NIZOZEMSKÁ INSPIRACE

Na Zemi vzniká množství různých katastrof a mimořádných událostí. Počet požárů lze odhadovat na 5 až 6 miliónů ročně a počet jejich obětí na 40 až 50 tisíc, i když některé statistiky hovoří až o 250 tisících. Při podrobnějším rozboru problematiky se ukazuje, že ztráty při požárech jsou zrcadlem...

Na Zemi vzniká množství různých katastrof a mimořádných událostí. Počet požárů lze odhadovat na 5 až 6 miliónů ročně a počet jejich obětí na 40 až 50 tisíc, i když některé statistiky hovoří až o 250 tisících.

Při podrobnějším rozboru problematiky se ukazuje, že ztráty při požárech jsou zrcadlem přístupu společnosti k požární ochraně (PO).

Požární ochrana se vyvíjela jako vše kolem nás. Boj proti požárům se neomezoval jen na jejich oznámení, ale vznikl celý systém, jehož součástí jsou:

– preventivní opatření,

– zdokonalení zásobování vodou pro případ požáru,

– taktika činnosti jednotek požární ochrany,

– sousedská pomoc,

– právní zakotvení povinností při předcházení požárů a při jejich hašení,

– řády a předpisy,

– zřizování hasičských záloh,

– zřizování dobrovolných sborů,

– požární policie a profesionální hasiči.

Smyslem celé záchranářské činnosti je mít na místní úrovni vycvičené lidí, kteří vedle svého zaměstnání jsou schopni a ochotni pomáhat svým spoluobčanům. Rozbor všech záchranářských akcí ukazuje, že základní velení a základní záchranářská činnost je na bedrech místních lidí. Každý další vyšší stupeň vnáší zmatek z důvodu sebezviditelnění a z neznalosti místních poměrů. Vyšší stupeň musí vytvářet zázemí a týlové zabezpečení pro činnost místních orgánů a místní záchranáře. Tento problém řeší záchranné sbory po celém světě včetně Nizozemska. Ti celý systém budovali shora, než přišli na to, že je drahý.

TŘI ÚROVNĚ SPRÁVY

V Nizozemsku jsou tři úrovně správy – stát, provincie, obec. Existují rovněž regiony, ale jsou jen v úrovni spolupráce (kooperace) mezi obcemi, např. v požární ochraně. V jednotlivých částech země se právo mezi sebou v zásadních otázkách neliší. Důležité je, že se provincie i obce musí přizpůsobit centrální vládě, i když mají svou správu. Provinciální správa má za úkol zúčastnit se prací vlády, uvádět v život přijaté zákony a všeobecné centrální předpisy. Nařízení a předpisy, které přijímá nižší článek řízení, nemohou být v rozporu s rozhodnutími vlády. Král má oprávnění pozastavit nebo zrušit nařízení provincie, pokud je v rozporu s právem nebo veřejným zájmem. Obce mohou vydávat nařízení, která se týkají jejich zájmů bez ohledu na vyšší instance.

regionální hasiči

Nizozemský zákon o požární ochraně stanoví, že obec je základním článkem na úseku požární ochrany. Zákon upravuje organizaci a spolupráci (součinnost) jednotek PO. Obec (rada) usměrňuje svým nařízením organizaci, řízení a úkoly jednotek požární ochrany. Nařízení rady obce je v podstatě „zákonem“ pro místní požární ochranu. Starosta, radní a aparát obce zodpovídají za plnění úkolů jednotky, její řádnou funkci a za výkon požární prevence. Mají rovněž právo na odměňování hasičů a jejich uvolňování ze služby. Starosta je vrchním velitelem jednotek PO v obci a zodpovídá za jejich stav radě. Velitel jednotky PO zodpovídá za operační řízení.

Zákon stanoví úkoly obce, kterými jsou prevence, hašení požáru a první pomoc. Současně umožňuje vytváření regionálních jednotek PO k plnění úkolů, které nejsou schopny plnit obce samostatně a stanoví zásady společného poskytování pomoci. V Nizozemsku existuje 51 regionů požární ochrany, které organizují regionální záchranné centrum, nákup techniky, posuzují prevenci a spolupracují v rámci regionu i mezi regiony. Regionální hasiči mají svého velitele. Zpravidla je jím velitel z největší obce v regionu.

Velice zajímavý je způsob financování PO v Nizozemsku. Přímá dotace za účelem stimulace spolupráce mezi obcemi na úseku požární ochrany byla zrušena k 1.1.1988. Důvod – čím méně vázaných dotací, tím méně administrativy (politika vlády). Obce musí samy rozhodovat, jaké prostředky použijí na požární ochranu. Pouze pro regiony je určena vázaná dotace na provoz jednotek v rámci záchranného systému pro případ katastrofy. Určité státní prostředky jsou ještě určeny na spojení a speciální vybavení regionálních jednotek. Základem je ale v plném rozsahu obec. Teprve sdružením, kooperací obcí vzniká region. Je to činnost vznikající zdola na základě konkrétní potřeby území, nikoliv nařízením shora.

V Nizozemsku je 714 obcí, z nichž 9 největších má profesionální jednotky požární ochrany. Ve 119 obcích jsou kombinované jednotky z profesionálů a dobrovolných členů, 549 obcí má pouze dobrovolnou požární ochranu a 37 obcí nemá žádnou jednotku PO. Těchto 37 obcí zajištění své požární ochrany řeší smlouvou s některou ze sousedních obcí.

Obce zreorganizovaly své jednotky PO za účelem vytvoření regionálních jednotek (celkem 49) a za účelem zdokonalení koordinace a svolávání. Zákon nařizuje finanční spoluúčast obcí, které vytvořily regionální jednotku, na jejím financování.

KOORDINACE PO

V rámci nizozemského ministerstva vnitra pracuje Inspektorát požární ochrany, jehož vedoucím je hlavní inspektor požární ochrany. Jménem ministra vnitra koordinuje celou požární ochranu. Má k dispozici 5 inspektorů, kteří jednají jeho jménem na území celého státu. Nizozemsko má stanoven systém plošného pokrytí s dojezdem jednotek od 6 do 8 minut.

V polovině roku 1992 zde došlo ke komplexní přestavbě požární ochrany.

Nový systém má dvojí cíl:

[*] Umožnit místním jednotkám vybrat optimální postup u každého poplachu, tedy správné a vhodné složení, obsazení a dobu dojezdu prvního výjezdu tak, aby se maximálně omezilo lidské utrpení a ekonomické ztráty.

[*] Umožnit místním úřadům zhodnotit schopnost a účinnost místních složek požární ochrany.

Pro tento nový systém byl vyvinut počítačový program a zprávy o práci jednotek požární ochrany umožňují úřadům vyčíslit náklady i jiných alternativ. Praktickým důsledkem takové analýzy nákladů a užitku může být výběr jiného místa pro plánovanou požární stanici nebo investování do požární prevence.

DOBROVOLNÍK A PROFESIONÁL

Zavedením nového systému byl v Nizozemsku odstraněn rozdíl mezi dobrovolnými a profesionálními jednotkami požární ochrany. Dobrovolný hasič plní stejné úkoly a má stejné povinnosti jako jeho profesionální protějšek. Absolvují stejný výcvik.

Jaký bude další vývoj v České republice? Budou starostové spoléhat na stát nebo využijí iniciativy lidí, občanů, kteří jsou ochotni a schopni pomáhat sami sobě? Iniciativa lidí je vždy nejlevnější. Na to by se nemělo zapomínat při reformě veřejné správy. Obce a jejich orgány by měly navázat na historickou tradici a nebát se převzít odpovědnost za bezpečnost svých občanů.

VLADISLAV BANASINSKÝ

FOTO FRANTIŠEK DOSTÁL