Jak si s rekostrukcí poradila Praha 1

Jak si s rekostrukcí poradila Praha 1 Poslední dobou počet obyvatel v Městské části Praha 1 klesá, některé její domy pro bydlení podlehly komerčním účelům. Přesto se téměř 40 000 obyvatel Prahy 1 může těšit z postupné rekonstrukce domů i bytů. Ing. Karlu Louckému, zástupci starosty Městské části...

Jak si s rekostrukcí poradila Praha 1

Poslední dobou počet obyvatel v Městské části Praha 1 klesá, některé její domy pro bydlení podlehly komerčním účelům. Přesto se téměř 40 000 obyvatel Prahy 1 může těšit z postupné rekonstrukce domů i bytů. Ing. Karlu Louckému, zástupci starosty Městské části Prahy 1, který má v kompetenci evidenci majetku a nájemní vztahy, jsme položili několik otázek.

[*] O kolik domů pečuje městská část?

Jedná se přibližně o 500 domů s 6000 byty. Patří sem například školy nebo domy s pečovatelskou službou, což nejsou domy obytné. Přesný počet se stále ještě mění, ovlivňuje jej zejména privatizace domů. Stále se také ještě přebírají některé domy od bytového podniku, kde jsou postupně ukončovány restituční spory. Po jejich vyjasnění se dům podle zákona č. 172/1991 Sb. převádí na obec.

[*] Odkud pocházejí peníze na rekonstrukce domů a bytů?

Veškeré peníze, které přicházejí z nájemného, ať už z bytových či nebytových prostor, jsou použity pro současný fond rekonstrukcí. Dluh oprav je prakticky padesátiletý, takže byty a domy se musejí opravovat postupně. Počítáme s dobou patnácti let, než dojde k úplnému obnovení domů. Opravy jsme zahájili hned při převzetí domů do vlastnictví. Finanční částka, kterou ročně vkládáme do domů, je včetně údržby okolo 300 miliónů korun. Rovněž opravy a udržovací práce školních budov v Praze 1 jsou financovány z této částky. Pražanům žijícím v naší historické části Prahy chceme odstranit letitý dluh.

[*] Jak probíhá rekonstrukce bytů ve staré zástavbě?

Některé domy jsou už více než stoleté a peněz na opravy nikdy není dost. Na rozdíl od některých městských částí jsme u oprav značně omezeni stanoviskem „památkářů“, neboť se nacházíme v památkové rezervaci registrované UNESCO. Výrazná změna domu zpravidla nepřipadá v úvahu. Určitou výjimkou jsou půdní prostory, které se snažíme přeměnit na bytové využití, ale i zde jsou možnosti velmi omezené.

[*] Získali jste finanční dotace od státu?

Dotace od státu můžeme samozřejmě využívat, a to zejména příspěvky na regeneraci památek. Je to však jen nepatrná část celkových prostředků vynakládaných na opravy. Městská část se každoročně vyjadřuje k tomu, komu tato dotace na regeneraci bytového fondu připadne. Můžeme navrhnout i dotaci pro vlastní objekty, v posledních letech jsme je rozdělili jiným subjektům – buď soukromým vlastníkům, tj. fyzickým osobám, které rovněž musí domy opravit, nebo církvi. Ta má také řadu objektů, které potřebují projít obnovou či rekonstrukcí.

V minulých letech jsme rovněž využili dotaci na přeměnu vytápění. Přijetí státního příspěvku však zároveň znamená určitá břemena týkající se připravované privatizace.

[*] Kdo konkrétně navrhuje realizaci oprav a údržeb?

Pouze třetina občanů Městské části Praha 1 bydlí v obecních bytech. O každý dům v obecním vlastnictví pečuje správce, který je placen za to, aby věděl, v jakém stavu je „jeho“ dům. Odbor investiční a provozní Městské části Prahy 1 má k ruce jak správce domů, tak svoje techniky. Ten sestavuje seznam priorit, oprav a investičních nákladů. Tím mám na mysli potřebu akutních, nejdůležitějších oprav a havarijní stavy. Investiční a provozní odbor sleduje a vyhodnocuje v průběhu roku čerpání rozpočtovaných nákladů. Shrnuto: správci domů mají kontakt jak s nájemníky domů, tak s naším investičním a provozním odborem.

[*] Myslíte si, že správci domů v současné době vykonávají svoji činnost zodpovědně?

Bohužel není tomu tak vždy. Situaci se nám daří zlepšovat jen postupně. Ale není to problém jen naší městské části.

[*] Na jaké opravy a rekonstrukce jste se zaměřili v počátcích?

V první fázi jsme vyměnili uhelné kotelny za plynové a vyřešili opravy děravých střech. Dnes máme už opravenu většinu fasád a přistupujeme k rekonstrukcím a výměnám výtahů a vnitřních rozvodů v domech. Je zřejmé, že stav v domech se stále zlepšuje.

[*] Nebylo by lepší plánovat opravy na více let dopředu, mám na mysli finanční rozpočty, jako je tomu v zahraničí?

V České republice se zatím neujalo něco podobného jako třeba ve Francii. Také já bych dal přednost takovému plánování. Například ve Francii je obecní rozpočet dvojí. Jednak provozní, který se sestavuje na běžný rok, jednak investiční, který se povinně sestavuje na dva roky. Tedy již jasná představa toho, co by mělo následovat v následujícím roce. Samozřejmě i my se snažíme mít výhled alespoň na rok dopředu, bez toho by nešlo plánovat. Ale znovu opakuji: toto není nijak uzákoněno právní formu, což je velká škoda.

[*] Co nové výtahy? Instalujete je také tam, kde nejsou?

Především musíme reagovat na stav starých výtahů nebo výtahů na hranici životnosti, kdy je státní dozor vyřadí z provozu. V tuto chvíli tedy na nové výtahy nemáme mnoho peněz. Občas se instalují, ale například tak, že někdo vyhraje výběrové řízení na půdní vestavbu a nabídne postavit výtah. V domech, kde v současné době nejsou výtahy, počítáme do budoucna s jejich instalací. Pro tento účel budeme využívat především vhodná místa v objektech, například různé šachty v domě, nebo situaci vyřešíme výtahy „venkovními“ při fasádě, tam kde to dovolí památkový charakter objektu. Někde však výtahy postavit nepůjdou.

[*] S opravami domů souvisí jejich okolí…

Snažíme se oživit vnitřní část Prahy vytvořením parčíků a vysazením stromů, kterých je zde stále málo. V některých ulicích centra došlo k určitému omezení provozu aut, což k pěší zóně jen přispěje. Část finančních prostředků také postupně investujeme do úpravy chodníků, přestože ty náležejí Magistrátu hl. města Prahy a Technické správě komunikací. Rozhodli jsme se však upravit chodníky a zeleň, protože patří všem.

Monika Kábová

FOTO AUTORKA, ARCHÍV