Nové musíme vytvářet sami

Nové musíme vytvářet sami Jihlavský kraj patří svou rozlohou k největším regionům v ČR, ale počtem obyvatel se řadí až na 11. místo. Výhodná geografická poloha je jedním z ukazatelů, které umožní zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky kraje při zachování kvalitního životního prostředí. Tato krátká...

Nové musíme vytvářet sami

Jihlavský kraj patří svou rozlohou k největším regionům v ČR, ale počtem obyvatel se řadí až na 11. místo. Výhodná geografická poloha je jedním z ukazatelů, které umožní zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky kraje při zachování kvalitního životního prostředí. Tato krátká charakteristika je úvodem k našemu rozhovoru s hejtmanem Ing. Františkem Dohnalem.

[*] Z jakých funkcí přicházíte do nového úřadu?

Byl jsem dvě volební období starostou v Jihlavě a šest let jsem pracoval jako předseda Svazu měst a obcí ČR, takže zkušenosti z komunální politiky mám bohaté. Také proto, že díky aktivitám ve svazu jsem měl možnost seznámit se s prací starostů, s činností rad a zastupitelů a jejich výsledky v malých obcích i ve velkých městech.

Myslím si, že dobré poznatky budu moci uplatnit i ve správě našeho kraje. Vždyť ten ze zákona bude svým fungováním dost podobný vedení města, obci, i když jeho priority a kompetence jsou jiné. Předpokládám, že v nové funkci budou rovněž přínosem zkušenosti, které jsem získal v zahraničí, neboť nakonec, jako výkonný místopředseda Svazu měst a obcí ČR, jsem se věnoval zejména našim vztahům k Evropské unii.

[*] Který nejdůležitější poznatek si přinášíte z předcházející praxe?

Musím uvést, že původní profesí jsem vlastně programátor-analytik a víc jsem typem manažera. Ale při vedení města jsem si potvrdil, že jak v postavení starosty, tak i nyní ve funkci hejtmana se nemohu chovat tak, jako bych převážně o všem rozhodoval sám.

Pro důležité návrhy, i když jsem přesvědčen, že jsou dobré a užitečné, je nutné získat většinu v radě nebo v zastupitelstvu, což někdy není jednoduché. Takže u mne půjde o sladění manažerského přístupu s mým současným postavením, kdy rozhodování je svěřeno kolektivnímu orgánu.

Na druhé straně jsme nyní v podobné situaci jako na počátku devadesátých let, kdy jsme mnozí začali spravovat město. Tehdy jsme museli rozhodovat o mnoha věcech, připravovat něco nového a přitom bez vlastních praktických zkušeností. Tak budeme začínat i při řízení a správě nového kraje. Zkušenosti nezískáme ani jinde. Vše nové musíme organizovat, vytvářet sami, a to mě láká. Dokázat, že krajské zřízení se může stát funkčním a pro občany užitečným.

[*] Jenže mnohé bude nutné ještě dořešit v rámci kompetencí, při uspořádání vztahů mezi krajskými orgány a centrem. Co je podle vás třeba vykonat?

Je toho ještě hodně. V první řadě se jedná o přesun důležitých nezbytných pravomocí od orgánů ústřední státní správy na krajský úřad. Ten v současné době připravujeme, budujeme. Přebíráme zaměstnance, což je záležitost, která se neobejde bez problémů. Další, druhá etapa reformy veřejné správy předpokládá zrušení okresních úřadů a převedení jejich pravomocí směrem k pověřeným obcím i ke kraji.

Důležitou otázkou pro nás zůstává zatím nedořešené financování, což nám neumožňuje samostatně hospodařit. Předpokládám, že tato problematika bude jednou z prvních společných aktivit všech krajů, které budou na vládě a Parlamentu ČR naléhavě požadovat, aby došlo ke změně rozpočtových pravidel.

[*] O čem se nyní v kraji, zejména mezi představiteli samosprávy a státní správy, nejvíc diskutuje?

Především o návrhu Ministerstva vnitra, který spočívá v tom, že po zrušení okresních úřadů má být vytvořena síť tzv. malých okresů. Ta je, obrazně řečeno, namalovaná shora, od stolu. Na druhé straně budou kraje jako politický, metodický a odvolací orgán odpovědné za výkon státní správy na daném území, protože dosud chybí správní soudnictví.

Jestliže však máme mít uvedené kompetence, proč kraj nedostane pověření k tomu, aby mohl sám odpovědně, s konkrétnější znalostí místních specifik, rozhodnout o tom, kolik a kde mají být zřízeny tyto malé okresy, místní úřady s pověřenými pravomocemi? Stát, jmenovitě Ministerstvo vnitra by se pak mohlo lépe soustředit na to, jak kvalitní má být státní správa.

Mimo jiné, jaké hlavní metodické požadavky mají být kladeny na výkon stavebního, živnostenského, matričního úřadu a na další. A kolik peněz stát na jejich činnost vynaloží. Vše ostatní pak přece mohou řešit orgány kraje.

Jestliže se ukáže, že těchto malých okresů by mělo být víc, než se předpokládalo, bude nutné hledat kompromisní řešení v rámci kraje. Bude-li určité město požadovat třeba stavební úřad, k jeho zřízení musí splnit nejen kvalitativní podmínky, ale na jeho provozu se také finančně spolupodílet.

[*] Obecně jistý dluh zůstává v širší informovanosti občanů o poslání krajů. Jak to napravit?

Podle mého názoru se zde hodně projevila negativní kampaň, která probíhala vůči krajské samosprávě podobně jako k Senátu. Přitom občané by vznik krajů v první etapě neměli prakticky ani pocítit. Hlavním posláním krajů je řešit mimo jiné samosprávné záležitosti, které přesahují rámec pravomocí obcí.

Jedná se zejména o zdravotnictví, sociální služby, kulturu, školství apod. Avšak rozhodujícím úkolem bude ekonomický rozvoj kraje, a ten dosud nebyl nikým a nikde řešen. Tak to chápu, a to byl rovněž hlavní bod volebních programů politických stran v Jihlavském kraji.

[*] Nicméně, je třeba se postarat o to, aby občané i v nejvzdálenější vesnici byli seznámeni s tím, co konáte a připravujete.

Rozhodně se budeme snažit, aby o všem i pro ně potřebném věděli. Chceme jednat o naší informační politice v kraji, jak účinně komunikovat s médii. Zejména jejich prostřednictvím zamýšlíme dát všem občanům dostatek informací o konkrétní práci a výsledcích jednání krajských orgánů.

[*] Jistě jste zaznamenal vyjádření lékařů z Havlíčkova Brodu, kteří sepsali petici za vyjmutí Havlíčkobrodska z Jihlavského kraje a jeho připojení k Pardubicím…

Podobné iniciativy se čas od času objevují v různých místech v republice. Lékaři v Havlíčkově Brodě si spočítali, že zřejmě nebudou peníze na všechna provozovaná lůžka, která mají nemocnice v kraji. Předpokládají, že pokud by jejich nemocnice patřila do sousedního kraje, možná by v Havlíčkově Brodě mohlo zůstat více lůžek. Už proto, že do Pardubic je mnohem dál, zatímco v těsné blízkosti je velká nemocnice v Jihlavě.

A že zřejmě z toho důvodu dojde k redukci lůžek. Ale stejně tak k redukci dojde v Jihlavě a dojde k tomu asi i v dalších krajích.

[*] Ovšem podobné odstředivé tendence se projevují také na jiných místech. Často se argumentuje tím, že dopravní vzdálenost do krajského města je příliš velká.

To není jen náš problém, týká se okrajových částí téměř ve všech krajích. Zárodek této situace vznikl dřív. V době, kdy se rozhodlo, že do území kraje se zahrne stávající území dosavadních okresů.

Jenže v roce 1960 byly okresy vytyčeny uměle, někde až paradoxně. Například okres Jihlava končí na území tohoto města, zatímco jedna část města Jihlavy náleží do území okresu Havlíčkův Brod. A když z nesourodých částí naskládáme kraje, nutně dojde k tomu, že v jeho okrajových územích lidé pociťují, že do krajského města mají příliš daleko.

Ale proč by si měli vyřizovat mnohé záležitosti na kraji, jezdit s nimi až do Jihlavy? Jako modelový příklad uvedu dopravní vzdálenosti z Náměšťě nad Oslavou s jejím nejbližším okolím. Jestliže z těchto míst mají občané asi kolem 30 kilometrů daleko do Brna, zatímco do Jihlavy je to podstatně dál, tak lze namítnout, proč Náměšť nenáleží k Brnu.

Jenže stále zde hrají nemalou roli jiné důležité faktory. Jedním z nich je, že převážná část náměšťských občanů jezdí do zaměstnání do blízké Třebíče, kde si na úřadech ještě mohou vyřídit vše potřebné. V tomto městě navštěvují jejich děti i střední školy. Takže důležitější vazba a tradiční svazky jsou k Třebíči.

[*] Jsou i jiné příklady?

Jsou také opačné. Jeden se týká známých Dukovan, které leží na samé hranici Jihlavského kraje. Mají odtud jezdit na úřady do Třebíče, dvacet kilometrů daleko, když se prakticky za kopcem nachází Moravský Krumlov? Kde si občané rovněž mohou vyřídit co potřebují? Jenže Moravský Krumlov patří ke znojemskému okresu a ten k Brněnskému kraji.

Chápu, proč se v Dukovanech domnívají, že by měli patřit k jinému kraji. Vedou je k tomu praktické záležitosti v organizaci státní administrativy.

[*] Vyhlásili jste výběrová řízení na obsazení vedoucích míst na krajském úřadě, na co budete klást důraz?

Potřebujeme získat schopné kvalitní lidi s nezbytnou kvalifikací. Rozhodovat bude odborná, nikoliv politická příslušnost. Jednali jsme o tom, aby místa na krajském úřadě nebyla obsazena jenom pracovníky, kteří bydlí v Jihlavě nebo nejbližším okolí.

Hledáme kvalitní odborníky v rámci celého kraje. Chceme jim nabídnout určitý systém kompenzací, poskytnout třeba příspěvky na dopravu těm, kteří by dojížděli a řešit jejich přechodné bydlení v sídle kraje. Aby měli příznivé podmínky k uplatnění svých schopností.

[*] Jihlavský kraj protíná dálnice. Je to jeho přednost usnadňující hospodářský rozvoj regionu, může přilákat další investory. Jak chcete podpořit jejich zájem, aby zde podnikali?

K tomu jim chceme v rámci našich možností připravit příznivé ekonomické podmínky. Tím umožníme i vznik nových pracovních příležitostí. Bude nutné řešit infrastrukturu, telekomunikace a další problémy. Vynasnažím se, aby kraj veškeré volné prostředky, které bude mít, vynaložil na podporu hospodářského rozvoje. Těší mě, že v této oblasti pracuje v našem kraji řada schopných, iniciativních lidí, kteří mají dobré nápady.

Dálnice nám sice mnohé usnadňuje, nicméně na Českomoravské vrchovině máme též oblasti poměrně obtížně přístupné. Patří k nim například část Třebíčska s velmi špatnou dopravní infrastrukturou, kterou musíme zlepšit, aby se i tato část kraje stala pro investory zajímavou.

[*] Na okres Třebíč, stejně jako na Jihlavu se vztahuje pomoc poskytovaná v rámci projektů Phare. Je plně využívána?

V součané době ano, i když zatím jen k realizaci menších projektů, na kterých se podílejí jednotlivé obce a města. Na krajském úřadě hodláme brzy vytvořit samostatný odbor, který se bude výlučně věnovat účelnému vynakládání finančních prostředků, jež dostáváme nejen z Evropské unie, ale i v rámci programů vlády ČR.

I pro tuto činnost se nám v kraji nabízejí schopní pracovníci. Osobně chci samozřejmě využít dobré kontakty, které mám s orgány Evropské unie.

Jan Bednařík

FOTO JAN PARKMAN, ARCHÍV

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *