Úvodní rozhovor červencového vydání Moderní obce jsme vedli se starostou Nové Vsi Martinem Exnerem. Ten se stal i „tváří“ aktuálního čísla Moderní obce (viz první strana obálky červencového vydání nahoře).

Aktuální vydání Moderní obce  však obsahuje dlouhou řadu i dalších podnětných a atraktivních textů. Například téma měsíce Bezpečné obce a města, které mimo jiné přináší zajímavé sondy do činnosti městských policií, aplikace místních strategií BESIP nebo třeba práce domovníků – preventistů, stejně jako informace o fungování projektu Bezpečný Středočeský kraj..

Přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách červnového čísla vystupují:

* Martin Exner, starosta Nové Vsi na Mělnicku: Myslím, že když člověk jako já přijde ze soukromé sféry, kde jsou investice pečlivě rozplánovány, nestačí se divit.  Obec má předem dané peníze od státu, které pokrývají její provozní a jiné menší výdaje. Pokud chce dělat větší investiční projekt, bez dotací se neobejde. Ovšem dotace je nenároková, takže není jisté, zda ji dostanete či ne, což značně komplikuje nějaké plánování. Konkrétně naše obec dotace dostává téměř vždy až napodruhé. Dotace jsou dobré, ale při jejich rozdělování by se mělo více přihlížet k rozvinutosti obce, měla by se posoudit také potřebnost dotace. Myslím si, že spousta dotací se dává na neúčelné záležitosti, a na ty potřebné projekty (chodník, kanalizace) se už nedostane.

* Šárka Kopáčková, ředitelka Domova pro seniory s pečovatelskou službou Česká Kamenice: V době koronavirové krize jsme objevili kouzlo telekonferencí. Někteří administrativní pracovníci využívali home-office. Nějak kostrbatě jsme si v dané chvíli poradili, ale už jsme vznesli na naše IT správce jasné požadavky. Chci, aby někteří pracovníci mohli kdykoliv být v zájmu bezpečné operativní komunikace vzdáleně připojeni.

* Zbyněk Vočka, vedoucí oddělení sociální pomoci Odboru sociálních věcí Krajského úřadu Olomouckého kraje: Zastávám názor, že koronavirová krize ukázala, jak nevhodné je poskytování sociálních služeb ve velkých pobytových zařízeních. Řada výzkumů ukazuje, že většina lidí chce prožít svůj život v běžné domácnosti, a to i v situaci, kdy potřebuje pomoc jiné osoby, ať je tato potřeba způsobená zdravotním postižením či úbytkem schopností z důvodu věku. Přesto se stále budují velká pobytová zařízení. Zatímco podpora služeb, které přicházejí za klientem do jeho domácnosti, zatím není taková, jakou by si zasloužila.

* Luděk Tesař, ekonom: Pokud obec zrealizuje investici například 100 mil. Kč a rekonstruuje řekněme sportovní halu, každý rok dojde přirozeně ke zdražení investice, protože stoupnou ceny stavebních prací i materiálů. V minulosti rostly ceny například stavebních investic o zhruba 10 až 15 % ročně. Jestliže tedy obec uskutečnila investici 100 mil. Kč na úvěr do uvedené sportovní haly, zaplatila například za dva roky na úrocích přibližně 4 mil. Kč (berme úrok zhruba 2 % p. a.). Pokud by však ta samá obec realizovala tutéž investici až po dvou letech, vyšla by ji taková sportovní hala minimálně o asi více než 30 mil. Kč dráže. Úspora spočívá v rychlejší realizaci investic – v tomto případě činí alespoň 10 až 15 mil. Kč ročně. Rozdíl mezi inflací (zdražováním) a úroky je nekompromisní finanční argument pro to investovat na úvěr.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF, a. s.: To, jak se s nečekaným – a nikoliv malým poklesem svých příjmů obce vypořádají, bude do určité míry záviset i na vzájemném vztahu státu a obcí, na důvěryhodnosti vládních opatření na podporu ekonomiky, na tom, do jaké míry bude vláda brát obce jako partnery při rozhodování o záležitostech, které se jich týkají.

* Eva Tylová, místostarostka městské části Praha 12: Změnit dosavadní systém nakládání s dešťovou vodou vyžaduje větší investici. Našli jsme zatím jen několik menších střech na budovách městské části, kde bylo možné nádrž na vodu instalovat a zachycenou vodou zalévat okolní rostliny. První velkou retenční nádrž vybudujeme v nové radnici, kterou nyní stavíme. Původně projekt obsahoval jen zasakovací systémy, ale projekt jsme změnili a vybudujeme akumulační nádrž o velikosti 76 m3, ze které budeme zalévat vysazené stromy nejen v okolí radnice, ale i po celé městské části. Další nádrže plánujeme vybudovat při revitalizaci mateřských školek a škol, které navíc ušetří poplatky za odvod dešťové vody do kanalizace. Za celou městskou část činí poplatky více než 1,5 mil. Kč.

* Helena Mitwallyová, ředitelka divize úklidu a komunálních služeb  společnosti FREWKO  a. s.: Zádržné systémy vody, tzv. swale pomáhají zadržet vodu v krajině při záplavových deštích. Lokalita Kamýku, kde jsou tyto swale umístěny, se nachází na skalnatém podloží, kde je pouze malá vrstva zeminy. Lokalita je hodně vyprahlá a při přívalových deštích není zem schopna vodu akumulovat. Ta pak odtéká nevyužita do kanalizace. Proto jsme do svahů pod dětským hřištěm Machuldova udělali dvě 5 m dlouhé drenážní rýhy, hluboké 1 m a široké 40 cm, které jsou vyplněné ze 2/3 štěrkem, následně posečenou travou a nakonec vrstvou zeminy.  Swale je oset jetelotravní směsí Papilio pro podporu včelstva. Spodní hrana je vymodelovaná tak, aby vodu zadržela. Jeden swale funguje dobře, druhý trpěl sešlapáváním od občanů, kteří si tudy zkracovali cestu. Proto jsme na spodní hranu swale vysadili keře tavolníku, který je nenáročný, je nektarodárný a využije vodu akumulovanou pod swale.

* Lukáš Jakubec, Unit Manager pro segment veřejná správa, M. C. TRITON spol. s r. o.: Prastará manažerská poučka praví „kdo je připraven, není překvapen“, a tak prozíraví zástupci územních samospráv v tuto chvíli vyhodnocují své postupy a reakce v době nouzového stavu a snaží se z nich vyvodit závěry, které využijí pro přípravu na další podobné situace.

* Lenka Slavíková a Eliška Vejchodská, Fakulta sociálně ekonomická, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem: Ve školním roce 2018/2019 probíhala školní fóra ve 14 českých městech na 28 základních školách. Studentka Fakulty sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (FSE UJEP) Katrin Strohbauchová provedla v rámci své diplomové práce řízené rozhovory s jejich dospělými účastníky. Zjistila, že v rámci školy žáci nejčastěji navrhují úpravu nebo rozšíření nabídky stravování, doplnění vybavení školy, možnost trávit přestávky venku nebo předkládají návrhy na nové mimoškolní aktivity. V jednom případě se objevil návrh na vymalování chodeb školy, do jehož realizace se pak v rámci výtvarné výchovy zapojili i samotní žáci. Mezi návrhy týkajícími se města rezonovala nejvíce problematika dopravy (frekvence spojů, bezpečnost, oprava či vybudování cyklostezek, chytré autobusové zastávky aj.). Dále to byla například témata týkající se vybavení městského parku, programu a služeb kina, pořádku ve městě, dobíjecích laviček aj.

* Markéta Šlejharová, vedoucí právního týmu a advokátka, CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s. r. o., advokátní kancelář: Právnické osobě, která vykonává funkci voleného orgánu v kapitálové společnosti nebo družstvu, je velkou novelou zákona o obchodních korporacích uložena povinnost, aby ihned po jmenování do funkce zmocnila konkrétní fyzickou osobu, jež bude pověřena k zastupování právnické osoby ve volené funkci. Aby tato fyzická osoba mohla být jmenována jako zástupce právnické osoby ve volené funkci, musí splňovat zákonné požadavky a předpoklady pro výkon dané funkce.

* Zdeněk Koudelka, advokát: Obec Lednice s bohatou a pohnutou historií uspěla u Ústavního soudu se svou stížností ve věci dohody Ministerstva kultury a Ministerstva pro místní rozvoj, jež zasáhla do jejího práva na samosprávu v územním plánování. Nález Ústavního soudu z 12. 5. 2020 konstatoval, že dohodou obou ministerstev o podmínkách tvorby územního plánu obce Lednice byla porušena ústavní práva obce. Lednice je známá lichtenštejnským zámkem a parkem. Obě ministerstva uzavřela dohodu o územním plánu Lednice, obec přitom vůbec nebyla stranou této dohody. Jednalo se o ní a bez ní, stejně jako o Československu bez Československa v Mnichově 1938. Požadavky proti samosprávě Lednice prosadilo Ministerstvo kultury. Stanovilo takové podmínky pro tvorbu jejího územního plánu, které znemožňovaly rozvoj obce.

* Adam Furek, právník: Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, v § 39 odst. 1 stanoví obci povinnost zveřejnit tzv. záměr na úřední desce po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném obecním orgánu v případě, že obec má v úmyslu uskutečnit majetkovou dispozici uvedenou v tomto ustanovení, tj. i v případě úmyslu prodat obecní pozemek. Judikatura přitom dovozuje, že rozhodnutí o zveřejnění záměru je rozhodnutím v tzv. nevyhrazené (zbytkové) pravomoci rady obce ve smyslu § 102 odst. 3 zákona o obcích, a to bez ohledu na předmět dispozice, tedy i v případě, že by šlo o úmysl prodat pozemek (samotný prodej však již musí následně schválit zastupitelstvo, jak plyne z § 85 písm. a/ zákona o obcích). Proto platí, že v obcích, v nichž není volena rada obce, může o zveřejnění záměru rozhodnout starosta obce (§ 99 odst. 4 zákona o obcích). Ale stejně tak o zveřejnění záměru může rozhodnout i zastupitelstvo.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Na zářijovém Kongresu FORUM MUNICIPAL jej chceme ještě více oživit, protože starostové si to po posledních měsících zaslouží více než kdo jiný. Aby kongres nejen naučil, ale i bavil. Přistoupili jsme na termín 27. až 29. září, přestože je před krajskými volbami, protože nechceme jednak zahodit rok přípravy, a jednak cítíme chuť starostů se potkat a vyměnit si zkušenosti. Proto též počítám, že dáme více slovo i jim. Zkrátka chceme být na kongresu zase jedna rodina, která drží spolu, a proto je silná, A protože přijede i Radim Uzel, ani povídání o sexu nebude chybět. Vzpomínám na salvy smíchu, když minule dostal slovo – zkrátka, je na co se těšit. I ty paragrafy pak půjdou jistě samy do hlavy! A zadali jsme tentokrát hotelu, aby i raut byl výjimečný. Tak to doufám splní!

* Jan Procházka, jednatel společnosti FN-NANO: Nanotechnologie funguje na principu fotokatalýzy s velkým environmentálním účinkem. Lze je použít na veškeré porézní materiály, které byly ošetřeny akrylátovými nebo silikátovými barvami, dále na neglazovanou keramiku i na natřený plech. Nelze použít na hydrofobní povrchy. Neuvolňují žádné látky do životního prostředí. Zcela bez použití chemie, minimální funkčnost a účinnost mají po dobu deseti let.*

/rš/

Tištěnou Moderní obec si můžete předplatit na: https://www.profipress.cz/predplatne/ .

V případě objednání ročního předplatného tištěné verze časopisu získáte zdarma jako bonus digitální verzi vybraného titulu. Digitální verzi časopisu za sníženou cenu si lze objednat i samostatně na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec .

 

 

Jako vždy i tentokrát z aktuálního čísla Moderní obce přinášíme výběr zajímavých výroků některých osobností, jež vystupují na stránkách časopisu. Nechybí mezi nimi ani Ladislava Rejšková, starostka obce Libotenice na Litoměřicku. Její portrétní snímek najdete i na první straně obálky říjnové Moderní obce.

Z každého nového vydání Moderní obce vybíráme zajímavé citáty některých osobností, které na stránkách časopisu vystupují. I nyní si můžete přečíst výběr citátů z říjnového čísla Moderní obce.

* Karl-Heinz Lambertz, předseda Evropského výboru regionů: Rychle nastupující digitalizace a automatizace, zkrátka Průmysl 4.0, povede k zániku mnoha klasických pracovních míst. Nemyslím si však, že mnozí z těch, kdo v důsledku těchto velkých změn přijdou o zaměstnání, budou moci snadno najít uplatnění v běžných firmách. Přitom tito nezaměstnaní se asi nebudou přemisťovat do Asie za novými pracovními příležitostmi… Tvrdím, že uvedená situace povede k nutnosti, aby sociální ekonomika absorbovala právě tyto velké skupiny nově nezaměstnaných. Zatím v souvislosti se sociální ekonomikou hovoříme spíše o zaměstnávání lidí s různým zdravotním hendikepem. Časem však půjde i o zaměstnávání dalších kategorií pracovníků, o nichž jsem hovořil, a tento trend je patrný už dnes. Sociální ekonomika má potenciál pro tyto lidi vytvářet nová pracovní místa, ať už půjde o výrobu některých produktů, nebo o poskytování nejrůznějších služeb, samozřejmě včetně sociálních.

* Jana Přecechtělová, starostka obce Srbce na Prostějovsku, výkonná ředitelka Sdružení místních samospráv ČR: V letošním roce bude sestavování rozpočtu obcí na příští rok loterií. Pravda, někdo by mohl namítnout, že u malé obce, jako jsou Srbce s necelou stovkou obyvatel, se rozpočet udělá pohledem z okna. Skutečnost je však zcela opačná. Příprava rozpočtu zejména malé obce je náročným procesem. S rozpočtem na příští rok se opět budeme muset přizpůsobit především výdajům, které na nás hrne kraj, obec s rozšířenou působností a stát.

* Ladislava Rejšková, starostka obce Libotenice na Litoměřicku: Stát se snaží o centralizaci veřejné správy, což vysvětluje snahou ušetřit peníze. Někdy však mám silný pocit, že by se nejraději vrátil ke slučování obcí, byť to (zatím) nikdo z jeho představitelů nahlas neřekne. Samozřejmě jsem pro úspory všeho druhu. Ovšem ne za tu cenu, že se zlikviduje jedinečnost české územní samosprávy, totiž samostatné a svébytné fungování malých venkovských obcí.

* Oldřich Kužílek, expert na právo na informace z Otevřené společnosti, spoluautor infozákona: Úředníci i funkcionáři mívají mylně zúženou představu o účelu zákona jen na běžné informace, které „jsou po ruce“. Pak je naštve žádost studenta nebo vědce, který vyhledává data k odborné práci, anebo obchodníka, žádajícího informace o investicích, projektech nebo jiné údaje, které veřejná správa masivně produkuje. To vše je legitimní obsah práva na informace, zaručeného Listinou základních práv a svobod, ale i účelem evropské Směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru, kterou infozákon od roku 2006 provádí. Tyto informace jsou motorem ekonomiky, vzdělání a konkurenceschopnosti. Úřady ale musejí umět zákon správně použít. Žadatel nemá právo „objednat si“ analýzu nebo hlubší rešerši. Úředník mu musí umět říci a nabídnout „vyhledej si sám“. To platí například u požadavku na informaci, která je zveřejněná, ale podobných nástrojů má infozákon více. Pokud je úředník neumí využít, neměl by nadávat na zákon.

* Věra Palkovská, primátorka Třince: Město může postupovat vždy jen v rámci zákona, tedy žádost posoudit podle jejího obsahu – a potom rozhodnout o poskytnutí informace, o jejím odložení, či o odmítnutí. Odložení – a zejména rozhodnutí o odmítnutí poskytnutí informace jsou zcela výjimečnými postupy, protože musí splňovat velmi přísná kritéria. Tato kritéria jsou ještě doplněna řadou judikátů Nejvyššího správního soudu či nálezy Ústavního soudu. Nejčastěji se týkaly problematiky poskytování informací o platech a odměnách zaměstnanců veřejné správy.

* Hana Malá, tiskový odbor Ministerstva vnitra ČR: K otázce šikanózní povahy žádosti o informace činíme závěr, že platná a účinná legislativa nabízí procesní nástroje, jak čelit vysokému náporu žádostí o informace. Samozřejmě je to vždy spojeno s určitou mírou administrativního zatížení. Nelze však po právu přistoupit k ignorování žádostí o informace. Povinností obce jako povinného subjektu je vyhodnotit, zda určitá konkrétní žádost implikuje zneužití informačního zákona a svůj názor řádně odůvodnit v rozhodnutí, kterým se žádost o informace zcela nebo zčásti odmítá (§ 15 InfZ). V případě podaného odvolání pak bude na nadřízeném orgánu obce (krajském úřadu), aby vyhodnotil zákonnost a správnost takového postupu.

* Miroslav Matej, Ministerstvo financí ČR, a ekonom Luděk Tesař (jde o společný text obou autorů): Doporučujeme více pracovat s rozpisem rozpočtu a zajistit stabilnější rozpočty v chytré, zbytečně nepodrobné struktuře. Nikdo by v dnešní době neměl nárokovat zbytečně podrobné členění rozpočtu z pozice transparentnosti, neboť ta je zajištěna více než komfortně i u rozpočtu o dvou řádcích.

Voláme po návratu k podstatě rozpočtu jako nástroje, který zajišťuje finanční krytí provozu, který je víceméně dán a pro realizaci rozvoje, tedy investic a oprav. Praxe ukazuje, že se rozpočty některých územních samosprávných celků zvrhly do zbytečných podrobností a že se plete to, co je rozpočet, co rozpis, kdy se provádí změna rozpočtu apod. Tím narostla zbytečná byrokracie.

Nikdy by se neměl vytratit smysl financí, tedy že jsou nástrojem k financování veřejných služeb, že by se neměly hromadit ani směřovat k trvalým deficitům. Rozpočty by měly být dlouhodobě vyrovnané a spolu se střednědobým výhledem rozpočtu by měly být nástrojem realizace komunální politiky vedoucí ke zlepšování podmínek pro podnikání, bydlení a uspokojování veřejných potřeb.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF, a. s.: Schodek rozpočtu sám o sobě není příznakem špatného hospodaření obce, pokud je důsledkem investiční aktivity a bude-li mít obec dostatek peněz, aby v budoucích letech deficit uhradila. To by neměl být problém, protože každá obec má zajištěné příjmy plynoucí z rozpočtového určení daní (RUD). Na rozdíl od schodku nemá přebytek rozpočtu obcí obdobná fyzická omezení. Teoreticky jej lze vykazovat do nekonečna. To však nic nemění na tom, že dlouhodobé vykazování přebytku je pro obec neefektivní, i když se na první pohled může jevit jako příznak dobrého hospodaření. Většina peněz, které obce takto kumuluje, leží na bankovních účtech. Jejich hodnotu snižují nejen bankovní poplatky, ale také inflace. Udržovat vysokou míru úspor v období nízkých úrokových sazeb je navíc značně nehospodárné, protože z toho mají užitek pouze banky.

* Jitka Nováková, členka rady Sekce správy zeleně Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu: V současné době jsme svědky fenoménu výzev. Ať už je to například výzva Sázejme stromy, či třeba výzvy Nesekejme trávníky, Více květnatých luk pro hmyz, Ovocné stromy do krajiny...  Žijeme totiž v době hesel a sociálních sítí a tyto výzvy jsou lidmi velmi oblíbené. Jde o jednoduchá sdělení. Jejich uplatnění v praxi je však nutné provádět s největší obezřetností. Je třeba je brát pouze jako inspiraci, nikoliv jako dogma.

Například letošní výzvou Nesekejte trávníky jistě nikdo nemyslel, že by se mělo v obcích přestat úplně sekat. Její hlavní myšlenkou bylo upozornění správců zeleně na nevhodný systém managementu péče o travnaté plochy, kdy v některých obcích je například stanoven počet sečí za rok, a to bez ohledu na klimatické podmínky a stav a využití trávníku. Je proto vždy na zodpovědnosti správce zeleně a vedení obce, zda bezhlavě podlehne takové výzvě bez ohledu na koncepční správu zeleně a následky, nebo přijme-li ji jako podnět k zamyšlení a ke zlepšení péče o veřejnou zeleň.

* Nikola Vavrous Khoma, street-artový umělec: Od té doby, co jsem začal tvořit graffiti, jsem byl fascinován veřejným prostorem a jeho častou pustotou. Je to zřejmé zejména ve větších městech. Jsem z Ostravska, kde všude nacházíme nesmazatelnou stopu průmyslu, který ovlivnil také vzhled ulic a náměstí. Proto veřejný prostor vnímám jako nekonečný potenciál, jako jedno velké plátno.

Jak tedy postupovat, chce-li město či obec kvalitně proměnit tvář některých objektů ve veřejném prostoru? Vždy záleží na individuálním případu. Jestliže má město pocit, že na jeho území lidé touží tvořit graffiti, ať jim vyčlení prostor, kde se mohou volně realizovat – a tím se učit a zdokonalovat. Kdybych já osobně celé roky nestrávil malováním na legálních stěnách, nikdy bych se nevypracoval k tomu, abych dokázal tvořit větší díla s přesahem. Obecně vidím jako dobrou cestu v tom, že radnice umožní vystavit kvalitní díla očím veřejnosti, čímž zároveň řeší problém zpustlých či soustavně vandaly ničených prostor.

* Michal Šourek, autorizovaný architekt, zakladatel ateliéru MSG Group: Pro Prahu je  docela příznačná degradace veřejného prostoru na veřejné prostranství; Brno – jeho centrum – je na tom o poznání lépe. A jsou menší města, v nichž se vytváří nějaká občanská společnost, která ovlivňuje fungování obce. Tím nemyslím, že by město omračovalo něčím na první pohled viditelným, třeba architekturou, ale demonstruje viditelné projevy fungování občanské společnosti. Prostřednictvím participativních rozpočtů se mohou realizovat různé projekty, za nimiž stojí sami občané. Pak jsou obce či města, která jsou turisticky atraktivní, a vlivem sezónní návštěvnosti turistů v nich převažují negativní projevy turismu. Ekonomický přínos turismu mizí v soukromých kapsách, což ještě není to nejhorší – nejhorší je, že zbytek zisku se investuje zpět do rozvoje turismu, a obec – obyčejní občané z něj nemají nic.

* Lukáš Kříž, IR expert: Ačkoli by se mohlo zdát, že digitální ekonomika bude opomíjet schopnosti z bloku lidské dovednosti, není tomu tak. Zůstávají důležitou součástí očekávaných kvalit uchazeče. Potvrzují to i výsledky z vybraných chytrých měst v USA, v nichž inzerenti poptávali některé ze schopností ze skupiny lidské dovednosti v 60 procentech inzerátů. O 13 procentních bodů překonali relevantní celostátní výsledek. Výrazně větší zájem měli zaměstnavatelé z chytrých měst o kreativitu a analytické schopnosti. V obou případech byl z hlediska četnosti výskytu zhruba dvojnásobný.

* Petr Mlsna, náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy, státní správy a územní samosprávy: Cílem zřízení Sbírky právních předpisů ÚSC není měnit systém dozoru nad zákonností obecně závazných vyhlášek či nařízení. S ohledem na skutečnost, že pravomoc zrušit obecně závaznou vyhlášku má pouze Ústavní soud, nemůže Ministerstvo vnitra rozhodovat o tom, kterou obecně závaznou vyhlášku nechá zveřejnit a kterou nikoliv.

Nově zřízená sbírka tak bude sloužit k jednotnému publikování (vyhlašování) právních předpisů územních samospráv. Právní předpis, který bude publikován ve sbírce, bude platným právním předpisem. Ministerstvo vnitra bude stejně jako doposud posuzovat zákonnost až platných právních předpisů – na tomto postupu se nic nezmění.

Pokud ministerstvo shledá určitou obecně závaznou vyhlášku publikovanou ve sbírce v rozporu se zákonem a obec dobrovolně nezjedná její nápravu, přistoupí Ministerstvo vnitra v souladu se zákonem o obcích k uplatnění svých dozorových opaření. Ve sbírce tak bude ve vztahu k této obecně závazné vyhlášce zveřejněno případné rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení její účinnosti nebo rozhodnutí Ústavního soudu o jejím zrušení. Kdokoliv tak bude moct ze sbírky například zjistit, že Ministerstvo vnitra pozastavilo účinnost konkrétní obecně závazné vyhlášky.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: V mnoha odborných textech (včetně textů autorky tohoto článku), které se týkají majetkoprávních jednání obcí a měst v podobě převodu vlastnických práv, se dočtete, že největším problémem, znamenající automaticky absolutní neplatnost smlouvy, je to, když není kupní smlouva o převodu vlastnictví k nemovitosti schválena zastupitelstvem obce. Že je to věc, kterou soudy bez pardonu „odsoudí“ k neplatnosti, protože neschválení zastupitelstvem nelze prominout ani přehlédnout.

Přesto však máme judikát z roku 2012, který řekl ústy soudců něco jiného – a nutno dodat, že to řekl velmi rozumně. Je to další průlom ve výkladu zákona o obcích, znamenající výklad efektivní, ne formalistický.

* Marcela Fadrná, Kancelář veřejného ochránce práv: Nejvyšší správní soud rozhodl v rozšířeném senátu tak, že pokud vydává opatření obecné povahy orgán obce nebo kraje v přenesené působnosti, je v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí odpůrcem ve smyslu § 101a odst. 3 s. ř. s. tento orgán obce či kraje. Odpůrcem tudíž není samotná obec nebo samotný kraj.

