PLOŠNÝ STANDARD NOVÝCH BYTŮ

Plošnými charakteristikami rozumíme strukturu bytového fondu z hlediska počtu pokojů v bytech, užitkové a obytné plochy těchto bytů. Synopticky to vyjadřují zprůměrované ukazatele: Důležitou charakteristikou nově vznikajícího bytového fondu bylo, že v letech 1995 až 1998 došlo ke snížení průměrného...

Plošnými charakteristikami rozumíme strukturu bytového fondu z hlediska počtu pokojů v bytech, užitkové a obytné plochy těchto bytů. Synopticky to vyjadřují zprůměrované ukazatele:

Důležitou charakteristikou nově vznikajícího bytového fondu bylo, že v letech 1995 až 1998 došlo ke snížení průměrného počtu pokojů všech nově postavených bytů z 3,51 na 3,20. Vývoj počtu pokojů nových bytů znamenal sice u rodinných domů příznivý vzestup o 2,1 % ukazatele, avšak u bytů v bytových domech se počet pokojů snížil o 7,9 %. Počet pokojů bytů v nástavbách a přístavbách k rodinným domům si udržoval v podstatě stejnou hodnotu. U nástaveb a přístaveb k bytovým domům se však situace postupně lepšila a průměrná „pokojovost“ u bytů dokončených v roce 1998 zde byla stejná jako u nových bytů vzniklých výstavbou nových bytových domů.

Celkově snížený počet pokojů nově stavěných bytů tedy byl způsoben zhoršením ukazatele za bytové domy.

V roce 1995 mělo z úhrnu všech nových bytů včetně nástaveb a přístaveb, 47,5 % bytů 4 a více pokojů. V roce 1998 se podíl těchto více pokojových bytů snížil na 39,5 %. Důvodem byl protichůdný vývoj tohoto ukazatele u rodinných domů na jedné straně a bytových domů na druhé straně. Podíl 4 a více pokojových bytů se v rodinných domech (bez nástaveb a přístaveb) zvýšil ze 73,5 % na 75,1 %. U nových bytů v bytových domech (bez nástaveb a přístaveb) došlo k mírnému poklesu. U nástaveb a přístaveb k rodinným domům jsou tyto nové byty méněpokojové, avšak u nástaveb a přístaveb se nyní „pokojovost“ těchto bytů vyrovnává s „pokojovostí“ v bytových novostavbách.

Proti nepříznivému vývoji počtu pokojů stál vývoj ukazatele obytné plochy. Mezi rokem 1995 a 1998 se průměrná obytná plocha všech nově vzniklých bytů včetně nástaveb a přístaveb zvýšila o 3,5 %. Ke zvýšení obytné plochy bytů došlo jak u rodinných domů, tak u domů bytových, ovšem na podstatně odlišné hladině. V rodinných domech se obytná plocha bytů zvýšila o 12,9 %, v bytových domech o 17,6 %, a to na výsledných 52,9 m2 v roce 1998. U nástaveb a přístaveb se obytná plocha zvýšila jen u rodinných domů; u bytových došlo naopak ke snížení.

Užitková plocha se v sledovaných letech snížila v úhrnu všech nových bytů o 1,4 %, avšak jen z důvodu snížení této plochy nových bytů v nástavbách a přístavbách. U nové výstavby se užitková plocha zvýšila u rodinných domů o 10,1 %, a u bytových domů o 9,4 %.

Z průměrných obytných ploch nově dokončených bytů v letech 1995 až 1998 a z průměrného počtu pokojů připadajících na jeden byt, lze vypočítat změny v obytné ploše připadající na jeden nově získaný pokoj. V celém novém bytovém fondu se obytná plocha jednoho pokoje zvýšila z 19,74 na 22,4 m2. U nových rodinných domů se obytné plochy pokojů zvýšily z 20,0 m2 na 22,2 m2, v bytových domech vzrostly z 18,7 m2 na 23,8 m2. Došlo ke zvýšení i obytných ploch bytů, resp. pokojů vzniklých nástavbami a přístavbami. U rodinných domů vzrostly plochy pokojů z 19,3 m2 na 20,4 m2, u bytových domů činila průměrná obytná plocha pokoje v roce 1998 22,1 m2. Zvýšení ukazatele rozlohy pokoje lze považovat za významnou kvalitativní změnu bydlení.

Rychlé zvyšování průměrné obytné plochy bytů dokončovaných v nových rodinných domech patří jistě k významným změnám strukturálních ukazatelů nové bytové výstavby let 1995-1998. Přitom ovšem existovaly územní rozdíly, jak vyplývá z tab. 11.

Na jedné straně byly stavěny rodinné domy s mimořádným bytovým, resp. pokojovým a tím i plošným standardem, na druhé straně vidíme okresy s plošným vybavením skromnějším. Některé krajní hodnoty ovšem souvisely i s počtem bytů, za něž byly tyto průměry vypočítány. Meziokresní rozdíly tedy nelze přeceňovat, ale nutno přihlížet i k dalším okolnostem jejich validity. Přesto lze říci, že v některých okresech zřejmě byly stavěny „rezidence“ a v jiných klasické „rodinné domky“.

Ještě složitější je výklad o obytných plochách bytů v nově dokončených bytových domech. Zde platí výhrada důsledků malého počtu sledovaných bytů ještě výrazněji. Pro zdůvodnění uveďme, že v roce 1995 byl výpočet proveden za okres Praha – západ z 11 bytů, u Zlína z 9 bytů. Za rok 1996 jsou ukazatele u Teplic vypočteny z dokončených 25 bytů ap. Z těchto důvodů také neuvádíme analogickou tabulku za bytové domy. Z dostupných dat lze však i vývoj plošného standardu nových bytových domů označit za příznivý.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *