Sestavení rozpočtu

Sestavení rozpočtu Kraje budou mít poprvé vlastní daňové příjmy od 1. 1. 2002. Rozhodne o tom novela zákona o rozdělování daní. Rozpočty a samotné příjmy krajů budou strukturou velmi podobné příjmům obcí a budou se blížit i struktuře daňových příjmů státního rozpočtu. Vláda tak prosadila ucelenou...

Sestavení rozpočtu

Kraje budou mít poprvé vlastní daňové příjmy od 1. 1. 2002. Rozhodne o tom novela zákona o rozdělování daní. Rozpočty a samotné příjmy krajů budou strukturou velmi podobné příjmům obcí a budou se blížit i struktuře daňových příjmů státního rozpočtu.

Vláda tak prosadila ucelenou koncepci financování samospráv. Značný nedostatek zatím spočívá v tom, že objem prostředků pro kraje je vlivem reformních zákonů příliš nízký. Velké objemy prostředků totiž plynou na příspěvkové organizace a organizační složky krajů stále dotačním vztahem z kapitol jednotlivých resortů. Zejména školství bude v roce 2002 stále dominantou dotací z ministerstva školství.

Byla bohužel přijata vize strachu o osud školství. Strachu z toho, že by kraje prostředky na platy učitelů, učební pomůcky apod. mohly utratit jinde. Proto resort školství prosadil v zákoně o státní správě a samosprávě ve školství silný dotační vztah na kraje. Účelové dotace v objemu více než 50 mld. Kč „potečou“ proto v roce 2002 do samotných školských zařízení velmi složitou cestou. Resort – kraj – resort – okresní úřad – škola. Kraje budou bohužel v oblasti školství v roce 2002 hrát roli jakýchsi „pošťáků“.

Rozpočty krajů jsou součástí tzv. územních rozpočtů. Rozpočty územních samosprávných celků, tzn. obcí a krajů jsou pro rok 2002 koncipovány jako deficitní ve výši 8 941 mil. Kč s příjmy 238 777 mil. Kč a výdaji ve výši 247 718 mil. Kč. Z toho se příjmy krajů na rok 2002 navrhují v objemu 66 709 mil. Kč, výdaje ve výši 66 635 mil. Kč. Předpokládá se mírný přebytek ve výši 74 mil. Kč.

Krajské rozpočty se budou skládat, jak jinak, s příjmů a výdajů. Příjmy budou mít kraje strukturované takto:

[*] vlastní příjmy (daňové – sdílené a výlučné, nedaňové, kapitálové),

[*] cizí zdroje (dotace investiční a neinvestiční).

Naproti tomu výdaje krajů budou strukturované jako běžné a kapitálové.

Struktura výdajů krajů, jak již bylo řečeno, je značně omezená právě účelovými dotačními vztahy na příjmové stránce rozpočtu. Sestavení rozpočtu se tak značně komplikuje. Zásadní problémy se sestavením rozpočtu mohou činit i finanční vztahy na samostatné rozpočty státních fondů.

Týká se to zejména vztahu příjmů krajů na výdajovou stránku rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Tato situace je globálně z hlediska rozpočtového samosprávného hospodaření velmi nezdravá. Kraje jsou nakonec velmi značně omezeny.

Určitou finanční svobodu pocítí kraje poprvé od svého vzniku na straně daňových příjmů. Jelikož objemy dotací, nedaňových příjmů a konečně i příjmů kapitálových jsou značně individuální a nemají pevný systematický základ, věnujme se daňovým příjmům krajských rozpočtů. Jak již bylo řečeno v úvodu, poprvé od 1. 1. 2002 budou kraje příjemci daňových příjmů, o jejichž osudu budou zcela samosprávně rozhodovat.

Pokryjí-li kraje na ně převedené běžné výdaje svých organizací a organizačních složek, měly by v roce 2002 zcela svobodně disponovat částkou zhruba 1,7 mld. Kč na vlastní rozvojové činnosti.

Každý kraj bude příjemcem podílu na 3,1 % tzv. sdílených výnosů vybraných daní. Sdílené daňové příjmy se odvozují ze sdílených výnosů daní a jsou to ty, které pocházejí z celostátních výnosů, tedy nezůstávají v místě výběru, ale tečou odpovídajícím procentem 3,1 do rozpočtů krajů a procentem 20,59 do rozpočtů obcí. Pro znázornění jsme použili schéma „Novela rozpočtového určení daní“ (viz str. VII).

Černě jsou vyznačeny sdílené daňové výnosy a šedě tzv. výlučné daňové výnosy, které se vyznačují tím, že nikam neputují a zůstávají v místě výběru. Kraje mají v roce 2002 pouze jeden výlučný daňový příjem, a tím je veškerý výnos daně z příjmů právnických osob placené krajem.

Nová struktura

Nová struktura daňových příjmů krajů podle novely rozdělení daní, účinné od 1. 1. 2002, bude velmi blízká struktuře u obcí a bude přibližná následujícím údajům: 44 % DPH, 24 % daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, 20 % daň z příjmů právnických osob celkem (bez daně placené kraji a obcemi), 4 % správní poplatky (není v rozpočtu 2002, jde o subjektivní odhad), 3 % daň z příjmu právnických osob za kraje (není v rozpočtu, subjektivní odhad), 3 % daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti, 2 % daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti srážená zvláštní sazbou.

Postup

1. Stanovíme celostátní daňové příjmy ČR na rok 2002. Doporučuji použít objemy z tabulky č 1 (viz pozn. pod tabulkou).

2. Sdílené daňové příjmy krajů znamenají výsledně 3,1 % z celého sdíleného daňového výnosu. Celkem jde o částku 344,5 mld. Kč, z níž 3,1 % je zhruba 10,7 mld. Kč. Do objemu 10,7 mld. Kč zahrnujeme:

[*] 3,1 % z celostátního výnosu DPH = 5 mld. korun,

[*] 3,1 % z celostátního výnosu daně z příjmů právnických osob bez části placené samosprávami = 2,3 mld.Kč (DPPO bez placené samosprávami),

[*] 3,1 % z celostátního výnosu daně z příjmů fyzických osob srážená zvláštní sazbou = 0,3 mld. Kč (DPFO srážená),

[*] 3,1 % z 60 % celostátního výnosu daně z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti (z podnikání fyzických osob) = 0,4 mld. Kč (DPFOP),

[*] 3,1 % z celostátního výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků = 2,8 mld.Kč (DPFOZČ).

3. Určíme daňové výnosy z jednotlivých daní pro konkrétní kraj. Každý kraj se na procentní části celostátního hrubého výnosu daně podle odst. 1 písm. b) až f) novely zákona č. 243/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) podílí procentem stanoveným v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

Nezbývá tedy než daňové výnosy určené krajům specifikovat každému jednomu příjemci za použití výše uvedených procentních podílů.

Postup výpočtu je jednoduchý např. u výpočtu výnosu DPH Jihočeskému kraji: 5 mld. Kč z celostátního výnosu DPH je určeno všem krajům dohromady, podíl pro Jihočeský kraj = 5 000 mil. Kč/100*8,386498 (Procento z přílohy k novele zákona o rozpočtovém určení daní, kterým se Jihočeský kraj podílí na procentní části celostátního hrubého výnosu daně podle § 3 odst. 1 písm. b) až f) = 419,3249 mil. Kč daňového výnosu z DPH. Takto postupujeme u všech krajů a titulů výnosů daní. Výsledkem je tabulka 2.

4. Podle současných pravidel je nutné daňové příjmy doplnit o očekávaný výnos daně z příjmů právnických osob placenou krajem a o výnos správních poplatků. Obě částky jsou velmi specifické pro jednotlivé kraje a záleží na faktorech, které není možné stanovit zde. Je nutné zmapovat situaci dotčeného konkrétního kraje.

Je jasné, že specifika jednotlivých příjmů a výdajů vytvářejí přirozený nesoulad mezi příjmy a výdaji v průběhu roku. Setkává se s nimi každý, kdo hospodaří s penězi a utváří vlastní rozpočet.

Tato situace nastává nejen v příjmech státního rozpočtu, rozpočtech státních fondů, rozpočtech obcí a krajů. Dokonce každý občan ČR se potýká s nesouladem příjmů a výdajů v časovém srovnání.

Situace v přirozeném nesouladu příjmové a výdajové stránky rozpočtu je u každého individuální a záleží na celé řadě faktorů – např.: dotacích, investicích, běžných výdajích, kapitálových příjmech, smluvních vztazích, garancích a půjčkách atd.

Ve výsledku lze hrubě a opravdu orientačně odhadnout, že kraje budou mít v roce 2002 rozložení výnosů jednotlivých daní uvedené v tabulce 3. Samozřejmě, že každý kraj se na uvedených odhadovaných měsíčních výnosech daní podílí opět tím samým procentem stanoveným v příloze č. 1 novely zákona o rozpočtovém určení daní.

Rozpočty krajů jsou poprvé od prvního ledna roku 2002 nástrojem, který je závislý mimo jiné i na daňových výnosech. Rozpočet kraje se tak nestává výsledkem přesně stanovených dotačních vztahů, ale je výsledným vyjádřením nejen finančních vztahů z jiných rozpočtů ze soustavy veřejných rozpočtů, ale i vyjádřením závislosti na daňových příjmech a vazeb s komerčním okolím kraje. V důsledku toho je rozpočet základním nástrojem finančního hospodaření kraje.

Dobře postavený rozpočet by měl zohledňovat orientační odhad finanční nerovnosti příjmů a výdajů v průběhu roku a měl by také obsahovat nástroje na vyrovnání takových nerovností.

Vzhledem k tomu, že na kraje bude v roce 2002 přecházet celá řada zřizovatelských funkcí a působností okresních úřadů, lze jen velmi těžko odhadovat budoucí vývoj. Proces výstavby krajů je tedy přirozeně provázen obdobím, kdy rozpočet kraje neplní všechny své funkce a má spíše podpůrný charakter bez jasné vize střednědobého výhledu. Rozvojové strategie krajů jsou tedy zatím samozřejmě spíše krátkodobé a operativní.

Období strategického rozvojového plánování, které se zaměřuje ve výsledku na realizaci efektivních účinných projektů rozvoje nás teprve čeká. Jisté je, že v Evropské unii je moderní plánování a jasná vize střednědobé budoucnosti základem efektivního rozvoje a prosperity.

Kraje by měly být v budoucnu inkubátory koncepcí rozvojových plánů území ČR a resorty by se měly zaměřit na koncepční práci, koordinaci, metodické vedení, podporu spolupráce, osvětu a podobně. Operativní rozhodování o území a konkrétních projektech na ministerstvech je velkým nešvarem vyspělého resortního pojetí řízení v České republice. Taková situace je nejvíce patrná na první pohled právě v rozpočtech.

Luděk Tesař,

odbor financování územních rozpočtů

Ministerstva financí

Tab. 1 Objemy daní z rozpočtu 2002 v mld. Kč

SDÍLENÝ Daňový příjem NÁVRH

VÝLUČNÝ CELKEM OBCE KRAJE

SDÍLENÝ DPH 160,5 33,0 5,0

– DPPO celkem 81,1 21,8 2,3

SDÍLENÝ DPPO bez plac. samosprávami 74,6 15,4 2,3

VÝLUČNÝ DPPO placená samosprávami 6,5 6,5

– DPFO celkem 117,2 29,7 3,4

SDÍLENÝ v tom DPFO -zvl. sazba 8,3 1,7 0,3

– DPFO – podnikatelé celkem 19,6 8,3 0,4

SDÍLENÝ DPFO – podnikatelé sdílená 60 % 11,8 2,4 0,4

VÝLUČNÝ DPFO – podnikatelé „motivační“ 5,9 5,9 0,0

SDÍLENÝ DPFOZČ celkem 89,3 19,7 2,8

SDÍLENÝ DPFOZČ podle počtu obyvatel 21,2 18,4 2,8

SDÍLENÝ DPFOZČ podle zaměstnanců 1,3 1,3 0,0

VÝLUČNÝ Daň z nemovitostí 4,6 4,6

– Ostatní majetkové daně celkem 8,2

– Dálniční poplatek 1,8

– Ostatní daně a poplatky 4,7

– Spotřební daně 82,2

– Clo 11,0

– Silniční daň 5,5

– Místní a správní poplatky 5,8 5,8

CELKEM daňové příjmy 482,6 94,9 10,70

z toho: sdílené daně 344,5 72,2 10,7

DOPADY na SR (z celkových daňových příjmů): 0,94 0,94 0,00

OBCE KRAJE

% DPFOZČ dle zaměstnanců 1,5 0

% DPFOP v místě výběru 30 0

% SDÍLENÍ 20,59 3,10

Pozn.:

DPFO – daň z příjmů fyzických osob (ZČ – ze závislé činnosti a funkčních požitků, P – ze samostatné výdělečné činnosti)

DPPO – daň z příjmů právnických osob

RUD – rozpočtové určení daní

Vyznačeny šedě jsou sdílené daňové výnosy (ve sloupci „CELKEM“) a sdílené daňové příjmy krajů (sloupec „KRAJE“).

Tab. 2 Objemy daňových příjmů krajů na objemech výnosů daní z rozpočtu 2002 v mil. Kč

Procenta, kterými se Daň z příjmů

jednotlivé kraje DPH Daň z příjmů Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů DAŇOVÉ

podílejí na procentní právnických fyzických ze závislé fyzických PŘÍJMY

části celostátního osob osob činnosti osob KRAJŮ

Kraj Počet Počty Počet hrubého výnosu daně bez daně z podnikání vybíraná ze závislé CELKEM

obcí organizací obyvatel kraje podle § 3 odst. 1 placené srážkou podle činnosti (SDÍLENÉ)

písm. b) až f) obcemi zvláštní sazby DANĚ)

sl. 1 sl. 2 sl. 3 Y sl. 3 sl. 4 sl. 5 sl. 6 sl. 7 sl. 8

Praha 1 238 1 180 131 5,026663 251,333 115,613 20,107 10,053 140,747 538

Středočeský 1147 273 1 128 722 11,836032 591,802 272,229 47,344 23,672 331,409 1266

Jihočeský 622 200 629 898 8,386498 419,325 192,889 33,546 16,773 234,822 897

Plzeňský 505 131 553 850 7,256508 362,825 166,900 29,026 14,513 203,182 776

Karlovarský 131 87 306 276 3,729188 186,459 85,771 14,917 7,458 104,417 399

Ústecký 354 208 826 869 8,530216 426,511 196,195 34,121 17,060 238,846 913

Liberecký 216 111 430 820 5,022286 251,114 115,513 20,089 10,045 140,624 537

Královéhradecký 448 168 554 594 6,230239 311,512 143,295 24,921 12,460 174,447 667

Pardubický 453 138 510 126 5,311547 265,577 122,166 21,246 10,623 148,723 568

Vysočina 730 156 521 308 7,099474 354,974 163,288 28,398 14,199 198,785 760

Jihomoravský 646 289 1 134 162 0,005734 500,287 230,132 40,023 20,011 280,161 1071

Olomoucký 392 176 641 038 6,606500 330,325 151,950 26,426 13,213 184,982 707

Zlínský 300 163 597 848 5,302314 265,116 121,953 21,209 10,605 148,465 567

Moravskoslezský 301 303 1 277 412 9,656801 482,840 222,106 38,627 19,314 270,390 1033

Celkem 6246 2641 10 293 054 100,0000000 5000 2300 400 200 2800 10 700

Y – v příloze zákona o rozpočtovém určení daní

pozn. BEZ SPRÁVNÍCH POPLATKŮ A DANĚ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB PLACENÉ KRAJEM

Ve sloupci č. 8 je částka, která souhrnně za všechny kraje představuje 10,7 mld. Kč. Jde tedy o sdílené daňové příjmy kraje stanovené v rozpočtu kraje na rok 2002 v oblasti daňových příjmů.

Tab. 3 Výnosy vybraných daní krajů

Z průměrů výnosů za poslední tři roky v mil. Kč

DPH Daň z příjmů Daň z příjmů Daň z příjmů Daň z příjmů CELKEM % %

právnických fyzických fyzických fyzických Z CELOROKU ČTVRTLETÍ

osob bez daně osob osob osob

placené z podnikání ze závislé ze závislé

obcemi činnosti činnosti

OBDOBÍ vybíraná

srážkou podle

zvláštní sazby

leden 410 58 6 48 269 791 7

únor 86 123 11 17 205 441 4

březen 448 220 112 9 165 954 9 20

duben 557 151 19 14 156 896 8

květen 269 107 -1 11 217 603 6

červen 459 597 88 12 266 1422 13 27

červenec 533 216 45 21 250 1066 10

srpen 287 48 2 13 236 587 5

září 393 181 28 12 226 840 8 23

říjen 552 193 18 15 229 1007 9

listopad 432 126 5 11 251 825 8

prosinec 574 280 68 15 331 1268 12 29

CELKEM 5000 2300 400 200 2800 10 700 100 100