Národní rozpočtová rada se vyjádřila k návrhu novely zákona o státním rozpočtu na rok 2020

Za předčasný, nadměrný a neopodstatněný považuje Národní rozpočtová rada vládní návrh na další navýšení schodku státního rozpočtu pro rok 2020.

Dne 8. června 2020 schválila vláda návrh zákona, který počítá s navýšením deficitu státního rozpočtu na letošní rok na 500 mld. Kč. Jde již o třetí navýšení schodku v tomto roce, přičemž poprvé šlo o nárůst z původně plánovaných 40 mld. Kč na 200 mld. Kč. Druhé navýšení pak posunulo plánovaný schodek až na 300 mld. Kč.

Aktuální návrh předpokládá snížení příjmů rozpočtu o dalších 63 mld. Kč jak z důvodu propadu ekonomiky, tak i kvůli efektu diskrečních opatření v příjmové oblasti (například kompenzační bonus pro OSVČ). Na straně výdajů se předpokládá jejich růst o 137 mld. Kč, o které by měla být podle návrhu navýšena vládní rozpočtová rezerva.

Národní rozpočtová rada (NRR) se domnívá, že vzhledem k nejistotě ohledně budoucího ekonomického vývoje by bylo vhodné s případným dalším navyšováním deficitu nad rámec stávajících 300 mld. Kč vyčkat na předběžné údaje o vývoji ekonomiky za druhé čtvrtletí a předstihové ukazatele na druhou polovinu roku. Tato data budou k dispozici již na přelomu července a srpna. Proto NRR považuje vládní návrh na další navýšení schodku státního rozpočtu pro rok 2020 za předčasný, nadměrný a neopodstatněný.

Lze sice akceptovat argument, že by výkon ekonomiky letos mohl být natolik slabý, že skutečně dojde k vyššímu než dosud plánovanému propadu příjmů státního rozpočtu. Samotná změna očekávaných příjmů by však znamenala zvýšení deficitu státního rozpočtu pouze o 63 mld. Kč, nikoli o celých 200 miliard korun. Zbývající část (tedy 137 mld. Kč) vláda plánuje použít jako rozpočtovou rezervu bez konkrétního vymezení účelu.

Dále by bylo podle NRR žádoucí, aby byl při žádosti o navýšení výdajů specifikován jejich účel včetně rámcových analýz dopadů do ekonomiky. Uvolnění takto vysoké částky bez uvedení konkrétního využití snižuje transparentnost veřejných výdajů a omezuje parlamentní kontrolu.

Rovněž by bylo vhodné provést analýzu již zavedených stabilizačních opatření z hlediska jejich efektivnosti, neboť některé již přijaté nástroje mohou naopak brzdit oživování ekonomiky. Například jde o prodlužování ošetřovného i v době, kdy už je většinou možné umístit děti do školských zařízení. Rozvíjet a prodlužovat by se pak měla pouze ta opatření, u kterých bude prokázána jejich účinnost a efektivita z hlediska stabilizace ekonomických subjektů zasažených koronavirovou krizí.*

/zr/

 

Komentáře ke článku 2

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *