PODPORA EKONOMICKÉHO ROZVOJE

Zkušenosti z amerických měst Firma Berman Group nabízí českým městům a regionům služby v oblasti ekonomického rozvoje založené mj. i na jejich mnohaletých zkušenostech v USA. Ke srovnání české a americké situace může posloužit i tento příspěvek, který vychází z průzkumů a srovnání uskutečněných...

Zkušenosti z amerických měst

Firma Berman Group nabízí českým městům a regionům služby v oblasti ekonomického rozvoje založené mj. i na jejich mnohaletých zkušenostech v USA. Ke srovnání české a americké situace může posloužit i tento příspěvek, který vychází z průzkumů a srovnání uskutečněných federálními institucemi, jako jsou NCUED (Národní rada pro městský ekonomický rozvoj), CSG (Rada státních vlád) či CUS (Centrum pro městská studia).

V posledních dvaceti letech americká města, okresy i státy rozšiřují své aktivity v oblasti ekonomického rozvoje s cílem vytvořit nová a udržet a rozšířit stávající pracovní místa. Představitelé obcí dokonce s jistou nadsázkou tvrdí, že zatímco před 10-15 lety bylo v jejich volebních programech „5 E“ (jako education, environment – vzdělání, životní prostředí), nyní tam zbývá pouze jediné – „ekonomický rozvoj“. Politiky na podporu ekonomického rozvoje procházejí pěti fázemi vývoje, z nichž každá má svou logiku, své zastánce i odpůrce.

DANĚ A FINANČNÍ POBÍDKY

Daňové úlevy, půjčky, speciální fondy, záruky za úvěry – to vše patří k nejstarším a zpočátku k nejvíce používaným metodám k vytváření nových pracovních míst. Objem přímo poskytovaných prostředků se však v posledních deseti letech trvale snižuje, a to z několika důvodů, mezi něž patří malá efektivita vynaložených prostředků, prokázaná hodnoceními v několika státech, přesun prostředků na specializované balíčky či přesvědčení politiků, že zdravá ekonomika vyžaduje minimum takovýchto zásahů.

Finanční pobídky se ukazují jako účinné a efektivní pro některé speciální projekty, jako jsou pomoc začínajícím malým podnikatelům, vytváření pracovních míst pro obtížně zaměstnatelné osoby, případně pro malé a střední podniky, které se hodlají rozšířit v místě.

Touto cestou jde například Phoenix v Arizoně, jehož Fond asistence malým podnikům přispěl za tři roky k vytvoření 3653 pracovních míst. Zásadou pro úspěch této politiky jsou i jasná a veřejně známá pravidla a standardizovaný způsob vyhodnocení úspěšnosti.

SPECIALIZOVANÉ POBÍDKY

Boj o nové podniky silných nadnárodních firem se odehrává zejména na poli speciálních, „na míru šitých“ pobídkových balíčků, které obsahují v první řadě investice do technické infrastruktury včetně silnic, nabídku zainvestovaných pozemků či školení včetně výstavby školicích center a jsou doplněny daňovými nebo finančními úlevami. Typickým příkladem může být dvacetitisícový Richmond v Kentucky, který s ročním rozpočtem okolo 10 miliónů USD investoval za čtyři roky více než šest miliónů do infrastruktury ve dvacetihektarovém průmyslovém parku a nyní očekává příchod investorů.

Jako nejnáročnější se jeví německé a japonské automobilové firmy, které v jižních státech USA (Toyota v Kentucky, BMW v Jižní Karolíně, Mercedes v Alabamě) staví nové továrny poté, co získají 150-300 miliónů dolarů v pobídkách. Ze strany veřejné správy se za oprávněné pokládá, pokud náklady na jedno takto vytvořené pracovní místo nepřevýší 100 000 USD.

