Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch udělí u příležitosti Mezinárodního dne seniorů Cenu Makropulos 2020. Slavnostní předání ceny je plánováno na 29. září 2020 od 18:30 hodin v Národním divadle v Praze. Návrhy na ocenění mimořádného a v praxi osvědčeného projektu řešícího zdravotní a zdravotně sociální potřeby seniorů v České republice lze podávat do 20. srpna 2020.

Cena Makropulos 2020 je nazvána podle divadelní hry Karla Čapka, která domýšlí odvěkou lidskou touhu po nekončícím životě. Poselství hry je možno chápat i tak, že nestačí jen přidat léta životu, ale je nutné přemýšlet o kvalitě života přidaných let.

V posledních desetiletích se v České republice prodlužuje střední délka života, což vede k rozsáhlým demografickým změnám. Přibývá zejména osob, které se díky zkvalitnění zdravotních služeb, dostupnosti moderních léků a léčebných postupů, dožívají vyššího věku, než bylo možné v minulosti.

Cena Makropulos 2020 je proto udělována k ohodnocení mimořádného a v praxi osvědčeného projektu řešícího zdravotní a zdravotně sociální potřeby seniorů v České republice. Může být udělena městu, obci nebo nestátní neziskové organizaci České republiky (spolky, zapsané ústavy, obecně prospěšné společnosti a církevní právnické osoby). Cena není určena pro fyzické osoby, přičemž ji tvoří umělecký předmět (skleněný hranol s pergamenem a pečetí v etuji – viz snímek nahoře) symbolizující zaměření ocenění a peněžní šek v hodnotě 300 tisíc korun.

Návrhy na udělení Ceny Makropulos 2020 mohou podle nařízení vlády ČR č. 248 ze dne 22. srpna 2007 podávat fyzické a právnické osoby. Ministerstvu zdravotnictví je možné zasílat návrhy na udělení Ceny Makropulos za rok 2020 písemně do 20. srpna 2020, a to na adresu: Ministerstvo zdravotnictví ČR, Odbor zdravotní péče, Palackého nám. 4, 128 00  Praha 2. Rovněž je možné využít datovou schránku MZ: pv8aaxd.demografické změny.

*

/tz/

 

 

Členové Rady Asociace krajů ČR a další zástupci regionů dnes videokonferenčně jednali o aktuální situaci ohledně ohnisek nákazy koronavirem v regionech a o koordinování dalšího postupu. Společného jednání se účastnil premiér Andrej Babiš, ministr vnitra Jan Hamáček a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Premiér informoval hejtmany o tom, že dnes došlo k ustavení Rady vlády pro zdravotní rizika, kterou vede Andrej Babiš, dalšími členy jsou zástupci ministerstva vnitra, obrany, zdravotnictví, Asociace krajů a další. Rada bude dohlížet na chytrou karanténu, v budoucnu chce stát navíc vybudovat vlastní kapacity laboratoří, odběrných míst a předložit do Sněmovny zákon týkající se fungování hygieniků.

S kolegy hejtmany jsme se dohodli, že nově ustavené Radě adresujeme připomínky, které máme ohledně takzvaného semaforu ministerstva zdravotnictví, jímž stanovuje rámcová protiepidemická opatření v krajích méně či více zasažených koronavirem. Dodáme také přehled stavu zásob osobních ochranných prostředků, kapacity odběrných míst, laboratoří, testovací kapacity. Pan premiér rovněž deklaroval, že krajům z Ústavu zdravotnických informací a statistik (ÚZIS) půjdou data, která jsou aktuálně k dispozici, tedy počty lůžek nemocnic, zásah rizikových skupin a další potřebné údaje. Domluvili jsme se na tom, že kraje budou včas informovány o plánovaných mimořádných opatřeních, jež stát v souvislosti s šířením nákazy chystá, protože některé věci už zase slyšíme nejdříve z médií,“ upřesnil 1. místopředseda Rady Asociace krajů a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Kraje se vrátí k původní intenzivní spolupráci s krajskými hygienickými stanicemi a budou se s hygieniky vzájemně informovat o případném společném postupu. Obnoví se také pravidelné videokonference hejtmanů. Další mají v plánu v pondělí 3. srpna 2020.*

/zr/

Na snímku: Z dnešní videokonference členů Rady Asociace krajů ČR s premiérem Andrejem Babišem a ministry Janem Hamáčkem a Adamem Vojtěchem

Foto: archiv AK ČR

 

 

Ujištění o tom, že stát neplánuje další nečekaná opatření se zásadními dopady do rozpočtů krajských a obecních samospráv, se včera - ve čtvrtek 21. května - dostalo hejtmanům ze strany premiéra Andreje Babiše. Premiér tak reagoval během včerejší společné videokonference na připomínky hejtmanů, kteří neměli dostatek informací ke kompenzačním bonusům, jež stát financuje prostřednictvím sdílených daní. Stát také nebude požadovat od krajů úhradu ochranných prostředků dodaných v době koronavirové krize. Obě strany se rovněž shodly na tom, že budou jednat o konkrétní částce na opravy krajských silnic pro příští dva roky.

Hejtmani upozornili členy vlády na to, že se kraje snaží zachovat probíhající a naplánované investice. Jinak jsou na tom ale obce, které mají obavy z prohlubujícího se propadu daňových příjmů a omezují či ruší investiční akce.

Chyběla nám komunikace ke kompenzačním bonusům, proto není divu, že se obáváme dalších nečekaných dopadů případných dalších opatření do rozpočtů krajů a obcí. Ministryně financí Alena Schillerová nám dnes (ve čtvrtek 21. 5. - pozn. redakce) vysvětlila, že nejrychlejší způsob, jak dostat peníze na pomoc OSVČ a společnostem s ručením omezeným, bylo vyplatit bonusy prostřednictvím Finanční správy a vzít peníze ze sdílených daní. Deklarovala, že 8. června vše končí a další podobné opatření nás nečeká. Nyní bude záležet na tom, jak se k tématu postaví sněmovna. Požadovali jsme také dvakrát čtyři miliardy na opravy silnic II. a III. tříd a mostů pro roky 2020 a 2021 a vláda se konkrétní částkou bude zabývat. Řešili jsme i situaci týkající se projektu Chytrá karanténa, který přechází do gesce ministra zdravotnictví. Ministr vnitra Jan Hamáček nás informoval o tom, že ministerstvo pracuje na návrhu nové krizové legislativy, o níž by se mělo diskutovat napříč politickým spektrem,“ uvedl 1. místopředseda Rady Asociace krajů a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Premiér také dostal od krajů podrobný přehled o ztrátách vyvolaných opatřeními v souvislosti s nouzovým stavem, ať už jde o zdravotnictví, oblast sociálních věcí či dopravu. Souhrn mu předala místopředsedkyně Rady AKČR a hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová, aby se s ním mohl detailně seznámit.

S ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem hejtmani řešili ceny testů pro samoplátce, které ministerstvo stanovilo bez započítání dalších nákladů například za provedení odběrů. „Ministr nás ubezpečil, že o tom bude ještě zítra jednat. Dále upřesnil, že projekt Chytrá karanténa nyní spadá pod hlavní hygieničku,“ dodal Jiří Běhounek.

Fungování Chytré karantény ocenil hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, protože na území regionu se nyní nákaza šíří mezi horníky Dolu Darkov, a díky projektu se rychle daří najít kontakty nakažených a testovat je na covid-19.

Hovořilo se i o tom, že Ministerstvo pro místní rozvoj počítá s podporou akcí ze zásobníku projektů předložených obcemi k čerpání dotací jak v rámci národních, tak evropských zdrojů.*

/zr/

Na snímku: Předseda vlády Andrej Babiš při čtvrteční videokonferenci s hejtmany

Foto: facebookový profil A. Babiše

 

Hejtmanky a hejtmani jednotlivých regionů dnes absolvovali videokonferenční jednání Rady Asociace krajů. Hlavním tématem společné diskuse se stalo především zásobování ochrannými prostředky v souvislosti s nákazou koronavirem. Hostem jednání byl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Ministr připomněl, že v současnosti ministerstvo zdravotnictví zásobuje ochrannými prostředky fakultní nemocnice, laboratoře, specializovaná zdravotnická zařízení, jako je IKEM, krajské hygienické stanice a infekční oddělení páteřních nemocnic v regionech. Hejtmani na něj apelovali, aby ministerstvo při dodávkách respirátorů FFP3 alokovalo část také pro další zdravotníky.

Žádáme, aby vláda vyčlenila určitý počet respirátorů typu FFP3, jimiž teď zásobuje jen organizace zřízené a řízené ministerstvem zdravotnictví, a poskytla je i do regionálních nemocnic a zdravotníkům, kteří jsou v přímém kontaktu s lidmi pozitivně testovanými na nákazu koronavirem,“ řekl 1. místopředseda Rady Asociace krajů ČR Jiří Běhounek, hejtman Kraje Vysočina.

Ministr Adam Vojtěch dále informoval hejtmany, že i nadále budou krajské hygienické stanice v regionech zveřejňovat počty nakažených osob pouze po okresech, nikoli po obcích, aby se zabránilo případné perzekuci mezi obyvateli navzájem.

Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák také navrhl, aby stát provedl analýzy zásob kyslíkových lahví, v případě jejich nedostatku pak doplnil zásoby. Zvýšená spotřeba kyslíku se dá očekávat s rostoucím počtem pacientů připojených na plicní ventilátory v nemocnicích.

Řešila se mimo jiné otázka bezdomovců, kteří v regionu v případě karantény potřebují zázemí, aby nešířili koronavirovou nákazu dále. „Pardubický kraj připravuje metodický návrh, „kuchařku“, jak by mohl fungovat systém spolupráce krajů a obcí s rozšířenou působností v této věci. Postup dostanou ostatní kraje ještě do konce týdne,“ upřesnil hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Hejtmani se rovněž shodli, že dočasně zastaví aktivity týkající se zákonodárných iniciativ ohledně změny rozpočtového určení daní, které by mělo být v budoucnu pro kraje výhodnější. Zákonodárnou iniciativu připravuje Pardubický a Liberecký kraj. Problematikou RUD se zabývá i pracovní skupina vedená místopředsedkyní Rady AKČR Jaroslavou Pokornou Jermanovou, skupina nicméně v činnosti bude pokračovat.

Primátor hlavního města Zdeněk Hřib také informoval o jednání Ústředního krizového štábu, kterého se dnes účastnil. Podle něj členové štábu řešili mimo jiné požadavky krajů na kompletní zásobování ochrannými prostředky pro příští období. O výsledku budou hejtmany informovat.

/zr/

K foto:

Z dnešní videokonference Rady Asociace krajů ČR

Foto? FB AK ČR

Z finančních prostředků poskytovaných z evropských fondů by si na vybavení a modernizaci urgentních příjmů svých nemocnic mohly ukrojit i kraje. Krajské nemocnice, které by navíc měly od 1. ledna 2020 urgentní příjem propojený s lékařskou pohotovostní službou, by na její zajištění dostaly peníze prostřednictvím zdravotní pojišťovny. Po jednání s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem a jeho náměstkem Romanem Prymulou to uvedla předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová, která se setkání účastnila společně s dalšími hejtmany, která se setkání účastnila společně s dalšími hejtmany.

Nemocnice v krajích, které dosud nemají dobudované či plně vybavené urgentní příjmy, by tak v rámci příštího programového období EU mohly dostat finance na modernizaci v řádu desítek milionů korun. Tam, kde už mají plnohodnotné urgentní příjmy a dokázali by je propojit s lékařskou pohotovostní službou, by pak od 1. ledna 2020 měli hrazenu tuto službu prostřednictvím zdravotních pojišťoven. Hovořili jsme i o tom, že by praktičtí lékaři měli povinnost tuto pohotovostní službu při urgentním příjmu vykonávat,“ upřesnila Jana Mračková Vildumetzová.

S ministrem zdravotnictví hejtmani také diskutovali o dotacích na rezidenční místa pro absolventy lékařských fakult, kteří plánují dráhu praktických lékařů pro dospělé či pro děti a dorost a musí se pro samostatný výkon této práce pod dohledem vzdělávat. „Velmi oceňujeme záměr ministra zdravotnictví vytvořit pásma po celé republice, podle nichž by se odstupňovala výše dotace. Vyšší podporu by pak získali ti absolventi, kteří by se zavázali pracovat jako praktičtí lékaři v okrajových částech regionů, kam je často velký problém praktika získat,“ dodala předsedkyně Rady Asociace krajů.

Řešil se také Projekt Ukrajina, jehož pokračování všechny kraje vítají stejně jako změnu legislativy k aprobačním zkouškám pro zdravotníky ze zahraničí. „Pro většinu krajů stále platí, že se bez lékařů a sester z Ukrajiny neobejdou, a to zejména na těch odděleních, která by bez jejich přítomnosti nemohla fungovat, jako jsou především interny. Tito zdravotníci samozřejmě po nástupu musí pracovat pod odborným vedením a je třeba, aby si aktivně doplňovali znalost jazyka,“ uvedla Jana Mračková Vildumetzová.

Řeč byla také o dětské paliativní péči. V tomto ohledu některé regiony transformují dětské domovy pro děti do tří let na dětská centra s paliativními lůžky financovaná zatím plně z krajských rozpočtů. Na pořad jednání se dostal i návrh zákona o léčitelských službách nebo fungování protialkoholních záchytných stanic, do nichž je problém zajistit lékaře.

Ministr Adam Vojtěch také připomněl aktuální data k šířící se nákaze spalničkami v ČR a požádal představitele regionů, aby ve svých nemocnicích nabídli zdravotníkům očkování, případně zmapovali na základě odběrů množství jejich protilátek. „Do konce dubna pak máme ministra informovat o tom, jestli nabídku k očkování zdravotníci dostali a jaký je stav v jednotlivých zdravotnických zařízeních,“ uzavřela Jana Mračková Vildumetzová.*

/zr/

K foto: Ze včerejšího jednání ministra zdraviotnictví s hejtmany.

Foto: facebookový profil Jany Mračkové Vildumetzové

 

 

 

 

V současné době čelí některé menší obce nedostatku lékáren, které jsou vedle praktického lékaře či specializovaných ambulantních zařízení jedním ze zástupců primární péče. Sdružení místních samospráv ČR hledá řešení.

V případě lékáren jde často o prvotní kontakt občana se zdravotní péčí jako takovou. A právě takto významnému článku v řetězci poskytování zdravotních služeb hrozí v mnoha obcích zánik. Některé zdroje hovoří o šesti stech lékárnách, jež se aktuálně potýkají s možným uzavřením.

Důvodem tohoto alarmujícího stavu je především výše nákladů na provoz lékáren v porovnání s možnými výdělky. Rok od roku lékárnám stoupají náklady na provoz v podobě vyšší administrativní zátěže, kterou stát lékárnám ukládá (EET, e-recepty, kontrolní hlášení), a zároveň je lékárenství segment, u něhož dochází k dlouhodobému poklesu příjmů ze zdravotního pojištění. Ačkoliv příslušná ministerská vyhláška zohledňuje novou administrativní zátěž u lékařů, jimž přiznala kompenzaci ve výši 170 milionů korun, na farmaceuty se v tomto ohledu nebere zřetel.

Navíc také nedošlo k plné kompenzaci zrušených regulačních poplatků. Mzdové ohodnocení farmaceutů dosahuje v nynější době asi dvou třetin výše mzdy ostatních lékařských povolání (lékař, dentista). V sektoru nelůžkové péče vzrostly celkové průměrné mzdy za všechny kategorie pracovníků v roce 2015 oproti roku 2010 o 27 %, tzn. o 5084 Kč, u farmaceutů se  ve stejném období průměrná mzda snížila z 32 847 na 30 305 Kč, což znamená pokles o 7 %.

Léková turistika aneb Kde seženu svůj lék za nejlepší cenu?

Tuto otázku si klade řada občanů, kteří se rozhodnou za „výhodným“ lékem vycestovat, často i do vzdálenějšího města. Rozdílná cena za totožné léky je totiž dána nejednotnou výší doplatku za léky, hrazené pojišťovnami. Právě koncoví uživatelé, tedy pacienti, jsou nejvíce dotčeni systémem tvorby koncové ceny léčiv ze strany distributora a lékárny. Zde je však nutné uvést, že právě menší lékárny jsou z tohoto pohledu velmi obchodně znevýhodněné oproti větším řetězcům a nemocnicím kvůli systému zadních marží a obratových bonusů, laicky řečeno na základě slev na dodávkách léků pro větší lékárny. Kvůli menšímu objemu objednávaných léků a vzdálenější lokalitě může v lékárnách na malých městech rovněž docházet k absenci dodávek některých léků či jejich časové prodlevě. Tato skutečnost je naštěstí alespoň částečně ošetřena novelou zákona o léčivech z roku 2017, kdy vznikla povinnost dodat lék, který je na skladě nejpozději do dvou dnů.

Určitým řešením, které navrhuje mj. také Česká lékárnická komora, by bylo zavedení jednotné výše doplatků za léky, které jsou hrazené ze zdravotního pojištění. Pacient by tak přesně věděl, jakou částku za lék doplácí a tato částka by byla ve všech výdejních místech léků stejná. Problematika tvorby cen léků je však mnohem komplexnější a složitější. Na jedné straně zde figuruje stát jako garant v oblasti zdravotní cenové politiky a zajištění zdraví obyvatel, na straně druhé jsou jednotlivé lékárny a jejich fungování za příznivějších ekonomických podmínek.

Jak se stanovuje cena léku pro koncového zákazníka?

Na stanovení ceny léků se podílí stát, výrobce léku, distributor, a nakonec samotná lékárna.

Stát rozděluje léky do tří cenových hladin, podle nichž Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) určuje každý měsíc výši doplatku za lék. Rovněž rozhoduje o maximální možné ceně původce, tedy o maximální ceně, za kterou může výrobce nebo dovozce svůj léčivý přípravek v ČR prodat distributorům a určuje i tzv. přirážku, což je maximální možná výše marže, kterou si mohou lékárna a distributor přidat k ceně původce. Přirážku stanovuje Ministerstvo zdravotnictví cenovým věstníkem. Stát má tak zcela klíčový podíl na tvorbě cenové politiky léků v České republice. Distributor a lékárna se podílí na výsledné marži přibližně z 18 %. Se stoupající cenou léku podíl výrobce (a DPH) stoupá, zatímco podíl lékárny a distributora klesá.

V reakci na všechny výše uvedené skutečnosti interpelovala v této záležitosti poslankyně Věra Kovářová, členka předsednictva SMS ČR, ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. V interpelaci uvedla všechny klíčové problémy, kterým musí v současnosti čelit lékárny v obcích, a pokoušela se tak o navázání případné spolupráce Ministerstva zdravotnictví se zástupci obcí.

SMS ČR se tak bude i nadále touto problematikou aktivně zabývat a pokusí se, na základě případné užší spolupráce s Ministerstvem zdravotnictví, vyjednat pro obce takové podmínky, které by umožnily občanům plnohodnotně využívat primární zdravotní péči i v odlehlejších obcích.*

V této záležitosti Sdružení místních samospráv uvítá jakékoliv podněty, a to zejména na e-mail:  dolakova@smscr.cz.

/sms/

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down