Problematika ukládání energie aneb jaké jsou současné možnosti

Možností, jak ukládat energii, je celá řada a jejich rozvoj a aplikace do praxe je pro energetiku podstatným tématem. Jednotlivé způsoby by přitom neměly jít proti sobě, ale spíše se vhodně doplňovat. Nejen k tomu dospěli účastníci diskusního setkání Institutu pro veřejnou diskusi (IVD) v pražském hotelu Andel´s.

Antonín Beran z odboru strategie a mezinárodní spolupráce v energetice Ministerstva průmyslu a obchodu se v úvodu setkání věnoval účelu a významu akumulace energie jako nástroje pro vyrovnávání nabídky a poptávky. Zdůraznil, že do budoucna bude vhodné se vedle inovativních přečerpávacích elektráren a baterií soustředit také na vodíkové technologie. Především se však zaměřil na úlohu státu v oblasti akumulace energie. Připomněl, že akumulace je již dnes zařazena do strategických dokumentů, konkrétně státní strategické koncepce. Neméně důležitým úkolem státu, který navazuje na přijaté strategické dokumenty, je podle zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu vytvoření legislativních podmínek. Snahy zařadit akumulaci již do mezinovel energetického zákona byly nahrazeny rozhodnutím zařadit ji do nového energetického zákona. Na jeho věcném záměru se pracuje, zákon by měl být předložen v polovině roku 2020. Nový energetický zákon je pro Ministerstvo průmyslu a obchodu zásadní prioritou, přičemž jeho tvorba bude konzultována se všemi zainteresovanými. Další úlohou státu je podpora akumulace v rámci podpůrných programů a fondů. „My jako státní správa máme za úkol připravit prostředí, aby byl využit potenciál pro ukládání energií. Klíčové je legislativně jasné prostředí a příprava příslušných programů,“ uvedl Antonín Beran.

 

Tím, jak je pro oblast akumulace použitelný vodík, se zabýval Aleš Doucek z České vodíkové platformy. Česká vodíková platforma se věnuje vodíkovým technologiím více než deset let, a zatímco ze začátku to bylo především o bádání a přesvědčování, posledních několik let již přicházejí zástupci státu a byznysu s otázkou, kdy přijde čas vodíku. Možnosti komerčního využití vodíku vidí Doucek v horizontu pěti let. Za jednu z hlavních výhod jeho využití považuje dobu uchování energie. Zatímco setrvačníky umožňují uchovávat energii po dobu maximálně několika minut, baterie s ohledem na rozměry maximálně několik dní a při složitosti hledání nových vhodných míst pro přečerpávací elektrárny přichází na řadu právě vodík. Skladování energie jeho prostřednictvím není problém po dobu měsíců, tedy i pro sezónní uchovávání energie. „Vodíkové technologie mohou pomoci při propojení energetiky, průmyslu a čisté mobility, dále při decentralizaci, protože z vodíku lze vyrobit elektřinu a teplo přímo v místě spotřeby, a v neposlední řadě také při využití přebytečné energie pro plynárenský průmysl transformací na metan,“ přiblížil Aleš Doucek. Také vodíková doprava není podle jeho slov sci-fi, chybí však infrastruktura. Klíčové je zahuštění plnicí infrastruktury tak, aby byla Česká republika na vodík průjezdná. Vodík je vhodný zejména pro větší denní nájezd v řádu stovek kilometrů, pro nákladní dopravu a autobusy. Doucek doplnil, že konkrétní výzkumy na malém experimentálním zařízení v Řeži, které transformuje energii z fotovoltaické elektrárny do akumulace vodíku, jasně prokázaly, že z technického hlediska není pro nasazení technologie žádný problém. Rezervy ovšem zůstávají v legislativní oblasti.

Konkrétní příklad ukládání energie představil Martin Kuba ze společnosti OIG Power. Její Battery Box je výborně využitelný pro rodinné domy, kde je ho možné umístit do jakékoli technické místnosti. Principiálně se jedná o propojení se solární energií, ale prakticky je možné systém navázat na jakýkoliv zdroj. Společnost OIG Power vytváří také autonomní energetické systémy, které využívají například firmy vyžadující elektrickou energii mimo dosah sítě, například v terénu.

 

V rámci následující panelové diskuse vystoupil David Hajmán ze Strategie ČEZ. Evropský trend dekarbonizace a přechodu k obnovitelným zdrojům spojil s vyvstávajícím problémem schopnosti nakládat s nedostatky a přebytky energie. Za druhý trend označil dekarbonizaci elektromobility, kterému se Skupina ČEZ věnuje nejméně deset let. Upozornil na to, že není strategicky nejlepší současná závislost na dovozu baterií z Asie a vyslovil se pro strategickou potřebu výroby baterií v Evropě. Podle jeho slov má Česká republika několik výhod, aby taková výroba byla právě zde, a to z důvodu přítomnosti automobilového průmyslu a polohy v centru Evropy.

 

Martin Šilhan ze Skupiny ÚJV se v rámci diskuse věnoval otázce dostupnosti kovů pro baterie. Před deseti lety byly lithiové baterie desetkrát dražší než dnes. Podle jeho slov je ovšem možné, že za deset let budou baterie založené na jiných kovech.  V rámci svého působení se zabývá rovněž ukládáním energie do tepla, přičemž za perspektivní označil ukládání do tekutých kovů nebo například do čedičových hmot.*

/dp/

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *