Obce a města potřebují od vlády tři zásadní změny, aby pomohly co nejdříve roztočit kola celé ekonomiky

Tisíce obcí by mohly velmi efektivně napumpovat peníze do lidí a firem. Mohou být nejrychlejším lékem na současnou krizi. Svaz měst a obcí ČR zmapoval situaci a díky unikátnímu dotazníkovému šetření mezi desetinou všech tuzemských obcí přináší nejen nezkreslenou realitu, ale také návrh řešení, jak nastartovat investiční aktivitu měst a obcí, dohromady největších investorů v celé ekonomice.

Jak zaznělo na tiskové konferenci Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) minulý čtvrtek v Praze, územní samosprávy hospodaří lépe než samotný stát. V posledních letech růstu ekonomiky uměly peníze ušetřit a připravit si zdroje na potřebné investice. Toho si je dobře vědoma i ministryně financí Alena Schillerová, která dokonce svazu oficiálně napsala, že není důvod peníze držet – a pokud jich obce mají málo, mají si vzít bankovní úvěry. Taková argumentace je však podle představitelů SMO ČR poměrně licoměrná.

Obce potřebují tři zásadní věci. Za prvé, vláda musí konečně zastavit legislativní chaos. Nikdo prostě nemůže investovat v situaci, kdy se mu rozpočet mění pod rukama prakticky denně. Za druhé, obce by měly mít jednodušší přístup k novým dotačním titulům, zvláště na boj se suchem a na dopravní a technickou infrastrukturu. Také musíme investovat do obnovy a rozšiřování kapacit školských zařízení. A za třetí, obce potřebují, aby se k nim stát choval férově. Jeden den si plácneme, že obce už nepřijdou o žádné další příjmy, další den vláda navrhuje kompenzační bonus, který připraví rozpočty obcí o 11,2 mld. korun. To musí skončit,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta města Kyjova František Lukl.

Tyto tři požadavky vychází ze zmíněného dotazníkového šetření mezi obcemi a městy letos. Z jeho prvních květnových výsledků mimo jiné vyplynulo:

  • Obce a města vynaložily na boj s covid-19 dosud zhruba dvě miliardy korun na přímých nákladech.
  • Rozptyl odpovědí ohledně očekávaného poklesu příjmů je tak velký a nesourodý, že nelze ani odhadnout, kolik peněz budou mít obce a města letos k dispozici.
  • Už nyní obce a města musely zrušit bezmála 10 tisíc projektů v předpokládané hodnotě 8,4 mld. Kč a dalších 23 tisíc odložit (v předpokládané hodnotě 27,6 mld. Kč).

„Výsledkem celého dotazníkového šetření je především obrovská nejistota, ve které se momentálně nacházejí města a obce. K tomu, aby bylo možné naplnit investiční apel vlády, je klíčová stabilizace stávající situace a jednoznačná vize státu, jak bude ve svých legislativních a tím pádem i finančních opatřeních vůči městům a obcím postupovat,“ připomněla ředitelka SMO ČR Radka Vladyková.

Věříme, že jsme s vládou na jedné lodi. Nabízíme, že můžeme mít klíčovým pomocníkem, jak obnovit ekonomiku v tisících místech po celé zemi. Je zřejmé, že takové infuze by pomohly celé ekonomice,“ uzavřel předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Hostem čtvrteční tiskové konference byl i Luděk Tesař, ekonom a přední odborník na veřejné finance a veřejnou správu. Ten na tiskové konferenci vyjádřil své přesvědčení, že dopady covid-19 na obce budou vysoké. „V Cityfinance  (www.cityfinance.cz) jsme vydali 30. března predikci propadu daňových příjmů obcí meziročně o 15 až 20 %. Doporučujeme počítat spíše s 20 %, a to stále platí. Zdůrazňuji, že na obce dopadá také to, že se výrazně (zhruba ¼) podílejí na kompenzačních opatřeních vlády tím, že vláda vyplácí kompenzace ze záloh daní, které byly také určeny obcím. Obce podle mě neuspoří, protože také samy realizují často kompenzace ze svých rozpočtů a přišly samy o příjmy např. z nájmů. Úspory za sport, kulturu a školství spolknou či spolkly náklady stavu Nouze (hygiena, roušky, složitější školský režim…),“ sdělil Luděk Tesař.

Připomněl také, že v CityFinance spolu s Ministerstvem financí  uskutečnili zátěžový test, z něhož vyplynulo, že obce a města ustojí propad daňových příjmů o 15 až 20 % bez cizí pomoci díky vysokým rezervám. „Takže cizí zdroje (dotace či úvěry) budou potřebovat ty obce, které finance nemají. Zpravidla jsou to ty aktivnější, které masivně investovaly,“ prohlásil Luděk Tesař.

Doporučuji nahlížet na problém dopadů onemocvnění covid-19 jako na problém cash flow, nikoliv jako na trvalé ochromení příjmů. Určitě se přechodně zhorší provozní saldo. Tahle krize vezme obcím více než polovinu jejich finanční kondice a potenciálu k rozvoji. Uvědomme si však také pozitiva této situace, která hrají ve prospěch šikovných obcí. Příkladem jsou ultralevné úvěry, přičemž můžeme očekávat úroky blízké 0,5 % p. a. Pokud nebude vláda opatření proti covid-19 opakovat, lze očekávat, že se stav příjmů poměrně rychle vrátí do normálu. Nicméně i na výsledky rok 2021 dolehne zhoršená situace poplatníků a plátců daní z roku 2020. Přesnější výhledy budou k dispozici přibližně letos v září, je třeba počkat na výsledky po uvolnění opatření, tedy minimálně za červen/červenec,“ dodal Luděk Tesař s tím, že pokud jde o investice obcí, financí je poměrně dost a zadluženost obcí zůstává velmi nízká. „Prostor pro investice je tedy je obrovský. Hlavním úskalím investic bude nutnost překonat strach,“ uzavřel Luděk Tesař (texty Luďka Tesaře k dopadům koronavirové krize na hospodaření obcí a měst a rady, jak jim čelit, můžete číst v aktuálním květnovém vydání Moderní obce, jež mají čtenáři už k dispozici, i v červnovém vydání, které se bude expedovat z tiskárny již 1. června).

/zr, red/

Grafy: Dotazníkové šetření SMO ČR – Dopad pandemie koronaviru covid-19 na investiční aktivity a plány municipalit (květen 2020)P*

 

Komentáře ke článku 1

  • run 3

    Tisíce obcí by mohly velmi efektivně napumpovat peníze do lidí a firem. Mohou být nejrychlejším lékem na současnou krizi (happy wheels). Svaz měst a obcí ČR zmapoval situaci a díky unikátnímu dotazníkovému šetření mezi desetinou všech tuzemských obcí přináší nejen nezkreslenou realitu, ale také návrh řešení, jak nastartovat investiční aktivitu měst a obcí, dohromady největších investorů v celé ekonomice.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *