Kategorie:
Kauza

Rozpočtování z hlediska rovnosti žen a mužů očima…

... primátorky Havířova PaedDr. Milady Halíkové: Domnívám se, že problematika rovnosti, rovného přístupu, rovných příležitostí obecně stále ještě pro mnohé zavání něčím neobvyklým, novým a neznámým nebo dokonce nadbytečným. Přitom...

… primátorky Havířova PaedDr. Milady Halíkové:

Domnívám se, že problematika rovnosti, rovného přístupu, rovných příležitostí obecně stále ještě pro mnohé zavání něčím neobvyklým, novým a neznámým nebo dokonce nadbytečným. Přitom oficiální dokumenty, zejména v souvislosti se vstupem naší republiky do Evropské unie, reagují na dodržování rovných příležitostí pro muže a ženy. Ale jak už to bývá, dostat dokument do praxe si zřejmě ještě vyžádá nějaký čas. Municipality rozhodují o rozdělování nemalých finančních prostředků, které pak mohou mít z hlediska genderu odlišné dopady na ženy a muže. Uvědomme si, že v zastupitelstvech měst a obcí pracuje jen asi 22 % žen, v našem městě je to konkrétně 21 %. I z tohoto značně nízkého zastoupení žen v rozhodovacích procesech v ČR vyplývá dlouhodobý dluh v podporování projektů, které mají rozhodující přínos pro ženy nebo pro rodiny. Dá se z toho odvodit, že při zavedení genderového plánování by rozdělení zdrojů, zejména peněz, služeb a času, mohlo být spravedlivější. Podle mého názoru bude při tom nutné opakovat, že gender budgeting není o vytváření oddělených rozpočtů pro muže a ženy, že nejde ani o opatření na podporu žen „za každou cenu“, ale o cíleně spravedlivější rozdělování prostředků, které máme k dispozici. Zohlednění rovnosti pohlaví je procesem, jehož délka se v Evropské unii odhaduje krátkodobě na jeden až čtyři roky a dlouhodobě na pět až deset let. Česká republika v tomto směru určitě není a ani nebude v rámci EU nějakou výjimkou.

… starostky města Bystré u Poličky Jiřiny Leinweberové:

Myslím si, že společnost a veřejná správa podvědomě vnímá potřebnost věnovat se požadavkům obou pohlaví. Ale nedomníváme se, že by byla připravena k tomu „ohýbat“ i rozpočty.To asi musí vzejít ze samospráv samotných, z jejich osvícenosti a z celkových potřeb jednotlivých celků. Myslím také, že v mnoha případech lze velmi těžko rozlišit, zda daná investice slouží pouze jednomu pohlaví. Když jsem při tvorbě a schvalování letošního rozpočtu zastupitelstvu města vysvětlovala genderový přístup, vyvolalo to v první fázi rozpaky až pobavení. Ale nakonec většina zastupitelů moji informaci přece jen vzala vážně. Stejně tak se nedomnívám, že by vhodnost investic schválených samosprávou měly posuzovat nějaké armády odborníků. Spíše bychom měli dbát o to, aby samospráva získávala dostatečné informace a podněty, na jejichž základě by sama uváženě rozhodovala. Přiznejme si rovněž, že při současné politice přidělování dotací a možnosti účasti na státním rozpočtu se občas stane, že obce nerealizují akce, které by nutně potřebovaly, ale hledají své potřeby ve vypsaných titulech. Celkově se domnívám, že se věnuje málo pozornosti informovanosti samospráv, nejen v oblasti genderového rozpočtování. Podceňujeme to, že mnohde po čtyřech letech vstupují do rozhodovacího procesu lidé, kteří komunální sféru neznají. Metodiky valná většina z nich určitě nečte, čímž netvrdím, že nemají své opodstatnění. Ale přivítala bych i více průběžných a seriózních informací na toto téma také v médiích.

… náměstka primátora Pardubic Ing. Michala Koláčka:

Veřejná správa není připravena na uplatnění genderového přístupu k rozpočtům obci, neboť výchozím bodem pro genderové rozpočtování jsou genderové statistiky, které v současnosti chybějí a jejich externí zpracování přinese zvýšení finančních nákladů v rozpočtech obcí. Především z hlediska finančních prostředků se proto gender budgeting bude zpočátku snáze uplatňovat ve větších městech. A zda by genderové plánování a gender budgeting měly být jednou z podmínek pro přiznávání dotací a jiných podpor obcím a městům z národních i evropských fondů? K tomu si zatím neumím představit nastavení nějakých přesných a smysluplných pravidel. V Pardubicích jsme s tímto přístupem zatím žádnou investici nepřipravovali, ale už jsme se nad některými akcemi z pohledu genderového přístupu zamýšleli zpětně. A dospěli jsme k závěru, že i akce, které se na první pohled zdají jako „stranící“ jedné ze skupin, při podrobnější analýze takové být nemusí. Příkladem může být jedna z největších investic města v poslední době – rekonstrukce zimního stadionu na moderní Duhovou arénu. Při jednom z dotazů na genderovou problematiku byla zmíněna jako typický příklad „investice pro muže“. Jenže díky podstatně zlepšenému prostředí pro diváky začalo na hokejová utkání chodit mnohem více žen, takže při pohledu do hlediště lze odhadovat jejich zastoupení až na jednu třetinu. A to nezmiňuji zlepšení podmínek pro krasobruslaře, kde v Pardubicích nejméně 90 % členské základny tvoří dívky a ženy.

… místostarostky Havlíčkova Brodu PhDr. Ivany Štrossové:

Na základě některých svých vlastních zkušeností si dovolím tvrdit, že rozpočtování veřejných prostředků z hlediska rovnosti mužů a žen zatím nepatří k problematice, na niž je naše společnost dobře připravena. Netýká se to však jen mužské populace, protože bohužel i ženy při debatě na toto téma často reagují negativně a odmítají se jím vůbec zabývat. Z toho tedy vyplývá i nepřipravenost na širší uplatnění genderového přístupu k rozpočtům obcí a měst. Důvodů může být několik: neznalost a neinformovanost o tom, co genderové rozpočtování vlastně je; obava z dalšího zatěžování vlastních rozpočtů, na které je v souvislosti s dalšími novými povinnostmi obcí vyvíjen stále větší tlak; lobbování některých zájmových skupin v místě; nechuť měnit stávající dotační a grantové systémy; obava ze ztráty popularity u části voličů apod. Proto je třeba této problematice věnovat větší společenskou i politickou pozornost, která by nás donutila zamýšlet se nad tímto problémem a začít ho přijímat jako fakt, nikoliv jako nějaký nesmyslný nápad úřadů, EU nebo samotných žen. Jsem také přesvědčena o tom, že nastavení genderového plánování jako podmínky pro poskytování národních i evropských dotací a podpor by pomohlo k tomu, aby se tato metoda začala používat i v běžné praxi sestavování veřejných rozpočtů. Z hlediska žen by šlo o velmi dobrou motivaci zejména v oblasti rozvoje stávajících i nových služeb v péči o rodinu, v celoživotním vzdělávání a ve vytváření nových pracovních příležitostí a možností pro ženy.