REFORMA VEŘEJNÉ SPRÁVY V POLSKU

Prvního ledna 1999 byla v Polské republice uvedena v život reforma veřejné správy, která obsáhla změny v územním členění státu, zavedení okresní samosprávy a samosprávy ve vojvodstvích a změny ve vládní správě ve vojvodstvích a v kompetencích vojvody.1) Podle čl. 15 odst. 2 Ústavy Polské republiky...

Prvního ledna 1999 byla v Polské republice uvedena v život reforma veřejné správy, která obsáhla změny v územním členění státu, zavedení okresní samosprávy a samosprávy ve vojvodstvích a změny ve vládní správě ve vojvodstvích a v kompetencích vojvody.1)

Podle čl. 15 odst. 2 Ústavy Polské republiky z roku 1997 základní územní členění státu, respektující sociální, hospodářské a kulturní vztahy a zajišťující územním jednotkám způsobilost k plnění veřejných úkolů, stanoví zákon. Dne 24. července 1998 byl přijat zákon o zavedení základního třístupňového členění státu.2) Podle tohoto zákona jednotkami základního územního členění státu jsou obce, okresy a vojvodství.

Počet obcí zůstal nedotčen: k 1. lednu 1999 jich bylo 2489 (včetně měst). Novou jednotkou základního územního členění se staly okresy. Uvedený zákon svěřil zřízení okresů do pravomoci rady ministrů. Jejím nařízením ze 7. srpna 19983) bylo zřízeno 308 okresů, které zahrnují celá území hraničících obcí. Zároveň vláda určila 65 měst s právy okresů. Jedná se o města, která mají více než 100 000 obyvatel (rada ministrů může činit výjimky) a též o města, jež v souvislosti se snížením počtu vojvodství přestala být dnem 31. prosince 1998 sídly vojvody.

K 1. lednu 1999 bylo vytvořeno 16 vojvodství a zákon stanovil jejich názvy, sídlo vojvody a sejmiku vojvodství, jakož i názvy vojvodů.

Zákon o zavedení základního třístupňového územního členění státu ukládá Sejmu, Senátu a Radě ministrů, aby nejpozději do 31. prosince 2000 zhodnotily nové územní členění státu a připouští, aby v něm byly provedeny korektury.

SAMOSPRÁVA OKRESŮ A VOJVODSTVÍ

Ústava stanoví, že všichni obyvatelé jednotek základního územního členění tvoří ze zákona samosprávné společenství (čl. 16 odst. 1). Toto ustanovení se stalo základem pro zavedení územní samosprávy, která doposud existovala v obcích, v okresech a ve vojvodstvích. Základní jednotkou územní samosprávy jsou obce, které vykonávají všechny úkoly územní samosprávy, pokud nejsou vyhrazeny jiným jednotkám územní samosprávy (čl. 164 odst. 1 a 3 Ústavy). Jejich postavení, působnost, strukturu orgánů a další otázky nadále upravuje zákon o obecní samosprávě z roku 1990 (původně „zákon o územní samosprávě“), který byl vícekráte novelizován.

Na okresní samosprávu a samosprávu ve vojvodstvích se vztahují ustanovení oddílu VII Ústavy „Územní samospráva“, která jsou společná pro všechny jednotky územní samosprávy. Z těchto ustanovení vyplývá, že okresy a vojvodství jako samosprávná společenství jsou právnickými osobami (veřejného a soukromého práva) a náleží jim právo vlastnické a jiná majetková práva. Mají vlastní působnost, do níž patří veřejné úkoly sloužící uspokojování potřeb samosprávných společenství a mohou vykonávat i jiné veřejné úkoly svěřené jim zákonem, jestliže to vyžadují odůvodněné potřeby státu.

Ústava zakotvuje tyto zásady finančního hospodaření jednotek územní samosprávy: podíl na veřejných financích musí odpovídat jejich úkolům, změny v rozsahu úkolů a kompetencí musí být provázeny odpovídajícími změnami v rozdělení veřejných financí, jejich příjmy tvoří vlastní příjmy, globální subvence a účelové dotace ze státního rozpočtu. Okresy a vojvodství vykonávají své úkoly prostřednictvím usnášecích orgánů, jimiž jsou Okresní rady a sejmiky vojvodství volené ve všeobecných, rovných a přímých volbách tajným hlasováním, a výkonných orgánů – výborů. Na základě čl. 170 Ústavy, podle něhož členové samosprávného společenství mohou rozhodovat v referendu o věcech, které se tohoto společenství týkají včetně odvolání orgánu územní samosprávy, jenž vzešel z přímých voleb, se tento institut přímé demokracie může uplatňovat i v okresech a vojvodstvích.

PRÁVNÍ ZÁKLADNA

Zavedení územní samosprávy v okresech a vojvodstvích vyžadovalo vytvořit nezbytnou právní základnu. Dne 5. ledna 1998 byly přijaty zákon o samosprávě vojvodství a zákon o okresní samosprávě. Oba zákony převzaly systematiku zákona o obecní samosprávě a věcně upravily většinu otázek shodně s ním. Dále byl přijat nový zákon – Řád o volbách do obecních rad, okresních rad a sejmiků vojvodství4): v prvém oddíle obsahuje ustanovení, která jsou společná pro volby usnášecích orgánů ve všech jednotkách územní samosprávy a v dalších oddílech upravuje zvláštnosti voleb do obecních rad, okresních rad a sejmiků vojvodství.

Zásadní význam pro provádění reformy měl zákon z 24. června 1998 o změně některých zákonů upravujících kompetenci orgánů veřejné správy – v souvislosti se strukturní reformou státu5)a zákon z 13. října 1998 – Předpisy o uplatnění zákonů, které reformují veřejnou správu.6) Na základě těchto a dalších zákonů byl uskutečněn přechod mnoha kompetencí orgánů vládní správy do sféry územní samosprávy a přechod některých věcí v majetku státu do vlastnictví okresů a vojvodství, popř. obcí. Celkově bylo převedeno kolem 10 500 zařízení (např. škol, nemocnic, knihoven).

FINANČNÍ DECENTRALIZACE

Decentralizace veřejné správy byla provázena finanční decentralizací. Prvořadý význam má zákon z 26. listopadu 1998 o příjmech jednotek územní samosprávy v letech 1999 a 2000, který stanovil zdroje příjmů obcí, okresů a vojvodství, zásady pro stanovení globální subvence, způsob jejího přidělování a zásady přidělování dotací. Počítá se s tím, že koncem tohoto dvouletého období budou zhodnoceny získané zkušenosti a analyzovány návrhy nově zvolených rad a sejmiků vojvodství.

Na základě přijatých opatření se mění struktura veřejných financí: předpokládá se, že podíl státního rozpočtu bude 55 % na veřejných financích (před reformou 76 %), rozpočtů obcí – 24 % (nedochází ke změně), rozpočtů okresů – 7 %, rozpočtů vojvodství – 2 % a fondu zdravotní péče – 12 % na veřejných financích. Dále je třeba poukázat na zákon z 26. listopadu 1998 o veřejných financích,7) který mj. podrobně upravuje zásady rozpočtového hospodaření jednotek územní samosprávy, vypracování, schvalování a plnění jejich rozpočtů.

Součástí reformy veřejné správy jsou i změny v pravomocích vojvody včetně jeho vztahů k jiným orgánům vládní správy, které byly provedeny zákonem z 5. června 1998 o vládní správě ve vojvodství. Rovněž se uskutečnila dekoncentrace v oblasti vládní správy a nově byla vymezena, popř. upřesněna působnost a pravomoc některých orgánů vládní správy.

POSTUP PŘI REALIZACI REFORMY

Prvým krokem k zavedení okresní samosprávy a samosprávy vojvodství bylo konstituování okresních rad a sejmiků vojvodství. Volby do nich se konaly 11. října 1998 společně s volbami do obecních rad. Podle zákona z 24. července 1998 o uvedení v život zákona o okresní samosprávě, zákona o samosprávě vojvodství a zákona o vládní správě ve vojvodství7) okresní rady a sejmiky vojvodství začaly uplatňovat některé jim náležející pravomoci ode dne, kdy Státní volební komise vyhlásila ve Sbírce zákonů (Dziennik ustaw) celkové výsledky voleb.

K zajištění reformy veřejné správy ve vojvodství byla zřízena funkce vládního delegáta pro záležitosti reformy veřejné správy, který měl postavení zmocněnce vlády. Mezi jeho úkoly patřily koordinace činnosti orgánů vládní správy a součinnost s orgány jednotek územní samosprávy ve věcech spojených se zaváděním reformy veřejné správy ve vojvodství i příprava veřejné správy k činnosti v nových podmínkách.

Funkce vládního delegáta zůstává zachována až do 31. prosince 2000 a vykonávají ji nově jmenovaní vojvodové.

POZNÁMKY

1) Ústava a zákony používají termín „vládní správa“ a nikoliv „státní správa“.

2) Dziennik Ustaw (dále Dz. U.) 1998, Nr 104, poz. 656.

3) Dz. U. 1998, Nr 103, poz. 652.

4) Dz. U. 1998, Nr 95, poz. 602.

5) Dr. U. 1998, Nr 106, poz. 668.

6) Dz. U. 1998, Nr 133, poz. 872.

7) Dz. U. 1998, Nr 155, poz. 1014. Tento zákon se někdy označuje za „finanční ústavu“ státu.

8) Dz. U. 1998, Nr 199, poz. 631.

(Příště: Okresní samospráva)

KAREL SVOBODA,

katedra veřejné správy a regionálního rozvoje

Národohospodářské fakulty VŠE Praha