Podíl zprošťujících rozsudků ve prospěch obžalovaných komunálních politiků vykazuje vyšší hodnoty v porovnání s celkovým podílem zproštění u veškeré kriminality, připouští Nejvyšší státní zastupitelství

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) zpracovalo Analýzu trestné činnosti volených funkcionářů územních samosprávných celků. Podrobný dokument vznikl na požadavek ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny a mapuje komplexně veškerá trestní řízení týkající se komunálních, resp. krajských politiků za dobu pěti let (2013 až 2017). Materiál, který byl dnes představen zástupcům médií, analyzuje tvrdá data poskytnutá všemi složkami státního zastupitelství napříč celou Českou republikou a jeho zjištění do značné míry korigují některé nepřesné informace, které se v souvislosti s touto problematikou objevují ve veřejném a mediálním prostoru.

Z analýzy NSZ zejména vyplývá, že tato oblast trestné činnosti tvoří z celkového objemu kriminality statisticky zcela zanedbatelný zlomek. Jde o méně než 0,03 % ze všech trestních řízení (za období pěti let se jedná o 438 věcí při celkovém počtu 1 331 328 trestních řízení).

Dominantní zdroj poznatků k zahájení trestního řízení ve věcech trestné činnosti volených funkcionářů územních samosprávných celků pochází z trestních oznámení od fyzických či právnických osob. Z hlediska celkového období šlo o 76,3 %. Více než tři čtvrtiny všech případů vychází tedy přímo z trestních oznámení, a není způsoben přepjatým aktivismem Policie ČR nebo dalších orgánů veřejné moci.

Jak Nejvyšší státní zastupitelství sdělilo, nepotvrdila se ani tvrzení, že orgány činné v trestním řízení – zejména státní zástupci a policejní orgány – přepínají trestní represi vůči voleným funkcionářům územních samosprávných celků. Celkem 84,2 % skončených věcí bylo skončeno v prověřování, aniž by došlo k zahájení trestního stíhání konkrétní osoby. Podle NSZ vysoké procento svědčí o kvalitě přípravného řízení, které dokáže filtrovat nemalé množství případů nezpůsobilých k dalšímu pokračování v mantinelech trestního procesu, obecně tedy těch věcí, kde se trestná činnost neprokázala. Vypovídá to dobře o odpovědném přístupu státních zástupců k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v těchto věcech a rovněž policejních orgánů konajících prověřování.

Do řízení před soudem se dostalo pouze 13,8 % skončených věcí. Z těchto věcí byl ve 49,0 % vydán odsuzující rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán vinným. Pokud by se vzaly v potaz věci, kde byla alespoň část obviněných uznána vinnými, jde o vzestup na 27 případů, což znamená 55,1 % takto skončených věcí v řízení před soudem. V 38,8 % věcí soud zprostil obviněného obžaloby; pokud by byly vzaty v úvahu i částečná odsouzení ve věci, byla by hodnota zproštění obžaloby 32,6 %. 

Současně je třeba uvést, že z 19 trestních věcí, kde došlo ke zproštění obžaloby, byl u 9 věcí vydán alespoň jeden odsuzující rozsudek (což činí 47,3 %), tedy nebyla jednotnost posouzení řešených případů ani na úrovni soudů.

Ve zbylém počtu věcí bylo rozhodnuto soudem jinak, např. trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno, zastaveno s ohledem na promlčení či věc byla postoupena jinému orgánu k projednání přestupku. Odsuzující rozsudky v naprosté většině případů obstály v přezkumu Nejvyšším soudem či Ústavním soudem. Shora uvedený počet odsuzujících a zprošťujících rozsudků v trestních věcech odpovídá počtu 33 osob (36,3 %) odsouzených a 40 osob (44,0 %) zproštěných obžaloby.

NSZ připomíná, že objektivně je třeba uvést, že podíl zprošťujících rozsudků (jak ve vztahu k počtu případů, tak ve vztahu k počtu osob) vykazuje vyšší hodnoty v porovnání s celkovým podílem zproštění u veškeré kriminality, který např. za období roku 2017 souhrnně činí 5,2 %. Zde je však podle NSZ třeba zohlednit specifický charakter posuzované trestné činnosti, ale i nízké absolutní počty případů. Nevýznamnou odchylku od průměru tak nelze považovat za systémový exces.

Analýza zkoumala rovněž délku trestních řízení. V mediálním prostoru je někdy odkazováno na dlouhou dobu nejistoty volených funkcionářů územních samospráv z důvodu trvání trestních řízení. Z analýzy vyplývá standardní běh trestních řízení ve věcech uvedených trestněprávních kvalifikací.

Jak uvádí dnes vydaná tisková zpráva NSZ, na základě provedené analýzy je zřejmé, že orgány činné v trestním řízení věnují ve svém souhrnu daným trestním řízením náležitou pozornost, vyřizují je ve standardních časových lhůtách odpovídajících danému typu kriminality a především postupují v souladu se zákonem, uvážlivě a nikoliv nedůvodně aktivisticky.

Analýzu trestné činnosti volených funkcionářů územních samosprávných celků si můžete stáhnout na: http://www.nsz.cz/images/stories/PDF/Soubory_ke_stazeni/1SL1102018analyzaNSZ1672018.pdf .

/tz/

 

K foto:

Výsledky analýzy dnes novinářům představil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman spolu se svým náměstkem Jiřím Pavlíkem na tiskové konferenci v Praze

Foto: Aleš Cimbala

 

 

Komentáře ke článku 8

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *