Požadavky na dětská hřiště jsou přísnější

Od 1. ledna 1999 platí pro vybavení dětských hřišť, jejich kontrolu, údržbu a provoz evropské normy: ČSN - EN 1176 pro zařízení dětských hřišť a ČSN - EN 1177 pro povrchy hřiště tlumící náraz.

Dětská hřiště, která nesplňují normy EU, některá města a obce nyní ruší. Je to v pořádku? Jak je tomu ve vašem městě? Tyto otázky jsme položili několika zástupcům měst a obcí a zároveň politikům pro projekt Zdravé město.

MUDr. Olga Sehnalová, místostarostka města Kroměříž:

„Není jednoduché říci, zda je správné rušit dětská hřiště, která nevyhovují požadavkům evropských norem. Chápu, že pro menší obce může být problém taková hřiště rekonstruovat, zvláště když radnice byly dosud zvyklé do péče o dětská hřiště investovat statisíce a teď by k této částce měly připsat ještě jednu nulu. Dříve vznikala spíše provizorní hřiště téměř před každým domem – nejsou dobře zmapovaná, není známo, kdy a jak vznikla, jak je to s jejich vlastnictvím apod. V Kroměříži jsme před několika lety řešili případ, kdy se na sídlištním hřišti s dítětem vyvrátila průlezka. Hřiště bylo vybudováno svépomocí v „akci Z“. Neexistuje žádný předávací protokol či doklad o jeho vzniku. Rodiče nakonec podali trestní oznámení na neznámého pachatele. Po této události město iniciovalo sérii revizí stavu dětských hřišť a následně jejich opravy. Šlo o investici za několik miliónů korun. Přijetí norem EU pro nás bylo návodem, jak postupovat.

Aktuální stav hřišť kontrolujeme jedenkrát ročně, dvakrát za rok měníme písek na pískovištích. Je-li ve městě 140 hřišť, je těžké všechna udržovat. Protože nechceme dělat kompromisy na úkor bezpečí dětí, redukujeme počet malých hřišť v místech, kde se využívají jen minimálně. Nová hřiště jsou větší a stavěná podle jasných pravidel. V blízké době budeme jednat o rozpočtovém tématu roku, chci se zasadit o to, aby jím byla péče o dětská hřiště.“

Ing. Radek Číhal, místostarosta města Třebíč:

„V Třebíči se snažíme udržovat kvalitní dětská hřiště tam, kde žijí mladé rodiny s dětmi a kde jsou využívána. Je sice pravda, že některá starší hřiště byla zrušena, nikoliv však plošně kvůli přísnějším předpisům EU. Jsou to ta, která se už nevyužívala. V současné době je ve městě více než 70 hřišť. Rekonstrukci i výstavbu podle nových norem město podporuje z rozpočtu řádově milióny – běžná údržba ročně vyjde zhruba na 1,6 mil. Kč. Na průběžné kontrole aktuálního stavu hřišť se významnou měrou podílejí strážníci městské policie.“

Anna Mužná, starostka obce Skotnice, okres Nový Jičín:

„Neznám přísnost evropských norem. Ovšem v konečném dopadu na děti plošné rušení hřišť určitě správné není. U nás dětská hřiště nerušíme, naopak jejich počet rozšiřujeme. V obci jsou tři sportovní hřiště a čtyři dětské koutky (houpačky, prolézačky, ostatní hrací prvky pro děti). Zapojili jsme se do společného projektu obcí sdružených v regionu Poodří, jehož náplní bude výstavba nových dětských koutků. Region už oslovil dodavatelské firmy a v nejbližší době se uskuteční výběrové řízení. Letos jsme do stavby víceúčelového hřiště pro děti a mládež investovali 1,4 mil. Kč a do nákupu hracích prvků zhruba 600 tisíc Kč.“

Bezpečné hřiště
Požadavky na bezpečné hřiště podle Centra úrazové prevence Univerzity Karlovy, 2. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Motol:

Hřiště má být ve zdravém prostředí odděleno od okolních komunikací, má být oploceno.

Zařízení hřiště musí mít bezpečnou konstrukci odpovídající normám.

Povrch pod zařízením hřiště má tlumit náraz při pádu. Bezpečnostní povrch je nezbytný u zařízení od 45 cm výšky. V případě použití vhodného povrchu může být výška zařízení až 3 m.

Vhodnými povrchy jsou písek, štěrk, dřevěné třísky, kůra či povrchy ze syntetických materiálů. Nevhodný je beton, asfalt, udusaná půda i trávník.

Zrnité materiály vyžadují soustavnou údržbu a doplňování na doporučenou tloušťku. Méně náročnou údržbu vyžadují povrchy ze syntetických materiálů.

Dítě nemá dosáhnout na takovou část zařízení (houpačky), která by mohla zachytit část jeho těla.

Bezpečnostní plocha s povrchem tlumícím náraz by měla být min. 1,5 m kolem zařízení. Plocha narůstá s výškou možného pádu.

Zařízení musí být bezpečně ukotveno a betonové základy zapuštěny dostatečně hluboko v zemi nebo překryty pružným materiálem.

Zařízení nesmí mít otvory či spoje ve tvaru ostrých úhlů, ve kterých by mohla uvíznout jakákoliv část těla (hlava, končetiny, prsty) nebo části oděvu.

Houpačky by měly mít sedátka z pružného materiálu (např. plast, guma, textil).

Na stejném místě nemají být ukotveny houpačky pro děti různého věku.

Poškozené vybavení musí být opraveno anebo odstraněno.

Zařízení nevyhovující normám musí být upraveno nebo odstraněno.

Na hřišti by měl být prostor pro volnou hru a pobíhání, aby nedošlo ke střetu se zařízením.

Hřiště má být uklizeno, pohozené odpadky, ale i kameny či větve zvyšují riziko úrazu.

Za stav a provoz hřiště zodpovídá jeho majitel.

Hygienické požadavky
Podle informací MUDr. Jarmily Čihalové ze Zdravotního ústavu v Kroměříži z hygienického hlediska řeší problematiku dětských hřišť zčásti zákon č. 258/ 2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a jeho novelizace (zejména novela č. 274/ 2003 Sb.). V § 13 odst. 2 jsou uvedeny požadavky na venkovní hrací plochy; v novele jsou už ale zmíněna pouze pískoviště. Limity na kontaminaci pískovišť uvádí vyhláška č. 135/ 2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *