Každý obyvatel ČR vytřídil loni téměř 67 kilogramů odpadů, vede Kraj Vysočina

V systémech obcí a měst ČR loni lidé vytřídili více než 713 tisíc tun využitelných odpadů (z toho téměř 403 tisíc odpadů z obalů). Navzdory pandemii, která zejména zpočátku komplikovala třídění odpadu, se množství vytříděného odpadu zvýšilo meziročně zhruba o 20 tisíc tun! Každý obyvatel ČR vytřídil loni v průměru téměř 67 kilogramů papíru, plastů, skla, kovů a nápojových kartonů. Meziročně došlo tedy během loňského pandemického roku k téměř 3% nárůstu. Vyplývá to ze statistik, které Svazu měst a obcí ČR poskytla Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM. 

Oproti minulým rokům se loni zejména vlivem protiepidemických opatření poměrně významně změnila skladba tříděných odpadů. Zjednodušeně řečeno, i při letmém pohledu do jednotlivých barevných kontejnerů bylo na první pohled zřejmé, že lidé trávili více času doma – z domova pracovali, děti měly domácí výuku, v domácnostech se více vařilo, případně si lidé donášeli či objednávali jídla z restaurací, projevil se i rozmach e-shopů. Z hlediska hmotnosti se vytřídilo nejvíc papíru – přes 228,6 tisíce tun. Meziroční růst ale nebyl tak výrazný jako v minulých letech, a to kvůli uzavřeným sběrným dvorům a výkupnám surovin. Tentýž problém nastal i u kovů, u nichž se také stále velká část sbírá právě prostřednictvím výkupen. Kovů se vytřídilo přes 145 tisíc tun. Dále lidé do barevných kontejnerů odložili více než 173 tisíc tun plastů, přes 161 tisíc tun skla a bezmála 4,5 tisíce tun nápojových kartonů. Z celkového množství odpadů vytříděných v obecních systémech tvořily více než 56 % vytříděné obalové odpady, na jejichž třídění a předání k recyklaci a využití přispívají obcím výrobci baleného zboží prostřednictvím Autorizované obalové společnosti EKO-KOM.

Míra recyklace a jiného využití tříděných odpadů

Na obce jsou českou odpadovou legislativou nově kladeny povinnosti dosáhnout zásadního omezení skládkování využitelných odpadů. To je důvod, proč je, a nadále bude, ze strany obcí kladen velký důraz na spolupráci s takovými třídicími linkami, které dosahují vysoké účinnosti dotřídění odpadů pro materiálovou recyklaci.

Podle statistik AOS EKO-KOM se u většiny komodit (kov, papír a sklo) pohybuje míra dotřídění pro materiálovou recyklaci kolem 96 %. Jen malé procento bylo využito pro výrobu alternativních paliv nebo uloženo na skládku. Tyto tříděné odpady představují více než tři čtvrtiny celkového množství tříděných odpadů ze systému obcí. Problémovou komoditou jsou ale z hlediska účinnosti dotřídění plasty, těch bylo loni dotříděno pro materiálové využití necelých 30 %, dalších 30 % bylo dotříděno a využito pro výrobu alternativních paliv a přes 40 % plastového odpadu bylo využito energeticky v ZEVO či uloženo na skládku. Na vině je kombinace několika faktorů – velká různorodost tříděného plastového odpadu, pokles poptávky po vytříděných plastech v celé EU a také negativní vývoj pandemie covid a omezení průmyslu.

Lépe třídit bude nutností

„Svaz měst a obcí ČR v této oblasti apeluje na nutnost zvýšit „standard“ dotřiďování zejména plastových odpadů na třídících linkách,“ říká jeho místopředseda a starosta obce Velký Osek Pavel Drahovzal. „Podporujeme města, která využívají meziobecní spolupráci, protože v jejím rozvoji a podpoře leží možnost zlepšení nakládání s odpady. Při jejím vzniku a fungování pomáhá Svaz dlouhodobě prostřednictvím svých projektů, např. Centra společných služeb (CSS).“

Podle ještě loni platné definice recyklace se do výpočtu recyklace zahrnovala i výroba certifikovaných alternativních paliv. To se ale počínaje letošním rokem mění a nově již státy EU, stejně jako ČR, budou výrobu TAP z odpadů považovat za využití energetické. Znamená to, že nejen u nás procento materiálového využití komunálního odpadu statisticky poklesne, i když budeme více třídit. To však není dlouhodobě udržitelné, protože nová legislativa ukládá obcím dosáhnout do budoucna vysokých cílů recyklace. Pro naplnění nových recyklačních cílů bude tedy nutné zvýšit účinnost dotřídění plastových komunálních odpadů na třídicích linkách pro materiálovou recyklaci ze současných cca 30 % na účinnosti, kterých dosahovaly ještě před zhruba pěti lety před rozmachem výroby TAP. Důležitým předpokladem pro plnění tohoto cíle je především dostatečné množství kvalitně vytříděného odpadu, na což má většina obcí a měst ČR systémy tříděného sběru komunálních odpadů dobře nastavené.

Nejlépe se loni třídilo na Vysočině

Srovnáme-li množství tříděných odpadů v jednotlivých krajích ČR, pak na tom byl loni nejlépe Kraj Vysočina. Každý obyvatel tam vytřídil v průměru 80,3 kilogramu papíru, skla, plastů, nápojových kartonů a kovů. Jen těsně za tímto lídrem skončil Olomoucký kraj (78,6 kg/obyv.) a Královéhradecký kraj (77,7 kg/obyv.). Tato trojice tak s přehledem, o více než 10 kilogramů, překonala celkový průměr ČR, který loni činil 66,8 kilogramu.

S tříděným odpadem nemusíme chodit daleko

V městech a obcích ČR je díky dlouhodobému rozvoji systému sběru separovaného odpadu třídění odpadů velmi komfortní a celkově dobře dostupné. Lidé mohou třídit odpad prakticky napříč celou republikou, k dispozici mají více než 558 tisíc barevných kontejnerů na ulicích a menších nádob na tříděný odpad umístěných přímo u domů. Jedno sběrné místo slouží v průměru 112 lidem. Česká republika se tak může pochlubit jednou z nejhustších sběrných sítí pro tříděný odpad v Evropě. Průměrná docházková vzdálenost k barevným kontejnerům, kterou musí občané ujít s tříděným odpadem je už jen 90 metrů.

Zejména v některých menších obcích ČR je nádobový sběr ještě doplněn, nebo zcela nahrazen sběrem pytlovým. Pytle se nejčastěji využívají pro sběr plastů, papíru, nápojových kartonů, případně kovových obalů. V ČR mohou lidé třídit odpady také prostřednictvím sběrných dvorů, sběrných míst a výkupen surovin.

Jak již bylo ale zmíněno v úvodu, právě sběrné dvory a výkupny surovin byly loni zejména v jarní vlně koronavirové epidemie slabinou. Kvůli protiepidemickým opatřením byly totiž poměrně dlouhou dobu uzavřené nebo fungovaly v omezeném režimu, což se významně projevilo na množství odpadů, zejména kovů a papíru, vytříděných jejich prostřednictvím.

Systémy sběru si nastavují přímo města a obce

Obce a města ČR se intenzivně snaží zlepšovat systémy nakládání s odpady. Konkrétní nastavení systému pro sběr tříděných odpadů z papíru, plastů, skla, kovů a případně i dalších komodit je plně v kompetenci jednotlivých měst a obcí. Záleží tedy především na jejich možnostech a rozhodnutí. Stále častěji jsou v obcích zaváděny i tzv. vícekomoditní nádobové sběry, kdy lze sbírat například kovy s plasty do žlutých kontejnerů, dotřídí se dle komodit až na třídící lince. Tato možnost je využívána zejména v lokalitách, kde není prostor na přidání samostatné nádoby na kovy a zároveň je na to nastaven systém dalšího dotřídění u úpravců odpadů.

V obcích se třídí také další komunální odpady jako bioodpady, textil, a i jiné složky, jako jsou třeba objemný odpad, oleje, stavební odpady, elektrozařízení, baterie atd. Dlouhodobým cílem vyplývajícím z direktiv Evropské unie je, aby množství odpadu končícího bez využití na skládkách bylo omezeno na absolutní minimum, od roku 2030 bude povoleno skládkovat nanejvýše 10 % komunálního odpadu.*

/zr/