Nový stavební zákon: pomůže Praze čelit bytové krizi a dobudovat dopravní infrastrukturu?

Praha potřebuje dobudovat chybějící infrastrukturu a stavět nové byty, kterých je v metropoli nedostatek. Proto si hodně slibuje od nového stavebního zákona. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová ho v prvním únorovém týdnu a v prostorách Centra architektury a městského plánování (CAMP) představila starostům městských částí a vedení Prahy.

„Stavební zákon není jen nějakou procesní normou, ale je podstatný pro to, jak se budou rozvíjet města. Praha samotná tvoří 25 procent HDP země, spolu se svým zázemím pak dokonce 50 procent. Stavební rozvoj je pro ni tedy naprosto zásadní,“ zahájil pražský seminář primátor Zdeněk HřibPodle prognóz se dá předpokládat, že do roku 2050 vznikne z metropole a Středočeského kraje megaregion s 3,5 milionu či více obyvateli. Bohužel se tyto dlouhodobé demografické trendy stále více míjejí s naší schopností s nimi alespoň držet krok při budování infrastruktury, veřejných služeb nebo bydlení. Specifičnost velkých měst a Prahy především zdůraznil primátor hlavně v oblasti územního plánování. „Naším cílem je, aby role samospráv v územním plánování byla neoddiskutovatelná. Kdo jiný, než města samotná by měl rozhodovat o svém rozvoji,“ poznamenala ministryně Klára Dostálová.

Tomu by měl pomoci právě nový stavební zákon, který zjednoduší povolování staveb, maximálně zredukuje počet potřebných razítek a zajistí dodržování lhůt, s čímž se potýká obzvláště v Praze téměř každý investor. Tomu dnes trvá v metropoli získat stavební povolení na bytový dům v průměru déle než pět let. Ale například vnější obchvat města se projektuje už od 70. let, dosud ho stojí jen polovina.

Až bude platit nový stavební zákon – postupně bude nabývat účinnosti od začátku roku 2021 do poloviny roku 2023 – už by se také nemělo stát, že výstavbu Pražského okruhu směrem do Běchovic bude povolovat malý stavební úřad v Uhříněvsi. Ten pak udělá chybu, protože nemá se složitými stavbami za deset miliard žádné zkušenosti, a výstavba se zase o několik měsíců posune. „Přitom se na úředníky v Uhříněvsi nemůžeme zlobit, že udělali chybu, když povolují megastavbu, se kterou do té doby nikdy nepřišli do styku,“ poznamenala Dostálová. Na výstavbu části okruhu číslo 511 netrpělivě čekají zejména obyvatelé Spořilova, její zpoždění má ale i výrazné ekonomické dopady. Komplikované povolovací procesy zbrzdily stavbu pražského okruhu do Běchovic podle údajů ministerstva dopravy už o 15 let a prodražili ji o 1,5 miliardy korun, a to se ještě ani nekoplo do země.

Podle nového modelu stavební správy, který přinese rekodifikace, zůstanou v první linii stavební úřady v přenesené působnosti na obcích s rozšířenou působností. O stavbách nadmístního významu budou ale rozhodovat krajské stavební úřady, které již budou čistě státní správou a budou v nich začleněny dotčené orgány tak, aby investor už v budoucnu nemusel shánět a víc kulatých razítek ještě, než vůbec může jít na stavební úřad.

„Rozhodně nebudeme budovat žádné nove úřady na zelené louce. Stát již má stavební úřady na svých ministerstvech a ty budou základem pro státní stavební správu. Dnes máme neuvěřitelně roztříštěnou strukturu a to 714 obecních stavebních úřadu, 609 speciálních stavebních úřadu, 9 báňských a 4 vojenské. Takže celkem více než 1300 úřadů a pro srovnání 4x větší Polsko jich má jen 300. V našich úřadech pracuje více než 13 tisíc lidi. A tito lidé si kvůli té roztříštěnosti nemohou pomoct,“ vysvětlila ministryně Klára Dostálová.  

 Pražský radní Jan Chabr ocenil, že nový model stavební správy přinese Praze příležitost uplatnit celoměstský pohled a jednotu rozhodování ve stavebních řízení, který plánovala zavést v minulém roce TOP 09 prostřednictvím hlavního stavebního úřadu městaTen měl zajistit metodické vedení 22 současných stavebních úřadů, které jsou na městských částech.

Redakce Moderní obce se zeptala tiskového oddělení MMR na:

  • Jak bude vypadat metodické vedení stavebních úřadů, které jsou na městských částech? Kdo bude rozhodovat o umístění stavby, kdo bude mít poslední slovo?  

Statutární města budou moci (stejně jako dnes) svěřit výkon přenesené působnosti na své městské části. Pokud tak udělají a jakým způsobem, zůstává zcela v působnosti těchto statutárních měst, a to včetně otázky metodického vedení. Nový stavební zákon přichází v souladu se schváleným věcným záměrem s jediným správním řízením povolujícím stavební, případně nestavební záměr. Dojde tak k integraci celé škály řízení do jediného správního řízení.

 

  • Jak bude vypadat systém kompetencí – krajský úřad – samospráva – stavební úřad – nejvyšší stavební úřad? 

V případě stavebních úřadů na krajské úrovni dochází k přesunu výkonu přenesené působnosti na stát a kompetence samosprávy tímto dotčeny nejsou.

Nejvyšší stavební úřad (NSÚ) bude ústřední správní úřad s celostátní působností, který nebude podřízen žádnému ministerstvu, ale pouze vládě jako vrcholnému orgánu moci výkonné, zajišťuje personální, majetkový a ekonomický provoz státní stavební správy, elektronizaci stavební agendy a metodickou činnost vůči stavební správě, je odvolacím orgánem proti rozhodnutí krajského stavebního úřadu a Zvláštního stavebního úřadu a pořizuje územní rozvojový plán a územně plánovací podklady celostátního významu.

Krajské státní stavební úřady se sídly v krajských městech a Praze budou působit jako odvolací orgány a správní orgán prvního stupně u staveb nadmístního významu (např. veřejně prospěšné stavby, krajské nemocnice, průmyslové zóny, výrobní areály apod.).

Zvláštní stavební úřad bude mít celostátní působnost, jde o správní orgán prvního stupně u vyhrazených staveb (např. dálnice, celostátní dráhy, energetická infrastruktura celostátního významu, stavby pro letectví apod.).

Stavební úřady na obcích vykonávající přenesenou působnost budou v přenesené působnosti správním orgánem prvního stupně pro stavby místního významu (např. rodinné domy, menší bytové domy, školky, prodejny apod.).

  • Jak postupuje vypořádání připomínek, opakují se nějaké a jaké to jsou? 

V meziresortním připomínkovém řízení se ke stavebnímu zákonu sešlo přes 4500 zásadních připomínek. Od začátku ledna probíhají intenzivní jednání k úpravám stavebního i změnového zákona a v koordinaci s výsledky těchto jednání také práce na vypořádání došlých připomínek. Z obdržených připomínek je zřejmé, že některá připomínková místa je vzájemně koordinovala. Nejčastější připomínky uplatněné v rámci mezirezortního připomínkového řízení byly například: změna systému státní stavební správy (nesouhlas s navrhovanou institucionální změnou, požadavek zachování stávajícího stavu), změna formy vydávání územně plánovací dokumentace právním předpisem (nesouhlas, požadavek zachovat formu opatření obecné povahy), automatické povolení, včetně jeho přezkumu (odmítnutí celého nového institutu).*

/TZ a ev/

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *