Okružní křižovatky: Ano či ne? /1

V poslední době se roztrhl pytel především s okružními křižovatkami. Zdá se, že i řidiči si "okružky" oblíbili pro jejich přehlednost a plynulost provozu (s výjimkou řidičů TIR ). Pokusme se na tyto křižovatky podívat v 1. díle našeho seriálu zejména z hlediska jejich estetiky a architektury prostředí.

Abychom mohli hodnotit okružní křižovatky, přijměme sestavu standardních kritérií pro hodnocení dopravních staveb obecně, tj:

– bezpečnost (nehodovost) dopravního provozu,

– kapacita systému nebo křižovatky,

– negativní vlivy na životní prostředí,

– ekonomické zhodnocení stavby a provozu,

– estetika a architektura prostředí.

Prioritní důležitost a váhu má však vždy dopravní bezpečnost. Zároveň je třeba si uvědomit, že křižovatka je významným prvkem nejen silnice, ale i dopravního prostoru ve městě. Tento prostor může být utvářen jako čistě technický, tj. vedoucí ke zlepšení bezpečnosti, kapacity apod., nebo jako funkční součást celého okolního prostředí křižovatky. Přístup čistě technický se týká většinou křižovatek v extravilánu (mimo zastavěné území) a je problémem především správce silniční sítě, tedy Ředitelství silnic a dálnic. Ve městě a obci je význam křižovatky daleko významnější.

Zásadní roli přitom v geometrii křižovatky hraje uspořádání středního ostrova, který výrazně ovlivňuje především hmotové ztvárnění prostoru křižovatky. Podle našeho názoru je to nejdůležitější prvek křižovatky. Ani ve světové praxi však není jednoznačný názor na jeho uspořádání – má být řešen v úrovni celé křižovatky, nebo má být navýšen a neprůhledný?

Ukážeme si některé příklady jeho provedení v extravilánu (Rožmitál pod Třemšínem) i uvnitř sevřené zástavby (Chrudim, Praha, Jáchymov). Samostatnou kapitolou je přitom naprostá ignorance estetiky prostředí v příkladu některých „pražských křižovatek“.

PŘÍKLADY KRUHOVÝCH OSTROVŮ

Evidentním a markantním přínosem pro estetiku celého prostoru na silničním průtahu I/25, který odděluje lázeňskou zónu, je okružní křižovatka v Jáchymově (viz obr. 1, 2). Další příklady, negativní i pozitivní nabízí Chrudim (viz obr. 3, 4, 5, 6, 7). Extravilánová křižovatka v Rožmitálu pod Třemšínem ukazuje řešení dispozice středního ostrova mimo zástavbu. Jde o standardní problém křížení dvou silnic I. třídy (viz obr. 8, 9). Nízká estetická úroveň je patrná na nejstarších a nejlevnějších křižovatkách v Praze, i když funkčnost se jim nedá upřít (viz obr. 10 a 11).

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

Přáli bychom si, aby se města a obce více zajímaly o estetické provedení okružních křižovatek. Podobně jako je tomu v zahraničí, kde má střední ostrov výsadní postavení, charakterizuje místní specifika a atmosféru. Například v Bretani podél moře jsou umístěny makety nebo i vraky lodí apod. Zvláště pro návštěvníky je to příjemný a originální pohled.

V současné době i za přispění časopisu Moderní obec probíhá již 7. ročník soutěže Cesty městy zaměřené na zlepšení dopravních poměrů, zejména bezpečnosti provozu ve městech a obcích. Akcentovány by měly být zvláště obce a malá města, pro které například použití okružní křižovatky na trase silničního průtahu má prokazatelný efekt. Nutno však připomenout, že přínos zlepšení bezpečnosti provozu je tím vyšší, čím plošnější, rozsáhlejší a komplexnější jsou dopravní opatření.

(Článek byl zpracován za podpory Výzkumného záměru 04 Udržitelná výstavba, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 6840770005. Další pokračování našeho seriálu se bude věnovat přínosu okružních křižovatek ke zlepšení bezpečnosti provozu ve srovnání původních a rekonstruovaných křižovatek – pozn. autora.)

PETR SLABÝ
Fakulta stavební
ČVUT Praha

1. Jáchymov – původní průtah s extrémním nadbytečným rozsahem zpevněných asfaltových ploch.

2. Jáchymov – zdařilá rekonstrukce, těsně po dokončení. Prázdný střední ostrov v úrovni by později zasluhoval oživení například o prvky symbolizující lázeňské město. Je to příležitost pro propagaci obce s přispěním sponzorů.

3. Chrudim – investor zpočátku plně nedůvěřoval tomuto typu křižovatky, bylo mu tedy doporučeno provizorní provedení okružní křižovatky. Střední ostrov je ohraničen mobilními díly, stejně jako tzv. prstenec je hájen (jako mimořádně pojížděná plocha) provizorními úzkými prahy. Celková charakteristika: velmi úsporný, jednoznačně provizorní technický typ křižovatky, nevhodný k následování.

4. Chrudim – Současná definitivní podoba křižovatky, kterou lze hodnotit vcelku pozitivně. Funkčně je to křižovatka s nepojízdným střední ostrovem, který se však v případě nouze dá upravit (odejmutím „květináčů“) na plně pojízdnou plochu. Toto řešení uvítají například obce, přes které procházejí trasy přepravy nadrozměrných nákladů.

5. Chrudim

Náčrt původní křižovatky na Masarykově náměstí řízené světelnou signalizací, která nevyhovuje především kapacitně.

V Chrudimi je Masarykovo náměstí v sevřené městské zástavbě, ohraničeno z obou stran okružními křižovatkami. Přes náměstí vede silniční průtah silnice I/9. Problematičtější byla první křižovatka Na bídě. Druhá křižovatka omezující náměstí je Bohemia.

Obě křižovatky převádějí hlavní dopravní směr průtahu „do vinglu“, tj. v zalomeném vedení.

6. Chrudim – křižovatka Bohemia. Původní tříramenná křižovatka s vedením hlavního průtahu ve směru západ-sever svým uspořádáním odstraňuje původní nesoulad dopravní poptávky a vedení dopravních proudů křižovatkou.

7. Chrudim – křižovatka Bohemia před dokončením. Je očividný přínos pro estetiku prostoru a výrazné zmenšení „asfaltových“ ploch. Střední ostrov je zatím „nezabydlen“, uvidíme, zda tuto plochu využije město ke své prezentaci.

8. Rožmitál pod Třemšínem – křížení dvou silnic

I. třídy, řidiči na obou byli „zvyklí“ na přednost v jízdě a v této křižovatce jeden tah je podřízen druhému. Standardní řešení formou zdůraznění podřízenosti dopravním značením (opakování STOP, návěst před křižovatkou, světelné zdůraznění signálem) v praxi řidiči neakceptovali.

9. Rožmitál pod Třemšínem – bylo proto nutné zajistit podmínky pro „zrovnoprávnění“ všech vjezdů, což splňuje okružní křižovatka.

10. Praha – křižovatka na hlavním dopravním čtyřpruhovém tahu s vedlejší obslužnou komunikací s vedením autobusových linek MHD. Provedení středního ostrova je téměř hanebné a degradující prostor. Dojem z této úpravy je, že je to dočasné provizorium.

11. Praha – další příklad křížení dvou hlavních městských tahů vícepruhových komunikacích, kdy jde rovněž o nevhodné provedení a prostor s osazenými svislými dopravními značkami působí jako „něco narychlo spíchnuté“. Paradoxem je, že v prostoru křižovatky se nachází sídlo firmy, která je správcem řízených křižovatek v celé Praze. Zřejmě profese architekta absentuje.

Sdělte nám své názory

Akademické pracoviště nabízí zdarma poradenství a konzultace pro obce, které chtějí řešit svou nevyhovující dopravní situaci. Věříme, že i prostřednictvím Moderní obce nebo jinou cestou můžeme s obcemi vést diskusi a plodnou výměnu názorů při rozhodování o „zlepšení“ stávajících křižovatek. Čekáme na vyjádření vašeho zájmu o tento typ křižovatek (slaby@fsv.cvut.cz).