Nemám potřebu měnit priority

Nemám potřebu měnit priority Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (SHS ČMS) vstoupilo do druhého desetiletí své činnosti. Jeho novým předsedou se stal Ing. Pavel Horák, kterého jsme se zeptali na hlavní záměry týkající se dalšího rozvoje této neziskové, nevládní organizace. [*] Pane...

Nemám potřebu měnit priority

Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (SHS ČMS) vstoupilo do druhého desetiletí své činnosti. Jeho novým předsedou se stal Ing. Pavel Horák, kterého jsme se zeptali na hlavní záměry týkající se dalšího rozvoje této neziskové, nevládní organizace.

[*] Pane předsedo, jak dlouho se věnujete památkám a činnosti sdružení?

Náměstkem primátora města Olomouce jsem od roku 1996. V této funkci se zabývám především problematikou bydlení a městské památkové rezervace. Po opětovném zvolení náměstkem primátora na podzim 1998 se okruh mé působnosti rozšířil o oblast městských financí a hospodářského rozvoje města. V SHS ČMS město Olomouc zastupuji od roku 1996. Nejprve jsem zastával funkci místo-předsedy a 1. 7. 2001 jsem byl zvolen předsedou tohoto sdružení. Stál jsem též u zrodu sdružení obcí ČR, na jejichž území se nacházejí památky UNESCO – české dědictví UNESCO, kde vykonávám funkci místopředsedy.

[*] Co jste v Olomouci dosud vykonali pro obnovu historických památek a zachování kulturního dědictví města?

Druhá největší památková rezervace byla neprávem po desetiletí opomíjena. Potřeba finančních prostředků mnohonásobně převyšuje možnosti rozpočtu. Podařila se však zásadní rekonstrukce veřejných ploch hlavního Horního náměstí.

Celá infrastruktura a předláždění dodaly na významu procesu, který byl provázen rozsáhlým restaurováním nejvýznamnější olomoucké památky – barokního sloupu Nejsvětější Trojice. Toto úsilí věnované našemu „pokladu“ bylo korunováno zápisem sloupu na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Výsledky při obnově památek by nebyly myslitelné bez zapojení ostatních vlastníků nemovitostí na území městské památkové rezervace. Motivačně (finanční zapojení města) se snažíme vlastníky přimět k opravám domů.

[*] Jaké hlavní priority jste si vytyčil v nové funkci – patří k nim nadále Program regenerace městských památkových rezervací a zón (MPR, MPZ) a Program záchrany architektonického dědictví?

Jsem přesvědčen, že cíle, které si sdružení vytyčilo na posledním sněmu, jsou dobře nastavené. Vím, jak se postupně naplňují – včetně drobných korekcí, reagujících na aktuální události. Nemám potřebu vytvářet jiný program či priority. V kvalitní koncepci činnosti na toto volební období patří čelné místo oběma programům. Osobně mám velký zájem na tom, aby sdružení nadále pracovalo v současných intencích, nepodaří-li se jeho práci a prestiž rozvinout a posílit.

[*] Mají být tyto a jiné programy zakotveny ve státním rozpočtu, nebo je výhodnější přesunout je i s penězi do krajů?

Tyto programy musí být pevně zakotveny do státního rozpočtu. Jakékoli jiné řešení by znamenalo jejich zánik. Současně jsem přesvědčen, že na obnovu památek musí přispívat všechny úrovně veřejné správy, které mají podíl na výnosech z daní. Turisté navštěvují v naší zemi zejména památky a ekonomický efekt je také promítnut do daňové výnosnosti. Očekávám, že obdoba těchto programů bude ustavena i krajskými samosprávami.

[*] Kde vidíte možnosti dalších finančních zdrojů včetně zahraničních dotací, potřebných pro obnovu historických míst?

Další zdroje financí je nutno hledat v zahraničí, především v Evropské unii. Podle dosavadních zkušeností lze předpokládat, že vždy budou směřovány spíše na využití památek. Město Olomouc mělo tu možnost, že v rámci mikroregionu Haná bylo zařazeno k ověření čerpání finančních prostředků Evropské unie v rámci tzv. pilotních projektů strukturálních fondů. Mezi schválenými projekty byla např. obnova historické aleje mezi Sv. Kopečkem a Klášterním Hradiskem. Obnova historických míst je totiž zásadním způsobem důležitá pro rozvoj cestovního ruchu, tedy jednoho ze strategických rozvojových cílů Olomouckého kraje.

[*] Mnohá města se mohou pochlubit upravenými historickými jádry. Jenže někde opomíjejí rekonstrukci jedinečných památek mimo svá centra. Jak to napravit?

Jsem přesvědčen o tom, že žádná obec se nechová k památkám stojícím mimo historické jádro macešsky. Musíme si uvědomit, že v obecním rozpočtu není lehké najít zdroje na péči o kulturní památky v tom nejširším slova smyslu. Na území prohlášených památkových rezervací a zón či u památek zapsaných do Ústředního seznamu kulturních památek ČR mohou obce využívat dotací státu a uvolnit si určité částky na financování památek nepožívajících žádného stupně památkové ochrany. U těchto památek musí obec financovat obnovu ze svého rozpočtu nebo využít iniciativy místních občanů nebo hledat formy podpory nadačních spolků.

Vytváří se sice škála možností, ale stejně není jednoduché shromáždit potřebné sumy. Protože – byť s nedostatečnou dotací státu – spolehlivě od roku 1992 funguje Program regenerace MPR a MPZ, jsou centra historických měst postupně obnovována. Tak, jako se konečně dočkala architektonicky jedinečná monumentální stavba jízdárny ve Světcích-Tachově či drobná a křehká Křížová cesta a kaple sv. Filipa Neri v Prachaticích počátků své obnovy, potká jistě tento „šťastný osud“ i další desítky památek .

[*] Sdružení je určitým servisním centrem pro své členy, města. Co si slibujete od nového Informačního systému SHS?

Základem tohoto systému jsou internetové stránky. Volba padla na toto médium s ohledem na racionalizaci z hlediska času, financí a rychlosti. Stránky poskytují informace jednak pro veřejnost, jednak členům sdružení, potažmo i dalším obcím. Zcela jistě například daleko flexibilněji nahradí roli tištěného Informatoria. V kombinaci s naší databází částečně již máme rychlé spojení s našimi členy i partnery. IS SHS letos poprvé nabídl široké veřejnosti katalog památek a akcí k EHD 2001.

[*] Zatím nebyl přijat nový zákon, který by legislativně přispěl k účinnějšímu postupu při obnově a udržování historických sídel. Jak se při přípravě zákona angažuje sdružení?

Pouhá technická novelizace stávajícího zákona č. 20/1987 Sb. v rámci reformy státní správy by byla zcela nedostatečná, nevyhovující a krokem zpět. Tato země potřebuje nový zákon o ochraně památek a památkové péči. Jeho návrh je v současné době předmětem diskuzí. Musím s potěšením konstatovat, že předkladatelé zákona řadu našich připomínek v návrhu zákona zohlednili. Přes výše projevenou podporu výbor sdružení i já osobně máme k zákonu, ale především s ním související problematice mnohé zásadní připomínky, týkající se zdrojů financování, míry zapojení krajů do procesu péče o památky, vlastnictví památek apod.

Z těchto slov je jistě patrná vysoká angažovanost pro věc; vedle rozpravy uvnitř členské základny diskutujeme s Ministerstvem kultury, krajskými samosprávami, připravujeme se na jednání s představiteli státních památkových ústavů a podílíme se i na přípravě veřejného slyšení k návrhu zákona v Senátu, jehož hlavním organizátorem je Podvýbor pro kulturní dědictví.

[*] S jakou částkou počítá návrh státního rozpočtu pro rok 2002 na rekonstrukci památek?

Podle informací z Ministerstva kultury počítá návrh s 240 mil. Kč na Program regenerace MPR a MPZ a s 300 mil. Kč na Program záchrany architektonického dědictví. To je v součtu o zhruba 100 mil. Kč méně, než v roce 2001. Apelovali jsme na vládu i poslance Parlamentu ČR, aby finanční objem v této položce byl navýšen nebo minimálně ponechán ve výši částek letošních. Již několik let se příspěvek státu v této oblasti pohybuje na minimu a jeho další snížení by znamenalo zastavení zahájených či připravených akcí obnovy, další útlum stavební výroby a podnikatelských aktivit v historických sídlech.

Jan Bednařík