Olomoucký kraj

NOVÉ KRAJE Poloha kraje v rámci střední Evropy, vzhledem k hlavním koncentracím obyvatelstva a dopravním tahům, je jednou z velice silných stránek tohoto území. Dává předpoklady budoucímu intenzivnímu propojení nejen s regiony ČR, ale i Polska, Rakouska, Slovenska a Maďarska. Jako jeden z budoucích...

NOVÉ KRAJE

Poloha kraje v rámci střední Evropy, vzhledem k hlavním koncentracím obyvatelstva a dopravním tahům, je jednou z velice silných stránek tohoto území. Dává předpoklady budoucímu intenzivnímu propojení nejen s regiony ČR, ale i Polska, Rakouska, Slovenska a Maďarska.

Jako jeden z budoucích vyšších územních samosprávných celků je Olomoucký kraj tvořen okresy bývalého Severomoravského kraje – Šumperk, Olomouc, Přerov – nově vzniklým okresem Jeseník (1997) a okresem Prostějov, v minulosti spadajícím do Jihomoravského kraje.

Nový Olomoucký kraj s 643,9 tis. obyvateli se řadí k průměrně lidnatým krajům ČR. Žije zde 6,3 % obyvatel republiky na rozloze území 6,5 %. Na 1 km2 připadá 125 obyvatel, avšak v rámci kraje lze vystopovat podstatné rozdíly. Zatímco hustota zalidnění okresu Olomouc dosahuje 156 osob na km2, v okrese Jeseník je to pouze 60 osob na km2.

Sídelní struktura kraje je velmi diferencovaná. Zatímco území mikroregionu Haná se vyznačuje převahou větších venkovských sídel, ve vrchovinném a horském reliéfu části mikroregionu Jeseník je sídelní struktura rozdrobena do sídel malých. Na území kraje se nachází 392 obcí, což je 6,3 % všech obcí ČR. Statut města v kraji na konci roku 1997 mělo 23 obcí. Největším městem je Olomouc se 103 840 obyvateli.

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

Z hlediska dopravní infrastruktury lze kraj členit na centrální a severozápadní část. Centrální prostor vymezený městy Přerov – Olomouc – Hranice je již dnes vzhledem ke své stěžejní poloze dopravně přetížen. Integrují se zde dva nadregionální dopravní proudy, a to sever-jih i východ-západ. Oba mají celostátní až evropský význam. Klíčem pro rozvoj tohoto kraje je výstavba nových nadregionálních komunikací – dálnice D 1, dálnice D 47 a na ni navazujících rychlostních silnic R 35 a R 48. V železniční dopravě má význam především trať 270, na kterou úzce navazují tratě mezinárodního tahu E 40 a E 65 začleněné do II. tranzitního železničního koridoru, jehož modernizace již byla zahájena.

Pro severozápadní část kraje tvořenou okresy Šumperk a Jeseník má největší význam výstavba nové čtyřproudové rychlostní komunikace Mohelnice – Petrov nad Desnou (I/44), která má být následně prodloužena až do Mikulovic. Jako nezbytné se ukazuje zvýšení přepravní kapacity stávajících silničních tahů, jednak výstavbou nových silnic, jednak rekonstrukcemi spojenými s úpravami směrových a zejména šířkových parametrů. Velkým problémem i nadále zůstává nízká propustnost hranic s Polskem a zabezpečení obsluhy venkovských oblastí pravidelnou autobusovou dopravou.

Zásobování obyvatelstva pitnou vodou je v regionu zajištěno vodárenskými soustavami zhruba pro 80 % obyvatelstva. Z analýzy současného stavu vyplývá nutnost urychleného dobudování sdruženého vodovodního systému ze zdrojů Mohelnické brázdy především do měst Prostějov, Šumperk, Olomouc. Na veřejné kanalizační sítě je v kraji napojeno více než dvě třetiny obyvatel (73,1 %). Kraj má díky své poloze velmi dobrý přístup k dálkovým plynovodům. Na plyn je napojeno 55 % obcí, což znamená 85 % obyvatel kraje. Likvidace tuhého komunálního odpadu je dosud řešena ve všech okresech skládkováním. Systém separovaného sběru je prakticky v zaváděcí fázi. Po zkušenostech s povodňovými přívaly v roce 1997 je velký význam přikládán výstavbě a rozmístění ochranných hrází, posílení retenčních schopností krajiny či regulačním opatřením pro zástavbu v zátopovém území.

PRŮMYSL A ZAMĚSTNANOST

Sociálně ekonomické ukazatele zařazují Olomoucký kraj mezi průměrné až podprůměrné regiony ČR. Podíl HDP na obyvatele, v přepočtu na paritu kupní síly, v roce 1996 dosahoval 56,3 % průměru EU, oproti 66,6 % České republice.

Olomoucký kraj má značně vyšší než průměrný podíl pracujících v zemědělství a lesnictví (7,2 %) a mírně nadprůměrný podíl pracovníků v průmyslu (6,2 %). Z odvětví terciální sféry je nadprůměrný podíl pracovníků ve školství (6,4 %), mírně nadprůměrný ve zdravotnictví a dopravě, v ostatních odvětvích terciální sféry je jejich podíl podprůměrný.

Průmysl je nadprůměrně zastoupen v zaměstnanosti ve všech okresech s výjimkou Olomouckého, v němž mají největší zastoupení doprava, školství, zdravotnictví a zemědělství. V okrese Přerov je podíl zaměstnanosti na průmyslu sice velmi nízko pod průměrem, ale výrazně v něm vystupuje doprava, díky významnému železničnímu uzlu i křižovatce více silnic 1. třídy vytvářející vhodné podmínky pro dopravní podniky.

Z hlediska přidané hodnoty má největší podíl v kraji potravinářský průmysl (22 %), z hlediska zaměstnanosti všeobecné strojírenství (22,9 %), především v Olomouci a v Přerově, dále konfekční průmysl v Prostějově.

Ukazatel tržeb z průmyslové činnosti na jednoho obyvatele za celý kraj je výrazně pod republikovým průměrem (68 % průměru ČR). Průměrná mzda se v Olomouckém kraji v roce 1997 vyšplhala pouze na 9201 Kč, což představuje 86 % průměru ČR.

Olomoucký kraj patří mezi území s mírně podprůměrnou podnikatelskou aktivitou.

V rámci ČR patří Olomoucký kraj k regionům s nadprůměrnou hodnotou míry nezaměstnanosti. Tento ukazatel dosahuje k 31. 10. 1999 úrovně 11,5 % (průměr ČR: 8,9 %). Nejhorší je situace v okrese Přerov, kde míra nezaměstnanosti je již 13,8 %.

CESTOVNÍ RUCH

Přírodní podmínky jsou významným lokalizačním faktorem pro turistický rozvoj regionu. Největší význam má krajinný rekreační celek, chráněná krajinná oblast Jeseníky. K přírodním zajímavostem s nadregionálním významem patří v turistické nabídce regionu Haná krasová jeskyně a Chráněná krajinná oblast Litovelké Pomoraví. Rozvojové možnosti lze do budoucna spojovat také s rozšířením dnes žádaných forem klidné a ekologicky čisté pobytové venkovské turistiky na většině území.

Další dominantní turistickou atraktivitou je lázeňství (lázně Jeseník, Lipová – lázně, Velké Losiny, Teplice nad Bečvou, Bludov, Slatinice, lázně Skalka). Poměrně příznivé, i když selektivní šance má městská turistika spojená s návštěvou kulturně-historických památek včetně folklórních akcí. Největší význam nejen pro městskou, ale i konferenční turistiku má historické město Olomouc. Co do podílu hostů v ubytovacích zařízeních, vykazuje Olomoucký kraj pouze 4,8 % republikové hodnoty, z toho podíl cizinců dosahuje pouze 2 %. Slabým místem i nadále zůstává organizace nabídky turistického potenciálu celé oblasti.

Důležitý význam v pohybu našich i zahraničních návštěvníků má zejména severojižní tranzitní trasa přes Olomouc a Přerov a západovýchodní osa z Ostravska na Olomouc (10 – 20 mil. osob ročně). Rozhodující podíl v zahraniční návštěvnosti kraje mají hosté z Polska, SRN a Slovenska.

Institucionální bázi pro rozvoj přeshraničních vazeb představuje prozatím nevelký euroregion Praděd a zapojení některých obcí do euroregionu Glacensis pro spolupráci pomezí Čech, Moravy a Kladska.

Michaela Břízová,

odbor regionální a municipální politiky

Ministerstva pro místní rozvoj

Základní údaje

Výměra území v km2 5139

Počet okresů 5

Počet obcí (z toho měst) 392 (23)

Počet obyvatel 643 946

(k 31. 12. 1997)

Hustota obyvatel na km2 125

Přírůstek (úbytek) obyvatel

v roce 1997 -1041

Míra nezaměstnanosti

(k 31. 10. 1999) 11,5 %

Hrubý domácí produkt

na 1 obyv. v roce 1996 8461 ECU

Daně celkem na 1 obyv.

v roce 1996 5649

Počet soukromých

podnikatelů (k 31. 12. 1997) 73 750

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *