Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová včera na tiskové konferenci v Praze vyzvala obce a kraje, aby více využívaly svůj velký investiční potenciál v době, kdy je třeba dávat práci živnostníkům, místním podnikatelům a malým a středním regionálním firmám. Tento svůj apel na územní samosprávy vznesla v souvislosti s představením výsledků hospodaření obcí a krajů v minulém roce.

Hospodaření obcí a krajů bylo v roce 2020 poznamenané pandemií covid-19, která se promítala do přijatých vládních opatření, jejichž cílem bylo zamezit šíření této nákazy, a tedy do fungování celé společnosti. Jak včera na tiskové konferenci uvedla ministryně financí Alena Schillerová, celkově hospodaření územních rozpočtů (obcí a krajů včetně dobrovolných svazků obcí) loni – i přes dopady pandemie – skončilo s přebytkem 14 miliard korun.

Tak jako stát pravidelně každý měsíc zveřejňuje výsledky pokladního plnění svého státního rozpočtu, měli bychom vědět, jak hospodaří obce, města a kraje – zvláště poté, co v loňském roce byly mnohde a mnohdy vyostřeny emoce a panovaly velké obavy o to, zda municipality budou moci investovat a pokračovat ve svých projektech,“ připomněla ministryně financí. Jak dodala, s velkým potěšením, nikoliv s nějakou kontroverzí, prezentovala, že rok 2020 pro města a obce vůbec špatně nedopadl.

OBCE LONI VYKÁZALY PŘEBYTEK SVÉHO HOSPODAŘENÍ

V uplynulém roce obce hospodařily s přebytkem 19 mld. Kč, přičemž jejich příjmy činily 369 mld. Kč, což oproti roku 2019 znamená nárůst o 2,36 %, tedy o 8,5 mld. Kč

Daňové příjmy obci sice v roce 2020 klesly o 5,85 %, tedy o zhruba 14,3 mld. Kč, ale započte-li se mimořádný příspěvek – kompenzace, kterou jim stát poskytl ze státního rozpočtu ve výši 1250 Kč na obyvatele, tak po započtení této kompenzace jde o pokles pouze o 0,37 %, což představuje necelou miliardu korun.

Jak uvedla Alena Schillerová, pokles ekonomiky byl tedy mnohem větší, než činil propad daňových příjmů obcí – naopak jejich celkové příjmy podle propočtů Ministerstva financí dokonce vzrostly. „Přitom rozpočtové určení daní (RUD) je nastaveno tak, že když klesají příjmy státu – a ty loni skutečně klesly, tak logicky by měly klesat i příjmy obcí a krajů – ale u obcí se to nestalo, protože jsme jim to takto kompenzovali,“ konstatovala ministryně, přičemž obce se podle jejích slov na krizi ekonomiky nemusely nikterak významně podílet.

Alena Schillerová rovněž připomněla, že od 1. ledna 2021 vstoupil v účinnost tzv. daňový balíček, který mj. mění i RUD. Konkrétně se podíl obcí na celkovém inkasu sdílených daní v rámci RUD letos zvyšuje z dosavadních 23,58 % na 25,84 %, podíl krajů z 8,92 % na 9,78 %). Obcím by to mělo přinést dalších 16,2 mld. Kč, krajům pak 6,1 mld. Kč.

Alena Schillerová se zevrubně věnovala také zůstatkům na běžných účtech obcí. K 31. 12. 2020 činily 234,1 mld. Kč, po započtení dluhů obcí (70,255 mld. Kč) by představovaly 163,8 mld. Kč. „To není radostná zpráva, protože si myslím, že tyto peníze měly být více utráceny,“ sdělila ministryně.

Provozní saldo obcí podle jejích slov činilo 84, 5 mld. Kč, přičemž kapitálové výdaje obcí dosáhly 72,5 mld, takže „nevyužitý investiční potenciál, který obce mohly loni využít,“ činil něco málo přes 12 miliard korun.

Alena Schillerová připustila, že je samozřejmě nutné v tomto ohledu každou z více než 6200 obcí posuzovat individuálně. „Situace v každé obcí je jiná, některé investují lépe, jiné hůře,“ dodala, protože někde se například nemuselo stihnout vysoutěžení zhotovitele, jinde nebyla včas podepsána smlouva atd. Obce také odkládaly peníze na připravované projekty apod. Nicméně ministryně uvedla, že „investiční potenciál u mnoha obcí nebyl plně využit“. „Proto je tak důležité,“ dodala, „letos maximálně investovat a pomoci ekonomice–  a třeba i příspěvkovým organizacím obcí.“

PRAHA MÁ REKORDNÍ ZŮSTATKY NA SVÝCH ÚČTECH

Zvlášť se věnovala hospodaření hlavního města, které je obcí a zároveň i krajem. Praha totiž k 31. 12. 2020 vykázala na svých běžných účtech rekordních 87,149 mld. Kč při dluhu 20,032 mld. Kč. „To není dobrá zpráva,“ podotkla ministryně, „protože šlo o rok, kdy bylo třeba investovat.“ Vedeni české metropole proto označila za „zadřenou brzdu na luxusním a krásném automobilu, jakým je Praha“.

O nevyužitém investičním potenciálu Prahy svědčí provozní saldo jejího hospodaření – to loni činilo bezmála 22,8 mld. Kč při očištěných kapitálových výdajích ve výši 14 mld. Kč. Hlavní město tak nevyužilo potenciál téměř devíti miliard korun, které mohlo investovat nebo jimiž mohlo pomoci svým příspěvkovým organizacím.

KRAJŮM CELKOVÉ PŘÍJMY VZROSTLY, PŘESTO ZAZNAMENALY SCHODEK HOSPODAŘENÍ

Vyšší územní samosprávné celky – kraje, v roce 2020 hospodařily se schodkem 5 mld. Kč. Nicméně jejich celkové příjmy vzrostly o 10 % a transfery ze státního rozpočtu stouply o 18,2 % (28,4 mld. Kč). Podle ministryně financí kraje vykázaly na účtech 32,8 mld. Kč. I po úhradě dluhu (17,8 mld. Kč) by stav jejich běžných účtů dosáhl 15 mld. Kč.

OBCE A MĚSTA SE PROTI VÝROKŮM MINISTRYNĚ OHRAZUJÍ

Svaz měst a obcí ČR, stejně jako Sdružení místních samospráv ČR se téměř vzápětí po tiskové konferenci vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové vymezily proti některým jejím tvrzením. Oběma organizacím zejména vadí její výroky o tom, že obce a města zbytečně nechávají zahálet své peníze na bankovních účtech.

Starostové, starostky, primátoři i primátorky, všichni se chovají nanejvýš zodpovědně, takže investice podepisují až v okamžiku, kdy na ně mají peníze. Pokud finanční prostředky dotečou do jejich rozpočtů až v létě, celá jedná stavební sezona je pryč,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta města Kyjov František Lukl. Více na: https://www.moderniobec.cz/nikdo-zodpovedny-by-nepodepsal-ani-smlouvu-na-autobus-pokud-na-nej-nema-penize-tak-se-svaz-mest-a-obci-ozval-na-dnesni-vyroky-ministryne-financi/  .

Obce jsou zodpovědnými hospodáři a je logické, že v této složité době usilují o vyrovnaný rozpočet, obzvlášť když přijdou o další peníze kvůli vládním krokům. Celý loňský rok navíc vláda udržovala obce v nejistotě kvůli původní neochotě nahradit alespoň částečně dopady kompenzačního bonusu či daňového balíčku. Není divu, že starostové vytvářeli rezervy,“ zdůraznil předseda Sdružení místních samospráv ČR Stanislav Polčák. Více na:  https://www.moderniobec.cz/kritizovat-obce-ze-v-nejiste-dobe-setri-je-absurdni-pripomina-sdruzeni-mistnich-samosprav/ .

/rš/

Na snímku: Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová během včerejší tiskovém konference v Praze

Foto: FB profil Aleny Schillerové*

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na dnešní tiskové konferenci ministerstva financí ohledně hospodaření krajů a obcí v uplynulém roce, uvedla Alena Schillerová, že obce neproinvestovaly přes 12 mld. ze svého provozního salda. Připomněl to ve svém dnešním prohlášení Svaz měst a obcí ČR, který slovy svého předsedy Františka Lukla prohlásil, že je to pro města a obce nepřijatelné tvrzení.

Nikdo zodpovědný by nepodepsal ani smlouvu na autobus, pokud na něj nemá peníze," stojí v prohlášení svazu.  Svaz měst a obcí ČR tak reagoval na dnešní tiskovou konferenci Ministerstva financí ČR, kde byly mimo jiné představeny i výsledky hospodaření obcí v roce 2020. Podle ministerstva na konci roku 2020 měly obce (a města) na účtech rekordních 234,1 mld. Kč, po započtení dluhu 163,8 mld. Kč.  Jen samotná Praha, jak MF ČR rovněž uvedlo, vykazovala ke konci roku 2020 na svých běžných účtech 87,149 mld. Kč, přičemž dluh hlavního města činil 20,032 mld. Kč.

SMO ČR dále připomíná, černé prapory vlající nad celou řadou radnic v loňském roce a symbolizující nezájem vlády o další vývoj obecních rozpočtů měst a obcí, které díky vládním kompenzačním bonusům nejrůznějším skupinám postižených koronavirovou epidemií přišly o významné částky, započaly dlouhou a vyčerpávající obhajobu samostatnosti a svéprávnosti našich měst a obcí.

Díky spojenému úsilí nejen našeho svazu, ale zejména Senátu Parlamentu ČR a dalších partnerů, se podařilo přesvědčit Poslaneckou sněmovnu a vládu o nezbytnosti investic v území realizovanými nejlepšími hospodáři v republice, kterými starostové a primátoři bezesporu jsou. Oč byly obecní a městské rozpočty pokráceny od jara 2020, kdy začíná další stavební sezóna, přitékalo pozvolna zpátky až během léta a podzimu," zdůrazňuje prohlášení.

Podle Svazu měst a obcí naprostý chaos ve společnosti vzniklý covidovou epidemií a propad příjmů obcí nedávaly žádné záruky, že se situace natolik ještě v tomto roce zlepší, aby města a obce mohly investovat v původní výši.

Proto je pro SMO ČR nepřijatelné tvrzení, že města a obce málo investovaly.

Starostové, starostky, primátoři i primátorky, všichni se chovají nanejvýš zodpovědně, takže investice podepisují až v okamžiku, kdy na ně mají peníze. Pokud finanční prostředky dotečou do jejich rozpočtů až v létě, celá jedná stavební sezona je pryč,“ uvedl dnes v reakci na vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové  předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta města Kyjov František Lukl.*

/zr, red/

Na snímku: Renesanční radnice v Kyjově, která byla postavena v letech 1561 - 1562 italskými staviteli, je dnes sídlem městského úřadu.

Foto: web města

Obce se stále potýkají s ekonomickými dopady pandemie koronaviru a značný výpadek v jejich pokladnách způsobí i daňové změny. Sdružení místních samospráv ČR očekává v tomto roce snížení daňových příjmů obcí o 10 až 15 %, což ohrožuje investice do rozvoje obcí i doposud vyrovnané hospodaření. Sdružení místních samospráv ČR považuje za absurdní dnešní kritiku ze strany ministryně Aleny Schillerové, která obcím vyčítá, že v současné době šetří.

Obce jsou zodpovědnými hospodáři a je logické, že v této složité době usilují o vyrovnaný rozpočet, obzvlášť když přijdou o další peníze kvůli vládním krokům. Celý loňský rok navíc vláda udržovala obce v nejistotě kvůli původní neochotě nahradit alespoň částečně dopady kompenzačního bonusu či daňového balíčku. Není divu, že starostové vytvářeli rezervy,“ zdůraznil předseda Sdružení místních samospráv ČR Stanislav Polčák.

Reagoval tak na dnešní tiskovou konferenci Ministerstva financí ČR, kde byly mimo jiné představeny i výsledky hospodaření obcí v roce 2020. Podle ministerstva na konci roku 2020 měly obce (a města) na účtech rekordních 234,1 mld. Kč, po započtení dluhu 163,8 mld. Kč.  Jen samotná Praha, jak MF ČR rovněž uvedlo, vykazovala ke konci roku 2020 na svých běžných účtech 87,149 mld. Kč, přičemž dluh hlavního města činil 20,032 mld. Kč.

Podle dluhové projekce Rozpočtové rady vlády ohrožuje růst zadlužení nejvíce obce od 1 tisíce do 2 tisíc obyvatel a obce v Moravskoslezském kraji. Do obecních rozpočtů se navíc stále negativně promítá koronavirová pandemie.

Z našeho průzkumu mezi starosty napříč republikou vyplývá, že se naprostá většina obcí potýká se zvýšenými náklady kvůli pandemii, kdy obce hradí například dezinfekce, ochranné pomůcky nebo testy, případně dotuje nyní ztrátovou hromadnou dopravu. Řada obcí má nižší příjmy, protože odpustila svým nájemcům nájemné nebo uzavřela obecní provozovny. Zároveň ale obce nemohou čerpat prakticky žádnou podporu z covid programů,“ upozornil Jan Sedláček, první místopředseda SMS ČR a starosta obce Křižánky.

Z průzkumu mezi obcemi sdruženými v SMS ČR dále vyplynulo, že náklady na zvládání pandemie činí v některých případech až 6 % obecního rozpočtu. Více než polovina z oslovených zástupců samospráv zastavila třeba opravy, které by zhodnotily obecní majetek.

Pokud obcím letos dál poklesnou příjmy, budou muset škrtat v investičních plánech. Ty přitom mohou pomoci znovu nastartovat i naši ekonomiku. V minulosti tvořily investice samospráv polovinu veškerých veřejných investic u nás,“ dodal Stanislav Polčák.

Údaje o přebytcích obecních rozpočtů a jejich úsporách jsou zkresleny velkými městy, kdy například úspory Prahy tvoří přibližně třetinu veškerých úspor obcí. Vláda obecní rozpočty vystavila zásadní nejistotě už v loňském roce, kdy až po společném tlaku Sdružení místních samospráv ČR, Svazu města a obcí ČR, Spolku pro obnovu venkova a za podpory krajů i hl. m. Prahy kompenzovala obcím výpadek příjmů ve výši téměř 14 miliard korun.

Vláda se přijetím daňového balíčku připravila o bezmála 100 miliard korun příjmů. Tyto prostředky jí nyní chybějí. Je nepřijatelné, aby vládní nezodpovědnost suplovaly obecní rozpočty, v nichž očekáváme kvůli daňové úpravě letos další pokles o 10 až 15 procent,“ uzavřel Stanislav Polčák.*

/zr, red/

 

Na snímku: kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů na Křižánkách v okrese Žďár nad Sázavou

Foto: web obce

 

 

Ministryně financí Alena Schillerová rozhodla, že bude prominuta pokuta za opožděné podání daňového přiznání k dani silniční za zdaňovací období roku 2020. Podmínkou je podání daňového přiznání do 1. dubna 2021. V případě, že plátce daně uhradí daň nejpozději do 1. dubna, nebude platit žádný úrok z prodlení. Stejně tak se posouvá možnost podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí.

Pro všechny daňové subjekty se tedy posouvá podání daňového přiznání k dani silniční a k dani z nemovitých věcí z 1. února na 1. dubna 2021. Pokud bude daňové přiznání podáno a daň silniční uhrazena do 1. dubna, žádné sankce ani úroky z prodlení nebudou finančním úřadem požadovány.  Ministryně financí tak učinila z toho důvodu, aby lidé kvůli těmto daním nemuseli navštěvovat finanční úřad. Navíc povinnost zaplatit daň z nemovitých věcí je až do 1. června 2021.

Firmy i podnikatelé, kteří budou chtít využít prominutí úroku z prodlení v případě úhrady daně silniční za zdaňovací období roku 2020 i po 1. dubnu 2021, musejí tuto daň uhradit nejpozději do 16. srpna 2021. K pozdějšímu zaplacení daně je nutné oznámit skutečnost, že převažující část příjmů pocházela z činností, které jsou zakázány, či omezeny usnesením vlády České republiky.*

Michal Jelínek,
daňový expert a partner V4 Group

V čele Asociace krajů ČR stojí od dnešního dne hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (na snímku nahoře). Byl zvolen 13 hlasy hejtmanek a hejtmanů ze 14 hlasujících. Místopředsedou se na prvním ustavujícím zasedání asociace v novém složení stal hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. Do politického grémia Asociace krajů ČR byli kromě předsedy a místopředsedy AKČR odsouhlaseni hejtman Libereckého kraje Martin Půta, hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib a hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich.

Velmi si vážím vašich hlasů a pevně věřím, že zvládneme spolupracovat na všech věcech, které v zájmu našich krajů musíme řešit. Soudržnost při vyjednávání se státem o všech aktuálních tématech je teď velmi důležitá,“ zdůraznil po svém zvolení Martin Kuba. Ten byl také schválen jednohlasně jako nový zástupce Asociace krajů ČR v Ústředním krizovém štábu a nominován na člena Rady vlády pro zdravotní rizika. Martin Kuba bude také kontaktovat ministryni financí Alenu Schillerovou, aby co nejdříve stanovila termín setkání ke kompenzacím v souvislosti s „daňovým balíčkem“.

Jednání rady se dnes věnovalo i dalším tématům, jako jsou například změny v jednotlivých komisích Asociace krajů. Struktura komisí se podle hejtmanů do budoucna změní. Představitelé regionů schválili také rozšíření čtyřčlenného vyjednávacího týmu pro řešení kompenzací propadu daňových příjmů s ministerstvem financí o dalšího člena, pražského primátora Zdeňka Hřiba. V týmu je dále hejtman Libereckého kraje Martin Půta, hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. Diskutovalo se mimo jiné také o návrhu rozpočtu AKČR na rok 2021.

Asociace krajů (AKČR) má 14 členů  – 13 hejtmanek a hejtmanů a primátora hlavního města Prahy. AKČR byla založena především proto, aby hájila a prosazovala společné zájmy krajů směrem k vládě a státní správě. Dosavadními předsedy asociace byli od roku 2001 tehdejší moravskoslezský hejtman Evžen Tošenovský, v roce 2008 ho vystřídal tehdejší jihomoravský hejtman Michal Hašek. Na jeho místo nastoupila v roce 2016 karlovarská hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová, jež v prosinci 2019 kvůli těhotenství předala vedení AKČR tehdejšímu 1. místopředsedovi, hejtmanovi Kraje Vysočina Jiřímu Běhounkovi, a to do krajských voleb 2020. Poté, během listopadu 2020, byl pověřen vedením AKČR hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

Další videokonference hejtmanů za účasti členů Centrálního řídicího týmu se uskuteční 3. prosince 2020, společné setkání pak hejtmani naplánovali na 15. prosince.

Kdo je předseda Asociace krajů MUDr. Martin Kuba:

* Narozen: 9. dubna 1973, České Budějovice

* Lékař a politik, od 3. listopadu 2020 hejtman Jihočeského kraje. Od listopadu 2008 do prosince 2011 byl 1. náměstkem hejtmana Jihočeského kraje, od listopadu 2011 do července 2013 působil ve funkci ministra průmyslu a obchodu.

/zr/

 

 

Až dvě hodiny po půlnoci na dnešek, tedy na pátek 20. listopadu, Poslanecká sněmovna po bouřlivé a dlouhotrvající diskusi schválila vládou navržený daňový balíček včetně zrušení superhrubé mzdy ve variantě, kterou navrhl předseda vlády Andrej Babiš. Od ledna 2021 se tedy příjmy fyzických osob budou danit 15 procenty, přičemž na příjmy nad 141 764 Kč měsíčně se bude vztahovat zvýšená sazba ve výši 23 % – tzv. solidární přirážka. Zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní sazby pro daň z příjmu fyzických osob spolu s kompenzačním bonusem, schváleným už 10. listopadu, bude pro obce, města a kraje znamenat více než čtyřicetimiliardový propad jejich celkových příjmů v rámci inkasa sdílených daní.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové zrušením superhrubé mzdy se zjednoduší a zprůhlední daňový systém, což je jedním ze závazků programového prohlášení vlády. Patnáctiprocentní sazba daně z příjmů, která se bude nově počítat z hrubé mzdy má nízko a středně příjmovým skupinám zaměstnanců přinést snížení daně o čtvrtinu. "Tyto peníze zůstanou více než 4 milionům zaměstnanců na výplatních páskách. Podpoříme tím jejich chuť utrácet, což pomůže znovu roztočit kola české ekonomiky,“ uvedla již dříve Alena Schillerová.

Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR), Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR), Národní síť Místních akčních skupin (NS MAS), Spolek pro obnovu venkova (SPOV ČR) a Asociace krajů (AK ČR) však opakovaně, naposled 18. listopadu ( viz: https://www.moderniobec.cz/hlasovani-o-superhrube-mzde-se-blizi-zalezi-poslancum-na-obcich-a-mestech-kde-ziji-ptaji-se-uzemni-partneri/ ), důrazně varovaly, že celkové dopady zrušení superhrubé mzdy a zavedení kompenzačního bonusu budou podle kvalifikovaných odhadů představovat v daňových příjmech obcí a měst představovat minus 30 mld. Kč pro obce a města a minus 11 mld. Kč pro  kraje. Bude ohroženo kofinancování projektů a samozřejmě dojde k výraznému utlumení investičních aktivit samospráv.

Proto výše uvedení územní partneři vyzvali parlament a vládu o souběžnou úpravu rozpočtového určení daní (RUD) a poskytnutí náhrady za celkově vyplacené platby kompenzačního bonusu jednorázovým příspěvkem do tří měsíců po ukončení kompenzačního období. Představitelé územních samospráv jsou připraveni i k veřejným protestním akcím, pokud nebude jejich apel na vládu a zákonodárce vyslyšen.

Zákon ještě musí projednat Senát a podepsat prezident republiky.*

/rš/

K foto:

Dolní parlamentní komora dnes dvě hodiny po půlnoci rozhodla o zrušení superhrubé mzdy

Ilustrační foto: facebookový profil Poslanecké sněmovny

 

Stávající místopředseda Rady Asociace krajů ČR Martin Půta (na snímku) povede Radu Asociace krajů do jejího ustavujícího zasedání, na kterém bude zvoleno nové vedení tohoto orgánu. Během dnešní hejtmanské videokonference to odsouhlasilo všech 11 online zúčastněných hejtmanů. Ustavující zasedání Rady Asociace krajů se uskuteční až poté, kdy bude zvolen hejtman v Karlovarském kraji, kde zatím stále probíhá povolební vyjednávání.

Představitelé krajů se také shodli na ustavení čtyřčlenné skupiny, která bude jednat s Ministerstvem financí, případně s premiérem, o kompenzaci propadu příjmů krajů v souvislosti s možným zrušením superhrubé mzdy.

Bývalý 1. místopředseda Rady Asociace krajů a exhejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek blahopřál nově zvolené hejtmance a hejtmanům k jejich nástupu do čela regionů. Shrnul současnou epidemiologickou situaci s tím, že nadále bude zástupce krajů informovat o výstupech z jednání Rady vlády pro zdravotní rizika a Ústředního krizového štábu.

Pověření hejtmana Libereckého kraje Martina Půty vedením Rady Asociace krajů do ustavujícího zasedání Rady, které jsme odsunuli až po výsledku volby karlovarského hejtmana, považuji za logický krok. Je to stávající místopředseda, který bude i členem skupiny, jež by měla jednat s ministryní financí o kompenzacích pro kraje v souvislosti s propadem daňových příjmů. Propad kraje nepocítí až někdy v budoucnu, potýkají se s ním už letos,“ zdůraznil Jiří Běhounek.

Místopředseda Rady Asociace krajů a hejtman Libereckého kraje Martin Půta chce jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou co nejdříve. „Požádal jsem paní ministryni o rychlé stanovení termínu jednání ke kompenzaci propadu daňových příjmů krajů, protože to považuji za absolutní prioritu pro všechny regiony,“ dodal.

Hejtmani diskutovali především o dalším postupu plošného testování v zařízeních sociálních služeb. Podle hejtmana Kraje Vysočina Vítězslava Schreka jsou už teď zařízení přetížená a opakování testů v pětidenních intervalech na ně kladou vysoké nároky. Tento problém a možné změny v testování projednají zástupci krajů s ministerstvy zdravotnictví i práce a sociálních věcí. Hovořilo se také o ventilátorech a dalších přístrojích pro pacienty s covid-19. Přístroje jsou krajům pouze zapůjčeny a nemocnice je později budou muset vrátit především v případě, kdy se nejedná o majetek českého státu.

Místopředseda Rady Asociace krajů pověřený vedením tohoto orgánu a liberecký hejtman Martin Půta apeloval na své kolegy, aby upozornili poslance z jednotlivých krajů na důsledky schválení návrhu na zrušení superhrubé mzdy Poslaneckou sněmovnou a na fatální dopady tohoto návrhu do rozpočtů nejen vyšších územně samosprávních celků.

Další videokonferenční jednání hejtmanů se uskuteční ve čtvrtek 26. listopadu 2020.*

/zr/

Foto: archiv STAN

 

Poslanecká sněmovna dnes schválila novelu zákona o kompenzačním bonusu, který připraví krajské a obecní kasy o dalších více než 15 mld. korun. Svaz měst a obcí ČR vyzývá vládu, aby kompenzovala tuto ztrátu jednorázovou dotací pro obce v minimální výši 1000 Kč na každého obyvatele. Příkladem pro vládu může být Rakousko, které připravilo balíček pomoci obcím a městům ve výši 1 mld. eur, což odpovídá přímé dotaci 3000 Kč na obyvatele.

„Stát sice kompenzuje podnikatelům dopady pandemie, ale připraví je zároveň o práci! V situaci, kdy prakticky každý den vláda ukrajuje z příjmů obcí a kdy naprosto netušíme, s čím budeme hospodařit, by se do velkých investic pustil jen úplný blázen. Rovnice je přitom jednoduchá: když obce nemohou investovat, nemohou dát práci firmám a živnostníkům. Výsledkem bude skomírající ekonomika a tratit budeme všichni,“ říká předseda Svazu měst a obcí  ČR a starosta Kyjova František Lukl.

Dalším citelným zásahem do obecních kas bude protikrizový daňový balíček, jehož součástí je snížení DPH z 15 % na 10 % u ubytovacích služeb a vstupného na kulturní a sportovní akce, včetně vstupného na sportoviště. Pokud jej poslanci schválí, přijdou obce odhadem o další miliardu v roce 2020 a 2021.

Obce proto navrhují, aby jim stát rychle doplnil chybějící zdroje a garantoval, že zastaví legislativní chaos. Řešením může být jednorázová nároková dotace ve výši minimálně 1000 Kč/obyvatele.

Příkladem pro vládu může být sousední Rakousko, které 25. května představilo balíček pomoci obcím a městům ve výši 1 mld. euro (27 mld. Kč). Má být k dispozici do 31.12.2021 a podporuje nejrůznější investice, například do škol, školek, domovů důchodců, kulturních institucí nebo dokonce veřejné dopravy. Klíčem pro rozdělení mezi jednotlivé obce je právě počet obyvatel.

„Naši rakouští sousedé si uvědomují, že obce jsou největšími investory v zemi, a proto musí být jejich investiční síla zachována. Zatímco našim obcím stát bere, v Rakousku naopak dává. V dubnu nám premiér Babiš i ministryně Schillerová slíbili, že nebudou nijak zasahovat do daňových příjmů obcí, a zároveň vypíšou dotační tituly a zjednoduší administrativu žádostí i čerpání. Zatím jsme svědky bezprecedentního ukrajování obecních peněz a nenaplněných slibů,“ dodává Radka Vladyková, ředitelka SMO ČR.

/zr/

K foto:

Ani úterní vyvěšení černých vlajek na radnicích, magistrátech a krajských úřadech, což mělo být tichým protestem obcí, měst a krajů proti konstrukci financování kompenzačního bonusu pro OSVČ a společníky malých společností s ručením omezeným, který by byl vyplácen ze sdílených daní s výrazným dopadem na rozpočtové určení daní, Poslaneckou sněmovnu nezviklalo.Většinou hlasů odmítla návrh Senátu, na jehož základě by kompenzační bonus byl hrazen ze státního rozpočtu, a schválila původní vládní návrh.

Ilustrační foto: archiv

 

 

Ujištění o tom, že stát neplánuje další nečekaná opatření se zásadními dopady do rozpočtů krajských a obecních samospráv, se včera - ve čtvrtek 21. května - dostalo hejtmanům ze strany premiéra Andreje Babiše. Premiér tak reagoval během včerejší společné videokonference na připomínky hejtmanů, kteří neměli dostatek informací ke kompenzačním bonusům, jež stát financuje prostřednictvím sdílených daní. Stát také nebude požadovat od krajů úhradu ochranných prostředků dodaných v době koronavirové krize. Obě strany se rovněž shodly na tom, že budou jednat o konkrétní částce na opravy krajských silnic pro příští dva roky.

Hejtmani upozornili členy vlády na to, že se kraje snaží zachovat probíhající a naplánované investice. Jinak jsou na tom ale obce, které mají obavy z prohlubujícího se propadu daňových příjmů a omezují či ruší investiční akce.

Chyběla nám komunikace ke kompenzačním bonusům, proto není divu, že se obáváme dalších nečekaných dopadů případných dalších opatření do rozpočtů krajů a obcí. Ministryně financí Alena Schillerová nám dnes (ve čtvrtek 21. 5. - pozn. redakce) vysvětlila, že nejrychlejší způsob, jak dostat peníze na pomoc OSVČ a společnostem s ručením omezeným, bylo vyplatit bonusy prostřednictvím Finanční správy a vzít peníze ze sdílených daní. Deklarovala, že 8. června vše končí a další podobné opatření nás nečeká. Nyní bude záležet na tom, jak se k tématu postaví sněmovna. Požadovali jsme také dvakrát čtyři miliardy na opravy silnic II. a III. tříd a mostů pro roky 2020 a 2021 a vláda se konkrétní částkou bude zabývat. Řešili jsme i situaci týkající se projektu Chytrá karanténa, který přechází do gesce ministra zdravotnictví. Ministr vnitra Jan Hamáček nás informoval o tom, že ministerstvo pracuje na návrhu nové krizové legislativy, o níž by se mělo diskutovat napříč politickým spektrem,“ uvedl 1. místopředseda Rady Asociace krajů a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Premiér také dostal od krajů podrobný přehled o ztrátách vyvolaných opatřeními v souvislosti s nouzovým stavem, ať už jde o zdravotnictví, oblast sociálních věcí či dopravu. Souhrn mu předala místopředsedkyně Rady AKČR a hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová, aby se s ním mohl detailně seznámit.

S ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem hejtmani řešili ceny testů pro samoplátce, které ministerstvo stanovilo bez započítání dalších nákladů například za provedení odběrů. „Ministr nás ubezpečil, že o tom bude ještě zítra jednat. Dále upřesnil, že projekt Chytrá karanténa nyní spadá pod hlavní hygieničku,“ dodal Jiří Běhounek.

Fungování Chytré karantény ocenil hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, protože na území regionu se nyní nákaza šíří mezi horníky Dolu Darkov, a díky projektu se rychle daří najít kontakty nakažených a testovat je na covid-19.

Hovořilo se i o tom, že Ministerstvo pro místní rozvoj počítá s podporou akcí ze zásobníku projektů předložených obcemi k čerpání dotací jak v rámci národních, tak evropských zdrojů.*

/zr/

Na snímku: Předseda vlády Andrej Babiš při čtvrteční videokonferenci s hejtmany

Foto: facebookový profil A. Babiše

 

Ministryně financí Alena Schillerová včera reagovala na výzvy zástupců Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) a Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) v záležitosti kompenzačního bonusu, a to formou otevřeného dopisu. Adresáty otevřeného dopisu ministryně financí jsou předsedové tohoto svazu a sdružení a vzhledem k nutnosti uvést na pravou míru některé nepřesnosti z jejich původní výzvy, také zástupci jednotlivých samospráv.

Otevřený dopis ministryně Aleny Schillerové předsedovi Svazu měst a obcí ČR Františku Luklovi a předsedovi Sdružení  místních samospráv ČR Stanislavu Polčákovi zveřejňujeme v nezkráceném znění:

Vážený pane předsedo Lukle, vážený pane předsedo Polčáku,

obracím se na Vás tímto otevřeným dopisem v reakci na výzvy, které v těchto dnech rozesíláte zástupcům samospráv, senátorům, poslancům a členům vlády. Mohu Vás ujistit, že finanční kondice obcí, měst a krajů a udržení lokálně financovaných investic mi neleží na srdci o nic méně než Vám. Jsou to právě opatření vlády na podporu ekonomiky a podnikání v naší zemi a nové dotační programy, díky kterým udržíme finanční kondici samospráv navzdory současné krizi na výborné úrovni.

