Proměny Vysokého Mýta

Proměny Vysokého Mýta Představa o východočeském Vysokém Mýtě dvacátého století se neobejde bez pomyšlení na vojsko. V tomto městě založeném králem Přemyslem Otakarem II. už před rokem 1265, vznikla již ve druhé polovině 18. století první kasárna. Ty největší budovy sloužily k výcviku vojáků. Snad k...

Proměny Vysokého Mýta

Představa o východočeském Vysokém Mýtě dvacátého století se neobejde bez pomyšlení na vojsko. V tomto městě založeném králem Přemyslem Otakarem II. už před rokem 1265, vznikla již ve druhé polovině 18. století první kasárna. Ty největší budovy sloužily k výcviku vojáků.

Snad k tomuto účelu posloužilo i náměstí, v podstatě čtvercové, svou plochou největší u nás. I objekty, zdánlivě civilní, se postupně měnily na kasárenské – nejprve rakousko-uherského vojska. Po 21.srpnu 1968 zde panovali celých dvaadvacet let nezvaní hosté z armád Varšavské smlouvy. Těch tu bylo v posádce na pět tisíc.

V roce 1991 došlo k rozhodování o zdejších 96 hektarech, obhospodařovaných více či spíše méně vojenskými „hosty“. Letos na jaře se konečně dospělo k jednání také o převodu zbývajících deseti hektarů, udržovaných naší armádou. „Celkem šest lokalit, většinu před deseti léty, tak dostalo do vínku vedení města. Prostory, předtím takřka neprodyšně uzavřené, se mohly najednou otevřít,“ vyjádřil se po svém výkladu starosta Bohuslav Fencl.

Ani prý se mu nechce věřit, že od prvních starostí a prožitků s dědictvím, jehož převzetí v podobě sepisování a inventarizace si vyžádalo nepřetržitých čtrnáct dnů, uběhlo už celé desetiletí.

Nové využití

V objektech, které byly nabídnuty zájemcům právě před desetiletím, září restaurace, kavárna, pekárna a další provozovny služeb. K realizaci tenkrát docházelo postupně asi s pětadvaceti následnými majiteli. Jiný, dnes už také zrekonstruovaný objekt byl tehdy zdarma předán střednímu odbornému učilišti z Chocně. Slouží pro výchovu nyní už tří set sedmdesáti obchodně-potravinářsky zaměřeným učňům.

K úhradě nákladů po převzetí kasárenského areálu, mj. na kompletní obnovu inženýrských sítí, na různé další rekonstrukce – vodovod, plyn, chodníky – vynaložilo město více než 25 miliónů korun. „Pouze z vlastního rozpočtu,“ dodává na vysvětlenou první představitel města.

Snad prý se to podaří i napříště. Další milióny budou totiž ještě nutné. Vyžádají si je náklady na již převzatých posledních deset hektarů ploch, uvolněných naší armádou počátkem letošního roku.

Do tohoto, také někdejšího vojenského prostoru, počítá město patrně i s vybudováním železniční vlečky.

Tato místa už slouží několika organizacím. Je zde i pracoviště celnice. Díky někdejšímu pečlivému rozvažování zůstaly městu ve vlastním majetku jen dvě budovy. Jsou využity pro skladování. Vše ostatní bylo z někdejšího vojenského dědictví rozdáno, prodáno nebo upraveno tak, aby městu sloužilo v jiných fomách.

Bytová výstavba

Už léta se ve Vysokém Mýtě například staví byty na tzv. zelené louce. Využívá se tím prostor rovněž na bývalé kasárenské ploše. Letos tak mělo přibýt 40 bytů. Od roku 1991 je jich už celkem 780. Nejvíce jich zatím přibylo v období dvou počátečních let. Bylo to celkem 252 bytových jednotek v majetku města, rekonstruovaných po Sovětské armádě. Na nákladech se podílelo město a stát.

Obdobně se to podařilo i v dalších letech, kdy finanční příspěvek státu představuje 320 000 korun na jednu bytovou jednotku a současně také podíl 50 000 korun na vybudování inženýrských sítí. Jisté provozní peněžní krytí získalo město také tím, že si uživatelé bytu mohli předplatit nájemné. Jsou ovšem i dnes ještě nedokončené objekty, z nichž jeden, už jednou upravený podle českých představ a zvyklostí, slouží škole.

Pozornost zastupitelstva a radních se nemůže týkat jen někdejších kasárenských objektů a jejich okolních areálů. Celé město, jehož proměna je až překvapivá, musí dál vzkvétat, a proto vyžaduje neustálou pozornost.

Cestovní ruch

K obohacení povědomí občanů a návštěvníků a zvýšení cestovního ruchu by se kromě bohaté historie města měly častěji připomínat přinejmenším dvě významné postavy. Ve Vysokém Mýtě se narodili Karel a Hermenegild Škorpilové. Proslavili se před více než sto léty zejména v Bulharsku tamním odkrýváním archeologických památek. Jedna z obcí jižně pod Varnou nese dokonce jméno Škorpilovce.

V záměrech je rovněž uspořádání výstav, k nimž má i vlastivědné muzeum tohoto jednoho z našich devíti královských věnných měst, dostatek historických dokumentů.

JOSEF FARSKÝ

FOTO ARCHÍV