01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Priority krajů v obnově památek se nemění

"Záchrana a obnova kulturních památek v regionech je během na dlouhou trať a vždy bude směřovat k zachování co nejpestřejší skladby charakteristických a architektonicky nebo historicky hodnotných staveb pro budoucí generace. V současných ekonomických podmínkách budeme hledat řešení k zachování nastoupené cesty, i když o poznání v horších podmínkách," říká Bc. Jana Ryšánková, předsedkyně komise pro kulturu a památkovou péči Rady Asociace krajů ČR, která je zároveň uvolněnou členkou Rady Ústeckého kraje mj. pro oblast kultury a památkové péče.

Na obnovu jakého typu památek jdou prostředky z rozpočtů krajů?

Údaje za rok 2008 zatím nejsou k dispozici. Nemohu však hovořit za jednotlivé kraje, protože každý kraj má trochu jinak nastavené dotační programy pro záchranu památkových objektů. Stejně tak je problematické hovořit o financování objektů v majetku kraje, protože ani v tomto případě se ne vždy rozlišuje, zda prostředky směřují do obnovy památkové podstaty objektu, nebo na provoz instituce užívající památkový objekt.

Část památkových objektů v Ústeckém kraji se obnovuje v rámci Programu obnovy venkova, největší část však díky pravidelně vyhlašovanému Programu na záchranu kulturního a architektonického dědictví. V loňském roce bylo prostřednictvím tohoto programu investováno 14 milionů korun, letos jsme tento program posílili na 20 milionů. Nedá se jednoznačně uvést, které typy památek mají přednost při přidělování dotací. Jsou to však objekty s výraznou architektonickou nebo historickou hodnotou, jejichž stav bývá označován za havarijní a u nichž jde o záchranu podstaty kulturní památky bez ohledu na typ či žadatele. Všechny zájemce nelze v žádném případě uspokojit. Do tohoto programu dostáváme obvykle pětkrát více žádostí, než kolik jich můžeme z krajského rozpočtu uspokojit.

Pomohl by podle vás zlepšit péči o památky převod územních odborných pracovišť Národního památkového ústavu (NPÚ) na jednotlivé kraje? Proč o to kraje usilují?

Ne všechny kraje usilují o převod územních pracovišť NPÚ pod svou správu. Ústecký kraj nikdy o převod nežádal, a ani ho nepovažuje z řady důvodů za účelný. S územním pracovištěm v Ústí nad Labem ovšem velmi úzce spolupracujeme. V turisticky exponovaných oblastech jsou příjmy z památkových objektů jistě zajímavou položkou. Je třeba si ale uvědomit, že nejen provozní náklady v mnoha případech překračují příjmy, nemluvě o nutných nákladech na zajištění odpovídajícího technického stavu památkových objektů a areálů. Málokdo si uvědomí, že například existenci zámku podmiňovaly výnosy z celého panství a církevních objektů zpravidla výnosy ze zemědělské půdy nebo vlastnictví lesů a v našich podmínkách hospodaření v chmelnicích. Celý tento komplex problémů je daleko složitější a nelze jej posuzovat pouze z jednoho zorného úhlu.

Tvrdím tedy, pokud by územní pracoviště NPÚ měla v budoucnu přejít pod kraje, nelze to udělat bez převodu finančních prostředků na tuto kapitolu, tj. i na údržbu památkových objektů v jejich správě, z ministerstva kultury.

Které zásadní změny z hlediska krajů přinese návrh nového památkového zákona?

Kraje působily jako připomínková místa k návrhu zmíněného zákona, přičemž bylo vzneseno okolo 250 připomínek k téměř všem oblastem upravovaným novým zákonem. Mezitím však vstoupil v platnost nový stavební zákon, který v některých případech upravuje i správní činnosti v oblasti památkové péče. Za zásadní změnu lze považovat skokový nárůst správních činností, který by v případě přijetí nového zákona znamenal pro kraje přijímání nových pracovníků. Předběžný odhad se pohybuje někde kolem sedmi pracovníků na každý úřad, což by zvýšilo náklady na výkon veřejné správy.

Čím se zabývala komise pro kulturu a památkovou péči Rady Asociace krajů ČR na svém prvním jednání počátkem dubna v Litoměřicích?

Jednali jsme o aktuálních otázkách, mj. o novele zákona č. 304/2008 Sb., kterou se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, konkrétně o § 25 a 30 + článek II. Přechodná ustanovení. Jde o změnu oceňování sbírkových předmětů, a to jednou korunou. Tento předpis je naprosto nesmyslný a odporuje skutečným hodnotám sbírek, které představují národní kulturní dědictví. Aplikace tohoto zákona by znamenala i enormní nárůst mandatorních výdajů zřizovatele těchto institucí (obce, kraje) a zásadní omezení činností a služeb veřejnosti i muzeí, galerií a památkových objektů. Komise žádá Radu Asociace krajů ČR prostřednictvím jejího předsedy, hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška, aby legislativní iniciativou usilovala o zrušení příslušných paragrafů zákona.

Zabývali jsme se také Integrovaným operačním programem, který představuje evropské peníze pro národní kulturní památky v krajích nebo památky usilující o zápis na seznam UNESCO. V každém kraji lze čerpat 500 milionů korun. Obecně platí, že projekty, které přijdou na ministerstvo dříve, mají větší šanci na uplatnění.

Ústecký kraj se rozhoduje mezi několika projekty, které podpoří ať ve spolupráci s krajským pracovištěm Národního památkového ústavu (obnova některých zámků v kraji), nebo s městem Terezín a ministerstvem kultury (revitalizace Terezína).

Priority komise se nemění, chceme navázat na její práci v minulém období. Naší snahou zůstává, abychom i prostřednictvím svých zástupců v dotačních komisích ministerstva kultury dostali do památek i živé kultury co nejvíce finančních prostředků.

LÝDIA STOUPOVÁ

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down