01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

OSTRAVSKÝ KRAJ

NOVÉ KRAJE Ostravský kraj jako budoucí vyšší územní samosprávný celek (VÚSC) byl vytvořen z bývalého Severomoravského kraje a zaujímá jeho severovýchodní část. Zahrnuje šest okresů - Ostrava-město, Karviná, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Opava a Bruntál. Základní charakteristikou sídelní struktury...

NOVÉ KRAJE

Ostravský kraj jako budoucí vyšší územní samosprávný celek (VÚSC) byl vytvořen z bývalého Severomoravského kraje a zaujímá jeho severovýchodní část. Zahrnuje šest okresů - Ostrava-město, Karviná, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Opava a Bruntál.

Základní charakteristikou sídelní struktury kraje je značné zalidnění. Hustota obyvatelstva dosahuje nejvyšších hodnot v republice (232 ob./km2, ČR 131 obyv./km2). Na 7 % rozlohy České republiky zde žije 12,5 % obyvatel ČR. Platí to především o okresech Ostrava-město, Karviná, přilehlých částech okresů Frýdek-Místek a Nový Jičín a částečně také o okrese Opava. Zbylé oblasti jsou podstatně méně zalidněny a jsou převážně hornaté. Podíl obyvatel žijících v obcích městského typu je sice vysoký - 77,1 %, ale nedosahuje nejvyšších hodnot ze všech krajů. V obcích do 2000 obyvatel žije v Ostravském kraji pouze 14 % populace; v kraji jednoznačně převažují velká města. Téměř 47 % obyvatelstva bydlí ve městech nad 50 tisíc obyvatel.

Největším městem a přirozeným centrem kraje je Ostrava (323,1 tis. obyv.), třetí největší město v ČR. Dalšími velkými městy nad 60 tis. obyvatel jsou Havířov (87,6 tis. obyvatel - 11. místo v ČR), Karviná (66,5 tis. obyvatel - 15.), Frýdek-Místek (62,5 tis. obyvatel - 16.), Opava (61,9 tis. obyvatel - 17.).

Propojení uvnitř aglomerace je poměrně vysoké. S výjimkou Ostravy nemá kraj žádné výraznější centrum, a to ani na nižší úrovni, neboť vazba mezi největšími městy je oboustranná. Na západě kraje vytváří vlastní region Bruntálsko s podstatně odlišnější sídelní strukturou. Kraj je relativně uzavřený, pouze v některých jižních částech se může projevovat i vazba na Olomouc, popřípadě Brno.

Demografický vývoj Ostravského kraje je v současné době poměrně příznivý; výhodou regionu je především mladá věková struktura. Obyvatelstvo je na jedné straně silně koncentrováno v sídelní aglomeraci v jádru regionu, na druhé straně existují okrajová území s nízkým potenciálem. Věkovou strukturou lze kraj charakterizovat jako relativně homogenní, s nižším průměrným věkem oproti průměru České republiky. Nejnižší údaje vykazuje okres Bruntál (průměrný věk 35,5 let), nejstarší populaci má okres Ostrava-město (37,4 let, průměr ČR 37,9 let). Populace předproduktivní tvoří 18,5 % obyvatel, populace poproduktivní se na celkovém počtu obyvatel podílí 16,2 %.

TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

Region má výhodnou polohu z pohledu perspektivních dopravních tras. Přes region vedou hlavní evropské dopravní cesty jak silniční, tak i železniční. Dálnice D47 a II. železniční koridor jsou součástí větve VI. multimodálního Evropského dopravního koridoru.

Hustota silniční sítě je v důsledku hornatějšího terénu nižší ve srovnání s hustotou silnic ČR (86 % průměru ČR). Silniční komunikační systém se dosud opírá o hlavní mezinárodní silnice E75 (Budapešť - Gdaňsk) a E462 (Brno - Krakov), které procházejí východní částí regionu a o silnici I/11, která tvoří rovnoběžkovou osu území regionu. Pro spojení Ostravska s ostatními kraji ČR je nutno vybudovat dálnici D47, dokončit výstavbu chybějících a úpravu stávajících čtyřpruhových úseků rychlostní silnice R48 a provést modernizaci silnic I. třídy zejména vybudováním obchvatů měst a obcí. Pro spojení s Polskem je nezbytné vybudovat nový silniční most na hraničním přechodu Bohumín - Chalupki. V Ostravě je nutno dokončit úpravy silnice I/56.

Ostravskem prochází II. tranzitní železniční koridor Břeclav - Přerov - Ostrava - Petrovice u Karviné. Usnesením vlády ze dne 20. března 1996 č. 135 byly pro financování jeho modernizace zajištěny zdroje ve výši 24,5 mld. Kč, z čehož 7 mld. Kč tvoří dotace ze státního rozpočtu, 11,5 mld. Kč garantované úvěry a 6 mld. Kč negarantované úvěry.

Díky své poloze ve středu regionu hraje významnou roli mezinárodní letiště Ostrava-Mošnov příznivými parametry přistávací a startovací dráhy, které bude mít v budoucnu napojení na všechny druhy dopravy. Z hlediska vodní dopravy se zvažuje splavnění Odry do Ostravy.

Zásobování vodou je na dobré úrovni díky koncentraci obyvatel do městských celků. Region dosahuje podílu 90,4 % obyvatel napojených na veřejný vodovod (ČR 86 %), na veřejnou kanalizaci je napojeno 38 % obcí a 74,3 % obyvatel (ČR 73,5 %). Odpadní vody z menších sídel jsou však nedostatečně čištěny. Na velmi dobré úrovni je plynofikace území (95 % obyvatel a 64 % obcí).

V zaměstnanosti Ostravského kraje převládá průmysl - jeho podíl na celkovém počtu pracovníků (41 %) je nejvyšší ze všech krajů. V zemědělství jsou zaměstnány pouze 3,7 % pracovníků, což je naopak nejméně v republice. Z ostatních odvětví mají mírně nadprůměrný podíl pracovníků jen školství a zdravotnictví, velmi nízký podíl mají zejména odvětví obchodu, pohostinství, peněžnictví a komerčních služeb.

PRŮMYSL A ZAMĚSTNANOST

Hospodářská struktura kraje je dána historickým vývojem a dominuje v ní průmysl. Převládající je důlní, energetický a hutnický průmysl, ve kterém pracuje téměř polovina pracovních sil zaměstnaných v průmyslu. Dalšími významnými sektory jsou chemický a farmaceutický průmysl, strojírenství, elektrotechnika, papírenský, textilní a potravinářský průmysl. V regionu je umístěna řada významných společností - z první dvacítky českých firem za rok 1997 má v regionu sídlo pět, dalších osm patří do první stovky nejvýznamnějších českých firem. Hlavním průmyslovým centrem regionu je Ostrava a její okolí s okresy Karviná, Frýdek-Místek a Nový Jičín.

Ostravský kraj patří mezi regiony s velkými problémy s nezaměstnaností. Dominantní regionální zaměstnavatel, působící v oblasti paliv a energetiky, OKD, a. s., který je největším republikovým producentem černého uhlí (okolo 80 % tuzemské produkce), ukončil v letech 1991 - 1994 těžební činnost všech čtyř ostravských důlních podniků. Došlo též k výraznému útlumu na Dole Paskov (okres Frýdek-Místek). Současně je kraj postižen i celoevropskou recesí hutnictví (druhé dominantní průmyslové odvětví v regionu), která je příčinou značného úbytku pracovních míst v odvětví. Především tyto skutečnosti jsou důvodem velmi nepříznivých hodnot míry nezaměstnanosti a celé území Ostravského kraje bylo proto zařazeno mezi strukturálně postižené regiony. Pro řešení této krizové situace byl vládou v červnu loňského roku schválen "Regionální program podpory rozvoje Ostravského regionu".

Na úseku cestovního ruchu je kraj, s výjimkou oblasti Jeseníků, poměrně málo využíván. Toto území je však hůře dopravně dostupné. Další možnost rozvoje cestovního ruchu a rekreace poskytují Moravskoslezské Beskydy.

Vzhledem k poloze kraje, který na severu hraničí s Polskem a na východě se Slovenskem, jsou některé z obcí zapojeny do přeshraniční spolupráce. V roce 1997 vznikly euroregiony Praděd (z Ostravského kraje jsou členy obce z části okresu Bruntál) a Silesia (obce z okresu Opava a z části okresu Bruntál). V roce 1998 vznikl euroregion Těšínské Slezsko (okresy Karviná a Frýdek-Místek).

JIŘÍ DANEŠ,

odbor regionální a municipální politiky

Ministerstva pro místní rozvoj

Základní údaje

Výměra území v km2 5555

Počet okresů kraje 6

Počet obcí (z toho měst) 297 (37)

Počet obyvatel k 30. 6. 1998 1 285 276

Hustota obyvatel na km2 232

Přírůstek (úbytek) obyvatel v r. 1997 1 477

Míra nezaměstnanosti k 30. 11. 1999 14,4 %

Hrubý domácí produkt (HDP) na 1 obyv. v r. 1995 8111

Daně celkem na 1 obyvatele v r. 1996 6046

Počet soukromých podnikatelů k 1. 1. 1998 136 459

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down