Hlavní město Praha nechá jednotlivé městské části na jejich územích rozhodnout o dani z nemovitých věcí

Vedení hlavního města Prahy se rozhodlo vyhovět výzvám starostů městských částí, kteří v minulých letech na svém sněmu opakovaně požadovali změnu nastavení daně z nemovitých věcí. Ta je stoprocentním příjmem městských částí, nikoli hlavního města Prahy.

Dosud mělo město na celém svém území stejné koeficienty, které ovlivňují nastavení daně. Nyní dává vedení města možnost starostům určit její individuální nastavení pro svou městskou část.

Je to totiž jediná daň, jejíž výši může obec ovlivnit, a to pomocí celoměstské vyhlášky o výši koeficientů pro výpočet daně z nemovitých věcí. Žádost o připomínky k připravované vyhlášce, zahrnující nastavení všech tří výpočtových koeficientů, byla starostům rozeslána dnes.

Celý výnos daně z nemovitých věcí v plné výši míří automaticky do rozpočtů městské části. Proto by o ní také městské části měly rozhodovat. Ony nejlépe vědí, co je u nich zapotřebí,“  uvedl k tomu Pavel Vyhnánek, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast rozpočtu, a dopnil: „Změnu dlouhodobě požadují starostové městských částí bez ohledu na politickou příslušnost. Finální rozhodnutí, zda se vyhláška změní a jakým způsobem, bude záležet na výstupech z připomínkového řízení.“

Připomínkové řízení poběží do 30. června. Připomínky se následně během července a srpna vypořádají a závazný návrh vyhlášky bude Radou a Zastupitelstvem hlavního města projednán v září.

Vyhláška bude po schválení Zastupitelstvem hlavního města Prahy platit od roku 2020 a nebude od obyvatel města vyžadovat žádnou novou administrativu, protože výpočet výše daně při změně koeficientů ze strany obce automaticky provádí příslušný finanční úřad.

ZAVEDENÍ MÍSTNÍHO KOEFICIENTU

Starostové pražských městských částí volali po zavedení takzvaného místního koeficientu, kterým se na celém území města násobí sazba daně pro rezidenční i komerční nemovitosti. V hlavním městě Praze je nyní místní koeficient stanoven na celostátně nejnižší možnou úroveň 1, resp. není zaveden vůbec. Hlavní město Praha v souladu s  požadavkem starostů navrhuje zvýšení na úroveň 2 z celkem pětibodové stupnice. Praha tímto návrhem následuje řadu dalších měst v České republice, která místní koeficient zavedla již dříve.

VELIKOSTNÍ KOEFICIENT PODLE MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ

Městské části tvoří v hlavním městě Praze velmi pestrou mozaiku, a proto mají i různé potřeby. Aby vedení města podpořilo individuální přístup, dává starostům možnost určit pro území jejich městské části výši velikostního koeficientu. Ten totiž jako jediný může být stanoven pro dílčí části města rozdílně. Je zodpovědný za konečnou sazbu daně z rezidenčních nemovitostí, a to tak, že vypočtená daň je násobena místním koeficientem.

V předkládaném návrhu vyhlášky je v základní variantě velikostní koeficient stanoven na hodnotu 2,5. Výše daně z rezidenčních nemovitostí tak fakticky při použití navrhované varianty zůstává nezměněna. Vedení městských částí se mohou rozhodnout, zda přijmou navrhovanou hodnotu 2,5 nebo zda jeho výši upraví směrem nahoru (maximální hodnota je 5), případně jej naopak sníží směrem k minimální hodnotě 2.

KOMERČNÍ KOEFICIENT

Komerční koeficient, který i nadále zůstává na hodnotě 1,5, ovlivňuje výši daně u komerčních nemovitostí (tedy např. kancelářských prostor, obchodních center nebo skladů) na celém území města bez možnosti rozdílného určení pro jednotlivé městské části. S ohledem na navrhované zavedení místního koeficientu dojde u tohoto druhu nemovitostí ke zvýšení daně zhruba na dvojnásobek.*

/zr/

Grafika Jak se v Praze vypočítává daň z nemovitých věcí?

ZDROJ: Magistrát hl. m. Prahy

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *