Krajské správě nové kompetence

Krajské správě nové kompetence Odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství (LVHZ) Krajského úřadu kraje Vysočina vykonává svou činnost v Jihlavě v provizorních podmínkách. Zatím dočasně, než budou dokončeny úpravy nové správní budovy. V nájmu, v jedné velké místnosti, se tísní celkem dvanáct...

Krajské správě nové kompetence

Odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství (LVHZ) Krajského úřadu kraje Vysočina vykonává svou činnost v Jihlavě v provizorních podmínkách. Zatím dočasně, než budou dokončeny úpravy nové správní budovy. V nájmu, v jedné velké místnosti, se tísní celkem dvanáct pracovníků dvou odborů krajského úřadu včetně dvou vedoucích odborů, z toho osm pracovníků odboru LVHZ.

S nárůstem kompetencí a s účinností nových zákonů by se celkový stav pracovníků odboru lesního a vodního hospodářství a zemědělství měl rozšířit na počátku roku 2002 na jedenáct.

Menší část zaměstnanců přišla do úřadu většinou v rámci delimitace ze zemědělských agentur, z bývalých takzvaných detašovaných územních odborů Ministerstva zemědělství (MZe). Při získávání dalších zaměstnanců byli osloveni odborníci působící ve všech pěti okresech kraje. Některé zájemce ale odradilo vzdálenější dojíždění. Stávající pracovníci pocházejí z okresů Havlíčkův Brod, Třebíč a Jihlava.

Působnost odboru

Odbor v souladu s příslušnými zákony zabezpečuje výkon kompetencí, které byly na kraj převedeny z příslušných odvětvových ministerstev – Ministerstva životního prostředí (MŽP) a MZe. Co se týče úseku, který by mohl být nazván vlastní zemědělství (bez lesního a vodního hospodářství, myslivosti a rybářství), byla z centra na odbor zatím přenesena nepatrná část agendy. Jedná se pouze o evidenci pěstitelů máku a konopí s výměrou nad 100 m2.

Podstatně rozsáhlejší byl převod kompetencí z oblasti lesního a vodního hospodářství a rybářství. Po přijetí nového zákona o myslivosti je očekáván též další nemalý rozsah kompetencí pro kraj.

Podle jednoho metru

K současnému lepšímu zajištění výkonu státní správy v lesním hospodářství má Ing. Petr Bureš, vedoucí odboru, závažnou připomínku, kterou vysvětluje: „V našem kraji pokrývají přibližně jednu třetinu celkové plochy lesy. Je to více než 208 000 hektarů vlastní porostní půdy, přičemž zhruba polovinu obhospodařuje státní podnik Lesy České republiky. Zbytek náleží více než 48 000 jiným vlastníkům. Převážná část představuje drobné majitele. Tento nemalý počet drobných vlastníků spolu s kvalitními lesy dává Vysočině zcela charakteristické postavení v porovnání s ostatními kraji v republice.

Proto také evidujeme až čtyřikrát víc žádostí o příspěvky na hospodaření v lesích než ostatní kraje, což se přímo odráží v nemalém zatížení pracovníků našeho odboru. Tato skutečnost ale zatím nebyla ministerstvem při stanovení tabulkových míst pro výkon přenesené působnosti vzata v úvahu.

V centru bylo totiž předem schematicky rozhodnuto o přidělení tabulkových počtů pro celý úsek zemědělství. Slovy pět pracovníků, například bez přihlédnutí k výměře lesů a především počtu vlastníků lesa.

Podle našich zkušeností to nebylo přiměřené rozhodnutí a doufáme, že obdobné chyby se nebudou opakovat, a to i ve vztahu k přenesení působností na pověřené obce.“

Také kontrolní funkce

I když tok finančních prostředků na hospodaření v lesích je v současné době stále veden přes Ministerstvo zemědělství, jejich přiznání podle § 46 lesního zákona je v pravomoci tohoto odboru krajského úřadu.

V kraji Vysočina bylo dosud na tomto úseku přiznáno 871 žádostí v celkové výši přes 22 miliónů Kč. „Náš odbor – říká Ing. Petr Bureš – také ze zákona kontroluje, bez ohledu na vlastníka, zda finanční příspěvky jsou v lesích hospodárně využity. Pověření pracovníci odboru přímo v terénu mimo jiné posuzují podané žádosti o příspěvky na hospodaření v lesích. Zjistí-li nedostatky před vydáním rozhodnutí, pak tyto prostředky nejsou vyplaceny.

V případě kontroly a zjištění nedostatků po proplacení budou finanční prostředky přes příslušný finanční úřad žadatelem vráceny. Dále na úseku státní správy lesů jsme rovněž odvolacím orgánem ve všech případech, kdy rozhoduje příslušný okresní úřad a jeho rozhodnutí je pak napadeno opravným prostředkem.“

Odvolací orgán

Na kraje přešly i kompetence na úseku vodního hospodářství. Mají umožnit operativněji reagovat na specifické problémy a naléhavé situace v jednotlivých regionech kraje.

Krajský úřad kraje Vysočina je rovněž odvolacím orgánem, který řeší odvolání proti rozhodnutím vydaným okresními úřady, referáty životního prostředí na úseku vodního hospodářství.

Starostové jsou vítáni

Od prvního ledna 2002 začínají v oblasti vodního hospodářství platit nové zákony, to znamená zákon o vodách č. 254/2001 Sb. a dále zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. „Oba zákony nám ukládají nové povinnosti – informuje Ing. Petr Bureš – mezi jinými například rozhodovat na území kraje o poplatcích za vypouštění odpadních vod povrchových (tato kompetence přechází z České inspekce životního prostředí), zajistit zpracování, projednání a schválení plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje či jeho části (tzv. PRVKUC), činit opatření za mimořádné situace, například nedostatku vody, podílet se na sestavení programů opatření v oblastech povodí a kontrole jejich plnění.

Naším významným úkolem je pomoci ke zvýšení podílu obyvatel kraje, kteří jsou zásobováni vodou z veřejných vodovodů včetně zvýšení dostupnosti kvalitní pitné vody, dále přispět ke zvýšení podílu čištěných odpadních vod na území kraje. Tento úkol se týká zejména měst a obcí a jejich svazků. V této oblasti se soustřeďujeme především na metodickou a poradenskou činnost. Starostové jsou na našem úřadu vítáni, jsme připraveni jim poskytnout odborné konzultace při přípravě náročnějších investičních akcí, na které mohou obdržet finanční prostředky z dotačních programů, kterých je v oblasti vodního hospodářství v současnosti více než dost.

Jedná se o programy Ministerstva životního prostředí, Státního fondu životního prostředí, Ministerstsva zemědělství i programy zahraniční (Phare, ISPA, Sapard).

Kraj má již také roli při vyjadřování se k jednotlivým akcím a stanovování jejich priorit v rámci konkrétních dotačních programů“. Ing. Petr Bureš ještě uvádí připomínku k uplatňování obou nových zákonů. Na oba zmíněné zákony má navazovat okolo třiceti prováděcích předpisů – zpravidla vyhlášek.

Tyto prováděcí předpisy, které připravují Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí jsou v různém stupni rozpracovanosti a je otázkou, zda se je podaří včas vydat v návaznosti na účinnost zákonů.

Otazníky kolem rybářství

Dosavadní metodickou pomoc pracovníků ze zmíněných ministerstev při převádění pravomocí z centra v Jihlavě oceňují. Byla očekávána i při výkladu nedávné novelizace zákona o rybářství zákonem č. 410/2000 Sb. a prováděcí vyhlášky.

Pojednává mimo jiné o výběrových řízeních na rybářské revíry a některých nových právech vlastníků rybníků, které jsou však v praxi někdy jen těžko realizovatelné. Právě proto obsah ustanovení zákona a prováděcí vyhlášky vyvolává mnoho otazníků, na které ani na jediné poradě, které Ministerstvo zemědělství organizovalo, nebylo uspokojivě odpovězeno.

Při uplatňování v praxi dochází k řadě zcela nových situací, které dosud nebyly až do nedávné doby možné, což zákonitě může vést i v určitém smyslu k nejednotnému výkladu a svým způsobem v určitém slova smyslu k nesouladu mezi zákonem a vyhláškou.

Převod kompetencí

Rozpaky nadále přetrvávají kolem převodu kompetencí jednak na kraj a jednak na pověřené obce s rozšířenou působností z okresních úřadů, které by měly k 31. prosinci 2002 ukončit svoji činnost.

Od roku 2003 se proto předpokládá další nárůst kompetencí krajů, na něž by měla přejít část kompetencí okresních úřadů. Tím by se měla posílit prvoinstanční činnost krajů.

S odvoláním na materiály předložené krajskému úřadu v souvislosti s přechodem kompetencí okresních úřadů vyjadřuje vedoucí odboru obavu, aby nebyla přespříliš posílena prvoinstanční činnost krajů v přenesené působnosti na úkor kompetencí pověřených obcí a nakonec i na škodu občanům, kdyby se řešení některých častých případů vzdálilo do krajského města.

Odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství na Krajském úřadu kraje Vysočina má za sebou první výsledky.

První výsledky

Největším úspěchem odboru je pak skutečnost, že se vzhledem ke ztíženým pracovním podmínkám podařilo poměrně dobře zajistit fungující výkon státní správy na svěřených úsecích. Rovněž byl proveden bezproblémový převod agendy týkající se příspěvků na hospodaření v lesích, přičemž pracovníci odboru již vyřídili na devět set žádostí o finanční příspěvky na hospodaření v lese.

Jeho pracovníci, úřadující v prozatímních provizorních podmínkách, se podíleli mimo jiné na aktualizaci programu rozvoje kraje, který je flexibilní, otevřený dalším podnětům.

Fond rozvoje

V příštím roce bude k tomuto programu zřízen fond rozvoje kraje, který se bude týkat mimo jiné i rozvoje vodohospodářské infrastruktury – vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod, dále revitalizace vodních toků a oběhu vody v krajině a dalších úseků z oblasti zemědělství a životního prostředí.

Pracovníci odboru se podíleli mimo jiné na uspořádání dvou užitečných porad v rámci kraje. Jedna byla zaměřená na aktuální problematiku na úseku státní správy lesů za účasti zástupců Ministerstva zemědělství a příslušných pracovníků ze všech pěti okresních úřadů regionu.

Dále proběhla porada pracovníků státní správy vodního hospodářství společně s kolegy z Jihomoravského kraje s příslušným odborem státní správy Ministerstva životního prostředí. Jak je vidět, přenesená působnost svěřená kraji se začíná výrazněji projevovat a odbor se snaží budovat důvěru občanů precizností a nezávislostí práce v přenesené působnosti.

Jan Bednařík

FOTO ARCHÍV