Třináct konferencí, třináct krajských měst a nespočet témat, o která se aktuálně nejvíc zajímají české samosprávy. 13. února 2018 v Liberci startují tradiční Krajská setkání Svazu měst a obcí ČR. Na programu bude například novela zákona o střetu zájmů, financování samospráv včetně rozpočtového určení daní, školství, doprava nebo sociální služby. Speciální hodinový blok se bude věnovat změněným evropským pravidlům pro ochranu osobních údajů, tzv. GDPR.

Na akcích, které se budou postupně konat ve všech krajích, a to až do 29. března 2018, vystoupí odborníci z ministerstev, státních institucí i firem. Svaz tam mimo jiné představí závěry velké analýzy potřeb měst a obcí, která má sloužit jako podklad pro nastavení budoucích národních i evropských dotací. Součástí programu bude také vyhlášení výsledků krajských kol soutěže Město pro byznys.

„Tradiční bod o aktuální legislativě zahájíme novelou zákona o střetu zájmů. Intenzivně totiž vnímáme obavy starostek a starostů měst a obcí z toho, co nastane, jestliže se kvůli novému zákonu musí svléknout téměř donaha, tedy zveřejnit svoje majetkové poměry na internetu,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodává: „Očekávám na toto téma velice živou debatu, ze které, doufejme, vzejde i to, na co všechno se máme připravit a jak bychom měli reagovat v případě zneužití dat zastupitelů.“

V kontrastu s přiznáváním veškerého majetku, stavu na účtech i dluhů zastupitelů měst a obcí jsou přísnější pravidla ochrany osobních údajů GDPR. „Odhadujeme, že v prvním roce budou města a obce potřebovat na implementaci těchto evropských pravidel až miliardu korun. Musí zároveň najít minimálně tisíc odborných pracovníků na agendu zpracování osobních údajů. To pro ně představuje velikou zátěž jak z finančního, tak z personálního hlediska,“ vysvětluje výkonný ředitel Svazu měst a obcí ČR a starosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal s tím, že svaz je připraven zdarma podat samosprávám pomocnou ruku nově i prostřednictvím Center společných služeb, o kterých bude na krajských setkáních také řeč.

„V roce 2017 se akcí v regionech zúčastnilo přes tisíc lidí, kromě představitelů radnic byli mezi nimi i vrcholní činitelé veřejného a státního sektoru – hejtmani, poslanci, senátoři, ředitelé a další zástupci státních úřadů i soukromých společností,“ upřesňuje jednatel pobočného spolku Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek. Podle jeho slov se loni řešila  mimo jiné novela zákona o obcích, financování školství, veřejné opatrovnictví, informační systémy a ochrana osobních údajů, změna malých rozpočtových pravidel, změny rozpočtového určení daní, kontroly ve veřejné správě, rozpočtová odpovědnost, sociální bydlení, zákon o hazardních hrách, zákon o odpadech nebo stavební zákon.

Generálními partnery Krajských setkání 2018 je Česká spořitelna a ČEZ. Partnery pak ASEKOL, Colmex, EKO-KOM, Empemont a I-TEC Czech. Odborným partnerem je společnost SC&C.*

Přehled míst a termínů konání krajských setkání v roce 2018, včetně možnosti se bezplatně zaregistrovat na jednotlivé akce, najdete na zde.

/zr/

K foto:

Z loňského krajského setkání Svazu měst a obcí ČR v Plzni

Foto: archiv SMO ČR

Jak Centra společných služeb (CSS) pomohla v roce 2017 starostům, co se podařilo a co se plánuje do budoucna? To byla témata valných hromad dobrovolných svazků obcí (DSO), které se koncem minulého roku konaly na různých místech České republiky.

Mluvilo se o tom, co samosprávy trápí, jaké úkoly a povinnosti starosty v roce 2018 čekají a jak je v tom mohou podpořit právě Centra společných služeb. Tedy servisní střediska, v nichž v rámci projektu Svazu měst a obcí ČR pracují odborníci na veřejnou správu. Vznikla proto, že právě meziobecní spolupráce podle starostů nejlépe řeší problémy obcí.

Do CSS je zapojeno 83 dobrovolných svazků obcí (DSO), které tvoří 1672 samospráv, v nichž žije 2,1 milionu obyvatel. Nedávná analýza potřeb měst a obcí, která má být podkladem pro zaměření budoucích dotačních programů, přitom potvrdila, že právě meziobecní spolupráce hraje zásadní roli při řešení problémů samospráv. Obce totiž příliš nedůvěřují ve shora organizovanou spolupráci. Nelíbí se jim diktát státu a velkých měst.

Na starosty působí jako červený hadr na býka jakákoliv zmínka o slučování samospráv. Podobně jsou představitelé malých obcí alergičtí na nárůst administrativy, zvyšující se časovou a finanční náročnost práce ve veřejné správě a neosobní vztahy,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodává: „Potvrdila to velká analýza potřeb měst a obcí, které se zúčastnilo 732 samospráv z celé České republiky. Zpracoval ji Svaz měst a obcí ČR ve spolupráci s Univerzitou Karlovou a společností MEPCO. Z rozsáhlého šetření přitom jednoznačně vyplynulo, že podle 89 % samospráv se řešením problémů pomáhá právě meziobecní spolupráce.

Průzkum ukázal, že panuje velká nedůvěra malých obcí vůči městům. Upřednostňují tak spolupráci se stejně velkými obcemi. Říkají, že je třeba využít existující vztahy a zkušenosti, geografickou blízkost a podobnost. Na venkově totiž příliš nefunguje nařízená spolupráce svrchu, ale naopak ta, která je dobrovolná a vzejde z potřeb zespoda.

Aktuálně tak nejen malé obce například řeší novelu zákona o střetu zájmů, která starostům uložila povinnost zveřejňovat majetková přiznání ve volně přístupném registru. V celém území přitom panuje shoda, že zveřejňování je třeba změnit. A to tak, aby k citlivým datům měly přístup jen kontrolní orgány. Samosprávami také rezonují nová pravidla na ochranu osobních údajů. tzv. GDPR, tedy obecné nařízení Evropské unie o ochraně osobních údajů, které to, co platí dosud, zcela změní s tím, že bude účinné od 25. května 2018. S implementací GDPR samosprávám pomáhají právě Centra společných služeb, a to vzděláváním, metodicky, strategicky, implementačně i s finanční podporou od státu. V budoucnu také se zajišťováním sdíleného pověřence pro ochranu osobních údajů, kterého podle GDPR budou muset mít všechny samosprávy i jimi zřizované subjekty, jako jsou třeba školy, školky, nemocnice apod. O GDPR a dalších tématech se mluvilo například na valné hromadě DSO Hustopečsko v Popicích.

Na jednání mimo jiné zazněly informace o zadávání veřejných zakázek. „Starostové se například dozvěděli, že u většiny veřejných zakázek nemusí být hodnotící komise. Odpovědnost ale vždy nese zadavatel a je tedy nutné si výběr dodavatele i následnou realizaci velmi dobře ošetřit,“ konstatuje specialistka na veřejné zakázky Centra společných služeb Radka Raflová. Jak dále uvádí, jedno z doporučení při řešení veřejných zakázek také zní: dát si přímo do zadávací dokumentace možnost zrušit zakázku z důvodu zvláštního zřetele, například když obec nedostane dotaci, s kterou počítala.

Na valné hromadě DSO Šlapanicko, která se uskutečnila v Brně, se zase velmi debatovalo o výstavbě cyklostezky, která má propojit obce sdružené v DSO. Otevřela se také diskuse o společném řešení bezpečnosti, pojištění obcí či nákupu energií. Centrum společných služeb při DSO Šlapanicko má nově zjistit, kolik by stály dotykové kiosky, které obce potřebují v souvislosti s úředními deskami, pokud by si je samosprávy pořídily společně. Úřední desky musí být lidem dostupné 24 hodin denně, jenže na stávající skleněné vitríny před obecními úřady se rozsáhlé dokumenty nevejdou. Pouze stavební povolení s přílohami má totiž na šedesát stran.*

/zr/

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down