Hospodářská komora ČR je nespokojená s návrhem rekodifikace stavebního práva, který už putuje na Úřad vlády

Jednu základní a více než šedesát dalších zásadních připomínek vznesla Hospodářská komora k aktuálnímu návrhu rekodifikace stavebního práva, který Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) toto pondělí zaslalo na Úřad vlády, jde špatným směrem a neodpovídá věcnému záměru nového stavebního zákona, oznámila včera Hospodářská komora spolu se Svazem podnikatelů ve stavebnictví a Svazem průmyslu a dopravy ČR. Společně proto vládu vyzvaly k naplnění rekodifikace stavebního práva ještě v tomto volebním období při zachování zásadních principů, na nichž byla původně postavena.

"Stávající verze návrhu nového stavebního zákona nyní nemá v zásadě nic společného ani s věcným záměrem, ani s návrhem předloženým Ministerstvem pro místní rozvoj v prosinci 2019 do meziresortního připomínkového řízení. V průběhu více než pětiměsíčního přepracovávání opustili úředníci MMR téměř všechny původní principy rekodifikace stavebního práva, aniž by přitom sami přišli s nějakými vlastními, odlišnými od dnešního stavebního zákona. Ze stavebního zákona se tak stala jen nepovedená dílčí novela, která situaci ve stavebnictví výrazně zhorší,“ uvedl včera v Praze pro zástupce médií prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Podle jeho slov se proti poslední podobě návrhu zásadně vymezují odborná veřejnost, státní instituce i profesní a odborná sdružení,  a to i přesto, že se v některých dílčích tématech zcela neshodnou. I proto zastává Hospodářská komora ČR názor, že pokud nedojde k návratu k původním cílům, je třeba rekodifikaci v poslední úřednické verzi zásadně odmítnout. Kromě této základní připomínky o nepřijatelném odklonu od věcného záměru, vznáší Hospodářská komora více než šedesát zásadních výtek k předkládanému materiálu (viz dále), který navíc ani oficiálně neobdržela.

Hospodářská komora ČR už dříve upozornila, že se změnami, které se do původního komplexního a systémového návrhu dostávaly tzv. salámovou metodou, nesouhlasí a distancuje se od nich. Komora tvrdí, že v důsledku toho byla opomíjena v celém následujícím procesu, nové verze rekodifikace jí nebyly zasílány a o dalších a dalších nesystémových destrukčních změnách, kterých se úředníci MMR na původním návrhu dopouštěli, se zástupci Hospodářské komory ČR dozvídali jen zprostředkovaně.

„Musíme proto upozornit na fakt, že tvrzení, se kterými se často setkáváme, tedy že současný materiál je projednán s Hospodářskou komorou a z její strany také odsouhlasen, není pravdivé. Současné znění stavebního zákona Hospodářská komora oficiálně nikdy neobdržela k připomínkám, a verze, které máme k dispozici od těch, kdo ji dostali, je pro Hospodářskou komoru neakceptovatelná,“ připomněl Vladimír Dlouhý.

Svaz podnikatelů ve stavebnictví od počátku podporoval ambiciózní a správný záměr MMR na skutečnou a komplexní systémovou změnu. Jak včera prohlásil Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví, příprava rekodifikace dávala velkou naději. „Bohužel mám však neodbytný pocit, že po předložení zákona do meziresortního vypořádání vznikají další a další požadavky na kompromisy a změny. Ty jsou ve jménu dokončení rekodifikace přijímány, ale ve skutečnosti je výsledkem namísto zjednodušení komplikace. Mám velkou obavu, že místo původně slibované teze jednoho razítka, jednoho úřadu, zrychlení schvalovacího procesu či odstranění byrokratického ping pongu přijde na svět pouhá novela stávajícího stavebního zákona, zásadně vzdálená původnímu cíli,“ konstatoval Jiří Nouza.

Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví by bylo vhodné vrátit se zpět k návrhu, který byl předložen na konci roku 2019, revidovat jej o několik zásadních kompromisních návrhů. "Cestou, jak prosadit rozumnou legislativu, však nemůže být ustupování všem požadavkům,“ dodal Jiří Nouza.

Svaz průmyslu a dopravy ČR považuje poslední vývoj práce na rekodifikaci stavebního práva za nešťastný. „Jsme zklamáni, že zatím nedochází k původně avizované integraci všech agend a zjednodušení povolovacích procesů. Na návrzích řešení se strávilo mnoho času a odvedla se spousta práce. Všichni víme, že jedním z největších problémů České republiky je právě komplikovanost a zdlouhavost povolovacích procesů, která brzdí stavby soukromníků i těch ve veřejném zájmu. Právě v těchto dobách musí být cílem podpora konkurenceschopnosti a rozvoj investic, což je i deklarovanou prioritou vlády,“ konstatoval viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR František Chaloupecký.

Svaz průmyslu a dopravy ČR zastává názor, že nyní se jasně ukazuje, že se představitelé veřejného sektoru a vlády nebyli schopni domluvit a jasně dohodnout, kompetence tak zatím zůstávají roztříštěné. Příkladem je vodoprávní řízení, které je pro řadu dopravních i průmyslových staveb nezbytné, ale integrováno nebude. Dokonce se u něj oproti dnešku zcela vyloučí možnost spojení se stavebním povolením.

„Aktuální návrh je v mnoha směrech návratem k současné právní úpravě, kterou považujeme za špatnou a dlouhodobě neudržitelnou. Tato úprava na jedné straně často extrémně zatěžuje stavebníky, na druhé straně neumožňuje ani odpůrcům záměrů domoci se komplexního přezkumu jejich právní přípustnosti, tím méně pak v rozumné době,“ uvedl Pavel Franc, ředitel advokátní kanceláře Frank Bold Advokáti, která se podílela na zpracování návrhu původně předloženého do mezirezortního připomínkového řízení.

„Návrh zákona takového významu a rozsahu, jakým je stavební zákon, musí být založen na jasné vnitřní koncepci. Ta v daném případě vyplývá z věcného záměru a byla zásadně narušena již politicky dohodnutou změnou struktury stavební správy. Jakékoli další zásadní zásahy do principů původního návrhu nutně povedou k nefunkčnímu výsledku. Nemyslím si, že by poslanci – a to i vládních stran – byli ochotni dát hlas návrhu zákona, který není ani trochu odvážný. Návrh MMR nemá ambici pohnout se zamrzlou situací ve stavebnictví,“ doplnil Pavel Franc.

Hospodářská komora, Svaz podnikatelů ve stavebnictví a Svaz průmyslu a dopravy proto vyzvaly předsedu vlády, aby se aktivně zasadil o nápravu současné tristní situace a aby pomohl v naplnění rekodifikace stavebního práva ještě v tomto volebním období, jak bylo domluveno před více než dvěma lety, a to při zachování zásadních principů, na kterých byla rekodifikace postavena.

„Je to o to významnější v tuto krizovou dobu. Rekodifikace se může stát díky výraznému multiplikačnímu efektu, který stavebnictví má, a přímým i nepřímým dopadům, základním kamenem pro rozhýbání českého hospodářství. Již dlouhé roky čeká na svou příležitost a bylo by chybou ji nyní promarnit. Zájem o kvalitní stavební legislativu máme i proto, že 10 % naší členské základny tvoří právě podniky ze stavebního sektoru všech odvětví a velikostí,“ říká Vladimír Dlouhý s tím, že stavební řízení ale řeší české firmy všech oborů. „Bez pružné legislativy je dnes pro jakéhokoliv podnikatele složité například postavit novou výrobní halu, rekonstruovat sídlo firmy a podobně,“ uzavřel Vladimír Dlouhý.

HLAVNÍ PŘIPOMÍNKY HOSPODÁŘSKÉ KOMORY ČR K AKTUÁLNÍMU NÁVRHU REKODIFIKACE STAVEBNÍHO PRÁVA

K poslední verzi textu nového stavebního zákona (verze MMR 3. 4. 2020)
Hospodářská komora ČR uvádí níže alespoň základní okruhy zásadních obecných připomínek, nedostatků a rizik. Nejde tedy o připomínky ke konkrétnímu znění jednotlivých ustanovení, ale o nejpodstatnější rozpoznatelné okruhy slabých míst, pochybení a promarněných šancí návrhu
nového stavebního zákona z pera ministerstva.

A. Obecně
* Aktuální návrh připomíná minulou „zjednodušující“ novelu MMR za Karly Šlechtové (225/2017 Sb.), která měla fatální dopady a vedla k dalšímu zhoršení již tehdy špatného stavu stavebního práva, za které je odpovědné MMR, do současné podoby.
* Obrovské zbytnění textu – cca 2 násobný rozsah oproti původnímu návrhu zpracovanému experty HK ČR v součinnosti a ve shodě s úředníky MMR, který byl rozeslán 25. 11. 2019 do MPŘ; cca o 100 paragrafů více než stávající zákon (!).
* Množství nových pravidel a regulací, která nebyla s nikým konzultována, neprošla připomínkovým řízením a neodpovídají potřebám praxe ani záměru zkvalitnění a zrychlení řízení ani posílení právní jistoty a zlepšení postavení stavebníka v řízení.
* Obrovské množství chyb, nedomyšleností a celková nezpůsobilost návrhu k přijetí.
* Snaha vyhovovat připomínkám bez ohledu na kvalitu a funkčnost návrhu.
* Pokud by takový návrh prošel, způsobí chaos a další zhoršení beztak katastrofální situace.
* Výrazné zhoršení situace v Praze, neboť by návrhem došlo ke zrušení Pražských stavebních předpisů (PSP) bez odpovídající moderní úpravy vycházející z PSP, jak bylo původně zamýšleno-

Rozpor s věcným záměrem schváleným vládou téměř ve všech podstatných bodech reformy:
* zjednodušení zákona – NE;
* zrychlení řízení – NE;
* posílení právní jistoty – NE;
* princip 1 úřad-1 řízení-1 razítko – NE;
* princip integrace dotčených orgánů – velmi omezeně a nezřetelně, mnohdy vůbec definování veřejného zájmu v územním plánování – NE;
* posílení postavení samospráv v územním plánování – NE;
* změna formy vydávání územních plánů z OOP na OZV – NE;
* modernizace a reforma požadavků na výstavbu, inspirace PSP – NE;
* jednotný a jediný proces – NE;
 vymahatelnost lhůt a zamezení průtahům automatickým rozhodnutím v 1. stupni – NE;
* reforma soudního přezkumu, posílení postavení stavebníka a zamezení obstrukcím – NE;
* koncentrace a apelace – narušena nedodržením principu 1 úřad-1 řízení-1 razítko;

*  digitalizace – částečně;
* reforma státní správy – NE (vzniká hybrid mnoha úřadů samospráv i státu).
Samostatnou kapitolou jsou vady doprovodných zákonů, z nichž se vytrácí jakákoli pozitivní
reforma, MMR v nich nemá žádnou koncepci a upravuje je dle připomínek a zájmů resortů.
Princip integrace je zcela nezřetelný, nedomyšlený a chaotický, z návrhů často není zřejmé, v
čem vlastně spočívá zamýšlená reforma. Ve skutečnosti jde spíše o snahu o zakonzervování
stávajícího stavu a stávajícího postavení dotčených orgánů, na čemž má většina resortů
zájem.

B. Státní správa
* Navrženou „reformu“ státní správy lze cum grano salis shrnout bohužel do nejhoršího možného výsledku, typického pro státní správu – vše zůstane jako doposud a přidá se k tomu ještě nová soustava dalších státních stavebních úřadů.
* V reakci na požadavky obcí se vytváří hybridní soustava obecních a státních stavebních úřadů s nejasnými vztahy a působností.
* Stejné požadavky nyní uplatňujíi kraje a argumentují nesystémovým zásahem.
* Ústupky si prosadily resorty, což vedlo k rozštěpení obecných stavebních úřadů, speciálních stavebních úřadů a jiných stavebních úřadů do podobného stavu, jaký je dnes.
* Vrcholem dezintegrace je zřízení samostatného ÚÚR mimo NSÚ (!).
* Zůstává nevyjasněný problém systémové podjatosti-
* Problém nedostatečné kapacity a kvality úřadů na obcích se nově objevuje i pro stát.
* Chybí systémové řízení obecních a krajských stavebních úřadů v rámci stavební správy.
* Řada činností není integrována, chybí odpovědnost za koordinaci, chybí odpovědnost za průtahy a nečinnost.
* Nebylo dosaženo principu plné integrace dotčených orgánů.
* Není doloženo, kolik úředníků navíc bude tento přístup vyžadovat, ani to, jaké je pokrytí pracovními kapacitami a financemi-
* Zcela nejasné je řešení většiny dotčených orgánů, které by se měly podle politických dohod přesunout z obecních úřadů do krajské stavební správy, ale návrh to neobsahuje.
* Pokud k tomu dojde, budou v krajském stavebním úřadu integrovány DOSS, ale samotný stavební úřad zůstane obci.
* Pokud k tomu nedojde, zůstává v zásadě stávající stav doplněný navíc ještě novou soustavou státních stavebních úřadů, takže celkový počet úřadů se zvětší.
* V každém případě se posouzení dotčených veřejných zájmů podle současného návrhu ocitá, stejně jako za současné úpravy „mimo řízení“, při tom veřejné zájmy nebudou posuzovány v kontextu, ale opětovně odděleně.

C. Územní plánování
* složitější a delší úprava než dnes (!);
* zachování či zhoršení stávajícího stavu;
* nevyužitá příležitost pro výraznější reformu a posílení samospráv;
* rozpor s myšlenkovým poselstvím nálezu Ústavního soudu ve věci Pec pod Sněžkou, jímž bylo posílení samospráv v oblasti územního plánování;
* vypuštění klíčového pravidla, že územní plán stanoví veřejný zájem na využití území, který se pak již znovu nepřezkoumává v povolovacích procesech;
* negativní dopad do pořizování nových územních plánů velkých měst, zejména Prahy a Brna;
* zásadní zdržení a zvýšení nákladů pro města pořizující územní plány a jejich změny kvůli nutnosti přepracování dokumentů po veřejném projednání dle nové standardizace;
* rozpor s věcným záměrem v otázce formy územních plánů;
* absence územních požadavků pro plánování moderních měst a kvalitního veřejného prostoru, které stačilo převzít z PSP a byly ještě ve verzi do MPŘ z 25. 11. 2019.

D. Hmotné právo (požadavky na výstavbu)
* nevyužitá příležitost pro tolik potřebnou výraznější reformu a modernizaci;
* v zásadě jde většinou o přebírání současného stavu a přesun obsahu vyhlášek MMR do zákona;
* vypuštění moderních územních požadavků na využívání území inspirovaných PSP (kvalitní veřejný prostor, parkování, odstupy staveb, veřejná zeleň atd.);
* vypuštění zjednodušujících změn ve vymezení drobných a jednoduchých staveb;
* vypuštění většiny požadavků na podporu zadržování vody v krajině, OZE apod.;
* vypuštění principu koordinace a vážení rozporných veřejných zájmů a povinnosti nalézání řešení mezi nimi;
* omezení potřebných výjimek reagujících na specifika území a zástavby;
* zbytnění technických požadavků omezujících možnosti výstavby.

E. Proces
* opuštění hlavního principu celé reformy 1 úřad-1 řízení-1 razítko;
* složité (a v návrhu zatím buď vůbec, nebo velmi nejasně popsané) procesní vztahy mezi množstvím neintegrovaných dotčených orgánů, obecnými stavebními úřady na obcích, obecnou krajskou a nejvyšší státní stavební správou a soustavou speciálních stavebních úřadů;
* kombinace nových obecných a speciálních státních stavebních úřadů, zachování většiny obecních stavebních úřadů a případné vyhovění požadavkům krajů na zachování stavebních úřadů a dotčených orgánů na krajských úřadech dosahuje ještě větší složitosti než dnes;

* nejasné a pluralitní formy výstupů dotčených orgánů i krajské stavební správy – vyjádření, koordinovaná vyjádření, závazná stanoviska, koordinovaná závazná stanoviska… opět jde o více procesních forem s nejasnými vztahy než dnes;
* nejasnost případných přezkumů podkladových aktů pro rozhodnutí;
* mnohokolejnost a roztříštěnost;
* z návrhu dosud zcela nejasné workflow pořizování a vyhodnocování různých podkladů od různých úřadů pro rozhodnutí (není jasné, co ani jakým způsobem má opatřovat stavebník/stavební úřad/krajská státní stavební správa/dotčené orgány);
* rozšíření okruhu účastníků i na oprávněné z věcných práv k sousedním pozemkům;
* vypuštění právně vymahatelných lhůt a prodloužení celého procesu vedoucího k rozhodnutí;
* vypuštění efektivní ochrany před nečinností schválené ve věcném záměru – vypuštěno promyšlené a dohodnuté automatické rozhodnutí v 1. stupni;
* automatický přesun řízení z nečinného obecního stavebního úřadu na krajský stavební
úřad, kde ovšem poběží řízení znovu od počátku v 1. stupni, čímž dojde reálně naopak
k prodloužení řízení;
* zahlcení krajské státní stavební správy bez možnosti jakkoli zasáhnout proti nečinným
stavebním úřadům na obcích;
* přesun rozhodování o odvoláních proti rozhodnutím krajské státní stavební správy z
celého území na Nejvyšší stavební úřad a zahlcení Nejvyššího stavebního úřadu.

F. Soudní přezkum
* nedochází k posílení postavení stavebníka v řízení;
* nedochází ke zrychlení soudního přezkumu;
* nedochází ke specializaci;
* není řešen problém alibistického plošného automatického přiznávání odkladného
účinku žalob;
* není řešena obrana před zneužíváním práva, podáváním šikanózních žalob a obstrukcemi;
* vzhledem ke stavu integrace dochází k značnému oslabení dopadu principu koncentrace a apelace;
* neupraveny důsledky incidenčního přezkumu a přetrvává nejistota kvůli možnosti neomezeného rušení územních plánů soudem.*

/tz/

K foto:

Ze včerejší tiskové konference uspořádané Hospodářskou komorou ČR, zleva:  ředitel advokátní kanceláře Frank Bold Advokáti Pavel Franc, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR František Chaloupecký, prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý a prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza

Foto: Ivan Ryšavý

 

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down