Památky v původní podobě aneb Na každou špínu vhodná technologie

Starověké Memnónovy kolosy z křemence v egyptském Luxoru, hlavy čtyř prezidentů USA vytesané do žuly Mount Rushmore v Jižní Dakotě, památník indonéské nezávislosti Monas Monument v Jakartě z mramoru a pozlaceného bronzu, pískovcová Brandenburská brána v Berlíně či Socha svobody v New Yorku z...

Starověké Memnónovy kolosy z křemence v egyptském Luxoru, hlavy čtyř prezidentů USA vytesané do žuly Mount Rushmore v Jižní Dakotě, památník indonéské nezávislosti Monas Monument v Jakartě z mramoru a pozlaceného bronzu, pískovcová Brandenburská brána v Berlíně či Socha svobody v New Yorku z granitu. … anebo třeba pískovcová studna na Pražském hradě. Co spojuje tyto historické památky či monumenty z nedávné doby rozeseté po celé planetě a zhotovené z nejrůznějších materiálů?

Odpověď je prostá: Nánosy prachu a špíny, povrch poškozený emisemi výfukových plynů, biokorozí a kyselými dešti, ale také graffiti apod. Nabízí se však ještě jedna odpověď: Všechny tyto výjimečné objekty totiž prošly důkladnou povrchovou očistou.

Společnost Kärcher, zabývající se výrobou čisticích systémů, čisticích strojů pro volný čas, domácnosti, živnosti a průmysl a s tím spojenými službami, v rámci kulturního sponzoringu během dvou posledních desetiletí uskutečnila na 80 projektů, s nimiž pomáhala vrátit původní vzhled nejen světově proslulým monumentům, ale i menším objektům. Celkové náklady na tyto projekty, ať už šlo o bezplatné nasazení čisticí techniky nebo o účinnou podporu expertů v oblasti čištění, si už podle Milady Skutilové, ředi- telky české pobočky Kärcher, vyžádaly několik milionů eur.

OD MOUNT RUSHMORE PŘES BERLÍN AŽ PO JAKARTU

„Veškeré tyto práce se pochopitelně provádějí v úzké spolupráci s památkáři. A protože zpravidla jde o projekty velkého rozsahu, byla vždy předem k dispozici projektová dokumentace s přesně popsanými kroky,“ říká Milada Skutilová. Upozorňuje na to, že technologie čištění se samozřejmě přizpůsobuje situaci, materiálu, stavu a druhu znečištění památky. Firemní specialisté vyhodnotí stav a podle konkrétních podmínek navrhnou nejvhodnější způsob čištění památek (například vysokotlakými čističi s možným ohřevem), kdy záleží na použití správného typu přístroje, volbě optimálních hodnot tlaku, průtoku a teploty vody apod., ale i na správném výběru adekvátních čisticích a konzervačních prostředků.

Jedním z nejpozoruhodnějších projektů se v létě 2005 stalo očištění hlav čtyř prezidentů USA George Washingtona, Thomase Jeffersona, Theodora Roosevelta a Abrahama Lincolna, které sochař Gutzon Borglum od roku 1927 plných čtrnáct let vysekával do žulové skály Mount Rushmore v Jižní Dakotě. Hlavním úkolem projektu bylo očistit zhruba 18 metrů vysoké a ze skály vystouplé hlavy od lišejníků, řas, mechu a dalšího organického znečištění, které dlouhodobě biokorozí poškozovalo jejich povrch. Pět vysokotlakých, dieslovými motory poháněných čističů s ohřevem a vybavených rotačními tryskami bylo dopraveno na místo vrtulníkem. Na odstraňování nánosů se denně spotřebovalo sedm tisíc litrů čisté, avšak téměř vroucí vody, neboť podle vědeckých dobrozdání teplota vody okolo bodu varu zabraňuje opětovnému rychlému obrůstání kamenných soch.

To Memnónovy kolosy v Luxoru, postavené někdy kolem roku 1360 př. n. l. na příkaz faraona Amenophise III., bylo třeba očistit tryskacími pistolemi od navátého pouštního písku, nánosů bahna z Nilu, usazenin z výfukových plynů a sazí. Na celkem patnácti fontánách v Paříži se zase musely odstranit graffiti, mastné fleky i znečištění z ovzduší. Podobný problém stál před experty společnosti Kärcher při čištění 284 travertinových sloupů okolo náměstí sv. Petra ve Vatikánu. Sloupy, jejichž povrch trpěl agresivitou zejména kyselých dešťů a výfukových plynů, se čistily tryskacími pistolemi se stlačeným vzduchem v kombinaci s vodou a tryskacím prostředkem šetrným k životnímu prostředí (Calciumcarbonat).

ZÍSKÁ STUDNA Z PRAŽSKÉHO HRADU NÁSLEDOVNÍKA?

Ve výčtu osmi desítek projektů podpořených společností Kärcher nalezneme i jeden z české metropole. Totiž pískovcovou studnu na druhém nádvoří Pražského hradu. Když se přípravou jejího očištění začali experti společnosti Kärcher v roce 1993 zabývat, nenazývali ji podle silného nánosu špíny a prachu jinak než „černá“. Aby studna opět získala původní světlou barvu, použili jednoduché vysokotlaké čištění studenou vodou za pomoci tlakové myčky o výkonu 250 bar a průtoku 1000 l/hod., přičemž u některých míst sáhli i k pískování.

Milada Skutilová potvrdila, že česká pobočka Kärcher je stále připravena letos u nás uskutečnit podobný projekt, jaký před šestnácti roky provedla na Pražském hradě. „Nemusí jít jen o historickou památku,“ říká s tím, že může jít i o dílo novodobé architektury. „Dokonce jsme si ani nestanovili nějaký finanční strop. Záleželo by na zajímavosti objektu, který by měl být vyčištěn. Kärcher poovádí a hradí úkony spojené s čištěním, výběrem vhodné technologie apod. U vlastníka objektu se předpokládá, že obstará projektovou přípravu, komunikaci s dotčenými orgány včetně památkářů, zajištění bezpečnosti pro realizaci samotného projektu, ale třeba i přistavení lešení apod.,“ dodává Milada Skutilová, ředitelka Kärcher, spol. s r. o.

IVAN RYŠAVÝ

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *