I PŘES OBTÍŽE VÝTOPEN PŘIBÝVÁ

Ceny elektřiny i plynu stále stoupají. Narovnání cen a odbourání křížových dotací je rozhodně správné a více než potřebné. Jak ale zajistit, aby lidé neplatili za teplo horentní částky a přitom měli komfort hodný sklonku tisíciletí? V mnoha obcích už pochopili, že tím správným řešením je pro ně...

Ceny elektřiny i plynu stále stoupají. Narovnání cen a odbourání křížových dotací je rozhodně správné a více než potřebné. Jak ale zajistit, aby lidé neplatili za teplo horentní částky a přitom měli komfort hodný sklonku tisíciletí? V mnoha obcích už pochopili, že tím správným řešením je pro ně biomasa, přesněji řečeno dálkové topení s centrální výtopnou na dřevo, dřevní štěpku či slámu.

Ti, kteří anabázi s postavením obecní výtopny na biomasu už podstoupili, potvrdí, že prosadit toto řešení není vůbec jednoduché. Nepochopení mezi občany na jedné straně a byrokratická mašinérie jak při povolování, tak zejména při shánění financí na straně druhé – to je opravdová Scylla a Charybda, mezi nimiž musí proplout každý starosta, který chce v té své obci topení biomasou prosadit.

Přesto u nás obcí vytápěných dřevem stále přibývá. Největší koncentrace je v jižních Čechách – nepochybně vlivem blízkého Rakouska, kde je topení dřevem zcela běžné a které navíc budování obecních výtopen na své severní hranici přímo i nepřímo podporuje. Podívejme se na zkušenosti aspoň tří obcí.

KARDAŠOVA ŘEČICE

V Kardašově Řečici poněkud předběhli dobu, protože tu topí dřevem už třetí desetiletí, od roku 1972. Mnoho let zde totiž působil známý výrobce pastelek Koh-i-noor. Po privatizaci zůstala následnické firmě NEVA kotelna na odpadní dřevo s výkonem 5 MW, ale pro vyrobené teplo najednou nebylo dost odběratelů. Vznikla tak idea zásobovat teplem z kotelny část městečka. Po nemalých peripetiích se podařilo připojit asi jednu čtvrtinu města, zhruba 500 obyvatel. Na vybudování rozvodů dostali od Státního fondu životního prostředí dotaci ve výši 40 % a půjčku ve výši dalších 40 %.

„Bez podpory by to nešlo, nemohli bychom totiž soutěžit s dotovanými cenami ostatních energií,“ podotýká starosta MVDr. Petr Nekut.

Obec účtuje odběratelům za teplo zatím pouze „zaváděcí cenu“ 150 Kč/GJ, přičemž skutečná cena činí skoro 200 Kč/GJ. Rozdíl kompenzuje radnice tím, že neuplatňuje v plné výši odpisy. Během roku či dvou chtějí ovšem přejít na běžnou cenu. Pro občany ale bude napojení na teplovod i tak výhodné: topení je přijde na necelých 10 000 Kč za topnou sezónu, tedy stejně jako kdyby topili uhlím, a přitom s topením nemají žádnou práci.

Kotelna je ve vlastnictví firmy NEVA, která vyrábí tužkárenská prkénka. Spalují se zde dřevní štěpky a piliny. Ročně zde vzniká 4000-5000 m3 dřevěných odpadů. Asi polovinu z tohoto množství spálí v kotelně, zbytek rozprodají lidem na palivo. Automatizovaná kotelna je vybavena dvěma kotli VSD 2500 s celkovým výkonem 5 MW od moravského výrobce Slatina Brno.

Zpočátku provázela celou akci značná nedůvěra občanů – před čtyřmi lety, kdy teplofikaci zahajovali, vládly přímotopy a na dřevní odpady se mnozí obyvatelé dívali spatra. Teď docházejí k tomu, že topení dřevem je skutečně výhodné, a chtějí se připojit. Nemají už ale zdaleka tak výhodné podmínky jako ti prozíravější, kteří výhody dřeva odhadli rovnou. Těm totiž přípojku zařídila obec a výměníky dostali zdarma. Dnes už si je lidé musí kupovat.

PELHŘIMOV

Jednu z prvních velkých výtopen na biomasu vybudovala v sedmnáctitisícovém Pelhřimově soukromá společnost IROMEZ. V roce 1992 odkoupila od města systém tepelného hospodářství, zásobující třetinu domácností, škol a „občanské vybavenosti“ teplem a teplou vodou a místní pivovar technologickou párou. Majitelé firmy začali záhy přemýšlet, jak to udělat, aby centrální zásobování bylo pro firmy i občany zajímavější než „kotlíkaření“, tedy odpojení jednotlivých objektů ze systému a instalace vlastního kotle na plyn či elektřinu. Bylo jim jasné, že musí být cenově atraktivní, a to znamenalo jednak celý provoz modernizovat, jednak najít za dosavadní mazut a plyn takové palivo, které umožní i do budoucna, po odbourání různých dotací, udržet příznivou cenu tepla. Ekonomicky nejvýhodnější se ukázala právě biomasa, tedy palivo, kterého je na Vysočině dostatek.

Nová technologie přišla firmu na 30 mil. Kč a celá přestavba byla dokončena v roce 1995. Kotelna na biomasu s výkonem 5 MW, vybudovaná ve spolupráci s dánskou firmou VNlund, pracuje nepřetržitě celý rok. V zimě k přitápění vypomáhá ještě plyn. Ročně zde spálí asi 15 000 tun biomasy – kůru a další odpad z lesa, piliny, plevy, řezanou slámu, papír, listí a klestí z městských parků atd. Dřevo se sváží ze vzdálenosti až 130 km. Do budoucna by se měla část paliva získávat sklizní rychle rostoucích topolů.

A jak vypadá finanční bilance topení dřevem konkrétně? Dřevo kupují za cca 400 Kč/t (při vlhkosti 50 % včetně dopravy). Jeden GJ tepla přijde tedy v palivu asi na 60 Kč. Cena tepla při výstupu ze zdroje činí 122-136 Kč/GJ, na konci sekundární sítě 200-246 Kč/GJ. Z následujících údajů jsou dobře vidět relace mezi jednotlivými druhy paliv: pokud by dřevo musel IROMEZ kupovat za více než 680 Kč za tunu, už se víc vyplatí spalovat mazut. Na to, aby se vyplatil plyn, by dřevo muselo přijít na rovných 1000 Kč za tunu! Jak je vidět, je dřevo nejen ekologické, ale též vysoce finančně výhodné palivo.

Dalo by se čekat, že podobné projekty budou mít u nás zelenou stejně, jako ji mají třeba v sousedním Rakousku. Opak je ale pravdou: IROMEZ nedostal odnikud ani korunu na dotacích, ba ani výhodnější úvěr s nižšími úroky a delší dobou splatnosti! Měl ovšem značnou výhodu v už vybudovaných rozvodech.

DEŠNÁ U SLAVONIC

První česká výtopna, kde je hlavním palivem sláma, funguje už několik let v obci Dešná u Slavonic. Kotelna (kotle jsou výrobek české firmy Verner) má výkon 2,7 MW. Slámu obec kupuje od místního zemědělského podniku, který ji dodává i s dopravou za 550 Kč za tunu. Za rok kotelna spálí necelých sedm set tun slámy. Nedostatek surovin nehrozí: zemědělci pěstují obiloviny a řepku na 1800 hektarech a mají tolik obilné i řepkové slámy, že se jí rádi zbaví. Dřevní odpady – piliny a dřevní odpad – získává obec za symbolickou cenu ze zdejší pily. Dřevo a sláma se dají spalovat buď samostatně nebo současně, slámy by ale mělo být aspoň 80 %.

V obci se podařilo napojit na centrální vytápění více než 90 % všech zdejších objektů – nepochybně i proto, že lidé měli napojení zadarmo. Při ceně 240 Kč/GJ vyjde občany topení biomasou stejně draho jako při topení uhlím a započtou-li se náklady na pořízení a odpisy kotle na uhlí, poplatky za likvidaci popela a další náklady, je už dnes teplo z biomasy výhodnější.

Od minulého září zavádí obec zajímavou novinku: odběratelé budou dostávat množstevní slevy, tak jak je to běžné i u jiných druhů paliv a energií (viz tab.).

Příznivou cenu ovšem umožnila výrazná dotace celého systému: Dešná totiž získala od Státního fondu životního prostředí dotaci 14 mil. Kč a dalších 14 mil. Kč bezúročné půjčky. Celá stavba přišla na 38,5 mil. Kč. Systém je v trvalém provozu od dubna 1998. Zkušenosti jsou zatím dobré, potíže jim dělá jen to, že sklad slámy je od kotelny zbytečně daleko. Požárním předpisům tím sice bylo učiněno zadost, ale praktické řešení to podle shodného mínění všech zainteresovaných není.

JANA PLAMÍNKOVÁ

FOTO AUTORKA

Ceny za odběr tepla v obci Dešná u Slavonic

Odběr tepla za rok Cena tepla na jednu

bytovou jednotku

do 30 GJ 240 Kč/GJ

30-50 GJ 220 Kč/GJ

50-200 GJ 200 Kč/GJ

nad 200 GJ 190 Kč/GJ

vysoké odběry smluvní cena