Rada vlády vkládá naděje do vzniku agentury

"Hlavním úkolem Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity je úspěšná integrace romských komunit do většinové společnosti a boj proti jejich sociálnímu vyloučení," říká Mgr. Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, místopředsedkyně a tajemnice Výboru pro spolupráci se samosprávami, který pracuje jako jeden z orgánů rady.

Na co by měl být při práci se sociálně vyloučenými romskými komunitami kladen největší důraz?

Především by mělo jít o komplexní přístup. Jednotlivá opatření, pokud mají být úspěšná, musí být propojena systémově a finančně. Nelze například vyřešit problémy s bydlením, aniž by existovaly kvalitní programy na zaměstnanost. Pokud rodina slušně nebydlí a rodiče nemají zaměstnání a pravidelný denní režim, pozná se to zpravidla na školní docházce a úspěšnosti dětí ve vzdělávacím procesu. Vzdělání je přitom určitou bází, do které vkládám perspektivně naděje. Pokud budou příslušníci romských komunit dosahovat vyššího vzdělání, nebude nutné pro ně vytvářet speciální zaměstnanostní programy, neboť si práci najdou sami. Jestliže budou pracovat a vydělávat peníze, nebudou potřebovat programy podporovaného bydlení apod. Je v zájmu nás všech, aby se Romové odpíchli od pomyslného dna a zapojili se v plné míře do života společnosti.

Chceme proto potlačit resortní přístup a propojit snahy a práci ministerstev, samospráv, neziskových organizací a samotných Romů. Integrační aktivity lze rozdělit do tří základních skupin. Jsou to politiky, programy a institucionální opatření, které iniciuje na centrální celorepublikové úrovni vláda (terénní sociální pracovníci, asistenti ve školách, koordinátoři na krajských úřadech, poradci a asistenti obecních úřadů), dále aktivity samospráv (na úrovni krajů a obcí) a projekty, které realizují nestátní neziskové subjekty – často za finanční podpory státu, krajů či obcí. Většina kvalitních a úspěšných projektů je výsledkem efektivní spolupráce realizátorů na jedné straně a institucí veřejné správy na straně druhé. Úspěchy jsou především tam, kde se setkává vhodná nezisková organizace se vstřícným postojem představitelů samosprávy, přičemž nezbytnou podmínkou jsou vhodně nastavené podmínky na centrální úrovni. Významnou roli přitom hraje aktivní účast cílové skupiny, které jsou integrační programy určeny, tj. obyvatelé dané lokality.

Kolik peněz je vyčleněno na tento boj?

V roce 2004 jen rada rozdělila 40 mil. Kč. Na dotační program boje proti sociálnímu vyloučení a odstraňování jeho důsledků to bylo 30 mil. Kč a na podporu terénní sociální práce v obcích 10 mil. Kč. Další peníze do romských komunit jdou z ministerstev (školství, kultura a vnitro). A také z neziskového sektoru a z Evropské unie. Roztříštěnost a nekoordinovanost těchto prostředků snižuje jejich efektivitu. Proto rada usiluje o vznik agentury, která by především samosprávám poskytovala komplexní servis – od poradenství, přes tvorbu programů a projektů až po pomoc při získávání financí.

Spolupráce měst a obcí s romskou komunitou nebývá většinou lehká. Jaké jsou vaše zkušenosti?

Komunálních politiků je mi upřímně líto. Role, v níž se v této souvislosti ocitají, je velice obtížná. Současná situace většiny měst a obcí se vyznačuje jednak neúčastí Romů v samosprávných orgánech, jednak jejich problematickou pozicí v případě, že jsou v samosprávných úřadech zaměstnáni. Napětí mezi politickým zadáním volených politiků a potřebou sociálně slabých a vyloučených občanů je vysoké. Snažíme se hledat cesty, které toto napětí sníží. Jednou z možností je dosáhnout toho, aby integrační programy pro sociálně vyloučené byly transparentně přínosné nejen pro Romy, ale také pro majoritní společnost. Politikové musejí disponovat argumenty, kterými své vstřícné postupy vůči menšině budou prezentovat a také vhodně medializovat. Aktuální situace ukazuje, že i sociálně smýšlející politikové bez předsudků vůči Romům mají racionálně motivovanou tendenci přiklánět se ve svých rozhodnutích k voličské většině, která je často vůči Romům nepřátelsky naladěná. Jejich rozhodovaní ve prospěch romské menšiny by jistě usnadnilo, kdyby se podařilo snížit hladinu rasismu ve společnosti.

Mnoho problémů způsobuje vysoká nezaměstnanost Romů, s níž často souvisí neplacení nájmu a služeb. Obce tento problém mnohdy řeší privatizací domů a bytů. Takové řešení však není výhledově rozumné. Sociální dávky včetně příspěvků na bydlení, které poskytuje stát, tak plynou nikoli do pokladen obcí, ale soukromým majitelům. Ti navíc často přistupují k těm nejdrastičtějším řešením – vystěhování na ulici. Obcím tak vzniká velká zátěž, neboť postižení lidé pochopitelně v lokalitě zůstanou, takže problém nemizí, nýbrž narůstá. Obce však přicházejí o možnost dělat v této oblasti aktivní politiku.

Znáte způsob, jak to řešit?

Především by majitelé bytů neměli nechat situaci dojít až tak daleko, aby vznikly astronomické dluhy na nájemném. Lze například využít pomoci terénních sociálních pracovníků, kteří se starají i o včasnou úhradu nájemného. Dobrým řešením je zavedení institutu zvláštního příjemce, který umožňuje peníze ze sociálních dávek, jež jsou určeny na bydlení, převést přímo na účet pronajímatele bytu. Také k nadměrnému opotřebování bytů dochází nejčastěji tam, kde chybí sociální práce. Zůstává nesporným faktem, že mezi základní pilíře kvalitní práce s romskou komunitou v dané lokalitě je zřízení jednak funkce romského poradce, jednak terénního sociálního pracovníka (v případě vzdělávacích zařízení romského asistenta na škole). Investice do těchto pracovníků nejsou velké ve srovnání s nesporným efektem, který jejich práce přináší.

V čem spočívá konkrétní pomoc rady municipalitám?

Nejvýraznějších výsledků dosahuje především tam, kde rada spolurozhoduje o finančních prostředcích, jimiž může zainteresované subjekty motivovat. Pracovníci její kanceláře usilují všestranně o komunikaci se samosprávami, neziskovými organizacemi a dalšími subjekty a snaží se přispívat ke správnému pochopení procesu integrace romské komunity do společnosti. Stěžejním dokumentem je každoročně aktualizovaná Koncepce romské integrace, kterou schvaluje vláda. Autoři jsou si přitom vědomi složité situace všech zúčastněných stran a řešení, která navrhují, respektují jak potřeby romských komunit, tak celé společnosti. Obce se na nás obracejí velice často. Všude tam, kde můžeme pomoci, se o to všestranně snažíme. Velké naděje přitom vkládáme do zmiňované implementační agentury, která by poskytovala pomoc mnohem konkrétnější, než je tomu doposud. Naší maximální snahou je pracovat s municipalitami na bázi partnerství, které je nezbytnou podmínkou úspěchu.

Kontakt:
Mgr. Kateřina Jacques, vedoucí kanceláře zmocněnce pro lidská práva, Úřad vlády ČR, nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1 – Malá Strana, tel.: 296 153 106, fax: 224 946 615, www.vlada.cz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *