Nový školský zákon: Jaká práva a povinnosti přinesl obcím?

Od 1. ledna platí školský zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. V návaznosti na něj postupně vznikají vyhlášky a vládní nařízení, která jej v zákonem stanovených částech doplňují. O tom, jak se nová ustanovení dotýkají vztahu škol a obcí, jsme si povídali s Václavem Píclem, 1. náměstkem ministryně školství a Miroslavem Šimůnkem, ředitelem odboru legislativního a právního Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Co patří mezi základní povinnosti obcí vůči školství?

Václav Pícl: Zákon hovoří o povinnosti obce dbát o soulad rozvoje vzdělávání a školství jako takového se zájmy občanů obce, potřebami trhu práce, s demografickým vývojem (§ 177). Říká, že obec dbá o dostupnost vzdělávání podle místních podmínek. Zatímco v předchozím zákoně stálo, že obec má vytvářet podmínky pro plnění povinné školní docházky, nyní jí přímo ukládá jako hlavní povinnost plnění povinné školní docházky zajišťovat (§ 178). Týká se to nejen dětí s místem trvalého pobytu na jejím území, ale také těch, které jsou umístěny ve školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy na území obce – pokud zařízení nemá vlastní školu, v níž se tyto děti vzdělávají.

Zajišťovat plnění povinné školní docházky může obec prostřednictvím školy, kterou zřizuje, nebo zajistí tuto službu v základní škole zřizované jinou obcí. Pokud sama není schopna vlastní školu zřizovat, nebo jí to nedovolují podmínky – například nízký počet dětí, může využít možnosti zákona o obcích a vytvořit za účelem zřízení základní nebo mateřské školy tzv. svazek obcí. Na financování školy se obce podílejí poměrně podle počtu žáků s místem trvalého pobytu v jednotlivých obcích, popřípadě v jiném rozsahu na základě smlouvy.

Jak je to potom se spádovým obvodem školy, je ještě obec povinna jej stanovit?

Václav Pícl: Tato povinnost jí zůstává. Pokud je v obci více škol, stanoví školské obvody obecně závaznou vyhláškou (§ 178 odst. 2). Nově totéž platí pro svazek obcí, popřípadě pro obce, které se dohodnou na vytvoření společného školského obvodu.

Musí obce hradit neinvestiční náklady za dojíždějící žáky?

Václav Pícl: Pokud se rodiče rozhodnou dát dítě do školy v jiné obci, i když obec sama školu zřizuje, nebo je členem svazku obcí, který zřizuje školu, popř. smluvně zajišťuje podmínky pro plnění povinné školní docházky ve škole zřízené jinou obcí, není povinností obce výdaje platit. Pouze když obec školu nezřizuje, je povinna hradit obci, do jejíž školy děti docházejí, neinvestiční výdaje podle počtu dojíždějících žáků (§ 178 odst. 6 a 7). Ovšem pokud se obce mezi sebou nedohodnou jinak.

Neinvestiční náklady slouží k úhradě toho, co je spojeno s provozem školy. Novinkou je také povinnost obce zřizovat u školy – mateřské i základní – zařízení, které bude sloužit pro školní stravování (§ 179).

Nové povinnosti teď mají obce i vůči mateřským školám.

Václav Pícl: Nově je stanovena povinnost obce zajistit dětem rok před zahájením povinné školní docházky možnost umístění v mateřské škole – ať už vlastní nebo jiné (§ 179).

Úhrada neinvestičních nákladů je podobná jako u základní školy?

Miroslav Šimůnek: Pokud dítě navštěvuje mateřskou školu, kterou zřizuje dobrovolný svazek obcí, popřípadě školu na základě dohody mezi obcemi, povinnost hradit neinvestiční výdaje vyplývající z činnosti školy, zůstává. Pokud se ale rodič rozhodne vozit dítě mimo obecní nebo dohodnutou školu, povinnost úhrady už zde není.

Diskuse se už více než rok vede kolem podmínek pro zřizování škol. Starostové doufali, že jim nový školský zákon pomůže školu udržet.

Václav Pícl: Zákon zvyšuje odpovědnost obce, když říká, že výjimku pro zřizování školy nedává jako dřív ministerstvo školství, ale sám zřizovatel (§ 23 odst. 3). Ovšem za podmínek stanovených zákonem. Vyhláška o základních školách určuje minimální možný průměrný počet žáků na třídu školy – zákon pak zřizovateli umožňuje udělit výjimku o plus minus 4 žáky. Jestli udělí své škole výjimku ke snížení počtu žáků, je povinen zabezpečit dostatečné finanční prostředky.

Miroslav Šimůnek: Výjimka plus minus 4 žáci platí jak pro průměrný počet žáků na třídu, tak pro absolutní počet žáků ve třídě stanovený vyhláškou. Už se ale nemůže stát, že by fungovala škola, která překročila zákonem stanovená pravidla.

Starostové namítají, že jsou-li ochotni za chybějící žáky zaplatit, neměl by jim do toho stát mluvit.

Václav Pícl: My ale musíme garantovat kvalitu výuky. Například i tím, že na 2. stupni základní školy není možné natrvalo spojovat do jedné třídy ročníky. Je možné spojit je jen na některé vyučovací předměty, například na výchovy. Jak chcete ve škole, která má na 2. stupni jen dva ročníky, zajistit aprobovanost výuky? Nikdo ale neříká, že škola, která nesplní parametry pro 2. stupeň, musí zaniknout. Stačí změnit její organizaci, místo plně organizované školy bude v obci pouze škola prvostupňová, nebo málotřídka.

Může existovat škola pouze se samostatným druhým stupněm? Pokud se obce dohodnou, že v jedné bude 1. a v druhé 2. stupeň?

Václav Pícl: Pokud taková škola existovala a pracovala dobře, není důvod ji rušit.

Novinkou je i postavení obce jako zřizovatele škol a školských zařízení.

Václav Pícl: Dříve musela obec zřizovat školu výhradně jako příspěvkovou organizaci. Dnes jí zákon dává možnost zřizovat školu jako školskou právnickou osobu (§ 8 odst.1). Říká také, co to je za právní formu, jak školská právnická osoba hospodaří a podobně (§ 124).

Ovšem pokud obec chce nechat vše při starém, může. Škola jako příspěvková organizace dál funguje podle zákona o rozpočtových pravidlech. Školská právnická osoba asi víc odpovídá charakteru a potřebám školy. Záleží jen a jen na obci, jak se rozhodne.

Zákon do jisté míry některé dřívější pravomoci zřizovatele omezuje.

Václav Pícl: Jde o jmenování a odvolání ředitele školy, kterou obec zřizuje. Ze zákona už vypadl nezbytný souhlas krajského úřadu, což postavení obce posílilo. Na druhou stranu ale zákon stanoví, kdy musí, popřípadě může zřizovatel ředitele odvolat (§ 166 odst. 4 a 5).

Například možnost odvolat ředitele je pouze tehdy, pokud závažně porušil, nebo neplnil právní povinnosti, které mu vyplývají z vykonávání funkce, nebo pokud dosáhl 65 let věku. Odrazí se to i ve vyhlášce o konkursním řízení.

Dále ze zákona vyplývá, že obec nesmí zasahovat do záležitostí, které jsou v pravomoci ředitele jím zřízené školy nebo školského zařízení, například při přijímání nebo při stanovení výše úplaty ve školní družině nebo v mateřské škole.

V mateřské škole i ve školní družině totiž zákon nemluví o příspěvku na provoz jako dřív, ale o úplatě (§ 123). Její výši stanoví ředitel školy podle pravidel daných vyhláškou o předškolním vzdělávání a je příjmem zmíněné právnické osoby, tedy dotyčné školy.

Lze předpokládat, že prostředky budou sloužit především k úhradě neinvestičních nákladů spojených s provozem školy. Přičemž úplatu nehradí rodiče dětí posledního ročníku mateřské školy.

Ukládá zákon povinnosti také obcím s rozšířenou působností?

Václav Pícl: Jejich úkolem je sdružování údajů z dokumentace škol a školních matrik. Ukládá se jim také povinnost zpracovávat návrhy rozpisů rozpočtů finančních prostředků školám, které patří do území jejich působnosti a předkládat krajskému úřadu rozbory hospodaření. Jinak zůstává rozsah přeneseného výkonu státní správy na úrovni obcí totožný jako v předcházející právní úpravě.

Působnost obcí v oblasti školství

V souladu s § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) se působnost obce, tzn. jí svěřený okruh úkolů ve veřejné správě, dělí na samostatnou a přenesenou. V českém právním řádu platí pravidlo zakotvené v § 8 obecního zřízení, podle něhož, pokud zvláštní zákon upravuje působnost obcí a nestanoví, že jde o přenesenou působnost obce, platí, že jde vždy o samostatnou působnost. Zákon č. 561/2004 Sb. je v pojetí obecního zřízení takovýmto zvláštním zákonem a upravuje oba druhy působnosti obce v oblasti školství.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *