Současná vláda Andreje Babiše odmítla projednat navýšení odměn komunálních politiků s tím, že je to úkol až pro novou vládu. Rozhodnout o odměnách pro rok 2022 je však třeba do konce letošního roku. Reálně tak hrozí, že budoucí vláda o navýšení odměn rozhodnout nestihne kvůli řešení akutních povinností souvisejících se sílící koronavirovou pandemií nebo dramaticky rostoucími cenami energií.
„Odměny komunálních politiků byly pro letošní rok zmrazeny a hrozí, že i v roce následujícím neporostou. Naopak kvůli vysoké inflaci jejich reálná hodnota bez navýšení povážlivě klesne, ve dvou letech určitě o více jak deset procent. Potvrzuje se, že je neudržitelné, aby o odměnách komunálních politiků rozhodovala vláda, a ne samotné obce, pro které starostové a zastupitelé pracují,“ upozornil Stanislav Polčák, čestný předseda SMS ČR, které hájí zájmy nejen svých 2100 členských obcí.
„Starostové byli v posledních dvou letech těmi, kdo dokázali obce provést náročným obdobím koronavirové pandemie a přijít s konkrétními kroky, když vláda teprve hledala systémová řešení. Že se vláda rozhodla odměnami komunálních politiků nezabývat, působí jako ješitná pomsta za úspěch,“ dodala Eliška Olšáková, které je nově zvolenou předsedkyní Sdružení místních samospráv ČR.
Eliška Olšáková zároveň zdůraznila, že Republikové shromáždění SMS ČR včera požádalo vládu, aby úprava odměňování prošla zásadní revizí. „Budeme navrhovat, aby Ministerstvo vnitra připravilo flexibilnější úpravu, která umožní obcím být méně závislé na rozhodování vlády,“ upřesnila předsedkyně SMS ČR.
/zr/
Ilustrační foto: archiv Kudy z nudy*
Úvodní rozhovor aktuálního vydání Moderní obce jsme připravili s Renátou Zajíčkovou, starostkou Městské části Praha 5. Ta se také stala tváří červnového čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře).
Červnové vydání Moderní obce však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Téma měsíce tentokrát nese název Odpady a obce a bylo připraveno ve spolupráci s časopisem Odpady. Jako vždy i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách červnového čísla našeho časopisu vystupují.
* Renáta Zajíčková, starostka Městské části Praha 5: Pokusy využívat participativní rozpočtování v Praze 5 tu byly už v roce 2016. Jenže tehdy tomuto způsobu zapojování občanů do rozhodování o rozvoji své městské části nebyla stanovena žádná pevnější pravidla a vlastně se ani nevedla pořádná evidence takto podpořených projektů.
My jsme – i na základě výsledků z veřejných setkání s občany –provedli revizi pravidel a všechny informace o hlasování lidí o jednotlivých projektech a a jejich realizaci zveřejňujeme na webu. Mimochodem, v Praze 5 mají právo navrhovat projekty hrazené radnicí z participativního rozpočtu od letošního roku i mladí lidé starší 15 let. Osvědčuje se to a nemíníme tuto věkovou hranici zvyšovat.
Před každým kolem podávání návrhů do participativního rozpočtu se se nově s předkladateli projektů setkáváme, i formou on-line a vysvětlujeme jim pravidla a varujeme je i před zbytečnými možnými chybami, které by mohly vést k vyřazení jejich projektů.
Loni jsme na tyto účely vyčlenili 15 milionů korun a počet přihlášených projektů trhal rekordy. Nejvíce hlasů – bezmála 1500 – obdržel projekt singletrack Motol pro rodinné vyjížďky na kolech, ale podpořeny byly například také projekty květinové louky, retenční nádrže na zachycování dešťové vody na sídlištním plácku, zastínění dětského hřiště proti slunci popínavými rostlinami a další.
* Radka Vladyková, výkonná ředitelka Kanceláře Svazu měst a obcí ČR: Po novém stavebním zákoně, který přinese zjednodušení a zrychlení povolování staveb volala odborná i laická veřejnost. Svaz měst a obcí ČR od něj očekával zjednodušení a zrychlení stavebních řízení, způsob jeho projednávání, navrhovaná znění a množství pozměňovacích návrhů vyvolává ale víc otázek než odpovědí a vzbuzuje řadu obav. Pokud zákon nebude kvalitní, tedy aplikovatelný a funkční, tak, aby vyvažoval veřejné a soukromé zájmy, může dojít nejen k devastaci životního prostředí, kulturního dědictví, ale i k ekonomickému kolapsu celého státu.
Není pravda, že se jedná o jedno razítko a jeden rok. Některé dotčené orgány státní správy (DOS) zůstávají vyčleněné. Razítka je nutné počítat i ta, která nejsou tzv. DOS, ostatně těch je asi jenom devět, zbytek jsou vlastníci technické a dopravní infrastruktury, jejichž souhlas je nutné mít vždy, případně i místo na napojení (těch může být klidně i 35 – obzvláště v Praze).
Často je ďábel ukryt v detailu: lhůta začíná běžet až po podání ÚPLNÉ žádosti. Zatím není zcela zřejmé, co to bude znamenat, neboť technická část ještě není zcela známa, má být řešeno vyhláškou. Obecně by se dalo říct, že dojde ke zjednodušení tím, že bude jen jeden druh řízení a bude rovnou řízení o povolení stavby. Stavebník může ovšem vydat peníze na poměrně rozsáhlou dokumentaci a až pak se dozví, zda lze stavět. Ani informace, jak obsažná bude stavební dokumentace, zatím nejsou. A to samozřejmě souvisí s její finanční náročností. Než bude známo znění prováděcích vyhlášek, nelze jednoznačně říct, zda jedno stavební řízení bude mít pozitivní přínos.
* Pavel Černý, advokát, Frank Bold Advokáti: Nový stavební zákon je bezesporu jednou z důležitých plánovaných právních úprav a urychlí výstavbu jednotným rozhodováním při povolování výstavby. Jeho cílem je zrychlit a zjednodušit řízení o povolení staveb, která dnes i pro relativně jednoduché projekty často trvají neúměrně dlouho. Toho má být dosaženo zejména zavedením jediného řízení o povolení stavby, místo současného územního a stavebního řízení, zavedením jednotné soustavy státních stavebních úřadů a integrací rozhodování, pro kterou se vžilo označení: jeden úřad – jedno řízení – jedno razítko.
Tento princip nebude ve výsledné podobě zákona zakotven zcela důsledně, protože některá dílčí povolení, například k zásahům do kulturních památek nebo zvlášť chráněných částí přírody, budou nadále vydávána samostatně. Řada dnešních závazných stanovisek dotčených orgánů však bude nahrazena buď jejich nezávazným vyjádřením, nebo kompetence přejde přímo na nové stavební úřady. Ty budou součástí jednotné státní stavební správy v čele s Nejvyšším stavebním úřadem. To by mělo zajistit vyšší efektivitu rozhodování, jednotný výklad práva a odstranit riziko systémové podjatosti úředníků.
Úprava účastníků řízení se v návrhu oproti současnému stavu zásadně nemění. Jedním z důsledků integrace rozhodování by naopak mělo být opětovné zařazení ekologických spolků mezi účastníky všech řízení o povolení stavby, pokud jsou dotčeny zájmy ochrany přírody. V integrovaném řízení se budou účastníci moci vyjadřovat ke všem aspektům věci, včetně těch, které podle platné úpravy řeší závazná stanoviska, vydávaná bez účasti veřejnosti. Je však nutné zajistit, aby o zásazích do veřejných zájmů rozhodovali úředníci s příslušnou kvalifikací, i když budou součástí stavebního úřadu.
Zákon má stanovit jednoznačné lhůty pro vydání rozhodnutí o povolení jednotlivých typů staveb. Záruky jejich dodržování však nejsou v aktuálně projednávané verzi návrhu příliš silné (na začátku května 2021).
Dosažení základního cíle urychlení řízení o povolování staveb tak bude záležet především na tom, jak kvalitně a efektivně bude fungovat nová státní stavební správa.
* Pavel Březina, předseda představenstva Svazu českých a moravských spotřebních družstev (SČMSD): Zálohový systém v ČR potřebují především výrobci nápojů, kteří hledají pro ně nejlevnější a nejrychlejší způsob, jak se dostat k použitým PET lahvím, zrecyklovat je a recyklát použít jako příměs při výrobě nových PET lahví. Potřebují si tento systém uzavřít z pro ně ekonomicky výhodného důvodu a při tom se snaží využít neznalosti veřejnosti a ekologické líbivosti v zálohách. Ale odpad není jen plast, nebo dokonce jen PET lahev. Problematika je mnohem složitější, a pokud se chceme chovat zodpovědně a ekologicky, musíme se zajímat o veškerý odpad.... Podporovatelé záloh na PET lahve počítají v kalkulaci nákladů na zálohový systém s určitým počtem přístrojů na automatický výkup PET lahví a plechovek. Tento počet přístrojů není dostatečný ani pro všechny hypermarkety, supermarkety a diskonty v České republice, natož pro tisíce menších prodejen, kde by nákup takového přístroje neměl ekonomickou návratnost a tedy smysl. Menší prodejny by podle návrhu neměly povinnost PET lahve vykupovat, ale tím by si podle mě výrazně uškodily v rámci konkurence. PET lahve by byly ceninou, proto by prodejny tyto lahve musely v neporušeném stavu skladovat a evidovat. Současně by byla použitá PET lahev odpadkem, takže vyčlenit navíc v rámci prodejen dostatečně velký prostor na skladování odpadků by bylo pro většinu prodejen neřešitelným problém. Lahve by se dávaly do PET pytlů, tedy by se vytvářel nový plastový odpad a z prodejen by byly sváženy nákladními vozy k recyklaci
* Karel Ferschmann, starosta obce Němčovice na Rokycansku a předseda SMS Plzeňského kraje: Zcela jistě by nám, obcím, pomohlo zavedení povinného zálohování PET lahví a nápojových plechovek, tak jak to má zavedeno v současné době asi deset evropských států. Pokud budeme věřit údajům, které máme od autorizované společnosti, tak by se mohla četnost svozů žlutých kontejnerů snížit až o polovinu, protože jejich obsah údajně tvoří okolo 50 procent PET lahví. To bychom ušetřili hodně. Na druhou stranu zálohování je jediná možnost jak splnit cíle stanovené EU, protože dobrovolným způsobem nejsme schopni splnit požadovaných 90 procent sběru PET lahví. Do roku 2025 bychom měli zajistit sběr 50 procent nápojových plechovek. To tedy nevím, jak tohle splníme.
* Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek na Kolínsku: Svaz měst a obcí ČR se dlouhodobě staví k návrhům na zavedení systému zálohování plastových lahví velmi rezervovaně a na tomto stanovisku stále setrvává. Současný systém sběru recyklovatelných odpadů včetně plastů funguje velmi dobře, což dokládají každoroční statistiky množství vytříděného odpadu, které vykazují stabilní růstovou tendenci. Občané obcí jsou na zavedená pravidla evidentně zvyklí, vědí, jak se v nich orientovat a využívají sítě široce dostupných kontejnerů. Právě rozvíjení fungující kontejnerové sítě a motivaci občanů k samotnému třídění považuje Svaz za klíčové pro plnění stále náročnějších cílů, které do oblasti odpadového hospodářství přináší nová legislativa.
* Lukáš Vlček, náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství, životního prostředí a neuvolněný místostarosta města Pacov na Pelhřimovsku: Ambicí našeho kraje v rámci jeho Integrovaného systému nakládání s odpady v Kraji Vysočina (ISNOV) je účinně pomáhat obcím, aby během následujících už necelých deseti let disponovaly dobudovanou infrastrukturu na třídění odpadu, měly vyřešeno energetické využití zbytkového komunálního odpadu – a hlavně aby i veřejnost se učila brát tuto problematiku za svoji prioritu a snažila se předcházet vzniku odpadů.
Kraj Vysočina například už podepsal dohodu se Sdružením obcí Vysočiny o spolupráci na řešení problematiky odpadů. Aktivně jezdíme po území našeho kraje a diskutujeme problematiku a formy řešení s městy, obcemi, svozovými společnostmi. Jednáme se společnostmi, které se zabývají energetickým zpracování odpadů. Připravujeme finanční nástroje pro zvýšení podpory investic do technologií třídění odpadů a vzdělávací aktivity. V letošním roce jsme opět vyhlásili krajský dotační program Odpady 2021 na podporu aktivit k předcházení vzniku odpadů, správného třídění a materiálového využití jednotlivých využitelných složek odpadu v obcích.
Kdybych to měl shrnout, tak zjednodušeně řečeno s obcemi a svazky obcí definujeme společné problémy a hledáme možnosti řešení. Kraj Vysočina v tom hraje především roli moderátora a nabízí municipalitám i pomoc svých odborníků a chceme spolupracovat i se specialisty, kteří v kraji působí. Jsme v kontaktu například se ZERA –Zemědělskou a ekologickou regionální agentura, z. s., v Náměšti nad Oslavou, která má řadu zajímavých zkušeností a technologických řešení v oblasti BRKO. Nezaměnitelnou úlohu bude hrát i napojení na zemědělství – protože kde jinde, než zpět na poli by měl biologicky rozložitelný komunální odpad opět skončit?
* Václav Vachuška, manažer Dobrovolného svazku obcí Horažďovicko: Náš realizační tým spouští unikátní pilotní projekt cirkulárního řešení sběru a následného využití popelů. Projekt zahrnuje organizovanou spolupráci napříč mikroregiony ve sdílení know-how pro produkci ekologicky bezpečných popelů, jejich odděleného sběru a následnou přeměnu na posypový materiál, využitelný během zimního období. To vše lokálně, nákladově efektivně, bez zbytečných přesunů odpadů a s úsporou přírodních zdrojů napříč republikou.
* Jakub Bednárek, starosta obce Bořenovice na Kroměřížsku, manažer Mikroregionu Morkovsko: Snahu odklonit popeloviny z komunálního odpadu vítáme. Jde o skvělý nápad, a navíc to řeší problém, který nás hodně trápí. Sám zastupují obec, která je dlouhodobě, po řadu let, nejlepší do 500 obyvatel v třídění odpadu ve Zlínském kraji. Přesto je u nás produkce komunálního odpadu stále vyšší, než bychom chtěli. To je dáno tím, že máme obec plynofikovanou jen plynem propan, který je o dost dražší než zemní plyn, a občané jej tak příliš nevyužívají. Topí i nadále tuhými palivy, především uhlím. To v zimě s sebou nese vysoký nárůst produkce komunálního odpadu právě kvůli popelu z uhlí. Jsou domácnosti, kterým na popel nestačí ani dvě popelnice o obsahu 110 litrů.
Do projektu snížení produkce komunálního odpadu zavedením odděleného sběru a zpracování popele z domácích topenišť se rozhodně chceme zapojit. Pokud se povede odklonit popel z popelnic, budeme mít po starostech. Máme dostatek svých nádob, do kterých by občané ukládali jen popel. K tomu je navíc obrovská přidaná hodnota v možnosti materiál dále využít. Celkově by se nám snížila produkce komunálního odpadu – a ještě by se snížily primární i sekundární náklady.
* Lukáš Kříž, IT expert: Chytré řízení odpadů patří vedle inteligentní dopravy, energetiky nebo bezpečnosti ke klíčovým principům chytrých měst. Implementovat jej lze ale i bez vazby na další systémy. Odpadové hospodářství obvykle zastřešuje tři hlavní činnosti. Jsou jimi sběr, likvidace a recyklace. Technologie pro chytré odpadové hospodářství se prozatím zaměřují převážně na první krok čili na sběr a související optimalizaci dopravy.
Právě v této oblasti lze dosáhnout nejvyšších efektů nákladových i užitkových. Svoz probíhá v okamžiku reálného zaplnění odpadních nádob a vede po optimalizované trase. Obyvatelé měst tudíž vždy mají kam odklad ukládat. Jde samozřejmě o velké zjednodušení celé problematiky.
Podle analytiků společnosti Mordor Intelligence se technologie chytrého odpadového hospodářství stále nacházejí v rané vývojové etapě, v níž se ještě utváří dodavatelský ekosystém. Vedle provozní a nákladové optimalizace městům také pomáhají s plněním oborových regulací, které se k zacházení s odpadem vztahují. Vedle domácností dopadají také na podniky, které mohou implementací chytrých technologií v této oblasti dosáhnout synergie hned v několika oblastech, ekonomickou a regulatorní stránku věci nevyjímaje.
Chytré odpadové hospodářství se stává ideálním místem pro uplatnění technologií internetu věcí. Nejrůznější čidla mohou sledovat nejen zaplněnost kontejnerů, ale také jejich obsah, fyzické přemístění nebo narušení, případně monitorovat přístup domácností. Ze sbíraných dat mohou centrální systémy flexibilně sestavovat trasy sběru nebo predikovat blížící se naplnění nádob.
Koncept internetu věcí znamená pro odpadové hospodářství revoluci. Ta se podle zmíněných analytiků odehrává zejména v oblasti optimalizace nákladů a těží z ní primárně firmy, které poskytují příslušné služby. Dodavatelé řešení pro chytré odpadové hospodářství se obvykle soustředí na monitoring, optimalizaci svozových tras a na analytiku. Senzory internetu věcí pro každou z těchto oblastí dodávají vstupní data, s nimiž systémy dále pracují. Obvykle využívají vizualizační platformy, které jim v reálném čase dávají přehled o situaci a umožňují přijímat tzv. informovaná rozhodnutí.
* Milan Hrabec, společnost Šebesta a spol. s r. o.: Hodně záleží i na tom, jak byla a je čistírna odpadních vod (ČOV) udržovaná a jak se o ní provozovatel stará. Ale po 20 letech provozu se už musí častěji opravovat. Někdy už po 15 letech nastávají problémy typu odcházejících motorů, čerpadel, někdy odcházejí celé technologie od nátoku po odtok. Nejrychleji se opotřebují díly, které se točí, například čerpadla.
ČOV jsou schopny z vody dostat velké spektrum látek. Některé chemické látky však dokážou technologií projít a přes ČOV se dostat do životního prostředí. Takový problém představují například zbytky hormonálních přípravků nebo antibiotik. Jejich (nejen) stopové množství se dá dohledat ve vodních tocích, následně v mase ryb, a potažmo i v organismu lidí. Postupně si takto vytváříme rezistenci/imunitu na léky.
Specifickým problémem jsou také kvasinky, které mohou poškodit biologii ČOV. S tímto problémem se setkávají zejména na Moravě, koncem listopadu, kdy je po vinobraní a vinaři se potřebují zbavit kvasinek. Ty uniknou, když vinař čistí sudy nebo zpracovává hrozny, a neřízeně je pustí do odpadu a potažmo i do čističky. Kvasinky zlikvidují vše. Tyto problémy se týkají spíše větších vinařů, ale mohou nastat, když se sejde více menších producentů vína.
* Adam Zábranský, pražský radní pro oblast bydlení a transparentnost: V Praze je nedostatek finančně dostupného nájemního bydlení. V takovém prostředí vlastníci upřednostňují domácnosti, které nevnímají jako rizikové z hlediska možného prodlení s platbami nájemného nebo poškození bytu. Nízkopříjmové domácnosti se tak často cyklí v drahých nebo nevyhovujících formách ubytování.
Převážná většina vlastníků požaduje při uzavření nájemní smlouvy jistotu (tzv. kauci), a to ve výši až tří měsíčních nájmů. Nízkopříjmové domácnosti, které pravidelně hradí své životní náklady, často nemají k dispozici finanční rezervu, kterou by za tímto účelem mohly uvolnit. Navíc Úřad práce, který za tímto účelem může poskytnout dávku mimořádné okamžité pomoci, ji někdy buď neposkytne vůbec, nebo nedostatečně rychle, takže ji budoucí nájemce nemá k dispozici v okamžiku uzavření nájemní smlouvy. Vlastníci pak upřednostňují jiné nájemce, kteří tento problém nemají.
Pandemie covid-19 sice dočasně zlevnila nájemní bydlení v Praze v průměru o 10 až 20 %, nicméně pro nízkopříjmové obyvatele hlavního města výše zmíněné bariéry vstupu na trh přetrvávají. Pro spuštění Městské nájemní agentury (MNA) jsou tedy vhodné podmínky – výše nabízeného nájemného se bude držet na úrovni nižších tržních cen a v kombinaci s dalšími zárukami může být spolupráce s MNA pro majitele zajímavou variantou.
V posledních dvou letech se významně zvýšil počet žádostí o pronájem bytu pro osoby v sociální tísni z nízkých desítek měsíčně na 50 až 100 měsíčně. Na čekací listině na městský byt má Praha v tuto chvíli již téměř 600 domácností. Bytový fond Hlavního města Prahy nedisponuje dostatečnými kapacitami, aby mohl včas vyhovět všem důvodným žádostem. Proto je třeba hledat jiné cesty, jak této zvýšené poptávce vyjít vstříc...
... Praha bude realizovat Městskou nájemní agenturu prostřednictvím své příspěvkové organizace Centrum sociálních služeb Praha (CSSP). Pokud by MNA využívala standardní vztah nájem – podnájem, nemohli by případní podnájemci čerpat příspěvek na bydlení, což je dávka státní sociální podpory, kterou nízkopříjmové domácnosti často pobírají. Proto je model realizovaný MNA odlišný.
Vlastník uzavře s MNA inominátní smlouvu o poskytnutí bytu, Městská nájemní agentura následně uzavře s domácností standardní nájemní smlouvu. Vlastník bytu získá od města garantovaný příjem, jenž je na spodní hranici tržního nájemného v Praze a který vlastník dostane vyplacený vždy – bez ohledu na obsazenost bytu anebo platební morálku nájemce. Nájemce platí Městské nájemní agentuře nájemné, které je zhruba o 10 % vyšší než částka garantovaného příjmu.
Jen u nanejvýš jedné třetiny bytů předpokládáme, že bude nutné je pronajmout za cenu, jež odpovídá nájemnému v městských bytech a která bude nižší než garantovaný příjem (řádově o několik desítek Kč na m2 bytu). V těchto případech půjde o nájemníky v mimořádně tíživé sociální situaci, přičemž částka, kterou by město muselo vynaložit za ubytování těchto lidí v pobytových zařízeních, by byla výrazně vyšší než doplatek výše uvedeného rozdílu.
* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Každý je oprávněn pořizovat si pro své účely zvukový záznam zasedání zastupitelstva obce, a to včetně proslovů či jiných projevů soukromých osob, neboť nemají charakter projevů osobní povahy. Pokud by i přesto některá ze soukromých osob měla za to, že pořizováním zvukového záznamu jejího vystoupení v rámci zasedání zastupitelstva obce jsou dotčena její osobnostní práva, může se ochrany těchto práv domáhat jen cestou žaloby k soudu ve věcech občanskoprávních, neboť řešení takového sporu náleží výhradně do působnosti a pravomoci soudu.
Zejména je třeba zdůraznit, že řešení takového sporu nenáleží mezi úkoly Policie ČR – a její orgány tedy nemohou do takových sporů jakkoliv zasahovat, a to ani tím způsobem, že jednání některé z osob označily za přestupek.
* Milan Školník, katedra politologie Univerzity Hradec Králové: V Sociologickém časopisu jsme na základě výsledků našeho výzkumu uvedli, že v obcích, kde mají uvolněné zastupitele, dochází také k soutěživějším volbám, resp. bývá tam větší počet kandidátů na každý mandát. Vycházeli jsme z argumentu, že odměna uvolněného zastupitele může být nemalou motivací proč kandidovat do obecního zastupitelstva. Samozřejmě je třeba mít zároveň na paměti, že v menších obcích, kde uvolněné zastupitele obvykle nemají, se o zvolení do zastupitelstva logicky uchází i méně obyvatel.
Do budoucna bychom chtěli zjišťovat, zda obce s uvolněnými zastupiteli jsou šikovnější v získávání dotací, jestli více investují, zapojují-li se do různých meziobecních i přeshraničních projektů apod. Opět to vychází z toho, že uvolněný zastupitel má lepší podmínky ve srovnání s neuvolněným – ovšem je třeba kontrolovat i celou řadu jiných proměnných, které to mohou ovlivňovat.
Zmínit je možné velikost úřadu, resp. počet úředníků, které má starosta k dispozici, aby mu pomohli s agendou. Dále stranickou příslušnost, jelikož členství ve straně, která je zrovna ve vedení kraje či ministerstev, může být další, byť ne vždy přiznávanou výhodou, třeba už jen co do lepšího přístupu k informacím. S tím souvisí i geografická blízkost k úřadům státní správy. Přece jenom zastupitelé obcí z okolí Prahy to mají na ústřední orgány státní správy blíž než třeba jejich kolegové ze vzdálenějších obcí na Moravě či ve Slezsku.
Pokud zjistíme, že obce se zastupiteli na plný úvazek jsou pro jejich obyvatele skutečně přínosnější, tak je třeba se zabývat otázkou, co brání zejména malým obcím v tom, aby i ony měly komunální politiky na plný úvazek. První, co nás napadne, jsou pochopitelně omezené finance. V malých obcích může uvolněný starosta být značnou zátěží pro jejich rozpočet.
Dále to jsou nepochybně tzv. starostové srdcaři. I když by jim zastupitelstvo mohlo navýšit odměnu, chtějí svoji funkci vykonávat jen za minimální částku nebo úplně zadarmo – právě proto, že si uvědomují, že rozpočet jejich obce není bezedný. K dispozici přitom mají třeba jen externí účetní a jednoho obecního zaměstnance na půl úvazku, někdy ani to ne.
V obou případech je třeba formulovat návrhy a tlačit na Ministerstvo vnitra a legislativce. Jde o to najít způsob, jak pomoci obcím, které by měly chtěly mít uvolněného zastupitele – ale z různých důvodů, hlavně asi finančních, by to tam za současných podmínek bylo obtížně řešitelné. A tam, kde o uvolněného zastupitele zájem nemají, se snažit alespoň o ještě účinnější metodickou pomoc a ulehčovat lidem na obecních úřadech práci, protože agendy, která se na obce přenáší, je čím dál více a bojují s ní především ty malé obce bez úřednických aparátů a uvolněných zastupitelů.
* Milan Kašík, mediální analytik: Komunikace radnic s občany je nejen jejich hlavním posláním, ale i základním prostředkem budování důvěry a poskytování kvalitního a hlavně rychlého až průběžného občanského servisu.
Mnozí mávnou nad touto „moudrostí“ rukou a ihned mě poučí, že to přece dělá všemocný radniční web. Ano, dělá. Ale jak a kde? Je proto s podivem, že mnohé radnice i přes existenci těchto webů stále vynakládají značné finanční prostředky na různé zpravodaje a magazíny s nízkou periodicitou, a tím i s nulovou operativností.
Leckterá radniční periodika se ani po třiceti letech nezbavila nelichotivého označení „hlásné trouby radnic“, a v tom je skryt onen ďábel v detailu. Málokdo si uvědomí, tato radniční „hlásnost“ může zapříčinit až zrušení výsledku komunálních voleb, což se událo v roce 2018. Tehdy byly soudem zneplatněny komunální volby ve Strakonicích se zdůvodněním, že vítězné hnutí Strakonická Veřejnost narušilo předvolební kampaň a bylo zvýhodněno v radničním periodiku Zpravodaj města Strakonice a na výlepových plochách.
* Luděk Tesař, ekonom: Nejdéle sloužícím premiérem samostatné ČR byl Václav Klaus, který vládl zemi celkem 2010 dnů (5,5 roku) a nevytvořil žádný dluh. Vládl téměř absolutně vyrovnaně. Stát v té době sice rozdával a prodával majetek v projektech velké a malé privatizace, což pomáhalo udržet saldo státních financí nad hladinou, ale řekli jsme si, že okolnosti jednotlivých období po sobě jdoucích vlád nebudeme zohledňovat.
Druhým nejdéle sloužícím premiérem byl Miloš Zeman. U kormidla své vlády stál 1454 dnů (zhruba 4 roky) a vytvořil dluh 201 miliard. Kč (průměrně 138 mil. Kč na den své vlády).
Pomyslný bronz za trvanlivost ve funkci premiéra získal i Bohuslav Sobotka, který vládl 1414 dnů (také přibližně 4 roky). Ten vytvořil pouze mírný přebytek 39 mld. Kč (průměrně 28 milionu Kč na den své vlády).
Jepičí život mezi premiéry za nejkratší vládnutí měl Josef Tošovský, který vládl pouze 201 dnů a vytvořil mírný deficit 22 mld. Kč (průměrně 107 mil. Kč na den své vlády).
V historii samostatné ČR přebytky po sobě zanechali jen dva premiéři – Bohuslav Sobotka a Jiří Rusnok. Ale ani Václavu Klausovi nelze upřít, že dluhy zkrátka nedělal. Ostatní již na plné plachty brázdili moře dluhů...
... Králem dluhů však může být jen jeden – a nyní je jím podle čísel a výkonů jednoznačně (připomínám, že nezohledňujeme žádné okolnosti vládnutí) – jím je Andrej Babiš. Sesazeno z trůnu jím bylo Jeho Veličenstvo Miroslav Topolánek i se svým dvorem, jeho eminencí Petrem Nečasem. Největší dluh státu i výkony v zadlužování na den připadly premiérovi Andreji Babišovi (upozorňuji, že jsme hodnotili jen data do konce roku 2020)...
... Dluh jistě může pomoci vybudovat i budoucnost. Ale hlavním problém všech dosavadních státních dluhů bylo, že se vždy projídaly a projídají a nebyly a nejsou investovány. Austrálie například dokázala za 2 mld. dolarů (42 mld. Kč) vybudovat největší odsolovací zařízení na jižní polokouli.
Nikdo však nepřekoná nás, Čechy. My jsme během dosavadní existence samostatné České republiky od roku 1993 za dluh více než 100 mld. dolarů dokázali vytvořit největší SKORONIC ve vesmíru. Věřím, že toto nejdražší SKORONIC pomůže našemu národu tím, že se přetaví alespoň v hmatatelné kouzlo, kterým čarují naše skvělé starostky a starostové, ale i firmy a živnostníci. Před těmi všemi smekám. Vzdejme jim hold, král nekrál.
* Věra Kameníčková, analytička CRIF: Na první pohled je zřejmé, že finanční situace obcí se v minulém roce výrazně nezměnila, spíše se vyhranila. V roce 2020 mírně stoupl počet obcí ve dvou prvních stupních, ale zároveň se zvedl počet obcí ve dvou nejhorších stupních a mírně se snížil počet obcí v prostředních třech stupních.
Na mírném zhoršení se podepsala nejistota ohledně daňových výnosů a ekonomické situace obecně, menších ochota investovat – a to i přes poměrně značný růst investičních dotací, mírný růst dluhu a další faktory spojené s pandemií.
Pro hodnocení skupiny obcí se počítá průměrný rating, který umožňuje porovnat velikostní kategorie obcí stejně jako obce podle krajů. Platí, že čím nižší je jeho hodnota, tím je hodnocení lepší – a naopak.
V rámci velikostních kategorií jsou vítězem nejmenší obce. V loňském roce vykázaly zdaleka nejvyšší příjmy v přepočtu na obyvatele. K tomu jim pomohla i kompenzace vlády za propad daňových příjmů, která se rozdělovala – na rozdíl od mechanismu rozdělení sdílených daní – čistě podle počtu obyvatel, a poměrně nízké kapitálové výdaje.
Nejhorší průměrný rating měly obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999. Ty vykazují dlouhodobě nejnižší celkové příjmy v přepočtu na obyvatele a v jejich rámci i nejnižší dotace. Meziroční dynamika celkových příjmů byla v uplynulém roce po největších obcí druhá nejnižší. Jsou jedinou kategorií obcí, která meziročně zvedla kapitálové příjmy, a to dokonce o 22 %.
* Vladimír Sochor, specialista pro EPC Českomoravské záruční a rozvojové banky: Metoda byla v ČR poprvé představena v roce 1992. První projekty byly realizovány v letech 1993-4 v Městské nemocnici v Jilemnici a v pražské nemocnici na Bulovce. Od té doby se množství projektů rozrostlo na více než 25 desítek. Metoda je zajímavá tím, že přináší optimální kombinaci energeticky úsporných opatření, kterou firma na klíč zrealizuje. Investice se obvykle postupně splácí z uspořených provozních nákladů. Nejpodstatnější ale je, že objem úspor uvedený ve smlouvě bude skutečně dosažen. Pokud by se tak nestalo, šlo by to na úkor té firmy. Ze všech energeticky úsporných řešení je metoda EPC nejkvalitnější, protože se maximalizují úspory při optimalizaci investičních nákladů. Metoda EPC je pro mě srdeční záležitostí a prosazoval jsem ji i za svého působení na ministerstvu průmyslu a obchodu.*
/rš/
Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na: https://www.profipress.cz/predplatne/.
Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.
Integrovaný regionální operační program (IROP) byl jako jediný operační program v České republice vybrán k tomu, aby pomohl rozdělit finance, které Česká republika obdrží od Evropské unie za účelem snížení dopadů pandemie covid-19 prostřednictvím investičního nástroje REACT-EU. České republice bylo přiděleno 21,7 mld. Kč, kdy je EK v říjnu navýší na celkových zhruba 26 miliard Kč. Ty budou poskytnuty na projekty ze zdravotnictví, integrovaného záchranného systému a ekologičtější infrastrukturu pro sociální služby. Nyní otevíráme první žádosti na oblast zdravotnictví.
„Od Evropské unie jsme získali přes 15 miliard korun jen na zdravotnictví, které využijeme na investice do našich nemocnic a zdravotních ústavů, abychom podpořili jejich boj s covidem. Peníze se rozdělí na projekty na modernizaci JIPek, operačních sálů, urgentních příjmů a dovybavení nemocnic. Nemocnice si budou moci nakoupit lékařské přístroje, například magnetické rezonance, rentgeny nebo operační stoly. Počítáme také nejen s nákupem běžných pacientským lůžek, ale i těch, které jsou určeny pro plicní ventilaci. Pro hygienické stanice a zdravotní ústavy máme peníze na laboratorní přístroje a další vybavení,“ říká premiér Andrej Babiš.
„Jsou to právě zdravotníci a nemocnice, kdo nesou hlavní tíhu korona krize. Proto je třeba do celého odvětví zdravotnictví investovat a obnovit a modernizovat vybavení. To nyní půjde právě díky penězům z REACT-EU, který bude spravovat Integrovaný regionální operační program. Přidělení finančních prostředků REACT-EU právě pod IROP považuji za ocenění práce a zkušeností, jak pracovníků z programu IROP, tak Centra pro regionální rozvoj České republiky, kterým se daří úspěšně kontrolovat a proplácet projekty z dobíhajícího IROPu. Díky svým zkušenostem budou schopni zajistit rychlou administraci i projektů předložených do výzev REACT-EU, protože Evropská komise podmínila vyčerpání těchto prostředků do konce roku 2023,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Tři výzvy na oblast zdravotnictví byly zveřejněny 15. 4. 2021 a nyní jsou otevřeny žadatelům ke zpracování projektů.
Miliardy na IZS a sociální infrastrukturu
Na podporu integrovaného záchranného systému (IZS) bylo vyčleněno přes 4 miliardy korun, které poputují na posílení vybavení základních složek IZS technikou, věcnými a ochrannými prostředky, dále na modernizaci stanic a vzdělávacích a výcvikových středisek složek IZS nebo pořízení informačních technologií IZS. Dvě výzvy na oblast IZS byly zveřejněny 21. 4. 2021.
Dvě miliardy korun jsou pak určeny na projekty zaměřené na sociální infrastrukturu se zvýšenou energetickou účinností. Může se jednat o nákup objektů, zařízení a vybavení, výstavu a stavební úpravy budov, které budou sloužit pro kvalitní poskytování sociálních služeb a zároveň budou v souladu s moderními energetickými standardy. Vyhlášení výzvy se předpokládá v květnu.
Evropská komise ještě tento rok v říjnu navýší rozpočet REACT-EU o dalších zhruba 5 miliard Kč na celkových cca 26 miliard Kč.*
/zr/
Nástroj PolitickéFinance.cz mapuje finance 157 stran a hnutí, najdete na něm všechny jejich podporovatele i dluhy. Pomůže v rozhodování veřejnosti, novinářské práci a předcházení střetu zájmů.
Takto spolek Datlab institut dnes na svém facebookovém profilu uvedl spuštění svého nového nástroje – webu Politické finance (www.politickefinance.cz). „V roce 2020 zatím evidujeme 200 darů od firem získávajících veřejné zakázky a dotace. Náš web je nechce očerňovat. Soukromá podpora politiky je nejen legální, ale v rozumné míře i prospěšná. Zviditelněním dárců však omezujeme reálné riziko střetu zájmů – skrze kontrolu veřejnosti ,ale i praktická opatření úřadů,“ okomentoval cíle projektu jeho manažer Jiří Skuhrovec ze spolku Datlab institut, který web připravil.
Největším dárcem roku 2020 se stane Spolek pro podporu liberální demokracie podnikatelů Jana Barty a Dušana Šenkypla, který středopravým parlamentním stranám poskytnul cekem 12,5 milionu jako motivaci k spojování do koalic. Ještě masivnější transfery Andreje Babiše, Iva Valenty však jsou minulostí – nová legislativa jim zamezila. Zatímco v roce 2015 šla od 50 největších dárců téměř polovina darů, dnes už to není ani třetina.
Transparentní legislativu pro politické strany pomohla prosadit Rekonstrukce státu, která podpořila i vznik nástroje. „PolitickeFinance.cz jsou dílčím vyústěním našich snah – široké veřejnosti totiž zpřístupňují data, sbíraná podle nové legislativy. Od parlamentních gigantů po komunální politiku jsou rozkryti nejen dárci, ale i poskytovatelé půjček, bezúplatných služeb či slev. Prostor pro obcházení zákona je teď díky veřejné kontrole menší,” uvedl k projektu Jakub Černý z platformy Rekonstrukce státu.*
/zr, rš/
Ilustrační foto: FB profil Poslanecké sněmovny
Kraje chtějí mít přesný přehled o tom, jak je připravena očkovací strategie státu před zahájením vakcinace široké veřejnosti. Hejtmani dnes proto videokonferenčně jednali s premiérem Andrejem Babišem a ministrem zdravotnictví Janem Blatným, aby získali potřebné informace, jež dosud od státu nemají.
Některé kraje se potýkají s tím, že avizované vakcíny opět přišly v jiném termínu, než bylo deklarováno, hejtmanům ale také chybí detailní údaje o tom, jak bude fungovat plánovaný centrální rezervační systém, kdy stát odstartuje informační kampaň, jak budou přesně vymezeny prioritní skupiny zájemců o očkování.
„Ve všech krajích nyní pracují očkovací centra, my jsme například v Jihočeském kraji představili krajskou vakcinační strategii, která se dá využít i v dalších regionech. Ale chceme mít jasně daný rámec toho, jak bude fungovat centrální rezervační systém a budeme jej připomínkovat, aby byl bez problému funkční. Je nutné mít informace o počtu dávek vakcín pro jednotlivé kraje i o tom, jak stát plánuje postupné proočkování co největšího počtu našich občanů,“ uvedl Martin Kuba, předseda Rady Asociace krajů ČR a hejtman Jihočeského kraje.
Podle premiéra Andreje Babiše by měl být rezervační systém připraven od poloviny ledna, informační kampaň chce stát spustit prý ještě do konce tohoto měsíce. „S kolegy hejtmany probereme veškeré detaily, shrneme připomínky k fungování očkovací strategie a centrálního rezervačního systému státu, abychom se ujistili, že reálně celý systém bude dobře nastaven,“ dodal Martin Kuba.
Hejtman Libereckého kraje Martin Půta také upozornil na to, že praktičtí lékaři, kteří by se měli zapojit do očkování veřejnosti, musí být motivováni k tomu, aby vakcinaci prováděli a zejména starším pacientům pomohli s rezervací očkování.
Jak připomněl ministr zdravotnictví Jan Blatný, okolo pěti tisíc praktických lékařů pro dospělé a 1 tisíc praktických lékařů pro děti a dorost zatím projevilo zájem o to, že by se na očkování podíleli. Ministr dále potvrdil, že vakcínu kompletně hradí stát a certifikát o provedeném očkování najdou lidé po provedení očkování v dokumentech rezervačního systému. S hejtmany se šéf resortu zdravotnictví domluvil na tom, že veškeré připomínky dají k dispozici tak, aby bylo možné je vypořádat do zahájení činnosti centrálního systému.
/zr/
Ke snímku nahoře:
Hejtmani dnes videokonferenčně jednali s premiérem Andrejem Babišem a ministrem zdravotnictví Janem Blatným, aby získali potřebné informace očkovací strategii státu proti covidu-19
Foto: FB Asociace krajů ČR
Až dvě hodiny po půlnoci na dnešek, tedy na pátek 20. listopadu, Poslanecká sněmovna po bouřlivé a dlouhotrvající diskusi schválila vládou navržený daňový balíček včetně zrušení superhrubé mzdy ve variantě, kterou navrhl předseda vlády Andrej Babiš. Od ledna 2021 se tedy příjmy fyzických osob budou danit 15 procenty, přičemž na příjmy nad 141 764 Kč měsíčně se bude vztahovat zvýšená sazba ve výši 23 % – tzv. solidární přirážka. Zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní sazby pro daň z příjmu fyzických osob spolu s kompenzačním bonusem, schváleným už 10. listopadu, bude pro obce, města a kraje znamenat více než čtyřicetimiliardový propad jejich celkových příjmů v rámci inkasa sdílených daní.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové zrušením superhrubé mzdy se zjednoduší a zprůhlední daňový systém, což je jedním ze závazků programového prohlášení vlády. Patnáctiprocentní sazba daně z příjmů, která se bude nově počítat z hrubé mzdy má nízko a středně příjmovým skupinám zaměstnanců přinést snížení daně o čtvrtinu. "Tyto peníze zůstanou více než 4 milionům zaměstnanců na výplatních páskách. Podpoříme tím jejich chuť utrácet, což pomůže znovu roztočit kola české ekonomiky,“ uvedla již dříve Alena Schillerová.
Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR), Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR), Národní síť Místních akčních skupin (NS MAS), Spolek pro obnovu venkova (SPOV ČR) a Asociace krajů (AK ČR) však opakovaně, naposled 18. listopadu ( viz: https://www.moderniobec.cz/hlasovani-o-superhrube-mzde-se-blizi-zalezi-poslancum-na-obcich-a-mestech-kde-ziji-ptaji-se-uzemni-partneri/ ), důrazně varovaly, že celkové dopady zrušení superhrubé mzdy a zavedení kompenzačního bonusu budou podle kvalifikovaných odhadů představovat v daňových příjmech obcí a měst představovat minus 30 mld. Kč pro obce a města a minus 11 mld. Kč pro kraje. Bude ohroženo kofinancování projektů a samozřejmě dojde k výraznému utlumení investičních aktivit samospráv.
Proto výše uvedení územní partneři vyzvali parlament a vládu o souběžnou úpravu rozpočtového určení daní (RUD) a poskytnutí náhrady za celkově vyplacené platby kompenzačního bonusu jednorázovým příspěvkem do tří měsíců po ukončení kompenzačního období. Představitelé územních samospráv jsou připraveni i k veřejným protestním akcím, pokud nebude jejich apel na vládu a zákonodárce vyslyšen.
Zákon ještě musí projednat Senát a podepsat prezident republiky.*
/rš/
K foto:
Dolní parlamentní komora dnes dvě hodiny po půlnoci rozhodla o zrušení superhrubé mzdy
Ilustrační foto: facebookový profil Poslanecké sněmovny
Stávající místopředseda Rady Asociace krajů ČR Martin Půta (na snímku) povede Radu Asociace krajů do jejího ustavujícího zasedání, na kterém bude zvoleno nové vedení tohoto orgánu. Během dnešní hejtmanské videokonference to odsouhlasilo všech 11 online zúčastněných hejtmanů. Ustavující zasedání Rady Asociace krajů se uskuteční až poté, kdy bude zvolen hejtman v Karlovarském kraji, kde zatím stále probíhá povolební vyjednávání.
Představitelé krajů se také shodli na ustavení čtyřčlenné skupiny, která bude jednat s Ministerstvem financí, případně s premiérem, o kompenzaci propadu příjmů krajů v souvislosti s možným zrušením superhrubé mzdy.
Bývalý 1. místopředseda Rady Asociace krajů a exhejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek blahopřál nově zvolené hejtmance a hejtmanům k jejich nástupu do čela regionů. Shrnul současnou epidemiologickou situaci s tím, že nadále bude zástupce krajů informovat o výstupech z jednání Rady vlády pro zdravotní rizika a Ústředního krizového štábu.
„Pověření hejtmana Libereckého kraje Martina Půty vedením Rady Asociace krajů do ustavujícího zasedání Rady, které jsme odsunuli až po výsledku volby karlovarského hejtmana, považuji za logický krok. Je to stávající místopředseda, který bude i členem skupiny, jež by měla jednat s ministryní financí o kompenzacích pro kraje v souvislosti s propadem daňových příjmů. Propad kraje nepocítí až někdy v budoucnu, potýkají se s ním už letos,“ zdůraznil Jiří Běhounek.
Místopředseda Rady Asociace krajů a hejtman Libereckého kraje Martin Půta chce jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou co nejdříve. „Požádal jsem paní ministryni o rychlé stanovení termínu jednání ke kompenzaci propadu daňových příjmů krajů, protože to považuji za absolutní prioritu pro všechny regiony,“ dodal.
Hejtmani diskutovali především o dalším postupu plošného testování v zařízeních sociálních služeb. Podle hejtmana Kraje Vysočina Vítězslava Schreka jsou už teď zařízení přetížená a opakování testů v pětidenních intervalech na ně kladou vysoké nároky. Tento problém a možné změny v testování projednají zástupci krajů s ministerstvy zdravotnictví i práce a sociálních věcí. Hovořilo se také o ventilátorech a dalších přístrojích pro pacienty s covid-19. Přístroje jsou krajům pouze zapůjčeny a nemocnice je později budou muset vrátit především v případě, kdy se nejedná o majetek českého státu.
Místopředseda Rady Asociace krajů pověřený vedením tohoto orgánu a liberecký hejtman Martin Půta apeloval na své kolegy, aby upozornili poslance z jednotlivých krajů na důsledky schválení návrhu na zrušení superhrubé mzdy Poslaneckou sněmovnou a na fatální dopady tohoto návrhu do rozpočtů nejen vyšších územně samosprávních celků.
Další videokonferenční jednání hejtmanů se uskuteční ve čtvrtek 26. listopadu 2020.*
/zr/
Foto: archiv STAN
Stavebnictví má obrovský multiplikační efekt, a proto by se mohlo stát motorem restartu ekonomiky. Je však nezbytné stavět moderně, udržitelně. Šetrná výstavba a renovace budov nám totiž kromě nastartování ekonomiky může pomoci přiblížit se ke klimatickým cílům, které si stanovila Evropa a ústy šéfky komise Ursuly von der Leyenové je chce nyní ještě zpřísnit.
„Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček i přes jistou skepsi k reálnosti dosažení takových cílů vyzdvihl význam investic právě do budov. A to vnímáme jako velmi důležitý signál,“ uvedl předseda České rady pro šetrné budovy Karel Fronk.
Ministr Karel Havlíček minulý týden v Českém rozhlasu prohlásil, že bez investic v řádu stovek miliard korun do výstavby a rekonstrukce budov a zvýšení jejich energetické účinnosti nemáme šanci na cíle EU dosáhnout. Česká rada pro šetrné budovy proto nabízí vládě při restartu ekonomiky podporu a zároveň přichází s návrhy změn legislativy a podpůrných programů, které přispějí k tomu, aby se realizačním firmám i soukromým a veřejným investorům vyplatilo do uvažování o projektech vnést šetrné principy.
Státní investice do budov mohou totiž díky vysokému multiplikačnímu efektu stavebnictví výrazně přispět k oživení české ekonomiky v době hospodářské krize. Jejich výhodou je fakt, že jsou rozptýleny po celé zemi a pomoc ekonomice prostřednictvím investic do budov tak bude plošná. Z renovací budov mohou profitovat nejen velké stavební firmy, ale i střední a menší podniky a řemeslníci. To ukázala již studie Národní ekonomické rady vlády v poslední krizi po roce 2008. „Nenechejme budoucím generacím pouze pár výjimečných staveb, kterými se členové rady mohou pyšnit, ale udělejme z šetrných budov naprostý standard,“ zdůraznil Karel Fronk.
Opět totiž stojíme na prahu zpomalení ekonomiky a strukturálních změn způsobených koronavirem. Dopady covid-19 jsou závažné, avšak dopady změny klimatu mohou být ještě horší. „Jsme přesvědčeni, že investice do šetrných budov jsou stále jedním z nejlepších nástrojů, jak oba problémy zmenšit,“ vysvětlil předseda České rady pro šetrné budovy.
Ministr životního prostředí Richard Brabec nedávno na konferenci pod záštitou České rady pro šetrné budovy uvedl, že v průběhu příštích deseti let přijde do České republiky téměř jeden bilion korun z modernizačních fondů. Na úspory energie, vody a další věcí je určena jejich velká část. Ministerstvo podle něj bude v příštím programovém období na léta 2021 až 2027 spravovat v rámci programů životního prostředí zhruba 300 miliard korun. Zdrojů by tedy mělo být dostatek, nyní je třeba vytvořit podmínky pro to, aby našly smysluplné uplatnění v konkrétních hodnotných projektech.
* Budovy s téměř nulovou spotřebou. V oblasti budov s téměř nulovou spotřebou fungují renovační programy pro většinu typů budov, financování je dlouhodobé a předvídatelné. Dobře nastaveny jsou také minimální energetické standardy pro budovy. Progres by přineslo zvýšení objemu programů důkladných renovací, a to minimálně na dvojnásobek. „Vláda by měla také zvážit motivační opatření k investicím do budov například formou snížení DPH,“ poznamenal Karel Fronk. Změnit by se měl také systém zadávání veřejných zakázek tak, aby hlavním parametrem nebyla jen nejnižší pořizovací cena, ale náklady v dlouhodobém provozu.
* Udržitelné materiály a cirkulární ekonomika. Cirkulární principy a recyklované materiály nacházejí stále častěji uplatnění. V tuzemsku dobře fungují a jsou využívány certifikační systémy, které vyžadují informace o recyklovaných materiálech. Česko navíc směřuje k zákazu skládkování bez předtřídění a recyklace, což povede ke zvýšení motivace ke znovuvyužití materiálů. Do kritérií pro zadávání veřejných zakázek by bylo vhodné zavést požadavky pro využívání druhotných surovin a výrobků. Je také třeba odstranit bariéry pro znovuvyužití stavebního odpadu. Podpory by se měly dočkat také projekty, které si kladou za cíl zhodnotit brownfieldy.
* Hospodaření s vodou. Voda začíná být vzácná a v budoucnu může být ještě hůř. Úspěšný je hlavně program Dešťovka, který je zaměřen na využití dešťové a šedé vody v bytových a rodinných domech. Pomohlo by zrušit výjimky pro platbu srážkovného z bytových domů ve městech. Lékem na zadržování vody jsou zelené střechy, jejich většímu využívání ale brání omezené započítávání do koeficientu zeleně.
* Kvalitní vnitřní prostředí. Dopad vnitřního prostředí na komfort, zdraví a výkonnost osob uvnitř budov začíná řešit stále větší počet lidí. V segmentu administrativních budov funguje certifikační systém WELL, který detailně řeší všechny aspekty vnitřního prostředí. V rámci OP Životní prostředí došlo k rozšíření podpory větrání, osvětlení a akustiky, která je využívaná především ve školách a veřejných budovách. Pomohlo by definovat do kritérií programů nebo výběrových řízení minimální standardy, zejména v oblasti provázanosti celého konceptu dané budovy, projekčního návrhu, realizace a následného provozu, tak aby byla upřednostněna komplexní řešení, která vnímají i kvalitní vnitřní prostředí.
* Cesta k uhlíkové neutralitě. V Česku funguje systém emisních povolenek, které motivují firmy ke snížení produkce CO2. Globální klimatické změny však budou vyžadovat další zásadní opatření a zde by pomohla podpora lokálních obnovitelných zdrojů energie zakomponovaných do budov. Je třeba také a odstranit bariéry k jejich využití.
Deklaraci New Green Deal Cesta k udržitelné ekonomice 21. století představila Česká rada pro šetrné budovy minulý čtvrtek v rámci Světového týdne šetrných budov a chce ji předat premiérovi Andreji Babišovi. Dosud ji podepsalo více než 80 členských firem z oboru šetrného stavebnictví i nečlenských organizací a společností, které souhrnně dosahují tržby přes 100 miliard korun a zaměstnávají téměř 30 tisíc lidí. Deklaraci včetně všech konkrétních doporučení, jak pomoci ekonomiku nastartovat a připravit ji na zelenou budoucnost, najdete zde: https://www.czgbc.org/cs/new-green-deal-cesta-k-udrzitelne-ekonomice-21-stoleti
*
/zr/
Ilustrační foto: archiv České rady pro šetrné budovy
Členové Rady Asociace krajů ČR a další zástupci regionů dnes videokonferenčně jednali o aktuální situaci ohledně ohnisek nákazy koronavirem v regionech a o koordinování dalšího postupu. Společného jednání se účastnil premiér Andrej Babiš, ministr vnitra Jan Hamáček a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Premiér informoval hejtmany o tom, že dnes došlo k ustavení Rady vlády pro zdravotní rizika, kterou vede Andrej Babiš, dalšími členy jsou zástupci ministerstva vnitra, obrany, zdravotnictví, Asociace krajů a další. Rada bude dohlížet na chytrou karanténu, v budoucnu chce stát navíc vybudovat vlastní kapacity laboratoří, odběrných míst a předložit do Sněmovny zákon týkající se fungování hygieniků.
„S kolegy hejtmany jsme se dohodli, že nově ustavené Radě adresujeme připomínky, které máme ohledně takzvaného semaforu ministerstva zdravotnictví, jímž stanovuje rámcová protiepidemická opatření v krajích méně či více zasažených koronavirem. Dodáme také přehled stavu zásob osobních ochranných prostředků, kapacity odběrných míst, laboratoří, testovací kapacity. Pan premiér rovněž deklaroval, že krajům z Ústavu zdravotnických informací a statistik (ÚZIS) půjdou data, která jsou aktuálně k dispozici, tedy počty lůžek nemocnic, zásah rizikových skupin a další potřebné údaje. Domluvili jsme se na tom, že kraje budou včas informovány o plánovaných mimořádných opatřeních, jež stát v souvislosti s šířením nákazy chystá, protože některé věci už zase slyšíme nejdříve z médií,“ upřesnil 1. místopředseda Rady Asociace krajů a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.
Kraje se vrátí k původní intenzivní spolupráci s krajskými hygienickými stanicemi a budou se s hygieniky vzájemně informovat o případném společném postupu. Obnoví se také pravidelné videokonference hejtmanů. Další mají v plánu v pondělí 3. srpna 2020.*
/zr/
Na snímku: Z dnešní videokonference členů Rady Asociace krajů ČR s premiérem Andrejem Babišem a ministry Janem Hamáčkem a Adamem Vojtěchem
Foto: archiv AK ČR
Poděkováním za zvládnutí koronavirové krize v krajích začalo včerejší jednání představitelů krajů v Mikulově. První místopředseda Rady Asociace krajů ČR a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek především ocenil to, že hejtmani dokázali nastavit fungující systémy ohledně výdeje a distribuce ochranných prostředků, spolupracovat mezi sebou i se státem při řešení řady opatření v době nouzového stavu a v maximální možné míře ochránili občany před šířením nákazy.
Jasnou podobu v období po ukončení nouzového stavu dostalo jednání Asociace krajů s vládou o finančních prostředcích na opravy silnic II. a III. tříd a mostů. „Diskutovali jsme o tom s premiérem Andrejem Babišem i vicepremiérem Karlem Havlíčkem. Nakonec se nám podařilo vyjednat 3 miliardy 700 milionů korun pro všechny kraje ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). K tomu dostane dalších 100 milionů korun Karlovarský kraj, který kvůli nastaveným podmínkám nemůže čerpat peníze z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Dalších 200 milionů získá Středočeský kraj, který má největší rozsah sítě krajských silnic a nejvíce nutných oprav. Celkem jde tedy o čtyři miliardy korun v letošním roce a čtyři miliardy v roce 2021. Další čtyři miliardy korun by kraje čerpaly z IROP,“ vysvětlil Jiří Běhounek.
Hejtman Libereckého kraje a předseda Komise Rady AKČR pro dopravu Martin Půta dodal, že v rámci IROP regiony počítají se spolufinancováním projektů oprav silnic v IROP tak, že 85 procent půjde z EU, 5 procent ze státního rozpočtu a 10 procent zafinancují kraje. Definitivně by se jednání k finančním prostředkům na opravy krajských silnic mělo uzavřít do konce června. Kraje také dále budou jednat s Ministerstvem dopravy o kompenzaci nákladů v oblasti dopravní obslužnosti v regionech.
Asociace krajů dále formou dopisu oslovila ministra školství Roberta Plagu kvůli v poslední době diskutovanému distančnímu vzdělávání v základních a středních školách, které se osvědčilo jako multimediální možnost řízeného studia v době pandemie COVID-19. „Požádali jsme ministerstvo, aby připravilo legislativu ohledně distančního vzdělávání, protože se ukazuje, že je s ním do budoucna třeba počítat, a proto musí mít jednoznačně daný rámec,“ upřesnil hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, který zároveň vede Komisi Rady AKČR pro školství a sport.
První.místopředseda Rady AKČR Jiří Běhounek také informoval kolegy hejtmany, že má příslib Ministerstva práce a sociálních věcí, jenž se týká částky ve výši jedné miliardy korun na financování provozu zařízení sociálních služeb v regionech. O věci se ale ještě bude jednat.
Hejtmani se rovněž shodli na tom, že 10. září uspořádá Asociace krajů ČR setkání k 20. výročí vzniku krajů. Na slavnostní akci, jež by se měla konat na zámku Štiřín u Prahy, zrekapitulují hejtmani činnost a aktivity asociace za dobu její existence.
/zr/
Na snímku: V Mikulově včera jednala Rada Asociace krajů ČR
Foto: archiv*
