měsíčníku pro veřejnou správu, je už u svých čtenářů. I tentokrát na 68 stranách přínáší zajímavé a důležité informace pro všechny, kdo se starají o efektivní chod a rozvoj svých obcí a měst.

Už tradičně z aktuálního vydání Moderní obce přinášíme výběr zajímavých citátů některých osobností, které na stránkách časopisu vystupují.

* Lubomír Žmolík, starosta obce Lipová-lázně na Jesenicku: Určitě bych byl pro to, aby starostové měli volební období šestileté, jako je to například v některých spolkových zemích Německa. Koneckonců připravit a uskutečnit větší komunální projekt často přesahuje jedno čtyřleté volební období.

* Jouni Parkkonen, výkonný ředitel finské organizace KOVA, sdružující 47 členských neziskových organizací a nadací či fondů poskytujících nájemní bydlení: Finská vláda, zejména municipality, dbají při plánování nové výstavby na to, aby byty pro udržitelné bydlení byly rozesety v různých oblastech, nikoli segregovány v jednom místě či několika sousedících nájemních domech. Finsko se tak vyhnulo problémům vznikajícím s existencí slamů. Sociální mix – tedy aby spolu žili lidé z různých sociálních a společenských vrstev – se vyplácí všem a vede k vyšší toleranci. V developerské bytové výstavbě mají municipality silnou pozici, díky vlastnictví pozemků pro výstavbu.

* Antonín Staněk, ministr kultury ČR: Dobře si uvědomuji význam památek pro turistický ruch jako významný ekonomický faktor. Je však pravdou, že exaktní provázání příjmů z turistiky s výdaji na památky stále není nastaveno. V každém případě bude ministerstvo kultury nadále otevřeno diskusi s partnery na téma možných modifikací programu tak, aby co nejlépe vyhovoval v současných podmínkách a nadále plnil své poslání – činit naše města krásnějšími.

* Karel Ferschmann, starosta obce Němčovice na Rokycansku: Zálohování PET lahví a hliníkových plechovek by jednoznačně přispělo k ochraně životního prostředí. Třídit ostatní obaly občané určitě nepřestanou, protože k barevným kontejnerům se naučili chodit i s dalšími druhy odpadů. Navíc ve všech zemích, kde se zavedlo zálohování PET lahví, došlo ke zvýšení třídění odpadů a neexistuje žádný důvod, proč by tomu mělo být v Česku jinak.

* Marek Sýkora, předseda komise životního prostředí předsednictva Svazu měst a obcí ČR: Skutečností je, že PET lahve jsou nejlépe tříděným artiklem. Jsou výrazným „ekonomickým tahounem“ dotřiďovacích linek, z nichž řada je vlastněna obcemi. Zavedou-li se zálohy na PET lahve, tyto linky zkrachují! Systém, kdy každý obchodník musí zajistit buď automat na lahve (investice za zhruba půl milionu korun), nebo zavést oddělený výkup „petek“ (investice do stavebních úprav obchodů) výrazně ohrozí již tak velkými hráči zasažený maloobchod ve venkovském prostoru (nebude to pro ně ta poslední smrtelná rána do vazu?).

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Přestože obec uzavírá soukromoprávní vztah, například kupní smlouvu o prodeji nemovitosti, musí se řídit vedle soukromého práva i pravidly, která jí stanovuje zákon o obcích. Jinými slovy, „obec není firma“.

* Luděk Tesař, ekonom: Z každých 10 Kč investic obcí představovaly v roce 2018 dotace průměrně 1,5 Kč (za poslední čtyři roky to v průměru byly 2 Kč). Stále platí má kritika dotací a jsem nadále přesvědčen o tom, že projekty se v praxi dotacemi zbytečně často prodražují, komplikují a byrokracie vyžadovaná poskytovateli dotací je pro příjemce peklem na Zemi. Čekáním na dotace se často stavební práce natolik zdraží, že se pak zkrátka očekávaný pozitivní efekt dotace vůbec nedostaví. Ba naopak, na patře zůstává pachuť kocoviny jako po pořádném flámu. Někdy dotace svými následky takřka až fyzicky bolí a kontroly poskytovatelů takovou „radost“ z dotace dají obcím pocítit o to intenzívněji.

* Ondřej Štrup, odborník na facility management: Novou oblastí facility managementu jsou měkké služby – bezpečnostní služby (včetně BOZP, PO a OŽP), služby jednotlivým zaměstnancům či návštěvníkům (stravování, recepční služby, překlady, asistence atd.) a dále interní logistické služby (interní doprava, autoprovoz, interní pošta, archivy, tiskové služby atd.). Bližší přehled je vysvětlen v krátkých videích na úvodní stránce www.fminstitute.cz. Významným posunem, který facility management přinesl je vnímání integrace řízení těchto podpůrných služeb. Pod pojmem integrace řízení nemusí být zahrnován pouze integrovaný outsourcing FM služeb, významná je integrace řízení na straně objednatele (v našem případě vedení obce či města).

* Jana Černá, Magistrát města Mostu: Rozhodnutí zapojit náš úřad do Národní ceny České republiky za společenskou odpovědnost znamenalo možnost získat další prestižní ocenění, a to na opravdu nejvyšší úrovni. Zároveň ale také přineslo spoustu práce. Do příprav podkladové zprávy k účasti se zapojilo mnoho zaměstnanců napříč celým úřadem. Jak samotné ocenění, slavnostně udělené v prostorách Španělského sálu Pražského hradu, tak zejména Zpráva hodnotitele, předaná následně, jsou pro nás důležité. Jednak je prestižní ocenění možností, jak můžeme představit činnost našeho úřadu, jednak je pro nás zejména závazkem, abychom pokračovali v nastaveném směru, kterým se mostecký magistrát v oblasti společenské odpovědnosti ubírá.

* Zbyněk Linhart, předseda senátního Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí:  Pokračující socio-ekonomické rozevírání nůžek mezi regiony může destabilizovat demokratický systém v naší zemi. Podíl hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele se v Ústeckém kraji vůči ČR neustále snižuje, místo toho, aby se k průměru přibližoval. Strukturálně postižené však nejsou jen severozápad a Moravskoslezský kraj, ale i menší území, například Jesenicko, část jižních Čech, část Vysočiny, případně část jižní Moravy a ještě další drobnější celky. V těchto regionech se například častěji vyplácejí doplatky na bydlení a příspěvky na živobytí.

* Aleš Erber, lesnický specialista, analytik a odborný lesní hospodář: Mnozí vlastníci obecních a městských – a především pak vedení státních lesů, ještě do nedávné minulosti kladli vysoký důraz jen na vysoký zisk z lesního hospodaření bez potřeb vyváženosti sociálních a ekologických aspektů – podle principu TUH. Jenže takové hospodaření může vést za určitý čas k finančním ztrátám, což se u řady majetků i stalo.

* Jaroslav Klusák, energetický manažer města Litoměřice: Energetický manažer (či jeho tým) by měl být tím, kdo navrhuje projekty, komunikuje s externími firmami, konzultanty a předkládá návrhy řešení vedení měst. Zároveň je vhodné, pokud je energetický manažer na dosahování úspor motivován (finančně i nefinančně). Například v Litoměřicích je pět procent z ročních čistých úspor rozdělováno na odměny mezi pracovníky, kteří se na úsporách podíleli. Co se týče zakotvení pozice manažera v ISO, norma již pozici zmiňuje. Důležité je, aby tato pozice v jakékoliv organizaci byla aktivní, měla řádně nastavené kompetence a jejími doporučeními se zabýval vrcholný management, stejně tak je nezbytné, aby v organizaci byl řádně nastaven systém spolupráce energetického manažera a nižšího managementu (vedoucích, a dalších úředníků). Velmi dobrá je praktická zkušenost z Pardubického kraje, kdy veškeré investice, které mají přesah do energetiky, posuzuje energetický manažer z hlediska jejich dopadů na budoucí provozní výdaje a energetickou náročnost kraje.

* Lenka Kováčová, koordinátorka Fondu Otakara Motejla: Často setkáváme se stížnostmi, že otevřená data jsou uživateli využívána málo. Bohužel v řadě měst (ale i národních institucí) převládá představa, že otevření dat automaticky povede k vytvoření jakési datové gramotnosti v řadách veřejnosti, která je pak začne sama od sebe ve velkém využívat. To samozřejmě vede k následnému zklamání. Je proto potřeba, aby ti, co data publikují, to dělali kvalitně, pravidelně je aktualizovali, přidávali nové datové sady a doplnili je metadaty. Jedině tak je budou urbanisté, architekti, vývojáři a aktivní občané využívat.

* Matěj Dědina, advokátní koncipient CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ, advokátní kancelář s. r. o.: Ministerstvo spravedlnosti dokončuje práce na paragrafovém znění zákona o hromadných žalobách, který má do právního řádu zavést v našich podmínkách dosud neznámý institut kolektivního uplatňování nároků. Z hlediska věcné působnosti zákon vychází obecně z nejširšího možného pojetí. Takto pojatá působnost hromadné žaloby způsobí, že dopadne i na právní vztahy státu a územní samosprávy. Počítá se s tím, že hromadnou žalobu bude možné podat ve všech oblastech, v nichž lze nároky uplatňovat cestou civilního soudního řízení. Prostřednictvím kolektivního řízení bude proto možné společně uplatňovat nároky jak na plnění (např. na náhradu škody), tak na zdržení se protiprávního jednání či odstranění protiprávního stavu a nároky určovací. Půjde tak nejen o typické spotřebitelské spory, které jsou v hromadném uplatňování nároků nejčastější (a v zahraničí mnohdy také výhradní), ale rovněž o nároky z pracovně-právních vztahů (nedodržování zákonných podmínek odměňování, pracovních podmínek apod.), nekalé soutěže a další.

* Zbyněk Vočka, vedoucí oddělení sociální pomoci, odbor sociálních věcí, Krajský úřad Olomouckého kraje: Bylo by vhodné, aby stát (Ministerstvo vnitra) změnil systém výpočtu příspěvku, který je určován v závislosti na počtu opatrovanců, jímž je obec veřejným opatrovníka jmenována, a jehož výše by nově byla stanovována i v závislosti na faktu, jak je personálně výkon přenesené působnosti obcí zajištěn. Takový způsob výpočtu příspěvku by mohl vést ke zvýšení počtu zaměstnanců obcí vykonávajících veřejné opatrovnictvím, a tím k lepšímu plnění povinností opatrovníka.

* Václav Chmelík, advokátní koncipient, KVB advokátní kancelář s. r. o., (na otázku Je možné zřídit k nemovitostem ve vlastnictví obce zástavní právo? Zástavní právo by bylo zřizováno v souvislosti s úvěrem kupujícího, s jehož pomocí by kupující získal prostředky na uhrazení kupní ceny.): Zastavení obecního majetku obecně nic nebrání, ale je třeba vždy pamatovat na to, že pokud by dlužník, v jehož prospěch je zástavní právo zřízeno, své závazky neplnil, jeho věřitel by se uspokojil na předmětu zástavy ve vlastnictví obce. Je tudíž žádoucí, aby vznik zástavního práva byl ze strany obce vhodně právně ošetřen tak, aby případná rizika byla co možná nejvíce eliminována. Na druhou stranu je ovšem třeba konstatovat, že zřizování zástavního práva ještě před převodem vlastnictví v souvislosti s čerpáním úvěru (hypotéky) kupujícího je v praxi běžné a vzhledem k tomu, že původnímu vlastníkovi předmětu převodu kupní cenu hradí zpravidla poskytovatel úvěru, riziko je v takovém případě na straně obce spíše minimální. Dodáváme, že rozhodnutí o zastavení nemovitých věcí musí být s ohledem na ustanovení § 85 písm. k) zákona o obcích bezvýhradně schváleno zastupitelstvem obce.*

Moderní obec si můžete číst i v mobilu, tabletu nebo na počítači. Podrobnosti najdete na: https://digi.profipress.cz/.

/red/

Foto: Titulní strana obálky dubnového vydání Moderní obce se starostou Lipové-lázní Lubomírem Žmolíkem.

Foto: Ivan Ryšavý

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down