Adam Furek, právník: Žádný „obecný návod“ na vyřizování anonymních podnětů, podání apod., které jsou zasílány orgánům veřejné správy, neexistuje. Do značné míry záleží na předmětu takového podání, jakož i na rozhodnutí orgánu, jemuž je adresován. Některá anonymní podání mohou mít povahu podnětu k postupu správního orgánu z moci úřední podle § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (jejich důvodnost by se měla prověřit bez ohledu na anonymní charakter), jiná mohou mít po obsahové stránce povahu petice apod.*

/rš/

K foto:

Tváří říjnovéhoé vydání Moderní obce je starostka obce Libotenice Ladislava Rejšková

Foto: archiv

 

Jako vždy i tentokrát z aktuálního čísla Moderní obce přinášíme výběr zajmavých výroků některých osobností, jež vystupují na stránkách časopisu. Nechybí mezi nimi ani Antonín Stodůlka, starosta Chvalčova na Kroměřížsku. Portrétní snímek starosty této příjemné menší obce pod Svatým Hostýnem najdete na první straně obálky srpnové Moderní obce.

Z každého nového vydání Moderní obce vybíráme zajímavé citáty některých osobností, které na stránkách časopisu vystupují. I nyní si můžete přečíst výběr citátů ze srpnového čísla Moderní obce.

Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv ČR, poslanec Evropského parlamentu: Z naší veřejné debaty se vytratilo téma, proč čtyři největší města (Praha, Brno, Ostrava a Plzeň) mají v RUD určené zvláštní přepočítací koeficienty. V tomto ohledu jsou vlastně nejvíce "bita" ostatní krajská města, která žádná privilegovaná procenta v zákoně nemají, přitom však vykonávají nepochybně stejný rozsah samosprávné agendy jako ona čtyři privilegovaná města.

Antonín Stodůlka, starosta obce Chvalčov na Kroměřížsku: Můj osobní názor je ten, že dnes na sociální bydlení jsou k dispozici skutečně slušné dotace. Ale mladí lidé, kteří začínají svůj samostatný život, uvažují o založení rodiny, chtějí pracovat – a skutečně pracují, netrápí je žádné zdravotní problémy, nemají příliš mnoho šancí dosáhnout na vlastní bydlení. Nanejvýš mohou získat bezúročnou půjčku a hypotéka je pro mnoho z nich drahá. Další problém, který v současné době jistě nejen ve Chvalčově zaznamenáváme, je ten, že dnes se do důchodového věku dostávají lidé, kteří si posledních třicet let řádně neplatili sociální pojištění, jakžtakž přežívali na různých příležitostných brigádách apod. – a možná se i domnívali, že se důchodu ani nedožijí. Jenže nyní do něho spadli rovnýma nohama, důchod obdrželi minimální a fyzický stav jim už příliš nedovoluje si takříkajíc bokem něco přivydělat.  Takže jsme pro ně připravili projekt výstavby bytovky „poslední záchrany“ s jednoduchým spartánským vybavením.

František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR, starosta města Kyjov na Hodonínsku: Bezesporu vrcholem celého roku 2019 byl pro nás svaz jeho volební XVII. sněm  koncem května v Ostravě. Tam jsme si potvrdili vážnost a respekt naší organizace jak u politiků napříč celým politickým spektrem, tak u naší členské základny… Na základě naší intervence se nám například podařilo přimět Ministerstvo práce a sociálních věcí zabývat se otázkou navázání výplaty dávky na bydlení na institut trvalého bydliště.

Ondřej Vaculík, místostarosta města Hořovice, předseda DSO Mikroregion Hořovicko: Výraz „boj proti suchu“ vnímám jako eufemismus. Spíše jde o to, aby občané sami pochopili nutnost s vodou hospodařit, umět ji v krajině zadržovat, vážit si deště, nebát se bláta a kaluží, nekanalizovat, nedláždit či asfaltovat každý volný plácek veřejného prostoru. Nevím, jak  komise pro období sucha, jejichž vznik předpokládá návrh novely vodního zákona, budou fungovat; jistě bude záležet na tom, jak kde. Ale v každém případě jejich činnost i nečinnost povede k větší informovanosti i polemice o způsobech toho „boje proti suchu“ a o jeho vážnosti.

Petr Hladík, 1. náměstek primátorky statutárního města Brna: Dlouho slibovaný návrh novely vodního zákona zklamal. Místo toho, aby přinášel potřebná opatření práv a povinností k předcházení a omezení stavů sucha, přichází s ustanovením dalšího orgánu – nové komise „pro sucho“ a administrací redukce využívání vodních zdrojů. Domnívám se, že komisí a úřadů máme přespříliš a zřizovat nové podle zákona k ničemu nepovede.

Petr Jedlička, místostarosta obce Mikolajice na Opavsku, velitel místního Sboru dobrovolných hasičů a jeho jednotky: Význam odkazu minulých generací hasičů v obci pro jejich současné následovníky spočívá zejména v tom, abychom zachovali tradice pro další generace. Nejde tedy pouze o hašení požárů, ale také o kulturní dědictví, jehož jsou hasiči hlavními udržovateli. Ať už to jsou třeba plesy, vodění medvěda, pochování basy či floriánské mše. Hasiči také reprezentují Mikolajice na různých akcích v okolních obcích. Je-li navíc v obci zřízena jednotka SDH, jako je tomu i u nás, má svůj neoddiskutovatelný význam v rámci ochrany obyvatel a hašení požárů. Hasiči jako spolek dnes mají význam hlavně při udržování tradic a hasičského hnutí tak, jak jej známe z historie.

Karel Bláha, zastupitel jihočeského města Temelín a spoluorganizátor letošního česko-slovenského Srazu Lhot a Lehot: Letošní sraz byl časově náročný, spánkový deficit byl nepředstavitelný. Sraz mě osobně utvrdil v tom, že když se chce, je možné zvládnout i jeden zpočátku šílený nápad. Nejvíce bych snad ocenil seniory, kteří si srazu užívali, jako by jim bylo pětadvacet let. Dalším pozitivem je, že se nikomu nic zásadního nestalo, a v neposlední řadě i fakt, že nám vyšlo počasí.

Lena Mlejnková, starostka města Semily: Moc nás potěšila velká návštěvnost při slavnostním otevření nového městského turistického a informačního centra a zájem veřejnosti. Centrum a přístup do muzea jsou nově bezbariérové. Čeká nás ještě kus práce a chceme se zaměřit na rozvoj turistického ruchu, ale první krok jsme už udělali a TIC se stalo novou reprezentativní branou do Semil.

Pavel Kubaník ze spolku Kulturák ve Chvalčově na Kroměřížsku: Komunita fanoušků Letního kina Chvalčov  je částečně organizovaná skrze iniciativu Kultura za pade, která je součástí pořádajícího spolku Kulturák. Princip je jednoduchý – pokud máte zájem o rozvoj kulturních aktivit v regionu, přispějte padesátikorunou měsíčně a za peníze z fondu uspořádejte malou kulturní akci. Pro přispěvatele jsou akce zdarma, výtěžek ze vstupného jde do společného fondu. Kultura za pade má aktuálně desítky přispěvatelů z Chvalčova, Bystřice pod Hostýnem a dalších obcí, ale i od lidí, kteří již dávno žijí jinde a skrze tuto iniciativu se mohou podílet na rozvoji svého rodiště. Kultura za pade tak vytvořila síť obdobně smýšlejících lidí, kteří stojí také za organizací letního kina. Výtěžek Letního kina Chvalčov jde do fondu Kultury za pade a financuje tak další kulturní akce mimo letní sezónu.

Vendula Bartáková, předsedkyně mediální komise rady obce Bílovice nad Svitavou v okrese Brno-venkov:  Pro vydávání našeho Bílovického zpravodaje jsou určitě nejdůležitější schopní lidé jako ve všech oborech, kteří nepostrádají entuziasmus a víru v to, že to dělají dobře. Občané si pochvalují rubriku Téma zpravodaje. Od jiných zpravodajů se určitě odlišujeme grafikou, uvedenou rubrikou a možná i tím, že dáváme prostor občanům k vyjádření, i když nemusí být zrovna lichotivé, a ve stejném čísle zpravodaje se snažíme uveřejnit i protinázory.

Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF, a. s.: Vytvořit mechanismus „spravedlivého“ rozdělování investičních dotací mezi obce je velmi obtížné. Nalezení základních parametrů, podle nichž by se rozdělování dotací mělo řídit, bude vždy diskutabilní. Asi intuitivně cítíme, že by stát měl pomáhat slabším obcím. Jejich vymezení by nemuselo být až tak nepřekonatelným problémem. Avšak v podmínkách, kdy o investičních dotacích rozhoduje několik ministerstev a fondů, to je naprosto nemožné.

Luděk Tesař, ekonom: Jedinými „finančními šťastlivci“ ve veřejné správě jsou obce. Nejenže jim nechybějí peníze na reprodukci, tedy na údržbu jejich majetku, ale mohou se i modernizovat a rozvíjet. Obce jsou největšími investory v rámci veřejné správy, a to i bez dotací. Nicméně jejich výsledky by měly být lepší. Brzdí je však byrokracie, jíž musí čelit, a psychopati, kteří pronikli do zastupitelstev... Rozvoj obcí funguje dobře zejména tam, kde obce investují do rozvoje infrastruktury k bydlení a podnikání, kde zvelebují podmínky pro vzdělávání a rozvoj ducha. Přes veškeré byrokratické problémy kolem investic se ukazuje, že princip subsidiarity funguje. Funguje tedy všude tam, kde nedochází k plýtvání veřejných peněz na soukromé aktivity pod hlavičkou veřejné prospěšnosti, nebo tam, kde se nedají strhnout líbivou, bohužel pouze líbivou, politikou Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vladimír Kremlík, ministr dopravy: Chceme připravit a projednat návrh na možné zvýšení pokuty za porušení zákazu vjezdu těžké nákladní dopravy, která má odrazovat řidiče a dopravce, aby se vyhýbali mýtnému a sjížděli na krajské silnice.

Marek Pavlík, pedagog CEVRO Institutu: Základem struktury organizace podle holakracie jsou týmy. Ty jsou základními stavebními kameny organizace. Stavebními jednotkami rozhodně nejsou jednotlivci, oddělení, úseky nebo divize. Uvnitř týmů se jednotlivé role stanovují společně. Týmy navrhují svou strukturu samy a samy se také řídí.

Stanislav Loskot, poradce pro komunikaci a bezpečnost ve veřejné správě: Velmi zatěžující pro každého zaměstnance je obtěžování, čili chování jak spolupracovníků, tak nadřízených i podřízených. Tento druh chování vede obvykle ke snížení důstojnosti zaměstnance, vytvoření zastrašujícího a ponižujícího pracovního prostředí. Postižení zaměstnanci jako příklady uvádějí rozšiřování nepravdivých zpráv ze soukromého života zaměstnance, vyměňování a sdělování informací o pracovních schopnostech zaměstnance mezi zaměstnavateli, uveřejňování nepravdivých údajů o pracovní činnosti zaměstnance (zejména vedoucích zaměstnanců) ve sdělovacích prostředcích či rozšiřováním nepravdivých tvrzení o rodinném životě zaměstnance na pracovišti. Zde lze vysledovat přímou úměru v oblasti firemní kultury a fluktuace.

Kateřina Koláčková, ředitelka společnosti OTIDEA avz s. r. o.:  Pro starosty menších obcí, kteří zpravidla pro výkon  své funkce nejsou ani uvolněni, se osvědčují školení na míru v prostorách klientů na základě jejich požadavků a časových možností. Pokud si klient nevybere školení z nabídky na webu, může nás kontaktovat a vždy vymyslíme kurz přizpůsobený jeho individuálním potřebám.

Romana Smetánková,  česká kancelář EY: Česká centrální veřejná správa je v inovacích velmi pozadu. Na úrovni samosprávy je řada měst a obcí, jež se snaží jít s dobou. Ukazuje se (nejen u nás), že hnacím motorem je osvícená politická reprezentace a také angažovanost občanů. Nemám objektivní srovnání, jak si stojíme v porovnání se světem, ale pocitově si myslím, že zejména u velkých měst nám lehce ujíždí vlak. Vycházím i z toho, že EY problematiku tzv. měst budoucnosti řeší globálně už dlouhá leta, zatímco v Česku je to otázka spíše několika posledních let. A stále mluvíme spíše o partikulárních řešeních, než abychom tuto oblast řešili komplexně.

Jan Sedláček, místopředseda Sdružení místních samospráv ČR, starosta obce Křižánky na Žďársku: Kromě časové úspory pro účastníky webinářů, které ve Sdružení místních samospráv organizujeme v rámci projektu Správa obcí od A do Z, patří k přednostem tohoto druhu vzdělávacích akcí možnost opakovaného poslechu a také skutečnost, že účastník nemusí opustit prostředí své kanceláře. Další velkou výhodou je možnost neomezeného počtu účastníků. Na druhou stranu uspořádat úspěšný webinář je poměrně náročné. A to jak po technické stránce, tak po stránce výběru témat.

Jiří Paul, ředitel VAK Beroun: Technologie vyhodnocování satelitních snímků pro vyhledávání úniků vody z potrubí je v podstatě stejný způsob, jímž astronomové hledají vodu na jiných planetách. Satelitní snímek se pořizuje v neviditelném dlouhovlnném spektru. Výsledkem jsou jasně zvýrazněná místa potenciálního úniku vody, která se proloží vrstvou digitální mapy vodovodního potrubí. Jednotlivé nálezy se prověří pomocí softwarových filtrů a zároveň se u nich určí míra pravděpodobnosti úniku vody. Vodohospodářská společnost tak dostává formou webové aplikace interaktivní mapu, kde jsou znázorněna místa s pravděpodobným únikem vody, přičemž rádius činí zhruba sto metrů. Barevná škála navíc určuje pravděpodobnost poruchy. Aplikaci lze snadno použít i na mobilních zařízeních v terénu. V označených lokalitách se následně přesné místo poruchy hledá standardními technikami.

Aleš Erber, lesnický specialista, analytik a odborný lesní hospodář: Osobně tvrdím: Snažme se vypěstovat co nejhodnotnější les – tedy jednotlivé sortimenty, ale co nejlevněji. Příroda nám často sama ukazuje cestu, kterou se máme vydat. Stačí jen přírodě více naslouchat. Budoucnost lesního hospodářství tkví ve smysluplném omezení vstupů do výroby, tzn. že vyloučení takových nákladů, které jsou investovány zcela nepřirozeně a zbytečně s tím, že se spíše bude využívat tvořivá dynamika lesa umožňující jeho vlastníkům dosáhnout na vyšší zisky. Hlavně menší lesní majetky měst a obcí by se měly zaměřit na pěstování nejhodnotnějších sortimentů a nepoužívat způsoby pěstování lesů, které mají prvky průmyslové produkce. Jakostní hospodaření ovšem vyžaduje pečlivější přístup a lepší vnímání přirozených sil lesa a přirozených procesů. Lesnicí takové postupy znají, ale samotná podstata takové hospodaření se neobejde bez větší trpělivosti a podpory ze strany vlastníka lesa, který by měl hledět nejen na ekonomickou výkonost lesa, ale hlavně na jeho stav a vývoj po stránce ekologické i sociální.

Jiří Remeš, bývalý starosta obce Bantice na Třebíčsku: V roce 2003 nás oslovila společnost W. E. B větrná energie s. r. o. s žádostí o spolupráci při realizaci stavby větrné elektrárny v našem katastru obce.  Myšlenka se mi opravdu moc zamlouvala a začal jsem se o tyto stavby více zajímat. Společnost pro naše zastupitelstvo i zastupitelstva okolních obcí uspořádala zájezd do rakouských obcí, kde již elektrárny stály, a uspořádala pro nás besedu s jejich zástupci a představiteli. Ti hodnotili přínos elektráren pro obce vesměs kladně. Mě samotného tam zaujala větrná elektrárna s vyhlídkovým košem, který byl umístěn pod generátorem. Pokud by taková stála u nás v Banticích, jistě by to zvýšilo atraktivitu obce i turistický ruch. Vzhledem k umístění bantické větrné elektrárny by odsud byl krásný výhled do okolí krajiny. Avšak záměr se nepodařilo zrealizovat, stejně jako se nepovedlo vybudovat více větrných věží i v katastrech okolních obcí podle původního záměru. Ta naše, bantická, byla uvedena do provozu v roce 2008.

Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Otázka kupních cen při prodeji nemovitostí je poté, co byla absence odůvodnění odchylky od ceny v místě a čase obvyklé v zákoně o obcích „odměněna“ sankcí absolutní neplatnosti daného právního jednání (tedy sankcí, kterou nelze zhojit), nejčastěji diskutovanou otázkou v obcích a městech. A není divu: prodat něco pod cenou může být jednak prohlášeno následně za neplatné jednání – pokud to hned u tohoto prodeje neodůvodníme důležitým zájmem, který samospráva sleduje, jednak mohou být zastupitelé stíháni za porušování povinnosti při správě cizího majetku.  Právě proto, že nedůvodně prodali „levně“.

Zbyněk Vočka, vedoucí oddělení sociální pomoci, Odbor sociálních věcí, Krajský úřad Olomouckého kraje: Zásadním problémem neregistrovaných sociálních služeb je nemožnost dohledu nad úrovní poskytované péče a také fakt, že osoby, které péči zajišťují, nemusejí splňovat žádné podmínky (v oblasti trestní bezúhonnosti či odbornosti).

Kateřina Selníková, advokátka V4 Legal: V případě, že jde o veřejnou zakázku na stavební práce, jejíž součástí je také příprava projektové dokumentace, doporučujeme pečlivě zvážit požadavky na kvalitu, kvalifikaci a zkušenosti architektů nebo projektantů. Důraz by měl být při nastavování zadávacích podmínek rovněž kladen na organizaci realizačního týmu, a to typicky na pozici jeho vedoucího.

Jan Břeň, právník: Zkoušku zvláštní odborné způsobilosti, její členění, průběh a případné opakování upravuje § 24 zákona o úřednících, přičemž podrobnosti zejména průběhu zkoušky zvláštní odborné způsobilosti a jejího opakování jsou stanoveny v § 3 a § 4 vyhlášky č. 512/2002 Sb. S právní úpravou zkoušky souvisí, je-li při ústní zkoušce úředník hodnocen klasifikačním stupněm „vyhověl“ v obecné části i ve zvláštní části, navazující úprava tzv. osvědčení v § 25 zákona o úřednících, které takto úspěšný úředník obdrží od Ministerstva vnitra do 15 dnů ode dne konání ústní zkoušky zvláštní odborné způsobilosti (konkrétní náležitosti osvědčení o úspěšném vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti jsou stanoveny v § 5 odst. 1 vyhlášky č. 512/2002 Sb., přičemž podle odstavce 2 citovaného ustanovení vyhlášky č. 512/2002 Sb. se osvědčení vydává v jednom vyhotovení).

Petr Kolman, VŠ Ambis Praha - Brno: Podle ustanovení § 12 odst. 4 zákona o úřednících odvoláním nebo vzdáním se funkce vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu pracovní poměr nekončí. Pozor, to ovšem neplatí, v případě že byl předmětný pracovní poměr založen jmenováním na dobu určitou. Územní samosprávný celek (obec, kraj) je povinen podat vedoucímu úředníku nebo vedoucímu úřadu návrh na změnu jeho dalšího pracovního zařazení u územního samosprávného celku převedením na jinou práci. A to takovou, jež koresponduje s jeho zdravotním stavem a dosaženou odbornou kvalifikací. Nemá-li územní samosprávný celek pro vedoucího úředníka (anebo vedoucího úřadu) takovou vhodnou práci nebo ji vedoucí úředník či vedoucí úřadu odmítne, jde o překážku v práci na straně územního samosprávného celku a současně je dán výpovědní důvod podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce. Dodejme, že odstupné poskytované vedoucímu úředníku nebo vedoucímu úřadu při organizačních změnách nenáleží v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání nebo vzdání se funkce vedoucího úředníka (či vedoucího úřadu).

Marcela Káňová, Advokátní kancelář Císař, Češka, Smutný: Obecně platí, že pokud zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví pro případ rozporů konkrétní údaj, resp. konkrétní místo, kde má být údaj uvedený, jako rozhodující, pak je nutno na tomto místě uvedený údaj (v daném případě tedy v návrhu smlouvy) považovat za nabídkovou cenu účastníka. V souladu s tím by pak dodavatele měl požádat na základě § 46 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, aby účastník všechny ostatní části nabídky upravil tak, aby tomuto rozhodujícímu údaji odpovídaly. Pokud by však skutečně šlo o překlep a nabídková cena uvedená v návrhu smlouvy by byla podstatně nižší, hrozilo by riziko, že účastník nebude mít vůli takovou smlouvu nakonec uzavřít. V takovém případě se domnívám, že za určitých okolností lze akceptovat i úpravu nabídkové ceny v návrhu smlouvy, a to s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 172/2018 – 44, kde bylo dovozeno, že v jím posuzovaném případě měla být oprava početní chyby v nabídkové ceně akceptována, a to s ohledem na tyto výjimečné okolnosti.

Adam Furek, právník: Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, svěřuje v § 85 písm. a) do vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce rozhodování o nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí. To znamená, že vůli obce nabýt do svého vlastnictví hmotnou nemovitou věc musí předem vytvořit svým hlasováním zastupitelstvo obce. Na základě takto vytvořené vůle pak starosta (případně jiná oprávněná osoba) za obec navenek jedná, typicky uzavře kupní smlouvu či podá závazný návrh na uzavření kupní smlouvy (ve smyslu § 1731 a násl. občanského zákoníku). Bez předchozího schválení zastupitelstvem by jednání starosty (uzavřená smlouva, podaná nabídka) bylo neplatné (srov. § 41 odst. 2 a 3 zákona o obcích). Usnesení zastupitelstva přitom může být přijato jen na řádně svolaném a veřejně konaném zasedání (srov. § 93 odst. 1 a 3 a § 87 zákona o obcích). Mimo zasedání nemůže zastupitelstvo rozhodovat.*

Moderní obec v digitální verzi si můžete zakoupit (celoroční i pololetní předplatné, stejně jako jednotlivá vydání) na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec .

Tištěnou Moderní obec si můžete předplatit na: https://www.profipress.cz/predplatne/.

/rš/

 

 

 

V červencovém vydání Moderní obce si budete moci mj. přečíst:

* Rozhovor se starostkou městské části Praha 2 Janou Černochovou, mj. o tom, jak se může rozvíjet centrální městská část, která nemá žádné volné plochy k další výstavbě. Portrét starostky máme i na titulní obálce červencového vydání.

* V rubrice Názor zamyšlení právníka Zdeňka Koudelky nad tím, jak by mohl nový zákon o obcích vyřešit velké rozdíly mezi obcemi, zejména pokud jde o počet obyvatel.
* Polemiku, v níž se střetnou středočeští starostové  - Martin Kupka z Líbeznic a Jan Slabý z Neveklova, kteří hledají odpověď na otázku: Měly by školy a školky být zabezpečeny zámky a hlídacími zařízeními?
* Hned dva texty v rubrice kauza. První už názvem naznačuje, o čem v něm jde: Autovraky v našich ulicích. Ostuda, problém, nebo zvyk? .Druhý se vrací k odmítnutí ústavní stížnosti Ústavním soudem, v níž se Technické služby Velké Meziříčí domáhaly toho, aby za výkon veřejné služby nemusely zaplatit "ušlou mzdu" ženě, která veřejnou službu na základě smlouvy s úřadem práce a v souladu s platnou legislativou pro tuto městskou společnost vykonávala.
* Text Ministerstva financí, který vysvětluje aktualizovanou metodiku k podnikatelské činnosti spolků ve vztahu k elektronické evidenci tržeb.
* Zamyšlení ekonoma Luďka Tesaře nad výbornými výsledky hospodaření obcí v minulém roce a jak by s ušetřenými penězi měly efektivně nakládat.
* Ohlédnutí za udílením cen Ministerstva vnitra za kvalitu ve veřejné správě a představení jejich držitelů.
* Rozhovor s Tomášem Koníčkem, expertem na bezpečnost v obcích, o tom, jak zajistit bezpečný veřejný prostor.
* Článek o opuštěných hydrogeologických vrtech, které mohou být rizikem pro podzemní vody. Ekologická likvidace těchto vrtů je hlavně na bedrech obcí a měst, ale stát jim nabízí finanční pomoc.
* Text, který se věnuje společnému projektu Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) a Českých drah (ČD), nazvanému Železniční doprava pro kraje.
* Shrnutí nejzajímavějších informací o architektonických dílech nominovaných do letošního finále České ceny za architekturu.
* Další díl seriálu právníka Jana Břeně o změnách v odměňování zastupitelů, které nabudou účinnosti už 1. ledna 2018.
* Nepřehlédnutelnou odpověď právníka Adama Furka na otázku: Je možné obecní byty prodat nájemcům za zvýhodněnou cenu?
* Stať věnující se novým pravidlům rozpočtové odpovědnosti obcí.
* Začátek nového seriálu Moderní obec a veřejné zakázky/1 aneb Nové právní aspekty dynamického nákupního systému, který je připravovaný právníkem Petrem Kolmanem, členem rozkladové komise ÚOHS.
... a mnoho dalších zajímavých a potřebných informací!*

Moderní obec si můžete předplatit na: http://profipress.cz/predplatne/.

/red/

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down