01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

PODPORA EKONOMICKÉHO ROZVOJE

Zkušenosti z amerických měst Firma Berman Group nabízí českým městům a regionům služby v oblasti ekonomického rozvoje založené mj. i na jejich mnohaletých zkušenostech v USA. Ke srovnání české a americké situace může posloužit i tento příspěvek, který vychází z průzkumů a srovnání uskutečněných...

Zkušenosti z amerických měst

Firma Berman Group nabízí českým městům a regionům služby v oblasti ekonomického rozvoje založené mj. i na jejich mnohaletých zkušenostech v USA. Ke srovnání české a americké situace může posloužit i tento příspěvek, který vychází z průzkumů a srovnání uskutečněných federálními institucemi, jako jsou NCUED (Národní rada pro městský ekonomický rozvoj), CSG (Rada státních vlád) či CUS (Centrum pro městská studia).

V posledních dvaceti letech americká města, okresy i státy rozšiřují své aktivity v oblasti ekonomického rozvoje s cílem vytvořit nová a udržet a rozšířit stávající pracovní místa. Představitelé obcí dokonce s jistou nadsázkou tvrdí, že zatímco před 10-15 lety bylo v jejich volebních programech "5 E" (jako education, environment - vzdělání, životní prostředí), nyní tam zbývá pouze jediné - "ekonomický rozvoj". Politiky na podporu ekonomického rozvoje procházejí pěti fázemi vývoje, z nichž každá má svou logiku, své zastánce i odpůrce.

DANĚ A FINANČNÍ POBÍDKY

Daňové úlevy, půjčky, speciální fondy, záruky za úvěry - to vše patří k nejstarším a zpočátku k nejvíce používaným metodám k vytváření nových pracovních míst. Objem přímo poskytovaných prostředků se však v posledních deseti letech trvale snižuje, a to z několika důvodů, mezi něž patří malá efektivita vynaložených prostředků, prokázaná hodnoceními v několika státech, přesun prostředků na specializované balíčky či přesvědčení politiků, že zdravá ekonomika vyžaduje minimum takovýchto zásahů.

Finanční pobídky se ukazují jako účinné a efektivní pro některé speciální projekty, jako jsou pomoc začínajícím malým podnikatelům, vytváření pracovních míst pro obtížně zaměstnatelné osoby, případně pro malé a střední podniky, které se hodlají rozšířit v místě.

Touto cestou jde například Phoenix v Arizoně, jehož Fond asistence malým podnikům přispěl za tři roky k vytvoření 3653 pracovních míst. Zásadou pro úspěch této politiky jsou i jasná a veřejně známá pravidla a standardizovaný způsob vyhodnocení úspěšnosti.

SPECIALIZOVANÉ POBÍDKY

Boj o nové podniky silných nadnárodních firem se odehrává zejména na poli speciálních, "na míru šitých" pobídkových balíčků, které obsahují v první řadě investice do technické infrastruktury včetně silnic, nabídku zainvestovaných pozemků či školení včetně výstavby školicích center a jsou doplněny daňovými nebo finančními úlevami. Typickým příkladem může být dvacetitisícový Richmond v Kentucky, který s ročním rozpočtem okolo 10 miliónů USD investoval za čtyři roky více než šest miliónů do infrastruktury ve dvacetihektarovém průmyslovém parku a nyní očekává příchod investorů.

Jako nejnáročnější se jeví německé a japonské automobilové firmy, které v jižních státech USA (Toyota v Kentucky, BMW v Jižní Karolíně, Mercedes v Alabamě) staví nové továrny poté, co získají 150-300 miliónů dolarů v pobídkách. Ze strany veřejné správy se za oprávněné pokládá, pokud náklady na jedno takto vytvořené pracovní místo nepřevýší 100 000 USD.

VZÁJEMNÁ SPOLUPRÁCE

Strmý růst nákladů na pobídkové balíčky a nejistá návratnost těchto investic vede mnohé obce a státy k úvahám, že snahy jednotlivých měst a regionů se navzájem ruší a že konkurence mezi komunitami nevede k vytváření nových pracovních míst, protože si je města pouze navzájem "kradou". V některých oblastech již proto města i celé státy přijímají limity povolených pobídek a uzavírají dohody, že nebudou přeplácet podniky a lákat je k přestěhování a uzavření provozu na původním místě.

Někteří starostové a guvernéři se dokonce obávají toho, že pokud se města a státy nedohodnou dobrovolně, vloží se do problému federální vláda s přísnou legislativou.

PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ

Ve chvíli, kdy prakticky všechna města jsou schopna nabídnout zainvestovanou průmyslovou zónu a nechtějí zvyšovat finanční pobídky podnikům, se jako oblast konkurence objevila "přátelskost a otevřenost" místní správy vůči investorům.

Všechny státy a převážná většina měst přijaly v 90. letech strategické plány ekonomického rozvoje, které jsou zaměřeny v prvé řadě na zlepšování podnikatelského prostředí, konkrétně na odstraňování legislativních omezení a bariér a vytváření efektivnějších místních správ. Ne každé město bylo tak razantní a zrušilo povinnost ohlásit stavební úpravy v podnikatelských prostorách jako Indianapolis. Nicméně všechna znovu prověřila stovky a tisíce předpisů a nařízení a odstranila či alespoň zmírnila ty, které se neukázaly jako nezbytné a podnikatelům způsobovaly ztrátu času a růst nákladů.

V tomto procesu jsou tradičně zapojeni i podnikatelé. Novinkou, která se poprvé objevila v Silicon Valley a kterou dnes zažívá např. New Orleans, je to, že podnikatelé nečekají na pozvání starosty, ale sami navštíví radnici a zapůjčí jí své experty na ekonomiku, management a řízení a pomohou nalézt řešení směřující k odstranění byrokratických procedur. Stavební řízení ve 29 městech zmíněného Silicon Valley je tak nyní v 95 % případů vyřízeno za jediný den, když před "podnikatelskou intervencí" nebyly výjimkou případy, které trvaly 18 měsíců.

INVESTICE DO LIDSKÝCH ZDROJŮ A VŠEOBECNÉ INFRASTRUKTURY

Stejně jako byla 80. léta dobou finančních pobídek a hitem 90. let je podnikatelské prostředí, mnoho odborníků soudí, že v budoucnu bude hrát největší roli investování do trvale udržitelného rozvoje reprezentovaného zejména investicemi do lidských zdrojů, životního prostředí a dalších oblastí kvality života.

Již dnes považuje 75 % profesionálů zodpovědných za umísťování podniků dostupnost zkušené pracovní síly za nejdůležitější faktor při rozhodování o místě pro nový provoz, obzvláště v tak žádaných "high-tech" oborech.

Do budoucna poroste požadavek na celoživotní vzdělávání pracovníků a jejich přeškolování, protože podniky a jejich produkty budou procházet stálými změnami. Střední školy a univerzity se budou stále více zapojovat do přeškolovacích a rekvalifikačních programů, zejména v technických oborech.

To, že česká města nejsou ve všech směrech pozadu, můžeme dokumentovat na příkladu kentuckého města Danville, které se pyšní první školkou, která byla postavena u průmyslové zóny zaměstnávající více než deset tisíc osob a údajně velmi zvýšila "rating" města mezi podniky.

Investiční pobídky budou hrát významnou roli tak dlouho, dokud budou nově vytvořená pracovní místa atraktivním zbožím, o které stojí za to usilovat. Pozitivní závěr pro česká města spatřujeme v tom, že konkurenční výhoda spočívající v kvalifikované pracovní síle jim umožňuje soupeřit s finančně mnohem silnějšími soupeři za předpokladu, že se pustí do vylepšování svého podnikatelského prostředí.

NORTON BERMAN, TOMÁŠ VLASÁK,

Berman Group

Foto archív

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down