Kategorie:
EU

Pouze vyplnit žádost nebude stačit

Pomoc ze strukturálních fondů (SF) se uskutečňuje třemi formami. První a nejvýznamnější je založena na iniciativě jednotlivých členských zemí a probíhá prostřednictvím tzv. rámce podpory Společenství "Community Support Framework" (CSF). Druhou...

Pomoc ze strukturálních fondů (SF) se uskutečňuje třemi formami. První a nejvýznamnější je založena na iniciativě jednotlivých členských zemí a probíhá prostřednictvím tzv. rámce podpory Společenství „Community Support Framework“ (CSF). Druhou jsou tzv. Iniciativy Společenství, které se snaží reagovat na některé specifické problémy. Zbývající malá část výdajů na regionální politiku představuje výdaje na realizaci pilotních programů EU.

Žadatelé o spolufinancování se musí připravit na to, že podpora ze SF nepokrývá ze 100 % náklady projektu. Na kofinancování se zpravidla podílí státní rozpočet, krajské nebo obecní rozpočty. Očekává se i zapojení soukromého sektoru. Podpora EU dosahuje až 75 % nákladů projektu, nižší je u infrastruktury vytvářející zisk (až 50 %) a investic do firem (až 35 %), u malých a středních podniků až do výše 45 %).

KOHEZNÍ FOND

Míra spolufinancování v případě projektů na využití Fondu soudržnosti (Kohezní fond) činí až 85 %. Kohezní fond (KF) však není součástí SF, a postup získání podpůrných prostředků z tohoto fondu je proto odlišný. Byl zřízen na podporu států s hrubým národním produktem na jednoho obyvatele nižším než 90 % průměru EU. Důvodem jeho vzniku byla obava Evropské komise, že některé ekonomicky slabší členské země nebudou bez zvláštní pomoci schopny splnit kritéria pro vstup do Ekonomické a měnové unie, tak jak byla stanovena Maastrichtskou smlouvou.

Z prostředků KF jsou podporovány v zásadě dva typy projektů, a to projekty zaměřené na životní prostředí, včetně projektů v souladu s konceptem trvale udržitelného rozvoje, a projekty zaměřené na výstavbu transevropské dopravní infrastruktury v souladu s dopravní strategií EU. Malá část (0,5 %) celkových prostředků fondu může být věnována na vypracování studií hodnotících dopady projektů a na expertní technickou pomoc. V tomto případě může být hrazeno až 100 % nákladů. Z KF však nelze žádat podporu na projekty, které jsou již podporovány ze strukturálních fondů.

PŘÍPRAVA A NÁKLADY

Příprava projektu neznamená pouze vyplnit žádost. Představuje činnosti od vytvoření ideového záměru až po vznik partnerství s institucemi, které se projektu účastní.

Programové dodatky podrobně uvádějí celou řadu informací podstatných pro žadatele, např. vymezení okruhu žadatelů, typy projektů atd. Náklady hrají v projektu velmi důležitou roli. Nereálně sestavený rozpočet se odrazí při hodnocení projektu. Příliš vysoké náklady v poměru k výstupům a dopadům projektu mohou být důvodem jeho zamítnutí. Obecné ustanovení o nákladech stanovuje nařízení ES 1685/2000, pro žadatele jsou pak směrodatné pokyny k danému programu v programovém dodatku. Náklady projektu se obecně dělí na:

uznatelné (eligible),

neuznatelné (non-eligible).

Poměr spolufinancování ze strany EU se určuje jen k uznatelným nákladům. To znamená, že předkladatel projektu musí mít zajištěny prostředky nejen na úhradu „svého“ podílu financování, ale také na celé neuznatelné náklady. Pomoc EU se proplácí zpětně, což pro předkladatele znamená nutnost zajistit si prostředky před zahájením projektu nebo v jeho průběhu. Může to být z vlastních zdrojů, úvěru, půjčky nebo od partnerů, kteří se účastní projektu. Pravděpodobně se do tohoto systému zapojí bankovní instituce. Mezi požadavky kladené na předkladatele a jimi vypracované projekty dále patří popis projektu, očekávané výsledky, rozpočet, předpokládané zdroje financování, identifikace předkladatele s kontaktními údaji a popisem, popis kapacit pro řízení a implementaci projektu a informace o projektech, které předkladatel realizuje z prostředků EU nebo v členských zemích.

Nutné je také podat stručný popis partnerů zúčastněných v projektu a souhlas všech zúčastněných subjektů. Podstatný je např. souhlas krajského úřadu, soulad projektu s místními a regionálními strategiemi (např. programy rozvoje územního obvodu krajů, strategie rozvoje mikroregionů) a sektorovými strategiemi (např. státní politika zaměstnanosti, státní politika ochrany životního prostředí apod.). Musí být zajištěn především soulad s Národním rozvojovým plánem České republiky, který udává základní směr pro čerpání pomoci ze SF.

Ivana Mandysová
Fakulta Ekonomicko-správní
Univerzity Pardubice

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *