Protipovodňová opatření ve Zlíně

Protipovodňová opatření ve Zlíně Statisícové škody napáchala povodeň, která letos v červenci postihla Zlín. Stejná místa byla za posledních čtrnáct let zaplavena již třikrát. O přijatých opatřeních jsme hovořili s tajemníkem Magistrátu a místopředsedou povodňové komise města Zlína Ing. Zdeňkem...

Protipovodňová opatření ve Zlíně

Statisícové škody napáchala povodeň, která letos v červenci postihla Zlín. Stejná místa byla za posledních čtrnáct let zaplavena již třikrát. O přijatých opatřeních jsme hovořili s tajemníkem Magistrátu a místopředsedou povodňové komise města Zlína Ing. Zdeňkem Mikelem.

[*] Bylo město na povodňovou situaci připraveno?

Povodňový plán a připravenost zaměstnanců města, městských organizací i dobrovolníků, zejména hasičů výrazně přispěly k řešení krizové situace. Byli jsme schopni daleko rychleji aktivizovat větší počet lidí a složek, které se zabývaly minimalizací škod i rychlejším odstraňováním následků.

[*] Osvědčilo se fungování povodňové komise?

Ve složení komise jsme nezaznamenali žádné nedostatky. Vše bylo díky předchozím zkušenostem v pořádku. Musíme ještě lépe definovat nástup jednotlivých členů povodňové komise a budování kontaktních pracovišť. Stálou službu zajišťovala Městská policie Zlín, která se i do budoucna stane centrem shromažďujícím první informace o povodni. Při závěrečném vyhodnocení červencových povodní jsme hovořili také o nutnosti zachování stálých kontaktů na povodňovou komisi. Spojení by mělo fungovat trvale a ne pouze v době povodní či ohrožení. Proto telefony, které uvádíme jako kontakty na povodňovou komisi „v mírových podmínkách“, budou napojeny na stálou službu Městské policie Zlín.

[*] Jaká byla spolupráce s občany?

Řadu problémů jsme řešili v terénu. Mnohokrát byly potvrzením našich představ o tom, jak by měly věci fungovat, ale bohužel v součinnosti s občany se nám je nepodařilo realizovat. Jde například o vybavení protipovodňovými pytli. V některých domech při rozdělování a nácviku v době klidu pytle s pískem vůbec nechtěli. Když povodeň hrozila zaplavením nechráněných objektů, začali se tandemových pytlů vehementně dožadovat. V takových případech se musíme s lidmi znovu spojit a dojít ke konsensu, abychom nemuseli při každé další hrozbě rychle rozvážet nové pytle do vzdálených oblastí. Rádi bychom, aby bylo co nejvíce objektů chráněno tandemovými pytli, které budou k dispozici přímo na místě. Pomoc v ohrožení je totiž časově limitována. Doba, kdy dochází k zaplavení některých částí města, je mnohdy kratší než čas, během něhož jsme schopni zjistit reálné nebezpečí. Pomoc získávaná na vzdálenost 15 km je v takovém okamžiku problematická.

Jsme připraveni dále zlepšovat komunikaci s občany, zejména výběrem nejvhodnějších komunikačních prostředků. Někdy je místo telefonického kontaktu do jednotlivých domácností rychlejší použít megafony pro celé ulice či sídliště. Zvažujeme zavedení bezdrátového obecního rozhlasu asi do 200 objektů fyzických i právnických osob, které v kombinaci s odesílám hromadných SMS zvýší kapacitu varování před povodní a sníží potřebný čas na varování.

[*] Zapojí se město do rozsáhlejších protipovodňových opatření jako jsou například úpravy koryta řeky Dřevnice?

Město se snaží postupně konzultovat s Povodím Moravy, správcem toku, protipovodňová opatření, která se od roku 1997 postupně realizují. Na řece Dřevnici se za uplynulé čtyři roky realizovalo několik důležitých staveb a úprav v celkovém objemu asi 120 mil. Kč. Od soutoku Dřevnice a Moravy se práce na protipovodňových opatřeních již přesunuly k východní části Zlína. Předpokládáme, že v následujících letech bude dosaženo východní hranice toku Dřevnice na katastru města. Zároveň budeme mít zájem o informace o úpravách toku nad městem, které se týkají jiných obcí, ale z hlediska případných následků mohou ohrozit i obyvatele Zlína.

Světlana Žáková,

Magistrát města Zlína