Financování krajů postrádá jakýkoliv systém, tvrdí Sdružení místních samospráv ČR

Současné dělení daňových výnosů mezi státem a kraji není ani systémové, ani spravedlivé. Neodráží počet obyvatel, rozlohu krajů ani míru strukturálních problémů. Vyplývá to z analýzy financování krajů, kterou provedlo Sdružení místních samospráv ČR.

Nejvíce jsou znevýhodněny kraje Středočeský, Jihomoravský, Moravskoslezský, Pardubický a Plzeňský. Současný model rozděluje prostředky podle již dvacet let nezměněných údajů, byť za dobu jeho účinnosti došlo k výrazným demografickým změnám, které zákon o rozpočtovém určení daní vůbec neodráží. Takto nespravedlivé dělení daňových výnosů přitom podle Sdružení místních samospráv ČR nepochopitelně toleruje jak Ministerstvo financí ČR, tak Asociace krajů ČR.

Nynější model financování krajů je neudržitelný. Kraje získávají prostředky z daňových výnosů podle dvacet let starých údajů, které dávno neplatí. Tyto parametry neodráží aktuální počet obyvatel ani počet kilometrů spravovaných silnic,“ uvádí předseda SMS ČR Stanislav Polčák.

Z analýzy relevantních kritérií pro dělení financí mezi kraji a státem vyplynulo, že nejvíce obyvatel za posledních dvacet přibylo Středočeskému, Jihomoravskému, Plzeňskému a Jihočeskému kraji. S ohledem na odpovědnost krajů za správu silnic 2. a 3. třídy analýza reflektuje počet kilometrů těchto komunikací v krajích. Nejhustší silniční síť vykazují kraje Středočeský, Jihočeský, Plzeňský a Kraj Vysočina.

Žebříčku daňově nejdiskriminovanějších krajů dominuje Středočeský kraj, který by měl získávat oproti současnému stavu přibližně o 1,6 miliardy korun více. Druhým nejvíce bitým je Jihomoravský kraj, který dostává o 950 milionů méně. S větším odstupem následují kraje Moravskoslezský, Pardubický a Plzeňský (viz tabulka na konci dokumentu).

SMS ČR vyzdvihuje, že z provedené analýzy nelze konstatovat, které kraje ze současného modelu jejich nárokového financování nejvíce těží. „Stát by se měl s kraji rozdělit o výnos silniční daně a daně z minerálních olejů, jestliže jim svěřil správu větší části silniční sítě. Na současném modelu financování krajů proto fakticky prodělávají všechny kraje, některé však citelně více,“ podotýká Stanislav Polčák. „Plně podporujeme legitimní požadavky řady krajů na změnu jejich financování, zvýšení jejich podílu vůči státu a vyzýváme vládu, aby přestala blokovat otevření zákona o rozpočtovém určení daní v Parlamentu,“ dodává předseda SMS ČR  s tím, že na tomto stanovisku ve prospěch všech krajů se v září shodl Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Spolek pro obnovu venkova ČR a Národní síť místních akčních skupin (viz níže).

HLAVNÍ UKAZATELE ANALÝZY SMS ČR

Metodické poznámky: Analýza odráží demografický vývoj v jednotlivých krajích za relevantní období (2000 – 2019) a počty kilometrů silnic 2. a 3. třídy a přináší trojí metodu srovnání. První metoda hodnotí proměnu vzájemných poměrů mezi kraji při respektování výchozích parametrů z roku 2000. Druhá metoda naopak vychází ze zásady rovného příjmu krajů s relevancí k počtu obyvatel. Třetí metoda k této zásadě rovnosti připojuje i specifická kritéria s relevancí k rozloze krajů. Průnikem dvou základních metod analýzy vzniká výsledné srovnání daňově nejdiskriminovanějších krajů.

Do analýzy nebyly zahrnuty příjmy Prahy jakožto kraje vzhledem ke specifickému způsobu jejího „krajského“ financování, stávající krajské příjmy však byly Praze plně zachovány.

