Efektivní a moderní způsob komunikace

Na našem trhu je již poměrně široká nabídka softwaru pro elektronickou podatelnu. Zeptali jsme se proto Davida Šabackého, ředitele odboru regionálních úřadů společnosti PVT, a. s., jak tento software vybírat a co by měla e-podatelna z praktického hlediska umět. Kdo by měl mít zřízenu e-podatelnu?...

Na našem trhu je již poměrně široká nabídka softwaru pro elektronickou podatelnu. Zeptali jsme se proto Davida Šabackého, ředitele odboru regionálních úřadů společnosti PVT, a. s., jak tento software vybírat a co by měla e-podatelna z praktického hlediska umět.

Kdo by měl mít zřízenu e-podatelnu?

Podle platných legislativních norem jsou orgány veřejné moci, včetně územních samosprávných celků provádějících výkon státní správy v rámci přenesené působnosti, povinny od 1. října 2001 zřídit pracoviště e-podatelny. Takže nejen ministerstva, ale i krajské úřady, značný počet měst a mnoho dalších úřadů zřizují podle zákona č. 227/2000 Sb. a nařízení vlády č. 304/2001 pracoviště, které umožňují příjem a odesílání datových zpráv.

Jaké jsou základní funkce elektronické podatelny?

Zejména umožnit přijímat elektronická podání. To je sice stručná odpověď, ale není to tak jednoduché. Minimálně z toho vyplývají některá nebezpečí.

Která to jsou konkrétně?

Jedním ze stěžejních rizik pro úřad je nutnost ověřování zaručených elektronických podpisů. Problematika jejich důvěryhodného ověřování je komplexní a relativně složitý proces, což si mnozí dodavatelé softwaru a uživatelé e-podatelen neuvědomují. Dalším problémem je archivace elektronicky podepsaných dokumentů a určení času přijetí podání.

Můžete to upřesnit?

Software e-podatelny musí zajistit přijetí elektronických dokumentů od občanů. V případě, kdy je dokument opatřen zaručeným elektronickým podpisem, musí ho ověřit. Tato procedura má dvě části. Tou první je ověření platnosti dat pro vytváření podpisu, respektive kvalifikovaného certifikátu občana. To je samo o sobě složité a proces musí probíhat automaticky. Následně je ověřen samotný podpis. Jedinou institucí oprávněnou vydávat kvalifikované certifikáty nutné pro bezpečnou komunikaci občana s veřejnou správou je První certifikační autorita, a. s.

Co dalšího by měl tento software umět?

Těch funkcí je celá řada. Jednou ze základních je odpověď občanovi na jeho podání; zda je přijato a certifikát v pořádku ověřen. Nesmí se zapomenout na zálohování těchto podání, možnost archivace, nejlépe v šifrované podobě apod.

Na serveru Úřadu pro veřejné informační systémy je uveden nový návrh nového standardu pro provoz e-podatelen. Jak se tento návrh projeví v praxi?

Především je třeba říci, že se zatím jedná o návrh, který upřesňuje některé procesy při použití e-podatelny. Zejména se jedná o zaslání zpětného potvrzení, které musí být podepsáno kvalifikovaným podpisem pracovníka úřadu. V praxi to bude znamenat, že jednotliví výrobci budou muset udělat i programové zásahy a následně patrně recertifikovat svůj software.

Pokud jde o atestace, jak by měl atest podle zákona č. 365/2001 vypadat?

Atest by měl jasně vyjadřovat shodu se standardem Informačních systémů veřejné správy pro provoz e-podatelen. I zde je potřeba být pozorný, protože atest na shodu s národním prostředím opravdu nebude dostačující.

Dá se e-podatelna využít i k jiným účelům vedle zmíněného legislativního rámce?

Samozřejmě. Díky dnes již v praxi platné legislativě mohou např. úřady komunikovat mezi sebou elektronicky, což může přinést i úsporu nákladů. Pro názornost: Dnes nic nebrání komunikaci s odvolacím úřadem na krajském úřadě při výkonu státní správy, jako je např. stavební řízení. V současné době připravujeme tento efektivní, moderní a zejména levný způsob komunikace i pro naše zákazníky. Stranou nemusí zůstat ani banky a další instituce komerčního sektoru. Využití e-podatelen v komunikaci s občany či klienty je levnou a efektivní cestou pro obě strany.

PETR KREJČÍK

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *