Proč jsou znevýhodněny ve svém rozvoji?

Obcím, jejichž dalšímu rozvoji brání zablokovaný tzv. církevní majetek, Ministerstvo zemědělství vzkazuje: Prověřte si, zda skutečně jde o majetek vymezený v § 1 odst. 1 zákona číslo 229/1991 Sb. Jestliže tomu tak není, blokační ustanovení se podle právního názoru ministerstev zemědělství a kultury na tento majetek nevztahuje.

Žaloby obcí na stát za to, že svou nečinností ve věci zablokovaného někdejšího církevního majetku brání jejich rozvoji, by zřejmě nebyly úspěšné. Jenže bezmocnost mnoha obcí, které již 14 let nemohou například zajistit novou bytovou výstavbu, dostupuje vrcholu. Vše způsobuje „blokační“ § 29 zákona číslo 229/1991 Sb., o úpravách vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, podle něhož řada někdejších církevních pozemků i v zastavěných částech obcí nemůže být využita jinak než pouze k zemědělským účelům. Podobně zatím nelze „pohnout“ ani s bývalými církevními budovami – zámky, sýpkami, pivovary apod., které nebyly původnímu majiteli vydány a teď chátrají a citelně narušují vzhled obcí a měst.

Jak sdělil Mgr. Jakub Pôbiš z Kanceláře Svazu měst a obcí ČR (SMO), na každém z krajských setkání členských měst a obcí, kde se o této problematice hovořilo, se organizátorům hlásilo s podobnými stížnostmi v průměru kolem deseti obcí. K výzvě, kterou jsme zveřejnili minulý měsíc a také v našem elektronickém zpravodaji – newsletteru (19. 1. 2005) a s jejíž pomocí chce 21 obcí a měst vyvinout tlak na instituce, které tento stav mohou napravit, se připojují další sídla.

NOVÁ ŘÍŠE PŘICHÁZÍ NEJEN O PENÍZE

Do Nové Říše na Jihlavsku se před 14 roky vrátil Řád premonstrátů. Sice převzal zchátralé budovy dříve po celé zemi proslulého kláštera, jenže církev na Novoříšsku v minulosti vlastnila také hospodářské budovy, lesy, rybníky a zemědělskou půdu. Ty ovšem prozatím zůstaly ve vlastnictví státu. Starostka Nové Říše JUDr. Dana Čírtková si stěžuje: „Nájemce, kteří na tomto majetku hospodaří, nic nenutí, aby do něj vraceli alespoň nějaké prostředky. Když představitelům novoříšské kanonie stát dal zpět klášter, nikdo se nezabýval otázkou, jak premonstráti seženou peníze na jeho opravy a další údržbu, nemohou-li nakládat se svým ostatním majetkem.“

Zablokovaný církevní majetek komplikuje život i obci. Starostka připomíná, že tam například lze jen velmi obtížně připravovat a schvalovat definitivní podobu územního plánu. Obec ani nemůže řešit opravu a rozšíření místních komunikací, neboť v okolí kláštera a kostela v řadě případů navazují na zablokovanou církevní půdu. Také zamýšlená cyklostezka mezi obcemi Nová Říše a Bohuslavice bude muset počkat, protože by vedla i po někdejším církevním pozemku. Podmínkou získání dotace však je, aby trasa cyklostezky byla výlučně na pozemcích ve vlastnictví obce.

HOŘEPNÍK: ŠKODY, KTERÉ ANI NELZE VYČÍSLIT

I Mgr. Aleš Petrák, starosta Hořepníku na Pelhřimovsku, poukazuje na to, že pokud by tato obec s necelými 650 obyvateli chtěla začít připravovat plochy pro výstavbu rodinných domů podle územního plánu, narazila by na to, že všechny či část pozemků v dané lokalitě jsou ve vlastnictví Pozemkového fondu a jejich převod je blokován podle zákona č. 229/1991 Sb. „Je sice pravda,“ pokračuje starosta, „že bychom se teoreticky mohli dohodnout s církví a Pozemkovým fondem a podepsat smlouvy o smlouvě budoucí. Ale který stavebník si takový pozemek koupí? Další smůlou je, že obec přichází o případné dotace na zainvestování pozemků pro technickou infrastrukturu. Ty jsou totiž vázány na to, aby příslušné pozemky byly ve vlastnictví obce. Takže nyní máme připraveno či chystáme k prodeji pět posledních parcel a pak již nebudeme moci potenciálním stavebníkům nabídnout žádné další. Kdybych vycházel z toho, že obec mohla získat dotace na zainvestování 25 nyní zablokovaných parcel, pak při 80 tisících korun na každou by šlo celkem o dva milióny, což představuje čtvrtinu našeho ročního rozpočtu. Ovšem kdo a jak vyčíslí škody, spočívající v tom, že mladé rodiny nemají v Hořepníku kde stavět a celkový rozvoj obce vinou státu vázne?“

Starostovi by se osobně příčilo žalovat stát za to, že svou dlouholetou nečinností obec ve srovnání s jinými poškozuje. „Je jasné, že problém církevních restitucí je složitý. Ale státní úředníci i nejvyšší političtí představitelé by si měli uvědomit, že pokud řešení problému nedotáhnou do konce, tak nám asi nic jiného nezbude,“ upozorňuje. Také JUDr. Dana Čírtková podotýká, že v Nové Říši o žalobě zatím neuvažovali. Nicméně je podle ní hlavně na státu, aby celou záležitost už konečně vyřešil.

Mgr. Jakub Pôbiš z SMO míní: „Obce by v takových sporech asi těžko na státu cokoliv vysoudily. Nemají totiž k tomuto majetku žádná majetková práva. Spíše by byla oprávněna nějakou žalobu vznést církev jakožto bývalý – a snad i budoucí – vlastník. Žalovaným však rozhodně nemůže být Pozemkový fond, neboť zákon o půdě nevytvořil a pouze se jím řídí.“

ZATÍM JEN PROVIZORNÍ ŘEŠENÍ

Martin Severa, mluvčí Ministerstva zemědělství (MZe), zdůrazňuje, že podle právního názoru ministerstev zemědělství a kultury se blokace týká jen majetku vymezeného v § 1 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. Tedy majetku, který byl v rozhodné době využíván k zemědělským účelům. „Pokud má obec zájem o konkrétní nemovitost, bude vhodné, aby si ověřila, zda se na ni blokační ustanovení vztahuje. Samotný fakt, že nemovitost původně představovala tzv. církevní majetek, nemusí nutně znamenat, že se na ni vztahuje omezení z titulu § 29. Bude-li se zájem obce týkat pozemku, budovy či stavby v zastavěné části obce, dá se spíše předpokládat, že o zemědělský majetek nepůjde,“ soudí mluvčí.

Jediné, co nyní MZe může obcím doporučit, je, aby se v případě zájmu o konkrétní nemovitost, která je zahrnuta pod ustanovením § 29 zákona o půdě, snažily s církví či náboženskou společností jako potenciálním nabyvatelem z titulu restituce původního majetku dohodnout a uzavřít s ní tzv. dohodu o budoucí smlouvě.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *