01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Inspirace z Flander

Inspirace z Flander Definovat a uskutečňovat politiku vstřícnou vůči mladé generaci je věcí ústředních orgánů, nižších správních celků i obcí. Země západní Evropy získávaly v tomto ohledu zkušenosti v průběhu několika posledních desetiletí. Jejich zkušenosti mohou mít význam také pro nás, kdy nově...

Inspirace z Flander

Definovat a uskutečňovat politiku vstřícnou vůči mladé generaci je věcí ústředních orgánů, nižších správních celků i obcí. Země západní Evropy získávaly v tomto ohledu zkušenosti v průběhu několika posledních desetiletí.

Jejich zkušenosti mohou mít význam také pro nás, kdy nově vytvořené kraje hledají svoje možnosti také v tomto směru. Podnětné mohou být zkušenosti Flander, největší součásti tří autonomních oblastí současné Belgie.

Z deseti miliónů obyvatel země je 57 % Vlámů, 32 % Valonů a 9 % cizinců, většinou z dalších zemí Evropské unie. Flandry se skládají z pěti provincií (srovnatelných s našimi kraji) a svoji politiku k mladé generaci koncipují dlouhodobě.

První plán

Výsledkem se stal první Flanderský plán politiky práce s mládeží. Jeho pojetí a postup zpracování schválila v prosinci roku 1999 Flanderská rada mládeže. Dokument měl zhodnotit současný stav, přinést náměty k novým řešením, probouzet diskuzi, vymezit priority a naznačit perspektivu až do roku 2005. Plán byl určen jak pro pracovníky mezi mladou generací, tak pro samotné mladé lidi.

Východiska

Značnou pozornost věnuje plán sdružování dětí a mládeže. Celkem jich existuje na 90 (ať s vertikální strukturou nebo autonomních). Členem sdružení je pouze 12,9 % mladých lidí mezi 15-24 roky; údaj však překračuje průměrnou organizovanost v zemích západní Evropy (7 %, 4 %). Sdružení pokládá za významný nástroj participace dětí a mládeže, za laboratoř nových přístupů.

Zájmové kluby získaly v předchozích dekádách více nezávislosti na tradičních strukturách (zvláště na škole a politických stranách); současně však se málokdy hlouběji specializují. Změnami prochází také členství ve sdruženích a u části členů se přeměňuje na příležitostnou účast na aktivitách; přechody mezi členy a nečleny jsou často plynulé a málo výrazné.

Mezi členskými organizacemi se nejčastěji objevují sportovní sdružení; se značným odstupem následují zájmové kluby, organizace charitativní, ekologické a náboženské. Nemalá část členů se na činnosti podílí příležitostně. Organizovanost klesá s věkem: mezi 7-9 roky je členem třetina všech jejich členů a mezi 10-12 roky 30 %; mezi 13-15 roky však pouze pětina; ostatní tuto věkovou hranici překračují.

Mezi 6-15 roky jsou mezi členy rovnoměrně zastoupeni chlapci a děvčata; členem se stávají spíše děti z nižších sociálních vrstev, obou zaměstnaných nebo naopak nezaměstnaných rodičů.

Relativně vysoká je účast středoškoláků; z nich jsou členem některého sdružení plné tři čtvrtiny; přes polovinu ve sdruženích s "volnočasovou" orientací (především tělovýchovnou a hobby aktivitami); třetina v místních (zvláště uměleckých) klubech; desetina ve sdruženích se sociálními a politickými cíli. Po skončení školy a nástupu do zaměstnání však mnozí odcházejí a pouze 17 % 21letých zůstává ve sdružení v průběhu vysokoškolského studia.

Důležitou součástí infrastruktury jsou zařízení volného času. Koncem 90. let bylo ve Flandrech 5,4 tis. místních nestátních klubů nebo středisek mládeže; některé z nich byly součástí jejích sdružení. V 99 % obcí působilo nejméně jedno sdružení, ve 3/4 alespoň jedno zařízení volného času, 2/3 obcí měla sportovní hřiště.

Dále existují zařízení turistiky mládeže (ubytovny - kempy), využívané však pouze po pětinu roku; u nich rozbor konstatuje nedostatečné propojení s mezinárodními výměnami a nezařazení zařízení nestátních subjektů do politiky mládeže.

Také proto jejich počet v posledních letech klesal a slábly rovněž investice do nich. V nadmístním měřítku působila i další zařízení (umělecké výchovy, školící střediska pro vedoucí mládeže a tři střediska mezinárodních výměn).

Těžiště působení zařízení spatřuje plán v obcích ve prospěch sdružení a mládeže i neorganizovaných mladých lidí. Také je podrobuje kritické analýze; uvádí zejména jejich nedostatečné vazby s rodinami, nevyhovující vybavení některých zařízení i rozdílnou organizační a finanční podporu ze strany obcí.

Otevřený prostor

Plán politiky Flander k mladé generaci je určen pro první roky 21. století. Jeho posláním je zastavit tendenci k jejímu omezování, a naopak vytvořit přehledný, otevřený, široký prostor pro její rozvoj v různých oblastech. V nich vymezuje celkem 50 úkolů, u nichž stručně stanoví cíl, obsah, dobu realizace a případně i finanční náklady.

Práci vedla Rada mládeže vytvořená v roce 1982. Je to 15členný konzultativní orgán ministerstva flanderské komunity, složený ze zástupců širokého spektra institucí a odborníků: státních orgánů, provincií, měst a obcí, dětí a mládeže a expertů.

V průběhu prací byly pro získání podnětů otevřeny rovněž stránky internetu, uskutečnila se setkání pracovních skupin a jednání se zainteresovanými pracovníky v provinciích. K plánu se vyjádřily i další instituce: asociace provincií, generální odbor pro turistiku mládeže, komise Flanderské komunity a zástupci provincií; po celoroční práci byl schválen koncem roku 2000.

Plán počítá s aktivním působením struktur ve státní správě a samosprávě. Při vládě existuje od roku 1999 odbor pro mládež a sport, který má na starosti koncepci a integraci, koordinaci informační služby (včetně statistiky). Mezi jeho úkoly příštích let patří ujasnit koncepční a kontrolní funkci, uvážit rozdělení na zvláštní úseky mládeže a sportu a zvýšit počet pracovníků.

V každé provincii působí podobné odbory pro mládež a sport, zpracovávající vlastní plán politiky vzhledem k mladé generaci. Jejich činnost má vzestupnou úroveň; musí však řešit různé problémy, zejména nadmístní infrastrukturu (střediska ubytování mládeže - školení - podpora regionální práce s mládeží, inovací a experimentů).

Těžiště práce s mládeží spatřuje plán podle zásady subsidiarity v obcích. Prioritou je pro děti a mládež, jejich vztažné skupiny i dospělé působící mezi nimi vytvářet nové možnosti, rozvíjet jejich spoluúčast i spolupráci mezi obcemi a podporovat mezinárodní aktivity. Mezi hlavní sféry jejich pozornosti patří: péče o volný čas dětí, využívání fondu sociální podpory, plán místní kulturní politiky, plánování města a krajiny.

Významná je skutečnost, že v posledních deseti letech vznikly úseky pro práci mezi mládeží skoro ve všech obcích - v roce 1998 nebyly pouze v 6 (tedy 0,2 %) ze všech obcí. Většina jich začala v průběhu 90. let zpracovávat plány práce se svou mládeží (na léta 1995, 1996 - 1998 a 1999 - 2001), které zahrnuly také finanční a materiální zajištění. Na úseku práce mezi mládeží v obcích pracovalo na 650 uvolněných pracovníků.

Koncepční východiska

Výsledkem rozboru dosavadního vývoje a současného stavu jsou tato následující východiska pro budoucnost.

Sociální stát v současných podmínkách odmítá jednostranně kolektivistická i individualistická řešení; v podmínkách tržního hospodářství pomáhá nacházet demokratické přístupy, citlivý rámec pro sociální podporu a bezpečnost proti zdravotním, ekonomickým a sociálním rizikům.

Musí přitom reagovat na stagnaci ekonomického růstu od 70. let a sociální problémy s tím spojené. Tlak na sociální stát vytváří nutnost učit se žít v rizikové společnosti.

Z této objektivní situace odvozuje plán postavení člověka. Nepřijímá jeho pojetí jako klienta, který je především objektem závislým na působení druhých. Místo toho zdůrazňuje jeho interaktivní postoje, participaci, přebírání spoluodpovědnosti. Proto také doceňuje roli a možnosti obcí, které se mají stávat autonomním prostorem občanské spolupráce.

Z těchto hledisek plán vymezuje a diferencuje také politiku vůči mladé generaci:

Nejmladší část populace mezi 0 - 25 roky dále vnitřně člení na čtyři věkové skupiny (0 - 6 let, 6 - 12, 13 - 15 dospívající mládež, 16 - 25 mládež); v úvahu bere rovněž věk 0-18 let vymezený Úmluvou o právech dítěte. Vztažné skupiny diferencuje dále zřetelem na imigranty, handicapované a sociálně znevýhodněné.

Politika k mládeži zahrnuje široké spektrum základních oblastí: vzdělávání (povinného - profesní přípravy - boje proti negramotnosti); zdravotní a sociální (lékařská a sociální péče - boj proti chudobě - umisťování ohrožených dětí - práci v obci); sociokulturní činnost spjatou s volným časem (umělecké aktivity - sport - turistika - kluby, knihovny a další kulturní instituce - média - rady mládeže); politiku vzhledem k prostředí (plánování měst a krajiny - bydlení - doprava - hřiště - cyklistické stezky).

Politika vůči mladé generaci v duchu Úmluvy o právech dítěte usiluje o uskutečňování těchto cílů:

Vytvářet pro ni nový prostor: fyzikální (v době pokračující urbanizace budováním veřejných prostorů - míst setkávání - hřišť); psychologický (možnosti pro vyjádření a aktivity - zřetel k individualitě dítěte a mladého člověka při jejich cestě do společnosti); politický (na všech úrovních správy a samosprávy - ve všech státních institucích).

Ústředním pojmem je rozvoj a růst všestranných možností mladé generace. Aktivní přístup nahrazuje dosud převažující defenzivní a stává se základní prevencí proti negativním jevům; teprve od ní se odvozuje ochrana, reedukace a resocializace.

Uplatňuje se demokratická zásada přístupu každého k těmto možnostem. Politika je má činit otevřenými a přístupnými, zamezovat vylučování a deprivaci části mladé populace (například různých etnik).

Postupovat interaktivně, nerozhodovat pouze o mládeži, nýbrž spolu s ní. Proto se doceňují různé způsoby spoluúčasti na životě obce a celé společnosti. Takové pojetí překračuje roli pouhého uživatele a nahrazuje ji aktivním občanstvím.

Takto se vytváří komplementarita politiky k mladé generaci: obsahová a oborová (horizontální) v oblasti sociální práce, výchovy a vzdělávání, kultury, sportu, plánování města a krajiny; institucionální (vertikální) zahrnující různé stupně samosprávy a správy (počínaje místem přes region po celostátní).

Na tomto rozsáhlém a členitém poli sociální aktivity se uplatňují různé ideologické a filosofické přístupy; politika k mladé generaci zdůrazňuje však především dialog, komunikaci a společná řešení reálných problémů.

Základní zjištění

Plán politiky vůči mladé generaci ve Flandrech lze charakterizovat těmito základními zjištěními:

Roste společenský význam mladé generace i politiky společnosti (státu - obecní samosprávy - nestátního sektoru) vůči ní.

Projevuje se úsilí o obsahovou a oborovou komplexnost (zdraví - práce - rodina - bydlení - mladá manželství - výchova a vzdělání - kultura - volný čas - celková společenská atmosféra); odtud vychází úsilí o pružné a účinné reagování na problémy.

Uplatňuje se tendence k institucionální komplexnosti a dělbě práce mezi státem, nižšími samosprávnými články (a zde zvláště mezi obcemi a nevládním sektorem). V důsledku decentralizace kompetencí roste význam zvláště místních orgánů a zařízení.

Na významu nabývá rovněž kompletizace politiky vzhledem ke vztažným skupinám mladé generace. Za základ se považuje rozvoj, ochrana a prevence vzhledem k celé mladé populaci; pozornost se však věnuje také zdravotně, sociálně, výchovně, etnicky či jinak oslabeným, handicapovaným nebo znevýhodněným.

Mladý člověk nemůže být pouze objektem působení (a pokládán za "klienta"), nýbrž je aktivním subjektem, budoucím občanem, účastníkem spolurozhodování o sobě i o druhých. Od toho se odvozuje: model politiky jako "výsledku mladých lidí, pro mladé lidi a prostřednictvím mladých lidí", požadavek učit se dialogu s nevládními organizacemi a uskutečňovat podporu ze strany státu, obce, celé společnosti.

Uskutečňuje se cílevědomý přístup: poznávat a analyzovat dosavadní vývoj a současný stav a vytvářet předpoklady pro budoucí řešení. Trvalou inspiraci nachází politika k mladé generaci v Úmluvě o právech dítěte; účinným nástrojem je rovněž kritický a sebekritický přístup k celkové situaci, působení dalších činitelů i výsledkům vlastní činnosti.

Ve Flandrech jsou oproti České republice v dané oblasti četné rozdíly; existují však mnohé shody. Praktické zkušenosti i postupně realizované koncepce mohou však být pro nás inspirací i podnětem k zamyšlení nad současnou úrovní naší politiky vůči mladé generaci, nad možnostmi jejího koncipování i účinné realizace.

Břetislav Hofbauer

FOTO ARCHÍV

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down