Jsem si naprosto vědoma dosavadní nezastupitelné role municipalit a krajů při řešení situace, která nemá v novodobé historii naší země obdoby. Tak jako centrální vláda operativně přistoupila k řadě opatření, aby ochránila zdraví všech občanů a omezila šíření pandemie i samosprávy přispěly úctyhodným dílem k tomu, že se podařilo šíření nákazy dostat pod kontrolu.

Státní rozpočet nese bez váhání na svých bedrech bezprecedentní nároky na sociální systém v důsledku růstu nezaměstnanosti a zároveň na záchranné programy k udržení práce, na přímou pomoc v podobě ošetřovného, odpuštění pojistného, nebo výdaje na opatření k zajištění zdraví a bezpečnosti nemluvě. Současně státní rozpočet zajistil ochranné pomůcky pro samosprávy, poskytl prostředky na odměny nejen v sociálních službách, ale i v záchranných službách jednotlivých krajů, což představuje náklad cca 8 mld. Kč.

Dále byl schválen program kompenzační bonus pro OSVČ a společníky malých s.r.o. Ukazuje se, že z Vašeho pohledu se právě tento jeví jako problematický. Původně se tento kompenzační bonus 500 Kč na den vztahoval na období od 12. března do 30. dubna 2020, poté byl v návaznosti na postupné rozvolňování omezujících opatření prodloužen do 8. června. Od samého počátku byl koncipován jako vratka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, která patří mezi sdílené daně. A všem zákonodárcům bylo známo, že se na dopadech vyplácení bonusu budou podílet jak státní rozpočet, tak i rozpočty krajů a obcí.

Náklady obcí a krajů na vyplácení programu „Pětadvacítka“ odpovídají jejich podílu na výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, tedy 23,58 % v případě obcí a 8,92 % v případě krajů. Z každých vyplacených 100 Kč se tedy na kompenzačním bonusu podílí stát částkou 68 Kč, obce a kraje částkou ve výši cca 32 Kč. Je to na vlas stejný klíč, podle kterého se obcím a krajům přerozdělují prostředky ze sdílených daní v době růstu inkasa daní. Díky tomu, že je tento příspěvek vyplácen jako daňový bonus, na něj podnikatelé dosáhnou rychle a bez zbytečných průtahů. Finanční správa vyřizuje žádosti o jeho vyplacení prakticky obratem a dosud už podnikatelům vyplatila přes 13 mld. Kč. To z „Pětadvacítky“ dělá vůbec nejlépe a nejrychleji fungující program přímé podpory pro podnikatele.

Mnozí živnostníci ale na podporu v rámci programu „Pětadvacítka“ nedosáhnou, protože zvolili pro své podnikání formu s.r.o. Proto i pro ně Ministerstvo financí připravilo přímou finanční podporu. Stejně jako v případě „Pětadvacítky“ jde o příspěvek 500 Kč na den po dobu od 12. března do 8. června. A i v tomto případě je příspěvek koncipován jako vratka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, na níž se dle již zmíněného klíče podílejí také obce a kraje

Proto pro mě bylo velkým překvapením, když právě z tohoto důvodu Senát vrátil návrh kompenzačního bonusu zpět do Poslanecké sněmovny. Jak jsem již uvedla v úvodu dopisu, stejným způsobem byl nastaven program „Pětadvacítka“ pro OSVČ. Nejde tedy o žádnou novinku.

Finanční správa byla připravena vyplácet kompenzační bonus pro malé s.r.o. už minulý pátek, místo toho se ale tato pomoc oddálí zhruba o 4 týdny. A to v době, kdy tato skupina podnikatelů je prakticky jednou z posledních, která si dosud na cílenou pomoc od státu nesáhla. Přitom pomoc je důležitá tehdy, když přijde včas.

Takové zdržení vůči našim podnikatelům považuji za neobhajitelné. Zejména v této době platí, že stát a samosprávy tvoří jeden celek veřejných financí.

Dovolte mi také vyjádřit názor, že odmítat kompenzační bonus pro malé s.r.o. jen kvůli dopadům na příjmy samospráv z daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je krátkozraká politika. Bonus má totiž nejen zamezit ekonomickým ztrátám v důsledku pandemie, ale i podpořit ekonomickou aktivitu a spotřebu. Z toho přitom budou těžit právě obecní a krajské rozpočty. Díky bonusu totiž bude pokles jejich příjmů ze sdílených daní menší, než kdyby k zavedení kompenzačního bonusu nedošlo.

Kompenzační bonus přitom znamená přínos pro rozpočty samospráv i z dlouhodobého hlediska. Podnikatelé díky němu budou moci překlenout současnou složitou situaci, budou v podnikání moci dál pokračovat a dál přispívat do veřejných rozpočtů. Podnikatelé, kterým bude přímá finanční podpora přiznána, začnou finanční prostředky utrácet. Na jedné straně tedy sice dočasně poklesnou příjmy samospráv z daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, ale tento výpadek se jim zároveň bude ihned kompenzovat v podobě vyšších příjmů na dani z přidané hodnoty, která také patří mezi sdílené daně a je tedy i příjmem rozpočtů obcí a krajů, případně na dani z příjmů právnických osob.

Díky kompenzačním bonusům (39,5 mld. Kč) a zrušení daně z nabytí nemovitých věcí (příjem pouze státního rozpočtu ve výši 10,6 mld. Kč) zůstane ekonomickým subjektům o 50,1 mld. Kč více. To při konzervativním multiplikátoru spotřeby představuje vyšší inkaso DPH o 11,5 mld. Kč, tedy dodatečný přínos pro obce ve výši 2,9 mld. Kč, pro kraje pak 1 mld. Kč. Také o tyto částky je tedy možné kalkulované dopady na místní rozpočty snížit. Dopad kompenzačních bonusů na obce je tak - 6,4 mld. Kč, na kraje - 2,3 mld. Kč.

