MMR: Nový stavební zákon nám pomůže v nastartování ekonomiky po krizi

Nový stavební zákon se týká milionů lidí v naší zemi. Průměrná cena nového bytu se už v Praze vyšplhala na téměř 7,5 milionu korun a bydlení se tak stalo nedostupným pro střední třídu. Nestaví se silnice, dálnice, o vysokorychlostních tratích si můžeme nechat jen zdát. Připravit nový úsek dálnice u nás totiž trvá v průměru 13 let. Za tím vším je neskutečně pomalé a administrativně náročné povolování staveb. V žebříčku obtížnosti získání stavebního povolení Světové banky je ČR na ostudném 157. místě ze 190 zemí. Náš stavební zákon je zcela nevyhovující a řadí nás dokonce i za mnohé africké země. MMR dokončilo po pěti měsících intenzivního vyjednávání připomínkovými místy finální podobu návrhu nového stavebního zákona, kterou 28. května odešle do Legislativní rady vlády ČR.

Hospodářství země přichází pomalým povolováním staveb ročně o 7,1 miliardy korun. Není už nadále možné, aby investoři čekali na prosazeních svých projektů pět a u infrastruktury dokonce 13 a více let. „Tak bychom se z krize nikdy nedostali. Do roka musí firmy vědět, zda mohou stavět, či nikoli,“ řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

 

Premiér Andrej Babiš proto ocenil, že po dlouhé pečlivé přípravě a měsících vyjednávání se všemi zainteresovanými stranami ministerstvo pro místní rozvoj předloží tento týden legislativní radě vlády návrh zcela nového stavebního zákona, který tyto problémy řeší. „Hlavním principem je zrychlení stavebního řízení, odstranění přebujelé administrativy, která ho provází a zajištění dodržování lhůt ze strany státu,“ připomněla Dostálová. A dodala, že výsledná podoba zákona vyvážila soukromé a veřejné zájmy, když se ministerstvu pro místní rozvoj podařilo vypořádat většinu z více pěti tisíc připomínek, které se k zákonu sešly. Nový stavební zákon tak umožní dobudovat dálniční síť a další strategické stavby, stavět nedostatkové byty a ulehčí i život lidem, kteří si chtějí postavit rodinný dům.

„Je jasné, že bez peněz nejde stavět. A chce to investice velké. Proto byl rozpočet ŘSD letos už dvakrát navýšen. Poprvé o 19,1 miliardy korun, podruhé při koronavirové epidemii o 7,5 miliardy korun. Právě státní investice totiž pomůžou nastartovat ekonomiku. A právě nový stavební zákon má zajistit, aby se výstavba dopravní infrastruktury zrychlila, stejně jako stavby infrastruktury energetické, které hrají strategickou roli v oblasti bezpečnostní politiky státu,“ řekl ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl doplnil, že investorská organizace státu má v tuto chvíli až 30 různě blokovaných a zdržovaných prioritních staveb v různém stadiu příprav. „Dnes dokáže jednotlivec donekonečna zdržovat povolení klíčových staveb, ze kterých by měla prospěch celá společnost,“ uvedl. Řada staveb, jako například příprava klíčového úseku Pražského okruhu mezi D1 a D11 nebo dálnice D11 či dálnice D35, stojí také proto, že je povolují malé stavební úřady, které nemají žádné zkušenosti s povolováním dálničních staveb. Proto ocenil, že nový stavební zákon zavádí specializovaný stavební úřad, kde budou strategické stavby projednávat odborníci s bohatými zkušenostmi s tímto typem záměrů.

 

Problémem současné stavební legislativy je především roztříštěnost předpisů a stavebních úřadů. Dnes máme téměř 20 typů stavebních řízení a deset typů různých povolovacích procesů. To nový stavební zákon vyřeší tím, že do budoucna bude už jen jedno správní řízení a celé řízení o povolení stavby povede jeden stavební úřad. Výsledkem celého řízení tak bude u běžných staveb jedno „razítko“. Celý proces bude navíc digitalizovaný. Zákon uleví stavebníkům v tom, že nebudou muset shánět více než 40 razítek a sami vypořádat často protichůdné požadavky dotčených orgánů. Maximum jich totiž bude integrována do stavebních úřadů.

 

Neintegrovaní zůstanou pouze částečně památkáři, a to u samotných kulturních a národních památek a památkových rezervací. Tam je nicméně definitivní slovo památkářů na místě. Stejně tak jako životní prostředí, kde zůstane samostatné postavení Agentuře ochrany přírody a krajiny, a to ve zvláště chráněných územích. U případných staveb v národních parcích a podobně významných územích přece musí mít orgán životního prostředí poslední slovo. I pro památkáře, životní prostředí a hasiče ale bude platit fikce souhlasu, takže řízení nebude trvat roky! Není tedy pravda, že zůstane „spousta“ razítek. Celý proces také velmi zrychlí tzv. apelační princip, který odstraní nekonečný ping – pong mezi stavebními úřady, kdy se rozhodování stále vrací z odvolacích orgánů na prvoinstanční.

 

Stát bude muset dodržovat své lhůty!

Velmi důležitým principem nového zákona je tlak na dodržování lhůt státem. „Nedodržování lhůt se bohužel stalo smutným standardem. Přece není možné, aby když se občan zpozdí s daňovým přiznáním byť o jediný den, následovala sankce, a zároveň stavebníci čekali na stanoviska a vyjádření státu měsíce,“ řekla Klára Dostálová. Zákon proto zavádí také velmi potřebnou fikci souhlasu, která znamená, že když se orgán nestihne vyjádřit, bude se mít za to, že souhlasí. Pro samotný stavební úřad bude platit opatření proti nečinnosti, kdy v případě, že stavební úřad nerozhodne ve lhůtě, věc neprodleně přebere nadřízený krajský stavební úřad a ve věci rozhodne.

Nový stavební zákon vychází z věcného záměru. Jediné, čím se od něj částečně vzdálil, je dohoda se Svazem měst a obcí, která byla učiněna na začátku ledna na úrovni premiéra. Na základě ní budou stavební úřady v první linii zachovány na obcích, státní stavební správa vznikne od krajů výš. Do ní budou integrovány dotčené orgány. Vznikne tak 14 krajských stavebních úřadů plus jeden specializovaný pro velké strategické stavby typu dálnic. V čele bude stát Nejvyšší stavební úřad.

Po rychlém přijetí nového stavebního zákona volají stavební firmy. Chtějí, aby začal platit už příští rok. Takový je výsledek průzkumu CEEC Research, který provedl ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj mezi 103 stavebními firmami. Ty tíží především množství stanovisek dotčených orgánů, komplikovaná struktura stavebních úřadů, široké vymezení účastníků řízení, nedodržování lhůt úřady nebo opakovaná odvolání a soudní řízení. To všechno jsou problémy, které nový stavební úřad řeší. Naléhavou potřebu nové legislativy si uvědomuje i veřejnost. Podle průzkumu agentury IPSOS, který mezi tisícem respondentů provedla pro MMR, pociťuje důsledky pomalého povolování staveb především u výstavby dopravní infrastruktury a zdražování bytů.

Nový stavební zákon by měla projednat vláda v průběhu léta. Do Poslanecké sněmovny doputuje v září. Platit by měl začít v průběhu roku 2021 s tím, že účinnosti bude nabývat postupně do poloviny roku 2023.*

/zr/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *