Hlavní město spouští bezplatnou právní pomoc pro majitele bytů, společenství vlastníků a obyvatele Prahy, kteří řeší problémy v důsledku poskytování krátkodobých ubytovacích služeb v bytech a bytových domech.

Ubytování se snídaní ve „vlastním domově“ se totiž podle pražské radní Hany Kordové Marvanové vymklo sdílené ekonomice a změnilo se na neomezené využívání bytu k ubytovacím službám, aniž jsou splněny zákonné podmínky pro provozování ubytovacího zařízení. Stavební úřady v Praze zahájily kroky vůči majitelům bytových jednotek, v nichž jsou ubytovací služby poskytovány v rozporu s kolaudačním rozhodnutím.

Konkrétně již stavební úřad městské části Praha 1 a odbor stavebního řádu Magistrátu hl. m. Prahy vydaly rozhodnutí postihující majitele bytové jednotky, kteří krátkodobé ubytování v bytě poskytují v rozporu se stavebními předpisy. Tím se potvrdil dřívější posun od poskytování ubytování se snídaní ve „vlastním domově“ k pravidelnému a neomezenému využívání bytu k ubytovacím službám, a to bez splnění zákonných nároků kladených na ubytovací zařízení, hotely a penziony.

Bezplatná právní poradna je zajištěna v budově Magistrátu hl. m. Prahy ve Škodově paláci v Jungmannově ulici, a to od 11. října. Zájemci ji najdou v přízemí na přepážce číslo 7, a to každé pondělí a středu vždy od 14.00 do 16.00 hodin. Návštěvu v poradně je třeba předem telefonicky objednat na čísle 12444.

V této právní poradně mohou majitelé bytů a společenství vlastníků získat informace, jak konkrétně postupovat při domáhání se poklidného užívání svých nemovitostí, aniž by je mohlo obtěžovat využívání bytů pro krátkodobé ubytovací služby prostřednictvím platforem typu Airbnb apod.

Jsem velmi ráda, že stavební úřady městské části Praha 1 a pražského magistrátu dospěly k obdobnému závěru, který vyplývá z našich právních rozborů i ze stanoviska Veřejného ochránce práv, tedy že bez povolení stavebního úřadu a splnění zákonných povinností není možné užívat byt ke krátkodobým ubytovacím službám, jako by šlo o hotelový pokoj. Tento typ podnikání bez dodržování stávajících pravidel citelně zasahuje do života občanů, kteří chtějí využívat své byty k dlouhodobému bydlení. Krátkodobé ubytovací služby zároveň silně přispívají k vylidňování centra města, ohrožují férové podmínky při podnikání v oblasti cestovního ruchu, omezují práva ostatních vlastníků a přispívají ke zdražování bytů a nájmů,“ uvedla radní hl. m. Prahy pro oblast legislativy Hana Kordová Marvanová.

Řada poskytovatelů krátkodobého ubytování podle radní Kordové Marvanové nedodržuje platnou legislativu a zároveň patrně i daňové zákony, což nedávno konstatoval ve svém rozhodnutí i Městský soud v Praze ve sporu o charakter příjmů prostřednictvím platformy Airbnb. Krátkodobé ubytování označil za poskytování ubytovací služby, a nikoli pronájem bytové jednotky.

Obrovský a nikým neregulovaný rozvoj služeb krátkodobého ubytování v bytových domech často probíhá na úkor ostatních majitelů bytů. Od počátku tvrdíme, že se tak často děje porušováním stávajících zákonů. Už v dubnu loňského roku jsme proto rozeslali výzvu stavebním a živnostenským úřadům, aby u bytů sloužících k podnikání bez řádné kolaudace vymáhaly dodržování pravidel. Snad jsou první rozhodnutí soudu a úřadů začátkem podstatného zlepšení situace pro všechny, kteří chtějí ve svých bytech normálně a kvalitně žít,“ konstatoval Petr Městecký, předseda spolku Snesitelné bydlení v centru Prahy.

Nelegální ubytovací služby mají podle zainteresovaných osob vedle omezování ostatních majitelů jednotek v bytových domech také negativní dopad na podnikání hotelů nebo ubytoven, které musejí splňovat náležitosti, jakými jsou velikost a vybavení pokojů, jejich maximální obsazenost, velikost chodeb, požární únikové cesty a jejich označení, hořlavost materiálů, evakuační výtahy a další. Každoroční revize přitom stojí majitele ubytovacích zařízení statisíce korun.

Vadí mi nerovnost podnikatelského prostředí, která nastala kvůli absolutní neregulaci sdíleného ubytování. Opravdu je trestuhodné, aby dva subjekty nabízející stejnou službu měly tak rozdílné podmínky při počátečních investicích i v nákladech na provoz. Přitom v principu nabízíme to samé - komfortní postel, kde host přespí,“ dodala k dopadům nelegálních ubytovacích služeb na podnikání celého sektoru Helena Valtrová, ředitelka hotelu Emblem, který je členem Asociace hotelů a restaurací ČR.

Pražský magistrát odhaduje, že se před koronavirovou krizí se ke krátkodobému ubytování turistů používala jen v nejužším historickém centru metropole téměř polovina bytů.*

/zr/

Ke snímku:

Pražský magistrát spolu se stavebními úřady zahajuje kroky vůči majitelům bytových jednotek, v nichž jsou ubytovací služby poskytovány v rozporu s kolaudačním rozhodnutím.

Foto: archiv

Pražský trh s realitami prošel během koronavirové krize řadou otřesů. Nakonec se ale zdá, že na jeho podobu nebudou mít trvalý dopad. Zatímco z hlediska prodejů bytů se mnoho nezměnilo, v oblasti nájemního bydlení byly najednou karty rozdány úplně jinak. Co to může znamenat pro samotné hlavní město? Vypadá to, že skladba obyvatelstva v centru získá ve světle několika posledních měsíců úplně jiný profil?

Trh s nemovitostmi v Praze ovlivnila především dvě konkrétní vládní opatření – nařízená karanténa, a především uzavření hranic. To totiž srazilo příliv zahraničních turistů prakticky na nulu, což se významným způsobem podepsalo právě na trhu s realitami. Nutno dodat, že podobný trend se nedal během krize sledovat v žádném z regionů, dokonce ani v krajských městech, a tudíž zůstává specifikem pouze v případě české metropole. Důvodem je především v posledních letech stoupající popularita ubytovacích platforem typu Airbnb.

Stručně řečeno, ztížené podmínky se závratným způsobem neprojevily na počtu prodejů bytů. Vzhledem k tomu, že investice takového rázu úzce souvisí i s určitou proměnou každodenní reality, se na ni kupci připravují dlouho dopředu. Trh sice nevyhnutelně zpomalil, některé nákupy byly odloženy, ale i zástupci z řad developerů si pochvalují některé z efektů, které to přineslo. Přenesením těchto transakcí do online prostředí totiž odpadl značný počet potenciálních kupců bez konkrétního plánu, kteří de facto pouze loví a ve výsledku nejsou ani tak vedeni zájmem o pořízení nové nemovitosti.

S nájemním bydlením je to komplikovanější. „Když do Prahy přestali proudit turisté, dostalo to do úzkých poskytovatele krátkodobých forem ubytování. Těm z turistiky plynou nemalé zisky,“ vysvětluje pražský radní pro správu majetku Jan Chabr: „Tuto vzniklou mezeru v rodinném rozpočtu tak logicky chtěli nějakým způsobem vyplnit. Navíc se často jedná o vlastníky velice lukrativních bytů, situovaných v nejlepších pražských čtvrtích – v centru a jeho bezprostředním okolí.“ Uvádí, že nabídka nájemních bytů v Praze nevídaným způsobem narostla, během prvního měsíce zaznamenala zvýšení až o 25 procent, a to právě o byty těchto poskytovatelů hledajících finanční záplatu.

To s sebou nevyhnutelně neslo určitá rizika. „Řada z těchto pronajímatelů by se po znovuotevření hranic chtěla do segmentu turistického ruchu opět vrátit. To znamená, že na trhu s realitami hledají pouze ty zájemce, jejichž bytová potřeba v dlouhodobém horizontu nepřesahuje několik měsíců. Klasicky nabízejí několikaměsíční pronájmy, typicky například na 3 až 5 měsíců,“ zdůrazňuje Chabr. Takových bytů se do katalogů realitních kanceláří dostalo opravdu mnoho, s čímž nutně souvisí druhé riziko – nestandardně nízké ceny (vycházející z osobní cenové politiky vůči turistům) takových pronájmů ovlivňují celý trh a nutí i vážné inzerenty uměle srážet ceny pronájmů na nižší hodnoty, než byli zvyklí a především, než by si přáli.

Pandemie koronaviru po celém světě upozornila na hlavní nedostatky modelů sdílené ekonomiky, mezi něž Airbnb řadíme. Především, že je to svého druhu online komunita, v níž by bylo velice složitým budování systémů garancí jednotlivým poskytovatelům. Když se turismus zastavil globálně, stanovilo vedení Airbnb 31. květen 2020 za datum, do kterého je možné bez penalizace zrušit zarezervovaný pobyt, a to navíc se zárukou plné kompenzace. Tím si Airbnb zadělalo na menší vzpouru ve vlastních řadách. Poskytovatelé vystavili management kritice, že by v tom případě mělo zajistit příslušnou kompenzaci i účastníkům jejich modelu. Něco takového ale ve sdílené ekonomice stojí na dobrém slově, a neexistuje žádná legální cesta, jak se něčeho takového domoci.

Tento trend však s povděkem kvitovali představitelé pražského magistrátu i městské části Praha 1. Není tajemstvím, že by Airbnb chtěli nějakým způsobem regulovat. „Máte turistu a turistu. My usilujeme o to, aby Prahu navštěvovali cizinci nejen proto, že se tu prodává levný alkohol a noční život tak není ve srovnání s jinými metropolemi tolik nákladný,“ upozorňuje starosta Prahy 1 Petr Hejma, a dodává: „Ti typicky využívají právě ubytovacích kapacit Airbnb. Problémů tak vzniká hned několik – za prvé, městu z takových forem turistiky neplynou žádné příjmy do městské kasy. A za druhé, už mnoho let na Praze 1 řešíme problémy s rušením nočního klidu a rozjívenými cizinci. To, že v centru nebydlí stabilní obyvatelstvo tento problém ještě umocňuje.“

Analytici se shodují, že za současné situace by měl pražský magistrát přistoupit k hromadnému skupování nemovitostí a využít momentu, který drží ceny při zemi. Problémem je, že při takové činnosti je poměrně intenzivně svazován legislativou o hospodaření územně samosprávných celků, každý jeho krok tak je poměrně těžkopádný a postrádá určitý prvek pohotovosti. „Nemůžeme jen tak začít skupovat byty. K tomu bychom potřebovali více času, abychom našli shodu v rámci koalice i celého zastupitelstva. Bohužel tak pravděpodobně ten příznivý moment, který právě realitnímu trhu vládne, prošvihneme,“ zoufá si Jan Chabr. S postupným uvolňováním opatření se totiž počítá, že se realitní trh poměrně rychle oklepe a vrátí se do starých kolejí. Otázkou zůstává, s jakou razancí jej pak zasáhne blížící se ekonomická krize.*

/zr/

 

Tak jako drožky nahradily automobily, probíhá dnes revoluce na trhu přepravy, ubytování, úvěrů apod. Pražští Piráti proto kritizují vládu a Magistrát, že se málo zabývá službami jako je Uber, Liftago, Airbnb, Rekola apod. V dopise vyzvali předsedu vlády Bohuslava Sobotku, aby urychleně inicioval ve spolupráci s velkými městy jasná a férová pravidla pro rozvoj sdílené ekonomiky.

Jak uvedl předseda pražských zastupitelů za Piráty Jakub Michálek, kvůli pověsti pražské taxislužby se turistům, kteří zavítají do české metropole, nelze divit, že dávají přednost Uberu. "Nemůžeme předstírat, že se nic neděje, ani rozbíjet stroje, jako na začátku průmyslové revoluce. Představujeme vlastní vizi, jak by vláda měla podpořit rozvoj nového průmyslu a nových pracovních míst. Potřebujeme hlavně zajistit férovou soutěž mezi digitálními platformami a tradičními poskytovateli jako jsou hotely a taxislužby,” konstatoval Jakub Michálek.

Pirátská vize změn pro sdílenou ekonomiku

  1. Jasně definovat postavení podnikatele (profesionála) na platformě
    • např. výší ročních tržeb přes 60 000 Kč nebo měsíční tržby přes 10 000 Kč
  2. Stejná férová pravidla pro profesionály bez ohledu na platformu
    • Profesionální taxikář by měl mít pojištění a splňovat další profesní pravidla bez ohledu na to, zda jezdí s Uberem, anebo s taxi dispečinkem
  3. Aktualizovat pravidla pro profesionály
    • V případě digitálních platforem nemá smysl povinnost označování vozů žlutou cedulkou TAXI, používání taxametru, zveřejňování ceníků a je třeba jasně říci, že se na ně nevztahují - vzhledem k moderním navigacím je vhodné revidovat i požadavek na zkoušky místopisu
  4. Neprofesionálové musí mít možnost poskytovat příležitostné služby
    • Poskytování služeb prostřednictvím neprofesionálů, nesmí být předmětem přílišné a neadekvátní regulace
  5. Lepší informování uživatelů a poskytovatelů
    • Uživatel by měl být platformou výslovně upozorněn, zda jsou mu nabízeny profesionální či neprofesionální služby, a platforma by měla průkazným způsobem informovat poskytovatele o jejich povinnostech, kontroloři by se měli ujistit, že nedochází k obcházení pravidel pomocí tzv. flotil
  6. Platformy i poskytovatelé služeb, kteří je využívají, musí platit daně
    • Je třeba stanovit povinnost platforem poskytovat údaje o obratu osob a trvat na tom, aby samotná platforma platila korporátní daň ze zisků vydělaných v České republice

Více informací naleznete v podrobnějším článku k tématu: https://praha.pirati.cz/sdilena-ekonomika.html a v příloze, kde je také uveřejněn dopis Pirátů předsedovi české vlády.

/zr/

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down