Skutečné fiskální dopady kompenzačního bonusu, zpřesněné na základě výsledků čerpání první vlny, jsou následující:

 celkemSRMR
 Obcekraje
kompenzační bonus 1. Období-13,8-9,1-3,5-1,2
kompenzační bonus 2. Období-10,7-7-2,7-1
kompenzační bonus pro s.r.o.-15-10-3,7-1,3
Celkem (bez zahrnutí multiplikátoru)-39,5-26,1-9,9-3,5
Celkem (po zahrnutí multiplikátoru)  -6,4-2,3

 

Je potřeba jasně říci, že odhad poklesu příjmů obcí ze sdílených daní, který v těchto dnech prezentuje Sdružení místních samospráv, je příliš pesimistický a není podložen žádnými solidními makroekonomickými daty. Aktuální daňová predikce Ministerstva financí k 7. květnu 2020, počítá s meziročním poklesem daňových příjmů obcí mnohem nižším, a to cca o 11 %, u krajů cca o 12,6 %. Tato predikce přitom zohledňuje i dopady obou kompenzačních bonusů.

Obavy o investiční projekty obcí tak nejsou vůbec na místě. I letos budou mít územní samosprávy na své investice dostatek prostředků. A i když jsme připravili Liberační balíčky s celou řadou daňových úlev, u daně z nemovitých věcí, která tvoří ze 100 % příjem územních samospráv, nedošlo k žádné její změně a právě s ohledem na rozpočty samospráv nedošlo ani k jejímu odložení.

Hospodaření územních samospráv je přitom po letech bezprecedentního růstu daňových příjmů ve výborné kondici. Jak víte, za posledních 5 let vzrostly daňové příjmy obcí o 75 mld. Kč, což je nárůst o 44 %. Krajům pak daňové příjmy vzrostly za stejné období 25,7 mld. Kč, tedy o 52 %. K tomuto nárůstu přitom došlo i díky tomu, že mezi lety 2016-18 bylo celkově třikrát změněno rozpočtové určení daní ve prospěch obcí a krajů, tedy na úkor státního rozpočtu.

Od roku 2012 obce hospodaří s přebytkem v průměrné výši 18,7 mld. Kč, přičemž v loňském roce dosáhly přebytku 25,5 mld. Kč. Na svých bankovních účtech měly ke konci roku 2019 zůstatky ve výši až 215 mld. Kč, které se během letošního prvního čtvrtletí ještě zvýšily na 221,6 mld. Kč. V této souvislosti je nicméně nutné zdůraznit, že polovinu tohoto zůstatku drží 30 největších měst ČR, a zejména na nich bude záležet, zda tyto prostředky využijí rychle a efektivně na realizaci investičních projektů.

U krajů je situace podobná. Ty v roce 2016 vykázaly rekordní přebytek ve výši 12,7 mld. Kč, přičemž na konci roku 2019 hospodařily s přebytkem 5,8 mld. Kč. I krajům přitom rostly zůstatky na účtech. V roce 2019 činily 36 mld. Kč a během prvního čtvrtletí se zvýšily na 40,2 mld. Kč.

Územní samosprávy tak mohou bez obav realizovat rozvojové záměry předpokládané pro letošní rok. Je přitom důležité, aby do jejich financování zapojily své rezervy, které získaly nejenom díky rostoucím daňovým příjmům v minulých letech a i navyšováním jejich podílu na sdílených daních. Investice jsou motorem ekonomiky, proto se na nich musejí podílet také samosprávy.

Mohu Vás ujistit, že jsme připraveni za tímto účelem podpořit rozpočty krajů, měst a obcí masivními dotacemi. Jako ministryně financí jsem si vědoma, že nezadusit teď ekonomiku je zcela klíčové a proinvestiční přístup se nám všem nakonec vrátí.

Proto byl už 22. dubna Svaz měst a obcí ČR vyzván, aby ověřil stav projektů obcí ze zásobníku projektů národních dotačních programů i Integrovaného operačního programu z fondů EU v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Celková hodnota projektů na investice do rozvoje obcí, na které už nezbyly finanční prostředky, dosahuje cca 10 mld. Kč. Jde přitom o projekty pod stavebním povolením, které je možné realizovat okamžitě. I s ohledem na současnou situaci jsme připraveni na ně potřebné prostředky nalézt.

Zaznamenala jsem, že jako řešení je navrhována změna rozpočtového určení z vratky daně na retroaktivně nastavený příspěvek ze státního rozpočtu. Před takovým řešením důrazně varuji. Reálně by došlo k zastavení vyplácení kompenzačního bonusu do doby zajištění jeho rozpočtového krytí novelou zákona o státním rozpočtu, zpochybnění toho, co již bylo vyplaceno a vzniku enormní právní nejistoty ohledně procesu přiznání kompenzačního bonusu.

Věřím, že nalezneme v této složité době dostatek solidarity a nebudeme komunikovat prostřednictvím dalších výzev a otevřených dopisů, nebudeme mezi obcemi vyvolávat zbytečnou paniku ohledně velkého krácení rozpočtů mnoha obcí, ale soustředíme se na rychlou a spravedlivou pomoc naší ekonomice. Právě to je nakonec tím jediným klíčem k zajištění perspektivy daňových příjmů nejen státu, ale
i samospráv. A také k jistotě, že to vše společně zvládneme.

/tz/

Na snímku: ministryně financí Alena Schillerová

Foto: archiv MF ČR*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down