Při stanovení jednotlivých vah nově analyzovaných kritérií byly SMS ČR plně respektovány jejich vzájemné poměry podle návrhu krajů v novelách zákona o rozpočtovém určení daní (viz sněmovní tisky č. 753, 766, 774, SMS ČR deklaruje, že váha těchto kritérií může být předmětem diskusí, každopádně by měla být podrobena politické debatě a stanovena na delší časové období). Relevantní informace představují údaje ČSÚ za období 2000 až 2019 včetně, informace o rozpočtových příjmech MF ČR a finanční správy a také podkladové analýzy sněmovního tisku č. 753.

Stávající parametry dělení sdílených daní pro kraje podle zákona (viz příloha č. 1 k zákonu č. 243/2000 Sb.):

 

Hlavní město Praha 3,183684
Středočeský 13,774311
Jihočeský 8,607201
Plzeňský 7,248716
Karlovarský 3,77299
Ústecký 8,242502
Liberecký 4,681207
Královéhradecký 6,442233
Pardubický 5,555168
Vysočina 7,33859
Jihomoravský 9,526055
Olomoucký 6,751705
Zlínský 5,251503
Moravskoslezský 9,624135
Úhrn 100 %

 

 

Vývoj počtu obyvatel v letech 2000 – 2019

 

Počet obyvatel v roce 2000  2019 Změna
Hlavní město Praha 1.183.814 1.308.632 124.818
Středočeský kraj 1.113.205 1.369.332 256.127
Jihočeský kraj 626.048 642.133 16.085
Plzeňský kraj 551.676 584.672 32.996
Karlovarský kraj 304.658 294.896 -9.762
Ústecký kraj 827.119 820.789 -6.330
Liberecký kraj 429.147 442.356 13.209
Královéhradecký kraj 551.361 551.021 -340
Pardubický kraj 508.537 520.316 11.779
Kraj Vysočina 521.114 509.274 -11.840
Jihomoravský kraj 1.136.676 1.187.667 50.991
Olomoucký kraj 641.579 632.492 -9.087
Zlínský kraj 598.120 582.921 -15.199
Moravskoslezský kraj 1.280.161 1.203.299 -76.862
Celkový počet obv. ČR 10.273.215 10.649.800  +376.585

 

 

METODA 1:

Změna podle % výměry krajů s ohledem na demografický vývoj 2000 – 2019 (výchozí váhy krajů z r. 2000 – politický konsensus 2000, Praze podíl nezměněn):

 

Kraj Koeficient
z roku 2000
odpovídající koef. na rok 2019 v % změna % výměry daňový příjem krajů 2019 odpovídající daň. příjem 2019
Hlavní město Praha 3,183684 3,183684 0 2,365 mld. Kč 2,365 mld. Kč
Středočeský 13,774311 16,373809 2,599498974 10,234 mld. Kč 12,165 mld. Kč
Jihočeský 8,607201 8,531483 -0,075717199 6,395 mld. Kč 6,338 mld. Kč
Plzeňský 7,248716 7,423959 0,175243636 5,385 mld. Kč 5,516 mld. Kč
Karlovarský 3,77299 3,529308 -0,24368193 2,803 mld. Kč 2,622 mld. Kč
Ústecký 8,242502 7,904427 -0,338074154 6, 124 mld. Kč 5,872 mld. Kč
Liberecký 4,681207 4,663007 -0,018199434 3,478 mld. Kč 3,464 mld. Kč
Královéhradecký 6,442233 6,221827 -0,220405991 4,786 mld. Kč 4,622 mld. Kč
Pardubický 5,555168 5,492717 -0,062450603 4,127 mld. Kč 4,081 mld. Kč
Vysočina 7,33859 6,930716 -0,407873412 5,452 mld. Kč 5,149 mld. Kč
Jihomoravský 9,526055 9,618637 0,092582017 7,077 mld. Kč 7,146 mld. Kč
Olomoucký 6,751705 6,432301 -0,31940342 5,016 mld. Kč 4,779 mld. Kč
Zlínský 5,251503 4,945976 -0,305526221 3,901 mld. Kč 3,674 mld. Kč
Moravskoslezský 9,624135 8,742136 -0,881998503 7,150 mld. Kč 6,495 mld. Kč
Úhrn 100 % 100 % 76,665 mld. Kč 76,665 mld. Kč

 

METODA 2:

Rovný podíl krajů na 1 občana = 7.954 Kč / 1 obyv. (Praze podíl nezměněn, váhy krajů dle politického konsensu 2000 nebrány na zřetel):

 

Kraj Rovný podíl daňový příjem krajů 2019 rozdíl reálného výnosu a rovnosti
Hlavní město Praha 2,365 mld. Kč 2,365 mld. Kč 0
Středočeský 10,891 mld. Kč 10,234 mld. Kč -657.404.922
Jihočeský 5,107 mld. Kč 6,395 mld. Kč 1.287.600.420
Plzeňský 4,650 mld. Kč 5,385 mld. Kč 735.293.010
Karlovarský 2,345 mld. Kč 2,803 mld. Kč 457.717.745
Ústecký 6,528 mld. Kč 6,124 mld. Kč -404.407.450
Liberecký 3,518 mld. Kč 3,478 mld. Kč -40.379.385
Královéhradecký 4,382 mld. Kč 4,786 mld. Kč 403.737.455
Pardubický 4,138 mld. Kč 4,127 mld. Kč -11.123.120
Vysočina 4,050 mld. Kč 5,452 mld. Kč 1.401.787.907
Jihomoravský 9,446 mld. Kč 7,077 mld. Kč -2.368.888.919
Olomoucký 5,030 mld. Kč 5,016 mld. Kč -14.348.233
Zlínský 4,636 mld. Kč 3,901 mld. Kč -734.708.729
Moravskoslezský 9,571 mld. Kč 7,150 mld. Kč -2.420.352.992
Úhrn 76,665 mld. Kč 76,665 mld. Kč

 

 

METODA 3:

Rovný podíl krajů na 1 občana (7.954 Kč/1 obyv.) a silniční síť

(Praze podíl nezměněn, váhy krajů dle politického konsensu 2000 nebrány na zřetel):

 

kraj  Počet obyv. 2019 Výměra silnic 2. a 3. třídy daňový příjem krajů 2019 váha kritéria rovnosti: 1 obv. = 60% váha kritéria silnice

= 40%

Hlavní město Praha 1.308.632 * 40 2,365 mld. Kč 2,365 mld. Kč – *
Středočeský 1.369.332 8.624,1 10,234 mld. Kč 6,535 mld. Kč 5,265 mld. Kč
Jihočeský 642.133 5.434,1 6,395 mld. Kč 3,064 mld. Kč 3,317 mld. Kč
Plzeňský 584.672 4.602,1 5,385 mld. Kč 2,790 mld. Kč 2,809 mld. Kč
Karlovarský 294.896 1.839,5 2,803 mld. Kč 1,407 mld. Kč 1,123 mld. Kč
Ústecký 820.789 3.638,8 6,124 mld. Kč 3,917 mld. Kč 2,221 mld. Kč
Liberecký 442.356 2.074,4 3,478 mld. Kč 2,111 mld. Kč 1,266 mld. Kč
Královéhradecký 551.021 3.300,4 4,786 mld. Kč 2,629 mld. Kč 2,015 mld. Kč
Pardubický 520.316 3.120,9 4,127 mld. Kč 2,483 mld. Kč 1,905 mld. Kč
Vysočina 509.274 4.562,0 5,452 mld. Kč 2,430 mld. Kč 2,785 mld. Kč
Jihomoravský 1.187.667 3.864,9 7,077 mld. Kč 5,668 mld. Kč 2,359 mld. Kč
Olomoucký 632.492 3.114,0 5,016 mld. Kč 3,018 mld. Kč 1,901 mld. Kč
Zlínský 582.921 1.761,4 3,901 mld. Kč 2,781 mld. Kč 1,075 mld. Kč
Moravskoslezský 1.203.299 2.738,5 7,150 mld. Kč 5,742 mld. Kč 1,672 mld. Kč
Úhrn 10.649.800 48.675,1 76,665 mld. Kč 46,945 mld. Kč 29,720 mld. Kč

 

* Praha – specifické příjmy, má na starost silnice 2. a 3. třídy a také na rozdíl od krajů i místní komunikace

 

 

Výsledné srovnání nejvíce daňově diskriminovaných krajů (2019):

 

pořadí nejhůře daňově diskriminované kraje 2019 rozdíl oproti současnému příjmu
1. Středočeský -1,566 mld. Kč
2. Jihomoravský -950 mil. Kč
3. Moravskoslezský -263 mil. Kč
4. Pardubický -261 mil. Kč
5. Plzeňský -214 mil. Kč
6. Ústecký -147 mil. Kč

S P O L E Č N É    P R O H L Á Š E N Í  Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR), Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR), Spolku pro obnovu venkova ČR (SPOV ČR) za podpory Národní sítě místních akčních skupin (NS MAS)

O PODPOŘE NÁVRHU KRAJŮ NA ÚPRAVU JEJICH FINANČNÍCH VZTAHŮ S VLÁDOU ČR

Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR), Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR), Spolek pro obnovu venkova ČR (SPOV ČR) za podpory Národní sítě místních akčních skupin (NS MAS) přijímají toto

společné prohlášení o své podpoře návrhům krajů a Hl. m. Prahy,

které podaly jakožto své zákonodárné iniciativy k řešení dlouhodobých palčivých otázek svých vztahů s Vládou ČR – posílení svých rozpočtových příjmů a rovněž kompetencí (úprava rozpočtového určení daní), tak aktuálních problémů, vyvstalých s pandemií koronaviru, tj. zejména požadavek na tzv. kompenzací pro kraje, jež jim na rozdíl od obcí nebyly Vládou ČR přiznány. Rovněž podporujeme zapojení krajů do čerpání evropské podpory, která bude směřována ČR v následujícím období (víceletý finanční rámec, modernizační fond, fond obnovy).

Obecní svazy touto společnou podporou oceňují postoje krajů jakožto vyšších územně samosprávných celků při opakovaných změnách financování obcí (měst), k nimž došlo v uplynulých letech, ale i v tlaku na poskytnutí kompenzačního příspěvku obcím v současné krizi, kdy pokládají za solidární podpořit kraje v této rozhodné chvíli. Vyzýváme Parlament ČR, aby tyto návrhy projednal a umožnil tak krajům vstoupit do nového volebního období s posílenými finančními rozpočty ve snaze rozpohybovat regionální ekonomiku a vyrovnat se se současnou krizí.

V Praze dne 16. září 2020

František Lukl, předseda SMO ČR

Stanislav Polčák, předseda SMS ČR

Veronika Vrecionová, předsedkyně SPOV ČR

Jiří Krist, předseda NS MAS

Uplatněné zákonodárné iniciativy krajů:

Návrh Zastupitelstva Libereckého kraje na změnu rozpočtového určení daní (ST: 753)

Návrh Zastupitelstva Pardubického kraje na změnu rozpočtového určení daní (ST: 766)

Návrh Zastupitelstva Zlínského kraje na změnu rozpočtového určení daní (ST: 774)

Návrh Zastupitelstva Libereckého kraje na zmírnění dopadu poklesu daňových příjmů krajů (ST: 930)

Návrh Zastupitelstva Hl. m. Prahy na zmírnění dopadu poklesu daňových příjmů krajů (ST: 939)

Návrh Zastupitelstva Pardubického kraje na zmírnění dopadu poklesu daňových příjmů krajů (ST: 991)

/zr/

 

 

 

 

 

Komentáře ke článku 3

  • Achasoda

    Achasoda is a global b2b marketplace for businesses all over the World. Achasoda fills in as a stage to interface Business Owners, Individual businesses as suppliers, and buyers to discover, connect, and execute with one another.
    B2B Marketplace

Komentáře nejsou povoleny.