Společná platforma

Společná platforma Jako jedna z posledních regionálních rozvojových agentur vznikla v roce 1999 agentura středočeská. O tom, co všechno má na starosti, jsme hovořili s jejím ředitelem PhDr. Jiřím Svítkem. [*] Kdo je dnes členem Regionální rozvojové agentury střední Čechy? Jejími zakládajícími členy...

Společná platforma

Jako jedna z posledních regionálních rozvojových agentur vznikla v roce 1999 agentura středočeská. O tom, co všechno má na starosti, jsme hovořili s jejím ředitelem PhDr. Jiřím Svítkem.

[*] Kdo je dnes členem Regionální rozvojové agentury střední Čechy?

Jejími zakládajícími členy se v roce 1999 stalo více než 40 subjektů z řad Sdružení měst a obcí, měst a obcí jako samostatných členů, okresních hospodářských a okresních agrárních komor. Po konstituování krajů hledáme nový vztah k těmto subjektům, protože hospodářské komory by se rády staly kolektivním členem prostřednictvím krajské hospodářské komory. Stejné je to i při hledání vztahu ke Středočeskému kraji. Není to problém jen středních Čech.

Ve všech krajích ČR, s výjimkou Prahy, lidé hledají optimální vztah mezi regionální rozvojovou agenturou a krajskými orgány. Ve středních Čechách jsme zatím nalezli kompromis v tom směru, že Středočeský kraj se stal členem regionální rozvojové agentury, získal odpovídající počet hlasovacích práv, dává odpovídající členský příspěvek i vklad a v současné době se už záležitosti spojené s naší agenturou se objevují i na zastupitelstvu.

Myslím si, že po šesti, sedmi měsících intenzivního hledání a zvažování pro a proti se podařilo ve středních Čechách dosáhnout kompromisu a nalézt společnou cestu, jak dál.

[*] Co má vaše regionální rozvojová agentura v popisu práce?

V popisu práce má 13 oblastí činnosti. Samozřejmě ne všechny vykonává. Buď po nich není poptávka nebo není možné v rámci personálního obsazení agentury všechno zvládat vlastními silami. Myslím si, že se podařilo agenturu „vyprofilovat“ jako důležitý subjekt v oblasti strategického plánování rozvoje měst.

Podíleli jsme se na strategických plánech rozvoje Slaného, Kladna, Kolína a Mladé Boleslavi. Připravili jsme řadu dílčích materiálů, které se týkaly regenerace sídlišť v Kladně nebo přípravy průmyslových zón v Příbrami a Kolíně.

Navázali jsme spolupráci s konkurenčními firmami z oboru, našli osvědčené partnery, vyzkoušeli si spolupráci se všemi, kteří mají co říci a získali důvěru Rady Středočeského kraje a mnoha vedoucích odborů krajského úřadu. Mimo jiné i proto jsme byli pověřeni zpracováním programu rozvoje kraje a Regionálního operačního programu střední Čechy.

[*] Kdy tyto materiály dokončíte?

Se zpracováním programu rozvoje kraje a Regionálního operačního programu střední Čechy jsme začali v září 2001. Koncem listopadu jsme již odevzdali první verze obou dokumentů. Program rozvoje kraje dokončíme v březnu 2002, regionální operační program v srpnu 2002. Předpokládáme, že se v rámci těchto termínů podaří u obou materiálů absolvovat v rámci kraje a krajského úřadu oponentní řízení. Termíny jsou velice napjaté, protože Česká republika finišuje v přípravách na vstup do EU.

[*] Můžete uvést, co v těchto materiálech bude?

Dokumenty, které byly zpracovávány v dřívějších letech, měly velký nedostatek v tom, že neuváděly odpovídající statistická data. Díky rychlosti pracovníků Českého statistického úřadu a jejich ochotě se nám podařilo v září a říjnu získat první výsledky sčítání lidu, domů a bytů, byť velice hrubě zpracované, a transformovat je do podoby, kterou jsme mohli použít pro analytické části obou materiálů.

Ukazují řadu nových prvků, které sice bylo možné sledovat, ale zatím nebylo možné říci statisticky – „je to podloženo nebo není“. Nová data jsme získali i díky novým formám spolupráce s okresními úřady, krajským úřadem a dalšími subjekty. Také nám velice napomohl sběr dat v rámci koncepce nakládání s odpady. Díky tomu, že dnes existuje zcela konkrétní motivační centrum, tedy nové krajské orgány, se nám podařilo získat data, která by ještě v loňském a předloňském roce nebyla k dispozici.

Ukazuje se, že střední Čechy jsou velice specifické a nejsou tak rozvinuté, jak by se dalo očekávat v důsledku jejich sousedství s velice rozvinutým regionem Prahou. Jde o heterogenní celek s velmi zanedbanými územími, s typickou vysokou dojížďkou mimo území, s problematickými pohraničními územími i s mnoha oblastmi, které jsou dotčené působením armády – ať jde o bývalé nebo stávající vojenské újezdy.

[*] Jak se vaší agentuře spolupracuje s krajským úřadem?

To je klíčová otázka jak pro krajský úřad, tak pro naši agenturu. Pokud by oba partneři nenašli společnou platformu, na které by mohli spolupracovat a diskutovat, obtížně by naplňovali úkoly, které mají hlavně v oblasti regionálního rozvoje na starosti. Ve středních Čechách se nám po šesti měsících intenzivního hledání podařilo nalézt vzájemné partnerství. To znamená, že respektujeme potenciál, který na krajském úřadě je, a naopak úřad respektuje nás.

Pokud jde o regionální operační program a program rozvoje kraje, vytvořili jsme společné pracovní týmy. Jsem velice rád, že v tomto směru je spolupráce intenzivní. Spolupracujeme i přímo s obcemi, městy a sdruženími. Myslím si, že tam je Regionální rozvojová agentura se svými pobočkami v Mladé Boleslavi, Příbrami, Berouně, Nymburce/Poděbradech, nezastupitelná. Zvláště teď, kdy role okresních úřadů, vzhledem k převádění jejich kompetencí na kraje, slábne.

[*] Jaké jsou další aktivity agentury?

V současné době se vlastně všichni aktéři regionálního rozvoje hledají. Existují sektorové operační programy, vznikají regionální operační programy a společný regionální operační program a programy rozvoje kraje.

To všechno jsou dokumenty, které budou v nejbližší době nějakým způsobem ovlivňovat způsoby a rozsah financování regionálního rozvoje průmyslu, cestovního ruchu a dalších oblastí. Daří se, i když s problémy, naplňovat usnesení vlády o vybudování rozvojových agentur jako článků tohoto procesu. Regionální rozvojové agentury včetně té naší se stávají výkonnými agenturami například v sektorovém operačním programu Průmysl.

Jsou výkonnými agenturami CzechInvestu, CzechTrade, České centrály cestovního ruchu. Myslím si, že zejména Ministerstvo průmyslu a obchodu využilo šance, a především v regionálním rozvoji na úrovni krajů nalezlo v regionálních rozvojových agenturách partnera.

[*] Podílí se vaše agentura na přípravě projektu SAPARD?

SAPARD je program, který je řízen českými orgány. Ze dvou třetin je pod Ministerstvem zemědělství, z jedné třetiny pod Ministerstvem pro místní rozvoj. Vzniká agentura SAPARD a také platební agentura.

To všechno by mělo v tomto roce začít pracovat. Ministerstvo pro místní rozvoj hledalo možnost uplatnění svých produktů v tomto procesu a letos přistoupilo k jejich začlenění do programu TEST 2 SAPARD.

Bylo osloveno sedm rozvojových agentur, a to těch, které nemají sídlo v místech jeho výkonných jednotek. Od srpna do listopadu se Ministerstvu pro místní rozvoj podařilo uskutečnit zkušební proces zpracovávání a schvalování žádostí na dotaci z programu SAPARD z oblasti rozvoje venkova a diverzifikace činností na venkově.

Byť byl na to ve středních Čechách necelý měsíc, Ministerstvo pro místní rozvoj obdrželo 46 přihlášek, z nichž více než polovina prošla do užšího výběru a jejich dopracování bylo podpořeno částkou zhruba 1,2 miliónu korun. Celkem 20 projektů prošlo v listopadu oponentním řízením s tím, že většinu z nich bude možné předložit po spuštění programu SAPARD.

[*] Čeho se projekty hlavně týkaly?

Třetinu přihlášek poslaly podnikatelské subjekty, dvě třetiny byly obecní. Dost velká část projektů se týkala cestovního ruchu, respektive přestavby hostinců na lepší zařízení pro ubytování nebo zlepšení sportovního vyžití v obcích – šlo například o cyklistické stezky. Podnikatelé chtěli hlavně zvyšovat ubytovací kapacity, rozšiřovat výrobu.

Zajímavý projekt počítal s revitalizací území v oblasti Rokyté na Mladoboleslavsku pro cestovní ruch včetně golfového hřiště a vybudování velké vesničky pro zahraniční návštěvníky, nepřehlédnutelné byly i projekty z Křivoklátska a mnohé další.

Karel Žítek

FOTO ARCHÍV