VZÁJEMNÁ SPOLUPRÁCE

Strmý růst nákladů na pobídkové balíčky a nejistá návratnost těchto investic vede mnohé obce a státy k úvahám, že snahy jednotlivých měst a regionů se navzájem ruší a že konkurence mezi komunitami nevede k vytváření nových pracovních míst, protože si je města pouze navzájem „kradou“. V některých oblastech již proto města i celé státy přijímají limity povolených pobídek a uzavírají dohody, že nebudou přeplácet podniky a lákat je k přestěhování a uzavření provozu na původním místě.

Někteří starostové a guvernéři se dokonce obávají toho, že pokud se města a státy nedohodnou dobrovolně, vloží se do problému federální vláda s přísnou legislativou.

PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ

Ve chvíli, kdy prakticky všechna města jsou schopna nabídnout zainvestovanou průmyslovou zónu a nechtějí zvyšovat finanční pobídky podnikům, se jako oblast konkurence objevila „přátelskost a otevřenost“ místní správy vůči investorům.

Všechny státy a převážná většina měst přijaly v 90. letech strategické plány ekonomického rozvoje, které jsou zaměřeny v prvé řadě na zlepšování podnikatelského prostředí, konkrétně na odstraňování legislativních omezení a bariér a vytváření efektivnějších místních správ. Ne každé město bylo tak razantní a zrušilo povinnost ohlásit stavební úpravy v podnikatelských prostorách jako Indianapolis. Nicméně všechna znovu prověřila stovky a tisíce předpisů a nařízení a odstranila či alespoň zmírnila ty, které se neukázaly jako nezbytné a podnikatelům způsobovaly ztrátu času a růst nákladů.

V tomto procesu jsou tradičně zapojeni i podnikatelé. Novinkou, která se poprvé objevila v Silicon Valley a kterou dnes zažívá např. New Orleans, je to, že podnikatelé nečekají na pozvání starosty, ale sami navštíví radnici a zapůjčí jí své experty na ekonomiku, management a řízení a pomohou nalézt řešení směřující k odstranění byrokratických procedur. Stavební řízení ve 29 městech zmíněného Silicon Valley je tak nyní v 95 % případů vyřízeno za jediný den, když před „podnikatelskou intervencí“ nebyly výjimkou případy, které trvaly 18 měsíců.

INVESTICE DO LIDSKÝCH ZDROJŮ A VŠEOBECNÉ INFRASTRUKTURY

Stejně jako byla 80. léta dobou finančních pobídek a hitem 90. let je podnikatelské prostředí, mnoho odborníků soudí, že v budoucnu bude hrát největší roli investování do trvale udržitelného rozvoje reprezentovaného zejména investicemi do lidských zdrojů, životního prostředí a dalších oblastí kvality života.

Již dnes považuje 75 % profesionálů zodpovědných za umísťování podniků dostupnost zkušené pracovní síly za nejdůležitější faktor při rozhodování o místě pro nový provoz, obzvláště v tak žádaných „high-tech“ oborech.

Do budoucna poroste požadavek na celoživotní vzdělávání pracovníků a jejich přeškolování, protože podniky a jejich produkty budou procházet stálými změnami. Střední školy a univerzity se budou stále více zapojovat do přeškolovacích a rekvalifikačních programů, zejména v technických oborech.

To, že česká města nejsou ve všech směrech pozadu, můžeme dokumentovat na příkladu kentuckého města Danville, které se pyšní první školkou, která byla postavena u průmyslové zóny zaměstnávající více než deset tisíc osob a údajně velmi zvýšila „rating“ města mezi podniky.

Investiční pobídky budou hrát významnou roli tak dlouho, dokud budou nově vytvořená pracovní místa atraktivním zbožím, o které stojí za to usilovat. Pozitivní závěr pro česká města spatřujeme v tom, že konkurenční výhoda spočívající v kvalifikované pracovní síle jim umožňuje soupeřit s finančně mnohem silnějšími soupeři za předpokladu, že se pustí do vylepšování svého podnikatelského prostředí.

NORTON BERMAN, TOMÁŠ VLASÁK,

Berman Group

Foto archív

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *