Premonstráti jednali konstruktivně

Také desítky hektarů bývalých církevních pozemků brzdí využití investorsky zajímavého území na západním okraji Prahy, kde se počítá s vybudováním tzv. Západního města pro 30 až 40 tisíc obyvatel. Městská část Praha 13 pro tuto lokalitu zpracovala - i s pomocí zahraničních odborníků - vyvážený...

Také desítky hektarů bývalých církevních pozemků brzdí využití investorsky zajímavého území na západním okraji Prahy, kde se počítá s vybudováním tzv. Západního města pro 30 až 40 tisíc obyvatel. Městská část Praha 13 pro tuto lokalitu zpracovala – i s pomocí zahraničních odborníků – vyvážený územní plán dokonce už ve čtyřletém předstihu před schválením územního plánu hl. m. Prahy.

Poslanec Parlamentu ČR, radní městské části Praha 13 Ing. Petr Bratský již počátkem minulého desetiletí jako starosta Prahy 13 jednal s premonstráty, kteří vlastní největší část tzv. církevních pozemků na území budoucího Západního města, o možnosti dohody v případě jeho zástavby. „Podobný princip jsem jako starosta uplatňoval i s dalšími restituenty, například při budování Centrálního parku Prahy 13,“ říká. „Šlo o dohodu města, správce pozemku a všech budoucích potenciálních nabyvatelů dotčených pozemků, za jakých podmínek – bez ohledu na běžící restituční soudní spory – získá město souhlasy nutné k územnímu nebo stavebnímu řízení. Byly sjednány ceny, uzavřeny smlouvy o smlouvách budoucích kupních s pojistkami, že ten, kdo nakonec vyhraje soudní pře, pak prodá v domluveném čase za domluvenou cenu příslušný pozemek na veřejnou investici. A tak jsme v řadě případů nemuseli čekat na táhnoucí se soudy a například velkou část parku jsme postavili dříve. Církev jednala velmi konstruktivně a město i městská část je ve spolupráci s břevnovskými premonstráty připravena pokračovat v podobném postupu i v případě Západního města, až to bude aktuální. Církevní pozemky se však v dané lokalitě nacházejí spíše u Třebonic, tedy v předpokládané další etapě výstavby.“

K možnosti případných žalob některých obcí na stát, který během čtrnácti let nebyl schopen vyřešit blokaci církevního majetku, a brání jim tak v dalším rozvoji, Ing. Petr Bratský podotýká: „Nemyslím si, že by blokace církevního majetku byla nějak zásadní a jedinou překážkou k rozvoji obcí. jsou-li v jejich vedeních rozumní a komunikativní lidé, jistě se dokáží s církví, případně s dalšími restituenty, dohodnout. Zatím jsem však principiálně nepochopil rozdíl mezi restituentem-fyzickou osobou (například bývalým sedlákem) a restituentem-právnickou osobou (například církví, ale i spolky, dětskými organizacemi apod.). Církve a další právnické osoby na to zatím doplácejí nejvíce, ale je pravděpodobné, že nyní, kdy je Česká republika členem Evropské unie, budou žaloby v těchto záležitostech u evropských soudních dvorů úspěšné. Náhradu za případné škody z „ušlého rozvoje“ by však obce následně asi jen těžko vysoudily. Církevní a jiné podobné pozemky nejsou jistě jediné, které lze k rozvoji využít.“

Ing. Petr Bratský: Jsem pro vrácení majetku, který byl za komunismu církvím zabaven, či možná přesněji řečeno – ukraden.

FOTO: ARCHÍV