Jaká bezpečnostní opatření chystá pražský magistrát na léto?

Magistrát hlavního města Praha připravil na letošní letní období několik opatření, která mají přispět k vyšší bezpečnosti a k lepšímu klimatu v metropoli. Na co se Pražané i turisté mohou těšit, představili na tiskové konferenci zástupci Magistrátu ve spolupráci s Martinem Bursíkem a zástupcem Institutu cirkulární ekonomiky.

V oblasti bezpečnosti to bude hlídání přechodů u škol a školních zařízení, zejména v den, kdy školáci dostanou vysvědčení a jsou nesoustředění. O jejich bezpečnost se má postarat okolo 250 vyčleněných strážníků. K podobné akci budou vyzváni také městské policie ostatních měst. Dále bude uspořádáno několik bezpečnostních akcí na pražských cyklostezkách – strážníci preventisté budou upozorňovat cyklisty na různé nedostatky v oblasti technického stavu bicyklu a chování lidí na cyklostezkách. Zkrátka nepřijdou ani lidé odjíždějící na dovolenou – pro ně strážníci připraví rady a zveřejní je na svých webových stránkách a prostřednictvím sociálních sítí, a dále senioři, pro které jsou připraveny přednášky (má jich být 700) zaměřené na bezpečné počínání.

V oblasti očekávaného letního a horkého počasí se Praha připravuje již teď, jedním z opatření má být stříkání pražských ulic projíždějícími vozy s cisternami. Město se tak ochladí, spláchne se prach a tato metoda je již osvědčená. „V horkém dni může do ulic Prahy vyjet asi 20 vozidel TSK s cisternami a není to nikterak levná záležitost,“ prohlásil starosta Lysolají a náměstek primátora hl. m. Prahy Petr Hlubuček. Praha se hodlá přihlásit ke klimatickému závazku přijatému v Paříži před několika lety a chce provádět opatření ke snížení množství emisí CO2 v ovzduší. Jak známo, značným producentem tohoto plynu je doprava, půjde tedy o dopravní opatření typu mýtného pro vozidla vjíždějící do centra, jehož výše bude odstupňována podle technického stavu vozidla (emisní třída), větší využívání elektromobilů (firemní flotily) a další. Cílem a záměrem je do roku 2050  zcela dekarbonizovat město.

Bioodpad obecně tvoří 40 procent komunálního odpadu. V rámci dnes tolik skloňované cirkulární ekonomiky chce Praha v oblasti odpadového hospodářství začít využívat bioodpad, který se dnes neúčelně pálí ve spalovně a vybudovat bioplynovou stanici, která by formou anaerobní fermentace zpracovávala gastroodpad z restaurací a domácností. Výsledným produktem by mohl být z metanu vyrobený bioplyn a bioCNG, který pohání vozidla Pražských služeb. Podle propočtů Institutu cirkulární ekonomiky, který vycházel z dat MŽP, se v Praze ročně likviduje 2313 tisíc tun bioodpadu z restaurací, obyvatel, průmyslových podniků. Z tohoto množství je možné využít zhruba 40-50 %, tedy necelou polovinu, což by znamenalo výrobní kapacitu BS 95-100 tisíc tun odpadu za rok, z kterého by se potenciálně dalo vyrobit okolo 7000 m3 bio CNG, který by dokázal pohánět 500 vozidel. Město by tedy z dnes nevyužitých odpadů mohlo získat pohonné hmoty pro svá vozidla, a využila by se tak hodnota bioodpadu. Dalším produktem by byl digestát, který by se dal využít v zemědělství.

Co se týče potřebného třídění bioodpadu, předpokládalo by to jistou účast spotřebitelů a producentů, kteří by museli třídit biodpad do speciálních nádob nebo sáčků, který by se dával do speciální popelnice. Nicméně přesný postup zatím není na stole, projekt je zatím ve fázi příprav, vybírá se vhodný typ. V bioplynové stanici by se daly likvidovat i kaly z pražské čistírny odpadních vod, který se v současném době dodává zemědělcům, aby jím hnojili pole. Uvažuje se i o výstavbě další spalovny komunálního odpadu v sousedství malešické spalovny. Nicméně nejlepší výsledky jsou tam, kde se občané naučí odpad dobře třídit, tedy se předpokládá spoluúčast lidí, možná podporovaná ekonomickou motivací.*

/EV/

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *